Zima je už za námi, v pátek jsme se dočkali prvního jarního úplňku, tudíž následující neděle je nedělí Velikonoční. Nejen fotbalem je živ fanoušek, trocha osvěty nikdy neuškodí. Zvláště, jedná-li se o tak krásnou a tradiční záležitost. Dnešní mladá generace mnohdy netuší, jakou historii Velikonoce vlastně mají. Velikonoce se slavily již v předkřesťanské době, byly pohanskou slavností pro vítání jara. Židé v této době oslavovali vysvobození z egyptského zajetí (svátek Pesach) a později příchod Mesiáše. Pro křesťany jsou Velikonoce spojeny s památkou umučení a vzkříšení Ježíše Krista. Po čtyřicetidenním půstu, končícím Květnou nedělí, následuje Velikonoční - pašijový - svatý či velký týden. Modré pondělí, Šedivé úterý, Popeleční středa. Následuje Zelený čtvrtek, ten den se nosilo zelené mešní roucho a také strava se skládala ze zelených pokrmů. Ve čtvrtek umlknou všechny zvony-odlétnou do Říma a rozezní se až na Bílou sobotu. Na Velký pátek se připomíná odsouzení, ukřižování a pohřbení Ježíše Krista, výzdoba v kostelech je chudá, zpívají se písně bez doprovodu varhan, zvony mlčí. Den je postní. O Bílé sobotě uctívají křesťané Kristovu smrt. Bílou se zove dle bílého roucha novokřtěnců. Noc ze soboty na neděli se nazývá Velkou nocí, večer začínají oslavy Kristova vzkříšení. Důležitým prvkem Velké noci je křestní slavnost. Křtem jsou smyty hříchy, bílá barva je znakem čistoty. Neděle - Boží hod Velikonoční. Za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých, tím dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Tento den se nazývá dnem Páně. Pečou se Velikonoční beránci, světí se ostatní pokrmy. Velikonoční pondělí je z hlediska zvyků nejvýznamnějším dnem velikonočního období. Tento den se odbývá pomlázka. Tímto slovem rozumíme několik věcí: pomlázkou je spletené vrbové nebo jívové proutí, kterým chlapci šlehají děvčata. Pak je tak nazýváno samotné šlehání a konečně se pod stejným pojmem skrývá obvyklý velikonoční dar – malovaná vajíčka, nebo chcete-li kraslice. V lidových představách je šlehání zelenými proutky nebo polévání vodou o Velikonocích spojeno s představou přenášení síly probouzející se přírody na člověka, na jeho krásu i zdraví. Sedmým dnem po Božím hodu Velikonočním je Bílá neděle. Tento den nosili novokřtěnci naposledy bílé roucho.

Dnes je jiná doba, jsme dennodenně zavalováni novými informacemi, moderní technikou, stále složitějšími systémy. Nemáme čas a náladu užít si starých tradic. Není na škodu se jednou za rok zastavit, zamyslet se nad sebou, nad tím, z čeho jsme vyšli, jak žijeme. Velikonoční svátky jsou tou nejlepší dobou k této meditaci. Najděme si každý chvilku pro sebe. Nemusíme být věřícími, některé hodnoty se nemění po tisíciletí, užijme si nejkrásnějších svátků celého roku!

Jeden rok a jedenáct dní uplynuly od jedné z nejpotupnějších porážek Spartičky na Letné v posledních letech. Jablonečtí z nás tehdy udělali učedníky, jednoznačně nás vysoko porazili. Dnes přišel den odplaty. Na podzim jsme na Střelnici vyhráli, odčiníme i doma ten loňský lapsus?

Pět dní od výhry v Boleslavi uteklo jako voda, trenér Zdeněk Ščasný opravdu skončil, Rajnochem zraněný Hušek se nevyléčil a na pořadu dne je další ligový zápas naší Spartičky. Na soustředění rozebereme poslední novinky, stanovíme taktiku a vyrážíme na Letnou. Dorazí jen necelých pět a půl tisíce diváků. Netuším, zdali ty ostatní odradilo počasí, nebo prodloužený víkend, každopádně je dnešní návštěva špatná. Přestože se domnívám, že v ochozech bylo o dobré dvě tisícovky diváků víc. Ale pořád je to málo, hrajeme o titul a v posledních zápasech i koukatelný fotbal. Nezabírají ani Coca Cola Teen Point Tribuna, ani britské "Fish and chips", také RWE Rodinná tribuna je poloprázdná. Chtělo by se říct, že soudruzi z endéer někde udělali chybu. Jen ti věrní blázni jsou znovu v ochozech.

Sudí Paták přivádí obě jedenáctky na krásný trávník a všichni jsou zvědavi, jaká Sparťanská persóna dnes dostane od Pepy Chovance dres, kytici a dort. Tím vyvoleným se stává………věrný fanoušek Sparty Jan Jiráň, jinak herec pražské Ypsilonky. Gratulujeme!

