Jumbo1 | 26.02.2011 08:23

Je 25. 2. 2011, cca 21:30, a na pražské Ruzyni právě dosedl na zem Airbus A 321-200. Je to poslední letadlo oficiálního klubového zájezdu. Po 35 hodinách se tito „trosečníci“ vrací do Prahy. Výlet se jim trochu protáhl, proč, k tomu se později dostanu. Předjely nás dokonce i SF busy, náš Airbus by se měl stydět. Proběhne klasická pasová „kontrola“ (uvozovky jsou tam záměrně, je to jen odmávnutí každého jednotlivce celníky), a fanoušci se řadí u východu do haly. Po vejití do příletové haly pak slaví návrat chorálem „Je nejlepší“ před všudy přítomnými novináři, tenhle byl myslím z TV Nova (jméno po mě ale nechtějte, toho pána neznám. Je to pěkná tečka za výjezdem, na který většina z nás patrně nikdy nezapomene. Díky všem, kdo si to po příletu zazpívali. Fanoušci se rozcházejí domů, já hned sedám k počítači, a i když správné a rozumné by asi bylo jít spát (cca 1,5 hodiny není nic moc), tak já se chovám nerozumně, a pokouším se krátce před půlnocí zachytit dojmy z výjezdu do článku).

Vše začíná o den dříve na stejném místě (letiště Ruzyně). Letiště je plné sparťanů, letí několik letadel, všechny mají jeden směr a jeden cíl. Není jím ten starej známej bílej dům (jak praví jeden klasický táborákový hit Tisíc mil), ale Liverpool. Právě Sparta má totiž tu čest utkat se zde na legendárním stadionu Anfield Road se slavným FC Liverpool. První zápas skončil 0:0 a Sparta rozhodně není bez šance. Celé město je plné rudých dresů, šál a čepic, je tu více než 2500 sparťanů jedná se o historicky nejpočetnější výjezd v historii evropských pohárových zápasu českých celků. Mám dojem, že i československých, ale bohužel nemám k dispozici přesnou statistiku. V rámci klubů samostatné české ligy je to však rekord, který se bude těžko překonávat.

Po prohlídce města, návštěvě klubového obchodu FCL v centru města,nějakém tom pivu na posilněnou, a kdo chtěl, tak prohlídce (zvenčí) Goodison parku, stadionu rivala FC, liverpoolského Evertonu, se velká část sparťanů schází v přilehlém Stanley parku. Odtud následuje zhruba 1,5 kilometrový pochod na Anfield Road. Odhadované počty se různí, pohybují se mezi 900-1500 kusy, ale průvod je to pěkný, zábavný a je hodně slyšet. Nechybí ani pyroshow, ovšem po „bobících“ (angličtí policisté v reflexních vestách) se ty ohně snad házet nemusely. Naštěstí se vše obešlo jen domluvou, a průvod pokračoval. K úsměvné situaci došlo v okamžiku, kdy fanoušci, sedíce na zemi, skandovali pokřik „Je nejlepší“. Policista naznačoval, ať se zvednou, a pokračují. V tu chvíli celý průvod vyskočil, což je součást chorálu, leč policisté ho asi neznají a polekaně uskakovali :-).

Průvod v pořádku došel na Anfield Road. Ke stadionu se váže jedna perlička. Původně na něm totiž hrával městský rival Everton. Bylo to několik let krátce po postavení stadionu (1884). Tehdejší majitel stadionu se znal s prezidentem Evertonu, slovo dalo slovo, a Anfield patřil modrobílým. O několik let později se však v Evertonu vyměnilo vedení, s bývalým prezidentem se rozkmotřilo, a odstěhovalo se do Goodison parku, kde hraje dodnes. No a odstavený prezident Evertonu zřejmě usoudil, že by bylo škoda nechat takový krásný stadion ležet ladem, a roku 1892 založil FC Liverpool.

