Je zajímavé, jak se některé události opakují a jiné, po poměrně krátké době jsou zcela odlišné. Jde jen o úhel pohledu. Před několika dny jsem napsal referát o neuvěřitelně dlouhé době, kdy naše Spartička vyhrála doma na Letné zápas evropského poháru. Čtyři roky jsme odcházeli z pohárových utkání na Letné zklamaní, v lepším případě s nadějí, že příště to bude určitě lepší. To „příště“ trvalo čtyři roky.

Vyrážíme za Spartou do Českých Budějovic a já si uvědomuji, že právě z výjezdu do jihočeské metropole jsem před čtyřmi lety napsal svůj první příspěvek na zdejší skvělé stránky. Nedalo mi to a svůj tehdejší článek jsem si znovu přečetl. Nestačil jsem se divit, mnohé se změnilo, některé zážitky se opakují. Napsal jsem tehdy: “Po škaredé sobotě s bezbrankovou remízou s Příbramí a úterním svátkem s posledním vítězem Ligy mistrů AC Milán jsme tuto sobotu vyrazili pro tři povinné body do Českých Budějovic.“ Dnes po škaredé neděli s remízou s Olomoucí a před úterním svátkem v Athénách (stále věřím, že zvítězíme) opět vyrážíme pro tři povinné body do Českých Budějovic.

Tehdy jsem chválil zrekonstruovaný českobudějovický zimní stadión, dnes musím pochválit i fotbalový stánek. Jihočeši udělali obrovský kus práce, krásné nové tribuny, skvěle upravené okolí arény, nádherný vyhřívaný trávník. Vzpomínám na tehdejší bahniště ve kterém se utopily naše naděje. Jen Jarda Blažek a Petr Voříšek v naší sestavě, D.Hořejš a Mára Kulič v domácím dresu zažili tehdejší blátivou bitvu. „Menší extempore místních pořadatelů, kteří svou horlivostí vyprovokovali bitku s našimi fanoušky, jsme shlédli z povzdálí, stejně tak horolezecký výkon jednoho Sparťana, který vyšplhal na vysoký plot u sektoru hostí.“ I dnes se maloučko škorpili naši kotelníci s pořadateli a na vysoký plot pro změnu vylezla Sparťanka. Visela na tyči jako vyděšená opička ještě dlouho po zápase. Je to všechno jenom náhoda?

Rozhodčí Kocourek přivádí obě jedenáctky na trávník, domácí v tradiční černobílé kombinaci, my v krásných nových žlutých dresech. Nechápu protesty některých fanoušků proti této barvě. Našim pampeliškám to skutečně slušelo. Nějakou odlišnou verzi dresů pro pár venkovních zápasů mít musíme, proč ne zrovna žlutou? Zápas za krásného počasí začal a my, stejně jako před čtyřmi léty, máme převahu. Přicházejí první šance a první vzdechy nad jejich zahazováním. Domácí se většinou jen brání, ale postupem času se jejich výkonu začínáme přibližovat. Kvalita utkání upadá do průměru. Z letargie probudí hráče i fanoušky až 30.minuta, závar před domácí brankou promění v úvodní gól dorážka Máry Kuliče. A za dvě minuty dostává bratříčka. Dnes opět velmi dobrý Michal Kadlec se nejlépe orientuje před brankářem Kučerou a my oslavujeme podruhé. I tehdy jsme vedli 2:0, vzpomínám si. Dnešní Dynamo však nemá sílu na zvrácení nepříznivého stavu. Opět spalujeme šanci za šancí a domácí borci čekají na přestávku jako na smilování. Ta přichází a je čas ochutnat zdejší klobásku.

