Když v 8.minutě druhého prodloužení včerejší odvety 3.předkola LM vstřelil Jirka Homola druhou branku, napsal tím vlastně omluvenku všem fanouškům naší Sparty za fatální chybu, kterou vybídl ex-slávistu R.Vágnera ke vstřelení rozhodující branky prvního zápasu. Jeho gól nás poslal do miliónové soutěže. Jirko, vše odpuštěno! Než k této radosti došlo, stalo se od sobotního zápasu s Opavou mnoho událostí.
Nejdříve exkurze do historie. V noci z pondělí na úterý jsme vzpomněli na tisíce zabitých hugenotů, kdy při tzv. Bartolomějské noci v roce 1572 byli téměř vyhlazeni francouzští protestanti. V úterý jsme sledovali vítěznou bitvu Romana Šebrleho v olympijském desetiboji v Athénách. Na dnešní den připadá 726.výročí bitvy na Moravském poli, kdy v den svatého Rufa byl zabit král železný a zlatý Přemysl Otakar II. Tím vlastně začal nástup Habsburků na náš trůn. Ale největší bitva měla vypuknout ve středu večer na bojišti Toyota arény. Čekal nás nájezd loupeživých hunů, kteří nám chtěli ukrást poklad Ligy mistrů.
Když kolem 17.hodiny přijíždím na Letnou, nestačím se divit. Desítky aut v zelenobílých barvách Ferencvárose lemují celou třídu M.Horákové. To nás čeká pěkné peklo, říkám si. Pak si všimnu, že na každém voze je nápis POLICIE a já se uklidním. Vždyť oni nás přišli chránit před maďarskými loupežníky.
Uhodí 20.hodina a 5.minuta a zápas začíná. Jsem nemile překvapen Petrášovou účastí v naší obraně, ale snad Franta Straka ví, co dělá. Bohužel, neví. Ale včas si svůj úlet uvědomí a střídá. Samotná hra v prvním poločase nestojí za nic. Hrajeme špatně a Fradi jsou stejně slabí jako v Budapešti. Za zmínku stojí pouze nastřelení míčem sudího Meiera do orgánu, který, dle skandování celého stadiónu, chybí Robertu Vágnerovi. Dobře mu tak, pískal špatně. Naštěstí v poslední minutě poločasu dává L.Zelenka první branku utkání. V druhé půli je náš výkon o něco lepší, ale stále nic moc. Maďaři zdržují, fyzicky zjevně nestačí a snaží se dokopat k penaltám. Jejich taktika jim vydrží až do zmíněné 113.minuty zápasu. Pak J.Homola dává vítězný gól, kterým se stává v této sezóně lepším střelcem než celá famózní Slávie. Zbývajících pár minut uhrajeme na soupeřově polovině a se závěrečným hvizdem rozhodčího můžeme začít slavit. Ale je co? Snad jen postup. Ale nepostoupit přes slabý Ferencváros by bylo hanbou. V celém dvou utkání byli opravdu horší a postup si nezasloužili ani náhodou. Pánové, pokud mně nechcete mít na svědomí, začněte už konečně hrát fotbal. Styl, který velice často předvádíte, nevede k úspěchu ani s týmy, kterým se o pohárové Evropě vůbec nezdá. Ještě několik takových zápasů, tak na konci roku oslavím asi tak 150 ku. Tak stárnu při našich zápasech. Jediné, co nechybělo, byla bojovnost, vůle jít za vítězstvím.
Milióny z LM jsou doma, máme slíbenou velkoplošnou obrazovku. Já ji klidně oželím, budu-li se moci při našich zápasech radovat z pěkného fotbalu. Toho věčného nakopávání vysokých balónů na „věže“ Juna, Pacandu či Zelenku už mám dost.
Bylo by hříchem nezmínit se o báječné atmosféře při včerejším zápase. Připomněla mi atmosféru zápasu ČSSR-Maďarsko v roce 1970, kdy jsme na Letné uhráli remízu 3:3 a vybojovali tak možnost rozhodujícího třetího duelu s Maďary na MS v Mexiku. A pak jsme je v Marseille roznesli na kopytech. Skvělých 18 010 diváků hnalo své koně do boje. Jsem rád, že svůj příspěvek mohu psát, kdybych měl mluvit, asi bych nevládl. Přišel jsem téměř o svoje hlasivky, ale stálo to za to.
Nezávidím fanouškům Fradi jejich cestu domů. Zažil jsem ji před 14 dny a to jsem měl naději, že v odvetě zvítězíme a v konečném účtování postoupíme. Oni jeli domů bez jakékoliv naděje. Ale svůj tým povzbuzovali statečně do poslední chvíle. Také oni byli skvělí. Ale my byli lepší.
Závěrečná děrovačka hráčů a především Franty Straky neměla chybu a vše vyšperkoval Eda Poustka svým kotrmelcovým show.
Dnes bylo losování LM a my dostali famózní Manchester United, Olympique Lyon a Fenerbahce Istanbul. Máme se tedy na co těšit!
Jenže už v sobotu nás čekají borci z Blšan. Pojedeme tedy do chmelařské oblasti s úmyslem natrhat co nejvíce věrtelů plných ligových bodů. Věřím Frantovi Strakovi, že po existenčních zápasech už konečně začneme hrát pěkný fotbal. Hráče máme nejlepší, tak na co čekat? Své svěřence už naočkoval svým přístupem k fotbalu a ke Spartě. Teď jsou na řadě i výkony. Franto, mám Tě rád!
Bombito