A už se hraje. Pěkně od podlahy na obou stranách. My se tlačíme před Špiťáka, ale Jirka Homola a spol. jsou proti. Máme tlak, ale první gólová šance se odehraje před Tomášem Grigarem. SuperTom urobí minelu, ale střelec hostí, Pavol Straka, střílí vedle. Naštěstí! Stále jsme aktivnější, ovšem dost bezzubí. Ale po čtvrthodince to přijde. Káca centruje, tuším, že Tomáš Sivoků vrátí z brankové čáry Vácovi, ten najde na malém vápně naší jedničku Míru Slepičku a Špiťák nachází balón až v síti! To jsme potřebovali. Rychlý uklidňující gól a od teď to bude fotbalový koncert. Ale ouha, ono je to trošku jinak. Máme ještě do poločasu několik pološancí, ale koncert vypadá jinak. Ne nadarmo mají Jablonečtí za sebou dlouhou šňůru zápasů bez porážky. Jsou mnohem nebezpečnější než Teplice v minulém utkání, při každé příležitosti vyrážejí do rychlých kontrů. Převahu máme stále my, ale co z toho? Jen několik rohů a trestných kopů, jinak nic. Poločas končí a své umění nám jdou ukázat žáčci z naší přípravky. Je radost pozorovat ty klučíky, jak bojují o každý míč, jak prožívají radost i zármutek současně. Jsou naší nadějí a přeji jim i sobě, abych za pár let mohl básnit o jejich výkonech.

Máru Kuliče střídá Jirka Jeslínek a ten za pár minut zahazuje první šanci. On se do ní vůbec neměl dostat. Míra Slepička šel do brejku, ale akci zpomalil a tak jeho přihrávka Jeslemu byla jen z nouze ctnost. Měl dát gól a nebylo by co řešit. Jenže nedal. Na druhé straně hřiště nebezpečně vypálí Valenta a Tomáš Grigar ukazuje, že si své peníze zaslouží. Tygří skok a Jablonecký kotlík jen vzdychne! Zcela nepochopitelně přestáváme hrát, máme sice častěji míč na svých kopačkách, ale v uctivé vzdálenosti od jablonecké branky. Stále hrajeme na polovině hřiště u železniční trati, ale asi našim hráčům nikdo neřekl, že dnes se hraje v obráceném gardu, v druhé půli hrajeme směrem k Letenské pláni. A tak Řepa na Sivoka, ten na Řepu, zpátky na Sivoka, sem tam se k míči dostanou Míša Kadlec nebo Petr Voříšek a můžeme začít znovu. Řepa na Sivoka…. . Naše záloha se úplně vytratila, útočníci jsou odříznuti. Zahráváme si a diváci začínají pískat. Když už zmínka o obecenstvu, výborný kotel na horním ochozu, jinak bída. Jediné vzrušení na hřišti způsobí sudí Paták neodpískaným faulem na pronikajícího Michala Kadlece ve vápně a pak jen druhá zahozená šance Jirky Jeslínka. Jinak nic! Střídání na obou stranách žádné změny nepřineslo, strach o výsledek zůstává do posledního hvizdu rozhodčího Patáka. Nakonec jsme se ho dočkali, ale ty nervy, jestli to vydrží, ty nervíčky opět dostaly zabrat. Pozápasová děkovačka potěšila, radost z tříbodového zisku zastínila na chvilku obavy před následujícím derby. Tam by dnešní výkon na úspěch nestačil. Je třeba usilovně pracovat dál.

A nebo dnes ligu ukončit a vyhlásit mistra ještě tento večer. To však určitě neprojde, ale zkusit jsem to musel. Bojovat o letošní titul se bude dál. Příští pondělí nás čeká soupeř nejtěžší-Slávie. I jí máme co vracet! Ale bez vaší pomoci by to bylo těžší. Přijďte, Sparťané, podpořit naší lásku v boji s lítým drakem! Já těch našich titulů mám pořád málo, chci další! Tak nezapomeňte, v pondělí, v 17,15 hod. se sejdeme na Strahově a pomůžeme těm našim klukům setnout hlavu té červenobílé hydře!

Veselé Velikonoce!

Bombito

Statistika utkání:

Sparta Praha - FK Jablonec 1:0 (1:0)
Branka: 15. Slepička.
Rozhodčí: Paták - Lhoták, Novák
ŽK: Zábojník (Jablonec)
Diváci: 5401

Sestavy:

Sparta: Grigar - Voříšek, Sivok, Řepka, Kadlec - Kladrubský - Kulič (46. Jeslínek), Vacek (62. Kolář), Horváth, Matušovič (83. Kisel) - Slepička
Trenér: Bílek

Jablonec: Špit - Zábojník, Homola, Huber, Krejčí - Eliáš - Michálek (82. Baranek), Valenta (76. Necid), Klapka, Hloušek - Straka (88. Fujerik)
Trenér: Komňacký