I v druhé půli se hraje na jednu branku. Naše převaha je drtivá, domácí mohou děkovat jen naší střelecké nemohoucnosti, že skóre nenarůstá. V 56.minutě fauluje domácí obránce Libora Doška a Patrik Berger má šanci vstřelit svůj první sparťanský ligový gól. Projevuje se jako charakter. Svou střelou do brankáře Kučery vlastně narazí Došanovi, který penaltovou situaci zařídil, a Libor ze tří metrů dává třetí branku. Je rozhodnuto! Nic na tom nemění ani letošní první ligová branka domácích, kdy se Sedláček krásně trefí k tyči. Dále se hraje podle našich not. Je ovšem na pováženou, co dokážeme zahodit. Zejména Došan by zahazování šancí mohl učit na Vysoké škole. S jiným soupeřem se nám to může vymstít. V 90.minutě dostává Michal Kadlec žlutou kartu za svléknutí dresu. Těsně před tím dal svoji druhou branku a po vzoru Barbory Špotákové se o svou radost chtěl podělit s celým stadiónem. Jelikož vlajka nebyla k dispozici, mával tribunám svým dresem. Bylo to jeho loučení? napadlo mě okamžitě. Uvidíme v úterý! Závěrečný hvizd pana Kocourka je vysvobozením pro domácí fotbalisty. Dnes byli na ručník už po první půlhodině. Je mi líto jejich trenéra Jana Kmocha, který čeká na pozápasové hodnocení s novináři. To Káca i Došan si svých rozhovorů užívají. Stejně tak i děkovačky se spoluhráči před naším kotlem těsně po utkání. Odcházím z potemnělého stadiónu a cinkne první SMS. „Asi bys měl ve svém tradičním zápisu uvést, že bych měl do Budějic jezdit častěji, Jsem tu potřetí a vždy jsme vyhráli 4:1.“ Zdendo, jsi šťastný člověk, já zde zažil i horší chvilky.

Krátké zhodnocení našich borců. Matúš opět výborný, čiší z něj jistota, branka byla nechytatelná. V obraně Vořecha s Štěpánem Kučerou dnes jednoznačně předčili Řepa s Kácou. V záloze měli navrch Jirka Kláda a hlavně mnohými fanoušky kritizovaný Mára Kulič. Dnes byl možná nejlepším hráčem na hřišti. A v útoku, ač nedal gól, byl lepší Míra Slepička. Svou bojovností nenechával domácí beky v klidu a také on se svou měrou zasloužil o vysoké vítězství.

Přestože výhru nelze přeceňovat, domácí byli opravdu slabí, je dnešní zápas dobrým základem před úterní pohárovou bitvou v Athénách. Vidíte, co všechno se změnilo za pouhé čtyři roky. I na to jsem si vzpomněl při pohledu na trenéra Jirku Kotrbu. Co bychom dnes dali za tehdejší pohárové boje. Tehdy jsme válčili se slavným AC Milán o postup do čtvrtfinále LM, dnes budeme bojovat o pohou účast v této lukrativní soutěži. A vyhlídky po domácí prohře nejsou valné. Ale pokusit se musíme!

Jak dopadne další díl Peloponéských válek si povíme už příští týden.

Bombito

Statistika zápasu:

SK Dynamo České Budějovice - AC Sparta Praha 1:4 (0:2)

Branky: 64. Sedláček - 31. Kulič, 33. a 90. Kadlec, 57. Došek

Rozhodčí: Kocourek - Chytil, Slavík
ŽK: Skopalík, Svátek - Došek, Kadlec
Počet diváků: 6 115

Sestava Českých BUdějovic: Kučera - Hunal, Horejš, Žižka - Riegel, Benát, Hudson (46. Mezlík), Skopalík, Šíma - Stráský (46. Svátek), Sedláček (80. Ondrášek). Trenér: Kmoch

Sestava Sparty: Kozáčík - Voříšek, Řepka, Kučera, Kadlec - Hušek - Kladrubský, Berger (63. Zeman), Kulič (75. Kušnír) - Slepička (82. Holenda), Došek. Trenér: Lavička