Před stadionem je i přes dlouhé fronty relativně klid, servis pro fanoušky skvělý, kiosek s programy, WC v klidu i před stadionem, jídelní zóna i mimo stadion (včetně piva a vína). Člověk si v klidu stihne koupit program, dát si něco k jídlu, a i chvilku zamyšlení před památníkem obětí z Hillsborough. Na stadionu Nottinghamu Forrest v roce 1989 při utkání F. A. Cupu zahynulo několik desítek fanoušků Liverpoolu. Dodržuji tradic položit tam něco na památku a dávám českou minci. Pak už následuje vlastní proniknutí do nitra stadionu. Do sparťanské části není několik lidí vpuštěno pro zjevnou opilost. Ale holt někomu je asi marno jisté věci vysvětlovat. Pár piv asi není problém, ale když vím, že tam zjevně opilí nebudou vpouštěni, a vím, že na mě je to vidět, tak se podle toho chovám. Ze svého místa nevidím, jak velký je sektor sparťanů, ale je dost možné, že byl rozprostřen po celé délce jedné z tribun za brankou. I ostatní tribuny jsou zaplněny do posledního mísa, hlavně pak The Kop, tribuna domácích a obrovský, snad desetitisícový kotel. Postupně se potvrzují zvěsti, že je skutečně vyprodáno, překrásný stadion je narvaný. Vyprodáno na Spartu, to je paráda. Hymna domácích, píseň You’ll never walk alone, vyvolává mrazení v zádech, nicméně odpovídáme hymnou Sparty. Bez hudby, jen naživo zpívanou. Myslím, že to nebylo až tak špatné.

Vlastní zápas začal pro Spartu chvilkou hrůzy, když Pamič zahrál rukou ve vápně. Sudí nicméně nezapískal, takže se pokračovalo dál. Sparta rozhodně nehrála špatně, ael Liverpool doma je jiný Liverpool než ten, který byl minulý týden na Spartě, takže zejména Jarda Blažek se měl co ohánět. Jen v první půli chytil dle mého soudu tři jasné gólovky domácích. Sparta měla také šance, ale buď narážela na Reinu, nebo se potýkala s nepřesností v zakončení. Špatný výkon to ovšem rozhodně nebyl, bylo se na co dívat. Pomohli k tomu i hostující fanoušci, kteří, troufám si tvrdit, většinu zápasu zápolili s domácí přesilou více než zdatně. Přece jen, dvouapůl tisícový, dobře organizovaný kotel, už něco zmůže. Ostatně, fans Liverpoolu to hostům dost ulehčovali. Fandili pouze občas, a krátké časové úseky, pro mě byli do jisté míry zklamáním.

I ve druhé půli Sparta nebyla o moc horší než Liverpool. Ten hrál sice útočněji, ale šance končily buď mimo, nebo na Blažkovi, který odehrál podle mého výborný zápas. Sparta cítila možnost, že by mohla i postoupit, na posledních dvanáct minut trenér Chovanec i za bezbrankového stavu posílil ofenzivu. Bohužel, ani to nebylo Spartě nic platné, protože 4 minuty před koncem dopravil Kuijt přece jen míč za Blažkova záda - 1:0. Od té chvíle začali domácí konečně i pořádně fandit, takže závěr zápasu byl, jak má být. Sparťané po zápase bouřlivě děkují svým hráčům, ještě 10 minut po zápase se bouřlivě fandí. Jistě jsme zklamaní z toho, že se nepovedlo postoupit, ale neudělali jsme hanbu ani na hřišti, ani v hledišti. Po dlouhé době jsem byl skutečně hrdý na Spartu, a na to, že mám tu čest být Sparťanem. Toho je třeba si vážit, to je výsada, není to pro každého. Odcházím ze stadionu s krásným pocitem.

