Den zápasu s Ferencvárosem bude v mysli každého sparťanského fanouška zapsán v paměti jako den s trochu vetším S než obvykle. Hrála SPARTA! Na takové dny se sice nezapomíná, ale je trošku rozdíl když na Letnou přijde 5,5 diváků proti prvoligovému týmu z vesnice nebo skoro plný dům na maďarského soupeře v předkole Ligy Mistrů.
Kromě zápasu s Baníkem na podzim minulého roku se na Letné nesešlo už dlouho tolik fandů soupeře nebo se nepopsalo tolik stránek papíru jak je zápas pro Spartu důležitý. Zejména hráči a trenér Straka byli pod velkým tlakem a jsem rád že ho ustáli a potvrdili slavné jméno Sparty.
Na samotném stadionu se sešlo na 3000 příznivců „Fradi“ (fanoušci a „taky fanoušci“ zhruba půl na půl), na druhé straně se k pomyslnému souboji hlasivek přišlo na nejlepší český tým podívat asi 15000 diváků. Kotel byl velmi dobře zaplněn. Když i jedenáct rudých koní Františka Straky vběhlo do arény, mohlo se konečně začít.
Překvapením bylo snad jen zařazení Petráše na levý kraj obrany, ovšem tato herní varianta vydržela (naštěstí) jen 30 minut. Sparta od začátku dávala tušit kdo dnes opravdu chce jít za vítězstvím, ovšem překvapující přihrávka do šance nebo přejít 1 na 1 se moc nedařilo a tak zůstalo u neúčelných nakopávaných míčů. Prioritou bylo ale udržet 0 a to se podařilo. Taky aby ne, když Vágner byl v útoku Ferencvárose stejně osamocený (bezmocný) jako Pacanda s Junem v tom sparťanském. Štastný Zelenkův gól ale nastolil obrat v herním projevu a od té doby byla Sparta o 100% lepší než soupeř a bylo jen otázkou času, kdy vstřelí postupový gól. Ano, věřil jsem tomu od gólu našeho špílmachra, jen že to přijde až tak pozdě jsem ještě netušil. Smolař minulého duelu těchto soupeřů Homola zařídil těsně před koncem prodloužení kýžený gól a mohlo se slavit. Určitě si teď v klidu užívá minulých nekritických poznámek všech „odborníků“ o svých výkonech a má je pěkně „na háku“. I přes zjevné nedostatky v technice, takové dříče Sparta potřebuje!! Z dalších kdo mě v tomto zápase nadchli byl Tomáš Jun a Tomáš Sivok. Oba mladíci dřeli do posledního a zejména Jun byl k neudržení. Chtěl bych vidět jednoho fanouška který nyní občas (v minulosti neustále) utrousí poznámku na jeho adresu, jak by ve 100. minutě hrací doby předváděl sprinty jako náš útočník a ještě stihl i fotbalově kopat do toho kulatého nesmyslu. Klobouk dolů před Tomášem Junem!
Ostatní hráči předvedli svůj nadstandard, ostatně s ničím jiným se o LM hrát nedá.
Na závěr jsem si nechal velkou pochvalu kotli, který po dlouhé době dokázal na Letné rozpumpovat skvělou atmosféru. Předvedl jedno velmi vydařené choreo, trikoloru Sparty,
ale především fandil celý zápas a zejména pokřiky „Sparta“, na které mu tribuna „U Sparty“ odpovídala „Praha“ zatopil pod letenským kotlem, kde se upekli i proslulí fans Fradi, kteří už jen paběrkovali a jejich výkon (mimo pokřiků i odpálením několika dýmovnic a ohňů a natežením sektorovky) z poločasu prvního byl zapomenut.
Úplnou tečku udělal za povedeným večerem masér Eda Poustka, který překotrmelcoval celé hřiště, což bylo splněním slibu hráčům za postup do LM, a určitě si tak pěkně namasíroval záda o letenský pažit. SPARTA FOREVER!!
Ludva
