Zdravím z Turku,

jako věrný Sparťan – od útlého dětství, kdy jsem s rodinou jel na návštěvu za strýcem a tetou do Jesenice u Prahy a tehdy, v šesti letech, byl se strýcem a tátou na svém prvním zápase Sparty (ročník 1994-1995, Žižkov x Sparta) – chci také přispět článkem na tento vynikající web. Jak může být z názvu článku zřejmé, v současné době pobývám na studijní stáži ve Finsku. Když jsem se dozvěděl, že jsem byl pro pobyt vybrán, samozřejmě jsem si hned zjišťoval, zda je v Turku nějaký fotbalový klub (tím jsem si byl jistý) a jakou soutěž hraje (zde už mne jistota opouštěla).

Ke svému potěšení jsem zjistil, že v Turku jsou hned dva prvoligové kluby – TPS Turku, klub založený v roce 1922, tradiční klub, velmi oblíbený, avšak v poslední době hodně ve stínu poměrně nového klubu Inter Turku, předloňského mistra Finska, založeného v roce 1990. Nejen že mám každý víkend v srpnu o zábavu postaráno (v září se stěhuji do jiného města), ale také mi byl los finské ligy nakloněn a zrovna v době mého pobytu se v Turku konalo derby.

Vzhledem k tomu, že oba týmy svoji pouť Evropskou ligou zakončili již v předkole, mohli se v klidu soustředit na tuzemskou nejvyšší soutěž, případně na pohár. TPS vyřadilo v 1. předkole EL tým Port Talbot (Wales) po výsledcích 3:1 doma a 4:0 venku, avšak v 2. předkole nestačilo na Cercle Bruggy – v Belgii sice vyhrálo 1:0, ale bylo vyřazeno po prohře 2:1 doma. Inter Turku se představil pouze ve 3. předkole, kdy po domácí prohře 1:5 s Genkem jasné, že odveta v Belgii bude pouze formalitou – Inter prohrál i v Belgii, sice přijatelnějším rozdílem 3:2, avšak jeho přispění do finského koeficientu bylo letos „opravdu“ přínosné.

Obrázek o tom, jak finská liga může vypadat, jsem si udělal již 08.08., kdy FC Inter hrál doma s KuPS Kuopio. Domácí podali naprosto odevzdaný výkon. Od začátku utkání tahali za slabší konec a po zásluze od 22. minuty prohrávali 1-0. Sice se jim podařilo za sedm minut vyrovnat, ovšem mnohem lepší, bělavější a pro hru zapálenější soupeř přidal ve 37. minutě druhou branku a pouze výborný výkon domácího brankáře ve 2. poločase zachránil FC Inter od větší než dvoubrankové porážky (KuPS vstřelilo v 69. minutě třetí branku).

Po tomto „otřesném“ fotbalovém zážitku, který mi zpříjemnili snad jen velice příjemní fans FC Inter, jsem si říkal, že derby snad horší podívanou nemůže přinést. TPS Turku v minulém kole vyhrálo 2-0 v AC Oulu, takže jsem očekával, že by mohlo být mírnějším favoritem (před utkání FC Inter na 7. místě, 22 bodů a skore 21-23; TPS o místo výš s bilancí 22-19 a 24 body). Stejně jako minulý týden mne vítalo krásné slunečné počasí, tentokrát poměrně slušně zaplněný Veritas Stadion s odhadem asi 6.000 fotbalovými příznivci (kapacita je 9.000 míst, z toho 8.000 k sezení). Neodolal jsem a ochutnal jsem místní klobásky za 2 EUR – chuťově vynikající, ovšem pouze s kečupem, pokud chcete ke klobáse dostat pečivo, musíte zajít do vedlejšího stánku a dát si o něco málo větší klobásu s pečivem za 4 EUR. Finské pivo jsem ochutnal již v minulých dnech, takže jejich LAPIN KULTA za 4,5 EUR u mne neuspěla.









