Tak konečně dorazilo jaro, tedy i co se týká samotného počasí, i do hlavního města, sluníčko ukazuje svou přívětivou tvář, teploty stoupají k magické dvacítce, ženy a dívky odhazují zbytečné oděvní doplňky, do derby zbývá přeci jen ještě nějaká ta desítka hodin, tak co s načatým víkendem? No co by, na Xaverově hraje naše rezerva, takže proč kysnout doma, že ano. Tudíž po ranní sprše, zdravé snídani, čítající to tousty s vajíčkem, acidofilní mléko a rozpustnou kávičku, poté rychlém odění a zamknutí bytu vyrážím tentokrát směr zastávka MHD, na které nastupuji do busu směr Černý Most. Zde už potkávám další kamarády a sparťany, kteří překonali jarní únavu, donutili se vstát a vyrazili taktéž za Spartičkou. Po krátkém čekání nastupujeme do linky 261, uběhnou sotva tři minutky a už jsme před stadionem v Horních Počernicích, jež patří Viktorii Žižkov, stejně jako celé tréninkové centrum v jeho okolí.

Tak co, jak dneska chlapci dopadnou, zabodují konečně na plný pecky, či to bude další jarní propadák?

Když jsem zde byl na béčku naposledy, tak nejenže nebylo zrovna nejtepleji, ale ještě přišla další studená sprcha v podobě prohry s do té doby na jaře absolutně trapným Sokolovem, tudíž jsem žádostiv, jak se s tím dneska junioři popasují. Nutno ještě dodat, že mezi prohru se Sokolovem a dnešním zápasem, stačili ještě pánové vložit debakl 0:5 ve Zlíně. Tak uvidíme, jak se chlapci srovnali, či ne.

V tiskovém středisku si beru zápis se sestavami obou celků a hned mne čeká celkem překvapení. Je v něm zapsán do základní sestavy Martin Zeman, na druhou stranu chybí Jánoš či Pavelka, kteří nejsou ani na lavičce, kde začíná například i Miloš Lačný (ono se není ani čemu divit, se Sokolovem byl opravdu špatný).

Tak sedám na své místo a představení může začít. Úvod utkání vůbec nevypadá na to, že by se jarní trápení béčka mělo nějak zmírnit. Spousta špatných přihrávek, málo bojovnosti, nahrávky jen dozadu, žádná překvapivá myšlenka, špatný timing, malý pohyb, na chlapcích je patrná nervozita a to včetně i ligou odzkoušených hráčích, Huškovi a Zemanovi. Vše umocňuje 17. minuta, kdy Čáslav střílí po rohovém kopu díky nikým neatakovanému a neobsazenému Džajičovi úvodní branku zápasu. V té chvíli by se asi nenašlo moc lidí, kteří by na naše kluky vsadili. A ani se jim moc nedivým. Musí hodně přidat, říkám si, aby s utkáním něco udělali. Takže jedéééém!

Po obdržené brance jsou naši ještě víc zaraženi, než na začátku. Snad jen občasné pokusy o útok dávají nějakou naději. A tak se stane, že nakonec „slepice najde zrno“. Po rozehrané standardce a menším závaru se míč dostává na hranici velkého vápna k Luboši Huškovi, který důraznou střelou ve 38. minutě propálí vše, co mu stojí v cestě. Srovnáno! A aby toho nebylo málo, za čtyři minuty je podkopnut ve vápně Jirka Skalák a nařízenou penaltu s jistotou promění Jakub Rada. Do šatny tak odcházíme s vedením 2:1, i když tomu průběh první půle moc neodpovídal.

Ještě bych dodal, že hned zkraje prvního poločasu musel k velké škodě odstoupit pro zranění po hnusném faulu jednoho z čáslavských hráčů Pavel Kadeřábek, což byla velká škoda a možná to i souhře týmu dost ublížilo. Po ošetření to ještě chvilku zkoušel, ale nevypadalo to vůbec dobře, tak ho musel v 10. minutě nahradit Ondra Kraják. Rozhodčí Damková tento atak na našeho hráče snad ani nepotrestala, ostatně i jako spoustu jiných zákroků a situací. Vůbec se jí ten zápas nepovedl, nestíhala, působila značně zmateně, zcela nepochopitelně připustila skoro až brutální hru ze strany Čáslavi atd. Nebýt pomezních rozhodčí, tak by ani kolikrát nevěděla, co se na hřišti děje. Nepovedený výkon.

Do druhé půle jako by vyběhl jiný tým Sparty, než v první, i když rozběh jeho motoru trval taky trošku déle. Nejdříve měli první šanci hosté, kteří pak dokonce dostali možnost zahrávání penalty, po nepochopitelném zaváhání Ivana Haška, který, ač měl náskok snad pěti metrů, se nechal předběhnout soupeřem, kterého pak ve finále úplně nemotorně stáhl ve vápně k zemi a navíc se ještě u toho zranil. Jasná desítka a Ivan ještě musel kvůli zranění odstoupit. Milan Švenger však skvěle vystihl ránu čáslavského Šislera a skokem k tyči penaltu chytil! Pak už na hřišti vlastně existovalo jen jedno mužstvo. Z mladíků spadla nervozita, na fotbal v jejich podání se dalo konečně koukat, k vidění byly i pohledné akce.