Nasedáme do přistavených autobusů a odjíždíme na letiště. Zde zprvu probíhá všechno normálně, o dobrou náladu se stará non stop otevřený Interspar, kde mají pivo za ceny lehce přesahující jednu libru, sendvičů a limonád je také dostatek, takže celkem pohoda. Má letět asi 5 letadel, poslední kolem jedné hodiny v noci. Když už je posádka našeho letadla (poslední co ještě neodletělo), v tranzitním prostoru, začínají problémy. Nejprve je odlet letadla několikrát odložen o půl hodiny, pak o hodinu a půl, posléze se před čtvrtou ranní dozvídáme, že další informace budeme mít až v 7. Dokonce jsme pak i vráceni z tranzitního prostoru, kde už má většina všeho zavřeno, do odletové haly.

Znova ukazujeme pasy jako při vstupu do země, jsme sami na celém letišti, vraceni v podstatě z příkazu personálu, přesto po nás chtějí pasy. Přitom my už do spojeného království vstoupili při příletu. To je už celkem čtvrté ukazování pasů (dvakrát vstup, odbavení, pasová kontrola před tranzitním prostorem). K tomu ještě přibudou další pasová kontrola, a pak případně ještě jedna. Plus ukazování v ČR při příletu. Celkem jsme tedy ukazovali doklady as tak sedmkrát, skoro jako opičky na gumičce. No co, aspoň jsme se to pěkně naučili, jak ladně vyndat pas nebo občanku z kapsy, a suverénním gestem ji podat úředníkovi. Takováto dovednost se může v budoucnu hodit.

V odletové hale je ten non stop obchod, kuřáci mohou chodit ven, a očekáváme tedy uklidnění situace. K tomu ovšem nedochází, částečně i proto, že delegát Exim tours, ačkoli celou situaci jakž takž řeší (či se aspoň snaží), si svou věcí není příliš jistý, první cca tři hodiny nevyřeší skoro nic. Nervozita stoupá, vypitý alkohol dělá taky své, situace je chvílemi nepřehledná a nepříjemná pro všechny. Od ČSA informace veškeré žádné (to jsem čekal), k tomu absolutní neschopnost ze strany zaměstnanců letiště (to jsem nečekal). Nakonec se daří zajistit autobusy a posléze i hotel pro 210 lidí, kde mohou počkat, než se vyřeší, jak budou dopraveni zpět do ČR. Část lidí ovšem rezuolutně odmítá odjet, obávají se totiž, že zaměstnanci letiště pak nebudou ochotni situaci jakkoli řešit, či alespoň poskytnou informace o dopravě. Nicméně po pár desítkách minut dohadů nakonec naprostá většina lidí odjíždí do hotelu, asi dvacítka zůstává namístě, a dva až tři lidé volí okamžitou cestu do ČR, byť za vlastní peníze.

Hotel je sice v Blackpoolu (cca 100km na sever od Liverpoolu), z čehož zprvu nejsme nadšeni. Postupně však zjišťujeme, že nejenže v hotelu bude snídaně a případně i oběd, ale že se jedná o Hilton Blackpool, což je přijatelný hotel pro sparťanskou šlechtu :-) V Hiltonu jsem ještě nikdy nebyl, hotel pěkný, pokoje jsou k dispozici okamžitě, oproti podpisu jediného lístku. Následuje snídaně, sprcha, a cca dvouhodinový odpočinek. Někdo spí, někdo se jde projít, jiný dává přenost kávě. Jsme tedy poměrně spokojeni, nervozita mizí, další informace budou ve 12 hodin, ale když člověk dostane najíst, může se umýt, a dokonce si i na chvíli lehnout, snadno těch pár hodin vydrží. Přesto se našli tací, kteří podotýkali, že na pokojích nebyly župany. Asi pánové z lepší společnosti :-)

