Zápas se slavným anglickým Manchesterem United v letenském chrámu byl pro všechny svátek. Pro hráče i fanoušky, však tomu nasvědčovala i atmosféra. Celý sparťanský národ se na tento podvečer těšil již od doby, kdy byl zveřejněný los. Obavy našich hráčů ze slavného týmu nadupaného hvězdami se naštěstí ukazaly jako liché, a naši borci nám předvedli opět nevídaný zážitek.

Sparta se na svém jevišti do svého soupeře pustila nebojácně a již ve druhé minutě jsme mohli kopat penaltu. Z pohledu na stadionu těžko posoudit, ale dle TV podle některých názorů mohla být penalta, ale i nemusela. Ať si každý udělá obrázek sám. Výkon, kterým se Sparta prezentovala nadchl všechny na stadionu. Akce střídala akci a před koncem prvního poločasu dokonce náš šutér Homola nastřelil tyč!!! Představte si tý slávy, kdyby to dal. To by snad musel v té restauraci svého kamaráda jíst zadarmo až do smrti s celým mužstvem. Žel, štěstí se k nám v tuto chvíli obrátilo zády. Asi jsme si ho již vybrali vloni. Za mohutného aplausu pak šli naši borci do kabiny a bylo na místě přemýšlet co bude dál. S čím vyrukuje Manchester do druhé půle. Ale ta byla jako přes kopírák. Naši stateční hoši bojovali jako lvi a nad tím vším zuřivě práskal bičem (v pozitivním smyslu slova) dráb Franta Straka (opět v pozitvním smyslu slova ). Ke konci zápasu jsme mleli z posledního a bylo i štěstí, že jsme udrželi bezgolový stav. Hrábli jsme si na dno, snad se chlapci dají do kupy do soboty, kdy musíme zničit Baník.

Těžko nějak hodnotit jednotlivce, všichni si zaslouží absolutorium za nasazení, obětavost a bojovnost. Snad jen o něco více je možné vyzdvihnout Kováče, Sivoka a Poborského. Co se týče střídání, myslím si, že Meduna měl za úkol především sbírat nakopávané míče, kterých ke konci zápasu s přibývající únavou logicky přibývalo. Snad jen Šimák mě včera zklamal, hrál bez zápalu a nadšení. To je škoda...

Zápas byl opět nádherný fotbalový zážitek, který nám Franta se svým souborem připravil. Kéž by tak tomu bylo i nadále.

AŤ ŽIJE SPARTA!!!

Energetik