No a nyní již k samotnému fotbalu. S klobáskou v ruce a s dresem AC SPARTA PRAHA z poháru UEFA a jmenovkou ŘEPKA jsem se usadil do hlediště. Od začátku se hrálo velmi aktivně – hlavně díky TPS. Bylo poznat, že TPS je oblíbenější – ať už co se většího kotle týče, tak podpory na hlavní tribuně. Popravdě ani se nedivím, že FC Inter dostal od Genku takový výprask, protože jeho zlepšení z minulého týdne bylo opravdu minimální a tak si TPS poměrně rychle získal moje sympatie. Rychlý přechod do útoku, kombinační akce, přenesení hry z jedné strany na druhou a výborná spolupráce bratří Riskiů (jak Riiku tak Roope spolu asi hrají od útlého mládí, protože si dokáží přihrát snad i poslepu). Od 5. minuty vedlo TPS 1-0, ve 25. minutě přidal Roope Riski druhou branku, takže bylo jen otázkou, jak vysoké bude konečné skoré. Ovšem jak mne první poločas mile překvapil – díky TPS, ten druhý spadl do šedivého průměru, snad podprůměru. Nevěřil jsem, kolik mohou dva týmy během jednoho poločasu udělat nepřesností. Dlouhé přihrávky většinou končili na nohách protihráčů, pokusy o rychlý brejk končili přihrávkou někam k rohovému praporku – a k rychlostní nevybavenosti vyslaného hráče téměř vždy zakončené míčem v zámezí. A tak nejdůležitější situací druhého poločasu byl do té doby první povedený protiútok FC Inter a následná záchranná brzda v podobě ukázkové kosy od Juhy Lähdeho, oceněná v 73. minutě červenou kartou (mimochodem, v obou utkáních rozhodčí podali velmi dobrý výkon). Nakonec FC Inter přeci jen využil svojí početní výhodu a v 91. minutě předvedl nejhezčí akci zápasu, kdy pravý obránce vyslal dlouhým pasem přes půl hřiště levého ofenzivního obránce, který ještě pár metrů potáhl míč, nacentroval a Mika Ojala již neměl problém dosáhnout z hranice malého vápna alespoň čestného úspěchu. Zajímavostí je, že po konci každého utkání ve finské lize se ještě uděluje cena pro hráče utkání – tentokrát ji získal poměrně oprávněně hráč TPS Turku Mikko Manninen. V prvním poločase s dvojicí bratří Riskiů nejlepší hráč na hřišti, takže jeho branka byla takovou třešničkou na povedeném výkonu, ve druhém poločase jeden z mála, který se snažil alespoň něco kloudného vymyslet a sem tam zaměstnat soupeřova brankáře.

Shrnuto a podtrženo. Pro fotbal v Turku jsou výborné podmínky, Veritas Stadion je na finské poměry velmi hezký a dle mého názoru poměrně nově postavený stadion, kolem kterého se nachází asi 4 hřiště s umělou trávou a 5 hřišť s trávou přírodní (Veritas Stadion je středem velkého parku v Turku). Avšak fotbal samotný již trošku zaostává. Oba kluby z Turku mají ve svém týmu pár hráčů z Afriky, jejichž kvalita zřejmě odpovídá soutěži, ve které hrají. Otázkou je, zda je naše česká liga o tolik lepší, nebo já jsem tak moc zklamán kvalitou finské ligy. Pokud bych dělal fotbalového skauta, nenašel by se ani v obou klubech z Turku, ani v KuPS Kuopiu žádný hráč, kterého bych doporučil do jakéhokoliv českého prvoligového celku. Ano, psal jsem, že bratří Riskiové nebo Mikko Maninen mne zaujali, ovšem v české lize by zřejmě hráli pouze druhé housle. Je otázka, jak je na tom nejlepší finský klub HJK Helsinki, který suverénně vede finskou ligu (protože do Helsinek se dostanu při svém příletu a odletu a od září budu studovat v „druholigovém“ Joensuu), ale pokud soudím podle dvou utkání z Turku, můžeme být za českou ligu rádi.

Tomassinho.

PS: Jak už jsem řekl, jsem věrný fanoušek Sparty, bydlící na Vysočině a studující nedaleko Ostravy. Ročně navštívím kolem 10-15 zápasů Sparty – vím, není to velká porce, ale vzhledem k tomu, že navíc dělám fotbalového rozhodčího, toho času opravdu příliš nemám). Letošní podzim sleduji Spartu díky svému studijnímu pobytu pouze přes internet přes jeden zahraniční server s živými fotbalovými přenosy, proto jsem byl rád, že Sparta dostala v EL za soupeře ruský tým. Takže do Moskvy jistě vyrazím a věřím, že tam určitě nebudu sám.

PS2: Toto je můj první článek. Vím, že zaprvé se nemůžu rovnat kvalitou Bombitovi, Jumbovi1 či jiným a za druhé že článek není až tak moc o Spartě, ale snad nebudete tolik kritičtí.