Už během dopoledne máme informace, že bychom mohli odletět mezi 14-16 hodinou. Letadlu nefungovala jedna z baterií, a ČSA začaly shánět novou, ale holt asi ne dost důrazně. Resp. Důraz jim zřejmě dodal až tlak ze strany Sparty. Já tedy nejsem letecký mechanik, ale sehnat na letišti baterii by zas takový problém být neměl, ne? Když ne v Liverpoolu, tak v sousedním Manchesteru je docela slušně velké letiště. Delegátovi pomáhá s udržením pořádku a dobré nálady i Honza ze zákaznického centra, který letěl s námi v letadle (Honzo, díky, byl jsi skvělý). Dozvídáme se taky, že ze Sparty samotné se pak do řešení problému zapojili i Ondra Kasík a Tomáš Křivda. Díky i Vám, pánové, nepochybuji o tom (a asi nikdo z nás, kteří jsme tam zůstali), že jste na tom dřeli jak muly, a je to z velké části i Vaše zásluha, že někdo na ČSA vyvinul tlak, aby začaly věc řešit.

Ve 12 hodin dobré zprávy. V půl třetí odjezd, v 17 hodin odlet. Paráda. K tomu je nám ještě zajištěn oběd, takže nám opravdu nechybí vůbec nic. Od hotelu odjíždíme kolem 14:45, a je sice jasné, že odlet na pátou nestihneme, a to i když máme na prohlížení extra přepážku, ale vše nasvědčuje tomu, že každý bude spát už ve své posteli. V půl osmé středoevropského času je letadlo konečně na ranveji, motory zahřmí, a na druhý pokus odlétáme. Jedeme domů, alé, jedeme domů, olé... Kapitán se zachoval jako chlap, za celou situaci se omluvil bez zbytečných vytáček, to se musí uznat. O dobrou nápadu se stará i personál. Není sice pivo, ale je dost vína, ochotně dolévají každému, a cesta ubíhá rychle. Vedoucí kabiny na závěr ještě ocenila v závěrečném projevu výdrž a sportovního ducha fanoušků, za což je odměněna potleskem. Je teprve krátce po deváté, když se z palubního rozhlasu ozve: „Vážení cestující, zahajujeme klesání na letiště Ruzyně. Prosíme připoutejte se, a uveďte opěradla svých sedadel a servisní stolky do svislé polohy…“ A konec už znáte.

V pondělí začíná liga, Sparta hraje v Ostravě. Bude hrát bez dvou potrestaných hráčů. O těch trestech byly popsány stohy papírů, já se k nim vyjadřovat nebudu. Kdo můžete, jeďte na Baník naše kluky podpořit. My jsme Sparta, a ne jen tak někdo. Umíme hrát vyrovnaně i se slavným Liverpoolem, tak nás přece nezastaví někdo z české ligy. Vzpomínám si na jeden starší chorál. Jeho slušná verze by mohla znít např. takto. Dresy bílý jak špinavej sníh, to je ten váš prašivej Baník. A proto my dnes na Bazaly jdem‘, chacharům tři body seberem. Tak naši kluci sparťanští, to je výzva pro vás, ať se v pondělí večer vezou tři body na Letnou! A proč? No přece protože: Je nejlepší, je nejlepší…



Jumbo1



Statistika utkání:


FC Liverpool - AC SPARTA PRAHA 1:0 (0:0)

Branka: 86. Kuijt


FC Liverpool: Reina - Kelly (46. Carragher), Agger (85. Škrteel), Kyrgiakos, Wilson - Kuijt, Lucas, Meireles, Poulsen (65. Spearing) - Ngog, J. Cole. Trenér: Dalglish.

AC Sparta Praha:
Blažek - Kušnír, Brabec, Řepka, Pamič (90. Kerič) - Vacek - Sionko (74. Podaný), Abena (78.Pekhart), Matějovský, Kadlec - Kweuke. Trenér: Chovanec..

ŽK: Kelly, Poulsen, Carragher, Leiva - Pamič, Matějovský, Kweuke

Diváci: cca 45 000 (vyprodáno)

Rozhodčí: Maržič - Ristič, Jovanovič






Jumbo1 | 26.02.2011 08:23 Vstoupit do diskuze
51