Od sobotního podvečera sleduji napříč médii, od různých komentátorů, bavičů a jiných tvůrců veřejného mínění, všelijaké příkré soudy stran konečného výsledku zápasu fotbalové kvalifikace ve Skotsku. Lépe řečeno, nejvíc rozumů se týká dvou zákroků na opačných stranách hřiště v úplném závěru zápasu. Dva, na první pohled, velmi podobné zákroky vedly sudího k dvěma zcela rozdílným verdiktům. Po pádu českého hráče jsme dostali možnost kopat penaltu, domácí dostali žlutou kartu. Za simulování. V obou případech se hráči po zápase nechali slyšet – kontakt tam byl, ale je jasný, že jsem tomu (pádu) pomohl.
Mimo jiné deník Sport se dnes (i včera) vydal na válečnou stezku proti fotbalovému nešvaru – filmování. Přidal se tak na stranu zoufajících a prý i podvedených Skotů „Aby bylo jasno: Deník Sport drží české reprezentaci palce a doufá v postup. Jenže národní hrdost nikdy nesmí zakrýt pravdu. A ta je jasná: Rezek si výhodu pro svůj tým zajistil podlým a neférovým způsobem.“ A poukazuje přitom na případ Chramosty ze semifinále Ondrášovka Cupu, kdy jmenovaný po simulování inkasoval od DK trest, pokutu 20.000,-Kč. Deník Sport mj. lká nad tím, že v případě Rezka to (simulování) nikomu (FAČR) nevadí. Spíš naopak.
Jak je obecně známo, zápasy vrcholných akcí (WC, EC, CL, EL) se rády honosí bannery kolem hřiště či na rukávech hráčů a rozhodčích Fair Play či Respect. Když si hráč v rozhodujícím zápase podvodně přihraje míč rukou, díky čemuž dá rozhodující gól, nejvyšší instance světové fotbalové organizace odvrátí hlavu stranou. Místo ideální možnosti posvěcení spravedlnosti, tak učiní z výše jmenovaných hesel jen prázdná slova. Co si z toho mají vzít hráči za ponaučení?
Ve skotských novinách to pěkně slíznul nejen Rezek, ale hlavně sudí. Nicméně objektivita se i přes zklamání hledala poměrně snadno - skotské deníky uznávají, že skotský tým nepředvedl v klíčovém zápase kvalifikace mistrovství Evropy přesvědčivý výkon, napsal idnes.cz. Deník Sport by chtěl ve jménu Fair Play „pověsit“ Rezka. Nabízí se ale mnohem prozaičtější důvod prahnutí po „spravedlnosti“ a „krvi“. Tím důvodem se mi jeví trenér Bílek. Ve válečném tažení proti nepříteli reprezentace číslo jedna (podle Sportu), se hodí cokoli, co by oslabilo pozici protivníka. Že to „víno spravedlnosti“ nebude až tak čisté, jak se nám to snaží podat třeba pan Kalouš, je nabíledni. A důkazů bychom našli více než dost třeba v uplynulém ročníku Gambrinus ligy, kdy herecká vystoupení mj. plzeňských hráčů, vedoucí k penaltám, gólům, bodům, nikdo z dnešních mravokárců šibenicí trestat nehodlal.
Ví Bůh kde je pravda, v čem vězí důvod rozdílných rozhodnutí sudího z Holandska. Možná to byla opravdu jen jeho rozdílnost úhlů pohledů na dvě situace, které až pod mikroskopem televizní techniky vypadaly skoro identicky. A možná naše reprezentace sklidila jen první plody z pole evropské fotbalové diplomacie, kde jsme v docela nedávných dnech zaseli hodně kvalitní (důležité - řeklo by se historicky) semínko.
