Díky prvotnímu nápadu,Starého Homolky a poté zejména díky vstřícnosti Dušana Žovince, našeho klubu AC Sparty a samozřejmě i hráček Spartičky se mohlo po skončení ligové sezony uskutečnit přátelské utkání a pozápasové setkání fanoušků okolo webu Spartaforever a mistryň sezony 2008/09 i mnoha předchozích – hráček AC Sparta Praha.

Zápas se uskutečnil v hřejivém podvečeru na tréninkovém hřišti ACS na Letné.Sestava holek nebyla rozhodně tréninková, dorazily všechny hvězdy i budoucí hvězdy, a to většinou hrát, s výjimkou pár zraněných, které se přišly jen podívat. K velké lítosti zejména Fan Clubu Lucie Přibáňové Lucka bohužel nedorazila z důvodu rekonvalescence přetrženého křížového vazu – tímto samozřejmě přejeme brzké uzdravení a rychlý návrat formy.

Úvodní nápor zabrzdily fofrovačky

Co se týče samotného utkání, tak po nástupu na hřiště a předání drobné pozornosti každé hráčce trojice sudích dala pokyn a mohlo se začít. Úvodních 30 vteřin jsme měli utkání plně ve své moci. Díky tomu, že jsme rozehrávali a po rozehrávce putoval míč dozadu a zatím nerušení obránci měli čas kombinovat… :-)

Poté jsme s hrůzou zjistili, že soupeřky běhají a to tak, že hodně. Zatímco my se klopotně a kostrbatě dostávali za polovinu, bílorudě pruhované vosy kolem nás kroužily a po odebrání míče fofrovaly na bránu. Za sebe můžu říci, že už během první půle litoval, že jsem levák v obraně, protože na mé straně lítala Lucie Martínková jako utržená.

Co je platné, když na vás hraje taková kočka, když máte tep 210 a plíce jak po pneumotoraxu. Nutno férově uznat, že když jsem v druhé půli viděl, jak kamarády větrá Markéta Ringelová, tak jsem za svou levou stranu byl i vděčný :-) . No a pohledem na hřiště u soupeřek vlastně neběhala jedině brankářka…

Úvod z říše snů… ale špatných...

Ale zpět ke hře.

Netrvalo dlouho a Sparťanky se ujaly vedení. To když jeden z brejků skončil neomylnou střelou k tyči. A bylo hůř, ztráceli jsme lacino míče, byli všude pozdě a díky tragické fyzičce jsme si lopotně dávali i jednoduché míče jako psovi.

Goly v naši síti přibývaly, jeden průnik za druhým se valil na naši bránu. Vrcholem bylo, když na půlící čáře naskakovali naši dva hromotluci , přičemž jimi jako Hopkirk/ová/ proběhla asi 10% jejich tonáže vážící hráčka a po chvíli se třepetal v naši síti již čtvrtý gol.

Ne že bychom se o nic nepokoušeli, moje střela z cca 4m neodmávaného ofsajdu skončila těsně o 3 metry nad a když jsme vybojovali roh, Klaunes jej sportovně kopl rovnou zpět za autovou čáru. Třetí akce však stála za to. Po faulu na polovině hřiště přišel dlouhý nákop až do vápna, kde se v moři zoufale skákajících rudých dresů vynořila Ondrova hlava a u míče byla dřív, než golmanka Sparty. 1:4 a za několik vteřin byl poločas.

Druhý poločas se vydařil

Holky věnovaly poločas taktické poradě, my hledání dechu a oživování padlých.
Přestávka utekla jako nic a šlo se znovu na věc.

Druhý poločas byl z naši strany nepoměrně lepší, povedly se nám některé kombinace a někteří konečně přestali i v soubojích uhýbat a galantně nabízet místo k sezení :-) .Holky byly nadále lepší a nebezpečnější, ale už se v obraně nemohly opalovat.

Z poměrně nenápadné akce se zpoza hranice vápna odhodlal ke střele do té doby jiný sport hrající Mekki a povedenou střelou, kterou golmanka zřejmě i vinou sluníčka promáchla, snížil na 2:4.Přes několik dalších šancí Sparťanek i našich náznaků se skore dlouho neměnilo, pak však zpoza vápna napřáhla jedna z hráček a Notorious, který v bráně místo chytání dumal, která z děvčat se mu vlastně líbí nejvíc, překvapeně zjistil, že mu střela míří do šibenice. A tam taky skončila…

Na výsledku 2:5 se již nic nezměnilo a tak se hráčky mohly odebrat do šaten a sprch, zatímco my ještě zůstali na hřišti, nabírali dech a debatovali o zápase.

Po zápase na slovíčko...

Následně jsme se odebrali do šaten a sprch i my a poté jsme již zamířili do Press Centra, kde na nás holky již čekaly a započaly dotazy a diskuze. V rámci ní padlo mnoho zajímavého, včetně odlehčenějších ale i vážnějších témat, a tak mnozí z nás měli skvělou příležitost se více dozvědět nejen o našem úspěšném týmu, ale i obecně o ženském fotbale.

Musím říci za sebe a z diskuzí a debat s ostatními účastníky, že tato akce předčila naše očekávání. Fotbal fajn, holky milé, vtipné a sympatické. Vše probíhalo za doslova obrovské vstřícnosti Dušana Žovince.Holky byly absolutně profesionální a doufám že pokud si odmyslely, že mohly strávit podvečer a večer podle svého a ne fotbalem se souborem amatérů a následným vyprávěním si, tak že se jim akce líbila také.

Jaký to obrovský rozdíl proti hráčům z A týmu, ze kterých se většina po začátku setkání s fanoušky vypaří jako… pára nad hrncem a zůstane jen sem tam nějaký…

Holky, hrající fotbal po práci či škole si na rozdíl od namistrovaných „šamponů“ váží každého z těch fanoušků, co je sleduje a chodí na jejich zápasy…
Mít tak možnost kouzlit a na jednu sezonu A týmy žen a mužů prohodit co se týče financí, zázemí a tréninku… asi by se chlapci hodně divili…

Bezva setkání, díky!

Ale zpět k tématu… jsem rád, že takováto akce vznikla, jsem rád, že jsme se mohli zúčastnit a ještě jednou bych chtěl poděkovat za vstřícnost jak Dušanu Žovincovi, tak děvčatům, a v neposlední řadě i AC Sparta, že takovouto akci umožnili. Rovněž děkuji těm divákům, kteří přišli a kromě morální vzpruhy pořizovali i fotodokumentaci. Škoda jen, že diváků přišlo podstatně méně, než jsme pozvali, ale jinak se jednalo o velmi povedené setkání.

Díky a snad se nejednalo o poslední podobnou akci. A hlavně choďte holky povzbuzovat, zaslouží si to nejen svými výkony, kvalitou, ale i vstřícností a vystupováním.

ACS!

lucifer.pekelny