pesfilipes | 04.05.2008 10:30

Před pár dny nám začal máj, tedy lásky čas a přitom čas, kdy nenosí moc štěstí se brát (prý). Libor Došek byl v době, kdy ještě před svým zraněním nastupoval v základní sestavě, snad po každém zápase popotahován médii za to, že někoho ve vzdušném souboji trefil loktem a sudí spolu s ním pranýřováni, za přílišnou shovívavost v trestání (karetním) těchto („velmi nebezpečných“) střetů. Když ale Doškovi samotnému klokan Rada loktem div neurazil hlavu (dle opakovaných záběrů zjevně úmyslně), pan Károlyi si vystačil s prapodivným prohlášením poškozeného, že to nebylo úmyslné a média to pro jistotu nezajímalo vůbec.

K tomu „módnímu“ posuzování „loketních faulů“ Doška si dovolím malou vsuvku. Tento hráč je sudími prakticky permanentně šikanován za to, že vyrostl víc, než drtivá většina soupeřových hráčů. Snad každý, kdo neměl z tělocviku horší známku než čtyřku, je asi schopen připustit, že relativní nebezpečnost Libora Doška při výskocích na hlavičky spočívá v tom, že jeho ruce jsou v naprosto přirozené motorice pohybu prostě o těch pár decimetrů výš, díky jeho vyšší postavě. A nyní se dostáváme k jádru pudla. Příklad: hráč A má dva metry, hráč B má metr šedesát. Pro posouzení, zda hráč hraje vysokou nohou nebo nebezpečně vůči vlastní osobě (tzv.“nízká hlava“), se obecně bere pas, to jest místo, kde se zpravidla nachází guma trenýrek. Zcela zásadní otázkou je, čí pas je rozhodující. A nyní ta pozoruhodnost. Vždy je rozhodující pas soupeře. Tzn.že když hráč A chce odehrát relativně běžný míč (svou výškou letu), velmi snadno může hrát nebezpečně vůči soupeři (hráči B) neb kopačka bude záhy nad jeho pasem. A naopak hráč B si pomalu může „beztrestně“ stříhat proti hráči A i nůžky, protože se i tak k jeho pasu vyškrábe jen velmi zřídka.

Resumé? Libora Doška (a s ním všechny hráče „přes míru“,tj.třeba 180 cm) prodat a obratem nakoupit hejno hráčů do 165cm (třeba Asiatů). Budeme tak mít mraky standardních situací a Pavel Horváth s Miroslavem Matušovičem se v příští sezóně stanou s 35 góly Králi střelců (Pavel z 35 penalt a Maty z 35 přímáků).

V minulém kole sestřelil Besta brutálním zákrokem loktem na hlavu soupeřova obránce a popravdě je jen dílem velké dávky štěstí, že tento Chachar to přežil. Kapitán Ostravy pak poznamenal, že Besta tak hraje pořád a pořád mu to prochází. Zajímavé je to proto, že až dosud jsem se o Bestových faulech nic nedočetl, zato o Doškových vcelku nevinných loktech při výskoku, bych z novinových článků asi mohl sesmolit i knihu. Při opakovaných záběrech Bestova zločinu tuhla v žilách krev asi všem, kdo fotbal někdy hráli, ale i těm, co do meruny v životě nekopli. O lecčems z Bestovy duše pak vypovídá i jeho shrnutí: „Trochu jsem to přepískl“. Proto snad ani neudivilo, že na obhajobu trenéra Uličného: „Aleš je strašně hodnej kluk“ média už ani nereagovala. Jestliže si totiž někdo na hřišti počíná jako magor a pak důsledky své hry shrne do lakonického „Byla to něšťastná náhoda“, kritika by se nesporně minula účinkem. Verdikt Disciplinární komise o trestu (80.000,-Kč) pak vypadal spíš jako odměna tomu „jinak strašně hodnému klukovi“.

V minulém týdnu bylo veeelkou událostí na mediálním nebi zaparkování Tomáš Řepky na zakázaném místě. Teda abych byl přesný, spíš jednomu (asi teda ne zrovna sparťanovi) čestnému a spravedlivému správňákovi hnula žlučí Super Tomova nablýskaná kára za více jak osm mega (nebo kolik – nevím). Tak se tento ochránce spravedlnosti, ukryt v bezpečí lesnatého porostu, z uctivé vzdálenosti na druhém břehu pozemní komunikace, jal pořídit fotodokumentaci celého příběhu a patrně jen stud a vrozená nesmělost mu nedovolily, aby si došel k nejlepšímu hráči ligy pro podpis. Škoda, že autor zůstal v anonymitě, měl bych pro něj několik dalších dobrých tipů na reportáže, kde by nesporně mohl uplatnit svou neústupnost a nekompromisnost při hájení práva (byť teda jen přestupkového). Je ale nesporným faktem, že příběh, jak třeba špičkový hráč druhého nejlepšího klubu v republice parkuje se svým Chevroletem (v katalogové ceně 315.600,-Kč před jarní slevou) před restauračním zařízením na místě pro invalidy, není až tak akční, jako super star nejlepšího klubu v zemi parkující své Lamboghini za cca 8.500.000Kč u chodníku na zákazu zastavení. To prostě nelze popřít, ten rozdíl tam trochu je. Hráči týmu s nejkrásnějším fotbalem široko daleko (prakticky vodsamsaď až pocamcaď) pak mají hlavně pěknou kliku, že jim podobné story nehrozí zejména proto, že sparťani by se k podobným úchylnostem nesnížili. To si prostě představit nejde. Takže Šmíco, Erichu, Mateji, Marku, Vláďo, Danieli, Mickaeli,... parkujte si kde chcete, třeba v ZOO v pavilonu šelem.

pesfilipes

pesfilipes | 04.05.2008 10:30 Vstoupit do diskuze
5