Důsledkem toho byly i dvě branky, které chlapci naložili ještě Čáslavi na cestu. Třetí branku v pořadí vstřelil hlavou po rohovém kopu v 63. minutě Roman Polom a dočkal se i Ondra Kraják, který uzavřel skore gólem na 4:1 v 72. minutě po střele Martina Zemana, kterou k němu vyrazil hostující brankář. Poté se už utkání dohrávalo celkem v klidu, až na několik zbytečných zákroků, ze strany zejména čáslavských hráčů.

Takže konec dobrý, všechno dobré? Ani omylem. Pokud pánové k utkáním přistoupí jak v první půli, tak na nějaké obrození jako na podzim můžeme zapomenout. Pokud však naváží na výkon z druhého poločasu, je na čem stavět a pak určitě přijdou i výsledky a hra, které nás tak těšily v podzimní části.

Na závěr ještě krátké hodnocení několika jedinců, zejména těch, kteří už nakukují do áčka.

Milan Švenger byl jistý, dobře četl hru, rozehrával, vedle lapené penalty, ještě chytil minimálně jednu tutovku. Za obdržený gól nemohl. Opora.

Luboš Hušek na mne ze začátku nepůsobil vůbec dobře, dá se říci, že vidět Luboše na stoperu je pro mne noční můra. Přišel mi neohrabaný, nepřesný, zbrklý, moc přihrávek dozadu a do stran. Postupně se dostával více do hry a tím stoupala i jeho jistota. Ne že by to byl nějaký bezchybný výkon, ale zejména díky druhému poločasu se dá říci, že nakonec odehrál své. Jako bonus byla pěkná branka. Je ale vidět, že prostě stoper není jeho místo.

Martin Zeman byl v první půli absolutně neviditelný, všiml jsem si ho jen když zahrával standardky, jinak nic moc. V druhé části už to byl více ten Zeman, které ho si pamatuji ze začátků v áčku, rychlý, důrazný, přesný v centrech, střílející. Ale na fotbalistu, kterého v něm pořád vidím, je jeden slušně odehraný poločas málo. Musí být tahounem celé utkání a výraznou osobností celého týmu. To tam prostě chybělo.

Jan Krob. Co říci. Neviditelný. A to jak v obranné práci tak i v podpoře útoku. Prostě takový neslaný, nemastný.

Jiří Skalák. Aktivita z něj celkem sršela, ale k ničemu to nevedlo. Možná to bylo i tím, že nedostával ty správné balony. A když se k nějakému dostal, tak mi u něj často chyběla taková ta přímočarost, moc to tahal do šířky či se zamotal v kličkách. V druhé půli byl už viditelně odvážnější a i lepší, zřejmě už neměl tolik defensivních povinností jak v první půli. Každopádně příslib.

Romana Poloma bych nejspíš hodnotil stejně jako Kroba, ale přeci jenom vstřelil branku, tudíž spíš dobrý. Na áčko však ještě ani omylem.

Miloš Lačný byl na hřišti jen pár minut, ale stejně jako například v zápase se Sokolovem vůbec nic nepředvedl, celkem zbytečný hráč. A docela mne zarazilo, že když šli všichni děkovat divákům, tak se sbalil a zmizel do šatny. I když o tom tak teď přemýšlím, tak vlastně nezarazilo :-(

Z ostatních hráčů mne tak nějak nezaujal nikdo, velká škoda zranění Kadeřábka, na jeho styl hry se vždy rád koukám. Snad příště a zranění nebude moc vážné.

Tolik moje subjektivní hodnocení zápasu a výkonů. Ještě malá douška k divákům. Návštěva dnes podobná jak dříve na Strahově, plus, mínus, avšak vzhledem k útulnosti stadionku to nebylo nijak na škodu. Na hlavní tribuně se nijak nefandilo, hráčům se za povedené akce zatleskalo, stejně tak i na konci utkání. Samozřejmě se našlo i pár trenérů z řad diváků, kteří ví všechno nejlépe, že by z fleku mohli trénovat zároveň Barcelonu i Real Madrid, takže jsem nebyl ochucen o žádné nové trenérské postřehy :-) Naopak velice zajímavě působila skupinka cca deseti mladých „fanatiků“ v sektoru domácích vlajkonošů, kteří oděni v šálách a tričkách ACS povzbuzovali v průběhu celého zápasu, jeli i chorály, dokonce si připravili i vlastní variantu balonkového chorea :-) Určitě zajímavé zpestření. Jen tak dál.

Zítra vyrazím na snídani šampionů na Viktorku a pak už nás nečeká nic jiného, než pondělní derby na Letné. Doufám, že se nás tam sejde co největší množství a ukážeme pytložvejkům od trati, kdo jsou vládci Prahy, nejen na hřišti, ale i v hledišti.

Sparta!


taborita1


Statistika utkání:

AC Sparta Praha B – FK Zenit Čáslav 4:1 (2:1)

Branky: 38. Hušek, 42. Rada z pen., 63. Polom, 72. Kraják – 17. Džafič

Rozhodčí: Damková - Pospíšil, Koval

ŽK: Glaser, Hašek, Putz – Ptáček, Kotrba, Růžička

Diváci: 325


Sparta B: Švenger – Hašek (61. Sus), Polom, Hušek, Krob – Kadeřábek (10. Kraják), Glaser, Rada, Zeman – Skalák (78. Lačný), Putz

Čáslav: Bárta - Ptáček, Špidlen (66. Macek), Kotrba, Šturma - Kunášek, Sedláček (76. Fikejz), Šisler, Růžička - Mojdl, Džafič (76. Hušťava)