Bombito | 18.10.2004 11:11

Pro název svého dnešního příspěvku ze zápasu naší Spartičky s reprezentanty Edenského pralesa jsem použil citát svého kamaráda Fotra, který pronesl po druhé brance našeho nového kanonýra.
Sedím u počítače, venku je zima, fouká studený vítr, leje jako z konve a přitom je krásný a nádherný den. Porazili jsme opět nenáviděné sešívance a tak, i kdyby padaly z nebe trakaře, je mi krásně na duši. Nic tak nepotěší, jako výhra nad Slávií.Prohlášení trenéra hostí, že Slávia má již stejně kvalitní kádr jako Sparta, že má v mužstvu konečně „vítězné typy“, tvrzení Radka Bejbla, že jedou na Spartu vyhrát, nahánějí hrůzu.

Na předzápasovém soustředění poznám nové velkovlaječkáře ze sparťanského webu. 1893 i Hellstar budou dobrou posilou našich řad v boji s fanoušky soupeřů našeho milovaného klubu.
Okolo čtrnácté hodiny dorazím na stadión, kde je překvapivě málo diváků. Hráči se rozcvičují a moje nervozita dosahuje vrcholu. Už aby to začalo. Svatý Petr nás má asi rád. Od rána v Praze prší, ale chvilku před zápasem pršet přestalo. A chvilku po zápase opět padá voda z nebes. Hlasatel oznamuje sestavy a tak je jasné, že Karel Poborský je v pořádku a opět bude naší největší hvězdou. Nebude, přestože hrál dobře.
Utkání začalo a první poločas je vcelku vyrovnaný, o něco lepší přece jen jsme my. Ale gól žádný a tak jdou hráči do kabin za stavu 0:0. Do druhého poločasu nastoupí místo Honzy Šimáka kudrnatý andílek Zelenka a Sparta začíná tlačit na pilu. Konečně jsme se dočkali. Po krásném a přesném centru T.Juna dává Jirka Homola nechytatelnou hlavičkou první gól. A aby toho nebylo dost, za čtyři minuty po trmě vrmě před brankou hostů dává druhý! Celkově v letošní lize pátá trefa do černého, z toho dvakrát do Černého. A k tomu všemu postupový gól do Ligy mistrů. To je kanonýr!!! Nebo to jsou góly z hladu? Prý mu jeho kamarád slíbil, že když Sparta Slávii porazí, bude se v jeho restauraci týden stravovat zadarmo. Ať už je to tak nebo ne, přichází na světlo světa výkřik „Homola na Hrad“! Stadión skanduje oblíbené „věčně druhý“, přestože tento posměšný pokřik přestává být aktuální. Mnohý slávistický fanoušek se slzou v oku vzpomíná na doby, kdy byli opravdu druzí.
Po nevinném střetu dnešního hrdiny s P.Kukou píská sudí Jára penaltu. Přál bych si, aby takové penalty, které se poslední dobou pískají proti Spartě pískaly i v náš prospěch. To by bylo křiku, že pane Procházko, Mádle či Rejžku? Míč si na značku pokutového kopu postaví K.Piták a já svému spolusedícímu tvrdím, že ji nedá. A mám pravdu. Stejně jako on, kdy těsně před první brankou zápasu vyzývá Jirku Homolu, aby dal gól. V klidu zápas dohrajeme a můžeme spokojeně vyrazit na cestu k domovu. Výhra nad sešívaným baletem vždy potěší. Máme zase na několik měsíců klid od jejich fanoušků. Když už jsem u diváků, našich není moc, ale ti slávističtí, ti už se musejí znát všichni osobně. Je jich čím dál míň.
Dorazím domů a sleduji zápas ještě jednou ze záznamu. Je mi líto těch, kteří jsou odkázáni na televizní přenosy Novy. Když nekomentuje tragický Tittelbach, k smrti nudný Mendel, jsou nuceni poslouchat zoufalého bývalého hlasatele z Edenu V.Svobodu. A jako vrchol, bláboly odborníka Casanovy. To, že druhý poločas pro Novu začne až 47. minutou a zhodnocení aktérů utkání trvá asi pět vteřin, to je profesionalismus nejvyššího stupně. Pobavilo mě, když při poločasovém rozhovoru komentátor ocenil kondici a otužilost prezidenta Lešky, který přišel v tričku s krátkým rukávem a třásl se zimou jako drahý pes. Jeho odpověď mě dostala: „Jsem slávista“. Dle mého názoru vyměnil svoje sako za vstupenku na stadión. Příště možná přijde s holým zadkem. Cirkus Berousek, který právě na Letné postavil svoje šapitó měl v sobotním odpoledni velkého konkurenta. Cirkus Eden, s impresáriem Leškou, pobavil více jak 15 000 diváků, kteří zde shlédli další vystoupení tohoto ansáblu.
Nakonec se zmíním ještě o jednom aktéru tohoto zápasu. Je jím náš trenér FRANTA STRAKA. Je to on, který vrátil na Spartu to, co ji vždy bylo vlastní. Sparťanské srdce, víru, hrdost nosit rudý dres. On se zasloužil o to, že Sparta je zase tam, kde má být.
Již v úterý nás čeká zápas LM se slavným Manchesterem United. Je to soupeř nad naše síly. To není Slávie. Tam se ukáže, co všechno se musíme ještě naučit. Ale jsme na dobré cestě. Za to Ti, Franto, děkujeme!

Bombito

Bombito | 18.10.2004 11:11 Vstoupit do diskuze
0