Dagmar Damková se rozhodla stáhnout svoji kandidaturu na post šéfky FAČR. Rozhodla se tak proto, že její čerstvý post v komisi rozhodčích UEFA by se s postem nejvyššího představitele národního svazu neslučoval. Vybrala si tedy mnohem prestižnější a odborně i mnohem bližší funkci. S jejím odstoupením se tak souboj o křeslo předsedy FAČR zúžil na dva relevantní kandidáty - JUDr. Rajchla a Peltu. Netrvalo dlouho a šéf Plzně Paclík pustil do světa výhružku, že jestli vyhraje Pelta, okamžitě klub prodá, protože aby vedl český fotbal „kádr“ jako je Pelta, to by prostě nesnesl. Výhružka se okamžitě obrátila proti autorovi samému, kdy mu nejeden z myslících novinářů oprášil paměť. Jako například Procházka v Hattricku, který paměť Paclíka osvěžil jménem sportovního manažera jeho klubu (potrestaným DK za korupci) – Myslivečkem, bývalým sudím Michalem Benešem (potrestaným DK za napomáhání a spoluvytváření korupčního prostředí) radujícím se v jeho VIPce, o panu majiteli samotném a jeho praní špinavého prádla ani nemluvě. O vzájemné náklonnosti s cappo di tutti capi všech valných hromad Berbrem, škoda slov.
V souvislosti se zahájením předvolební kampaně se Pelta nechal slyšet, že má podporu mj. obou pražských S. Protikandidát JUDr. Rajchl se nechtěl nechat zahanbit a pochlubil se podporou Plzně a Olomouce. Pomine-li čtenář skutečnost, že v obou klubech má nikoli marginální vliv právě pan Paclík, jeví se být velmi kuriózní podpora od klubů, které mají co dočinění s fotbalovou korupcí. V mistrovské Plzni tahá za nitky Mysliveček (jistě, trest si již odpykal a ve výkonu trestu se choval vzorně) a v Olomouci už také vědí, jak vypadá jednání o kupování výsledku zápasu před DK. JUDr. Rajchl se v rozhovoru pro idnes.cz mj. pochlubil třemi světovými jazyky. Hlavním esem by pak snad měl být jakýsi zájem federací FIFA i UEFA na kontinuitě po bývalém předsedovi Haškovi. Upřímně – minimálně v tomto ohledu si pan doktor trochu moc myslí, a to nejen o sobě, ale i o Ivanu Haškovi coby předsedovi ČMFS.
Skutečnost, že se tu delegacím ze jmenovaných fotbalových institucí mohlo při jejich návštěvách líbit, asi spor nepovedeme. Jsme fotbalový národ pohostinný. Ale jinak… Mám-li dnes mluvit za sebe, velmi bych stál o to, aby kontinuita toho, co se tu dělo za bývalého předsedy Haška, pokud možno nebyla. A podívám-li se na fotbalové CV kandidáta Pelty a kandidáta JUDr. Rajchla, je to jako rozhodovat se mezi rychlým občerstvením a „mišelinskou“ restaurací. Termín „rychlé“ je u pana doktora Rajchla vpravdě příznačné. I jeho fotbalová kariéra je dost rychlá. Navíc velmi rychle se umí orientovat i v novém prostředí, o čemž svědčí navrhnutí a hlavně prosazení svého souputníka z Dukly (Voženílka) do VV ČMFS (FAČR). Zkrátka, kouzlo mohou mít obě stravovací zařízení, ale z dlouhodobého hlediska je bufet prostě furt jenom bufet, i kdybych ho „oblékl do hadrů“ restaurace první světové skupiny.
Než stihl zaschnout inkoust na předchozím textu, vydaly tiskové agentury velmi třaskavou informaci. Totiž že VV FAČR odvolal na svém pondělním zasedání komisi rozhodčích FAČR. Na tom by za jiných okolností či v jiné zemi nemuselo být až tolik divného. Kdyby ale nebylo krátce před volbou předsedy FAČR a jak známo, rozhodčí jsou klíčem rozhodujícím. Podle serveru Týden.cz jednání VV FAČR opustili zástupci Sparty a Teplic, rozčarováni průběhem jednání. Není se moc co divit. Pakliže se potvrdí, o čem si už cvrlikají vrabci na střechách, že komisi sudích dostane darem jistý Berbr (či jeden z jeho lokajů), aby ten obratem zajistil zvolení JUDr. Rajchla za předsedu FAČR, ocitne se český fotbal v dobách ještě temnějších, než tomu prý bylo v nějakých devadesátých létech.
Majitel Plzně Paclík se jak vidno ve fotbalovém dění zorientoval velmi rychle. Angažováním Myslivečka je navíc dobře srozumitelné, jakou cestou se vydal.
Plzeňský klub se chápe vlády nad fotbalem v Česku ruku v ruce s místopředsedou Rajchlem opravdu velkoryse, bez skrupulí a zajatce neberou.
consigliere
