Druhý díl je věnován kapitole, která vzbuzuje zpravidla nejvášnivější debaty, která má nesnadný výklad a navíc i možnost nejrůznějších (tzn.nejednotných) úhlů pohledů. Řekneme si něco o hraní rukou.

Nejprve si ale opět trochu promrskáme naše znalosti takovým malým, nevinným, průzkumným testíkem.

1. Ze správně rozehraného přímého volného kopu se míč dostane do vlastní branky. Co bude následovat?
A) Branku sudí neuzná a nařídí opakování přímého volného kopu
B) Branku sudí uzná
C) Branku sudí neuzná a soupeř bude zahrávat rohový kop

2. Po rozehrání penalty míč praskne a zůstane ležet napůl cesty k brance. Jak bude hra pokračovat?
A) Míčem rozhodčího z místa, kde míč zůstal ležet.
B) Nepřímým kopem bránícího týmu. Tímto je potrestán útočící tým za zničení míče.
C) Penalta se bude opakovat

3. V jaké vzdálenosti je značka penalty od středu brankové čáry?
A) 10 metrů
B) 11 metrů
C) 10 yardů
D) 12 yardů

4. Brankář vyhodí rukou míč a ten se dostane přímo (tedy bez doteku kohokoli jiného) do branky soupeře. Co bude následovat?
A) Branka platí
B) Branka neplatí, bude se vykopávat od branky
C) Branka neplatí, gólman bude vyhazovat míč z ruky

5. Hráč kopne penaltu do tyče či břevna, míč se k němu (bez kontaktu kohokoli jiného) vrátí a on jej pošle do sítě. Co bude následovat?
A) Sudí gól neuzná a nechá penaltu opakovat
B) Sudí gól uzná
C) Sudí gól neuzná a nařídí nepřímý kop

* Vyhodnocení testu naleznete opět na konci tohoto „koutku“.

Ač se v našich končinách občas říká fotbalu i kopaná, existuje v této hře i několik situací, kdy účastníci této hry mohou „beztrestně“ vzít míč do ruky. Krom autového vhazování, které je prováděno vně hřiště, může na hrací ploše uchopit balón do ruky (-ou) jen brankář, a to navíc jen ve svém vymezeném prostoru (tzv.pokutové území - slangově velké vápno). Situace, které ale hýbou nervovými soustavami hráčů, trenérů a zejména pak diváků, jsou z jiného soudku. Jde o hraní a někdy i jen o dotyk míče rukou hráče z pole. Emoce se rozdmýchávají úměrně tomu, jak blízko, případně zda již uvnitř, velkého vápna se tak stane.

Co tedy o hře rukou říkají Pravidla fotbalu? Přímý volný kop ve prospěch soupeřova družstva rozhodčí nařídí mj.tehdy, jestliže hráč úmyslně hraje míč rukou. Rozhodčí musí vyloučit hráče ze hry tím, že mu ukáže červenou kartu, jestliže hráč zabrání soupeřovu družstvu dosáhnout branky nebo zmaří jeho zjevnou možnost dosáhnout branky tím, že úmyslně zahraje míč rukou.

Kamenem úrazu a většiny vášní se pak stává úhel pohledu a výkladu toho, co to je a jak vlastně vypadá „úmyslné hraní rukou“. Ve výkladu Pravidel fotbalu pak dochází k několika řekněme protimluvům, kdy jeden odkaz vlastně popírá druhý a víceméně je tak možné v nejednom případě aplikovat na jednu konkrétní situaci verzi dovoleného ale i nedovoleného hraní rukou.
Nechme tedy dále hovořit oficiální výklad Pravidel:

Za „ruku“ se považuje paže od ramene až k prstům. Za porušení pravidla se rovněž považuje zahrání míče rukou z nedbalosti, neopatrnosti nebo nedostatečné předvídavosti následků boje o míč**; obecně se má za to, že hráč hraje rukou vědomě, jde-li „ruka k míči“.


Za úmyslnou hru rukou je třeba považovat, jestliže hráč zadržením nebo zahráním míče rukou získá pro sebe nebo pro své družstvo výhodu, např.:
- roztáhne paže, aby soupeři zmenšil střelecký úhel a míč se zastaví o jeho ruku, nebo
- pohybem lokte ruky, která je jinak těsně u těla, zahraje míčem,
- chce skluzem vypíchnout míč soupeři od nohy a přitom zahraje míč rukou**, nebo
- při pokusu o odkop mine míč a místo nohou ho zahraje rukou.

Za porušení pravidla rozhodčí nebude považovat ty situace, v nichž např.:
- míč je nastřelen na ruku, kterou má hráč u těla, nebo
- hráč po souboji o míč upadne na míč nebo se po pádu nechtěně dotkne míče rukou**, nebo
- hráč se po pádu na zem snaží vstát, přitom se rukou opře o zem a míč se zastaví o jeho ruku, nebo
- hráč si instinktivně a reflexivním pohybem chrání před prudce vystřeleným míčem choulostivou část těla, např. obličej, genitálie, ale i hrudník apod., nebo
- se míč odrazí od ramena hráče.

** Takže - za porušení pravidla se rovněž považuje zahrání míče rukou z nedostatečné předvídavosti následků boje o míč a za úmyslnou ruku třeba jestliže hráč zadržením nebo zahráním míče rukou získá pro sebe nebo pro své družstvo výhodu tím, že chce skluzem vypíchnout míč soupeři od nohy a přitom zahraje míč rukou. Na druhou stranu se za porušení pravidla nepovažuje situace, kdy hráč po souboji o míč upadne na míč nebo se po pádu nechtěně dotkne míče rukou… mno.

Od loňského léta pak vešel v platnost nový pohled na situaci, kdy si hráč při odkopu míče sám nastřelí míč na ruku, taková nedbalost, neopatrnost nebo nedostatečná předvídavost se již nemá za nedovolenou.

V posledním období (tj.od sezóny 2008/2009) se velmi často prezentoval názor (či doporučení), aby sudí pískali jen takové hraní rukou, kdy je úmysl si způsobem takové hry opravdu pomoci naprosto jasně zřetelný. Jistou potíží asi je, že tento pokyn se nikde nenalézá v psané podobě, nicméně jeho smysl je chvályhodný.

Je nepochybné, že sporných situací, v souvislosti s hraním rukou, významně asi neubude. I tím je ale fotbal tak zajímavý. Svou určitou nepředvídatelností rozhodnutí v nastalých situacích. To vždy ovšem jen do té doby, než onou nepředvídatelností rozhodčí začne maskovat vypočítavost a nekalé úmysly…

U další kapitoly Nepravidelného pravidlového koutku se na Vás těší

pesfilipes

P.S. * Vyhodnocení testu:
1. C); 2. C); 3. B), D); 4. A); 5. C);

Má-li někdo všechny možné odpovědi správně, pak upřímně gratuluji! :-)