Moje první setkání s kyperským fotbalem se událo před dlouhými čtyřiceti lety. Tehdy Sparta hostila v Poháru vítězů pohárů kyperský Anarthosis Famagusta. Na „staré“ Letné se předvedla jedenáctka nevalné úrovně a tehdy jim Sparta nadělila neuvěřitelných deset gólů. Ten desátý nemohl být ani uveden na ukazateli skóre, protože takovou nadílku nebyl schopen vykázat. Odveta se z bezpečnostních důvodů odehrála v Plzni, a i tam Sparta vyhrála rozdílem třídy, tentokrát 6:0.
Od té doby ale proteklo Vltavou mnoho vody a situace v evropské kopané se zcela zásadně změnila. Dnes už se nenajde v evropských soutěžích mnoho soupeřů, kteří dostávají takové příděly. Když los předkola LM určil Spartě kyperského mistra APOEL Nikósia, žádné velké nadšení jsem nesdílel. Vzpomněl jsem si na loňské dvojutkání s Vardarem Skopje, kdy jsme také byli velkými favority a nakonec postoupili jen taktak.
V prvním zápase na Kypru jsme remizovali 2:2 a to jsme ještě pár minut před koncem prohrávali 0:2. A tak jsme opět po několika měsících vyrazili na Letnou na pohárového soupeře.
V báječné atmosféře probíhal první poločas dle předpokladů. Sparta měla převahu, hosté jen bránili a když Karel Poborský vstřelil s pomocí bránícího hráče první branku, nemělo už nic překážet klidnému postupu do dalšího předkola. Jenže v druhé půli naši hráči nepochopitelně vyklidili pole a dovolili hostům vyrovnat. Naštěstí za pár okamžiků vstřelil M.Pacanda druhý gól Sparty a nám se zase dýchalo přece jen o něco lépe. Nakonec jsme to potřebné vítězství uhráli, ale opět to bylo na prášky. Copak nemůžeme odehrát jeden zápas, aniž bychom přišli o poslední zbytek nervů?
Za jeden jediný rok se základní jedenáctka opět změnila k nepoznání. Z loňské základní sestavy s Vardarem nastoupilo včera jen pět hráčů. To je největší problém současné Sparty. Obrovská fluktuace hráčů ničí naděje na evropský pohárový úspěch. Vždyť sotva se nějaký hráč zapracuje do mužstva a vynikne nad průměr, už je prodán do ciziny. Do nové sezóny Sparta výrazně posílila, dejme tedy mužstvu čas na sehrání a nekritizujme jej hned po prvních zápasech. V obraně nezůstal kámen na kameni a její hra podle toho i vypadala. Věřme, že to bude zápas od zápasu lepší, jsou to většinou mladíci, kteří mají budoucnost před sebou. Buďme trochu shovívaví a dejme jim naši důvěru.
Závěrem ještě několik postřehů. Výborný čas utkání, proto i výborná návštěva. Prostě fotbal patří pod světla, snad si to náš management uvědomí a nebude nás nutit chodit na ligu odpoledne. Tedy alespoň v létě a na podzimní zápasy. Výborné posily M.Pacanda a M.Čech. Nechápu, proč nepřišel už v zimě, když ho Sparta zkoušela poprvé. Vždyť nám ho mohl během jara kdokoliv vyfouknout. Nechat si ukrást takového hráče, to by bylo na výpověď zodpovědnému manažerovi! Dále skvělý Karel Poborský. Všechny dohady o jeho platu považuji za naprosto zbytečné. On si zaslouží to, o co si řekne. I včera byl výborný. Opět nezklamal Franta Straka. Když bylo mužstvo i obecenstvo v krizi, svým teatrálním projevem vyburcoval diváky i hráče k lepšímu výkonu. Možná někomu přijde trochu ujetý, ale on je prostě takový a dokáže pobláznit celé své okolí. Za to mu patří veliký dík. Jen více takových srdcařů na Spartě. Oni se pak ostatní přestanou smát.
Ještě jedna událost byla hodna k zaznamenání.
Reakce celého stadiónu na informaci, že na tribuně je přítomen premiér Gross. Takový pískot nezazněl na Letné už hodně dlouho. Nezodpovědná politika jeho strany neuvěřitelně zadlužuje náš stát. Dluhy, které vytváří současná garnitura, budou splácet ještě děti našich dětí. Teď je na nás, abychom jim to ve volbách spočítali my.
Na úplný závěr trochu optimizmu. V sobotu na Slovácko a příští středu vzhůru do Budapešti na Ferencvaros. Ukázat těm klukům maďarským, kdože je SPARTA.

Bombito