Vzhledem k nulové možnosti podpořit v pohárech Sparťanské áčko, se v hlavách vorvaních zrodila myšlenka vycestovat na Ligu mistrů s našima holkama. Po postupu přes kyperský tým se Vorvani 1 a 5 na plno vrhli do plánování a zařizování cesty do Lyonu. Úkol zněl jasně: sehnat mikrobus za slušnou cenu, přespávací bazén hodný naší velikosti a doplnit posádku, která si bude vážit toho, že jí umožníme nakouknout do naší společnosti.

Všechny tyto úkoly byly zdárně splněny během několika málo dnů a bezesných nocí vorvaních organizátorů a tak jsme mohli osmého dne listopadového nasoukat ploutve do prostorného mikrobusu přistavěného před fanshopem na Letné.

Vorvani a spol. usazeni, dvě kila Le Řízků připraveny ke spořádání, pan zadarmo vyhozen z Dubaje, ujištění, že všichni mají čisté ponožky a nehodlají se zouvat a rádio Sektor se automaticky zapnulo při nastartování motoru.

Než přišla první zastávka na Rozvadově, probralo se vše důležité ohledně budoucích dnů… …třeba v kterém křoví Sektor poprvé… …stopoval, když jel do Paříže. Procvičení důležitých slovíček: la biere a presérvatifs a naposledy byly aktualizovány statusy na fejsbůku, což u některých vyvolalo úzkostlivé stavy a bylo nutné se srovnat několika pivsony.

Dálnice přestala drncat, měsíc najednou začal svítit více, noc byla znenadání o tři odstíny tmavší a někteří by odpřísáhli, že oblohu němci dotmavujou ručně. Slovní fotbal skončil u erekce a ejakulace a další hry se radši ani neuskutečnili z důvodu jediného tématu, které nás napadalo. A vzhledem k tomu, že cesta do Lyonu byla pojmuta poněkud abstinenčně, dostával se na řadu postupný spánek či pokusy o něj. Občas nám rádio Sektor řeklo, co se nachází v nepropustné tmě, načež jsme tmu všichni obdivovali. V polospánku a s občasnými přestávkami jsme se zdárně doplavili až do zamlžené Francie.

Dopravní zácpy jsme si zpříjemnili hodnocením francouzských řidiček, zanedlouho jsme do telefonní budky v našem hotelu nacpali věci, vydali se posnídat a obhlédnout památky, než se budeme moct řádně ubytovat. Francouzská vietnamka kupodivu neuměla česky a tak se objednávky omezili na presso a croasánt. To červený, co vypadalo docela zajímavě, si nikdo neobjednal. Lyon mě celkově ničím moc nezaujal, ale vzhledem k mému kulturnímu barbarství se to dalo čekat. Snad krom zeleninové pyramidy a chybějícímu pětičlennému managementu na stavbě kolem jedný lopaty.

Řádně zakoupená celodenní jízdenka se zanedlouho začala vyplácet při nástupu do lanovky, která nás dovezla téměř k našemu cíli. Dostat se z lanovky se ovšem zdálo kvůli turniketům jako neřešitelný problém. Naštěstí se pár moudrých hlav dalo dohromady a po několika pokusech vyvedlo ostatní na denní světlo. Díky programu hubneme s vorvani se náš cíl nejdříve vzdálil a poté přes různá stoupání a klesání opět přiblížil. Ovšem modlitebnu si představujeme každý jinak a většina zůstala u pohledu na město, těšíc se na návrat a nějaký ten obídek.

Cesta tam dvě hodiny, cesta zpět 15 minut i s kontrolou od revizorů. Náhoda tomu chtěla, že 12 metrů od hotelu kde se vzala, tu se vzala, hospůdka útulná. Nechtíc urazit jsme zapluli dovnitř a svlažili svá hrdla pitivem Leffe dvou druhů, do doby než bylo možné se ubytovat. S ujištěním, že po ubytování si chvilku odpočinem, abychom načerpali síly na večer, jsme se rozešli do pokojů. Někdo na 21, jiný do pokoje 820 v šestipatrovém hotelu. Navigace káně zaúřadovala a lze si jen domýšlet, co mu oficiální fotograf výpravy řekl, když se po hodině bloudění dostal do pokoje správného. Půlhodinový odpočinek jsme uznali jako dostatečný a tak jsme se vydali do nedaleké exklusivní vinotéky, pro nějakou tu lahvinku domu a pak zpět pro doplnění důležitých tekutin, naladění se na tu správnou fandící atmosféru. Kostky určily konečný stav 6:6 a tak jsme vyrazili plni očekávání za našima kráskama.

Ke stadionu jsme přišli za pár minut, jelikož nás již nebrzdily “neznámé“ turnikety a hodinku před zápasem si vyzvedáváme u Martiny lístky. Na oplátku jí neradi předáváme vývrtku a razíme si to na stadion kolem stánku s místními suvenýry.

O fotbale jen krátce: holky o nás věděly, domácí fanoušci také a stejně tak pořadatelská služba, která nás postupně přesunula až k místnímu vodnímu příkopu. Na buzeraci jsme naštěstí zvyklý a tak si pořadatelé vyslechli jen několik buzerantu vyjebanejch a podobně hřejivá pojmenování. Jak bylo proneseno budoucím panem vývrtkou (děkujeme Milane): v těhle afrických zemí se nedá očekávat žádná fotbalová kultura.

Hnacím motorem fandění byla jako obvykle Vorvaňka 1. První poločas nadějný výsledek i výkon. Druhý poločas bohužel ukázal rozdíl mezi profesionálkami a amatérkami. I tak si holky zaslouží naše uznání za bojovnost a neodevzdání se soupeři. Konečný výsledek 6:0 nakonec potvrdil, co slíbily kostky. Šest doma, Šest venku tedy 6:6 .

Po zápase jsme počkali, až holky vyjdou ze sprch, do kterých nás pořadatelé odmítli pustit a trochu jsme jim snad zvedli náladu. Proběhlo důležité focení a pak cesta zpět na hotel.

Pokoj 21 se stal základnou pro lehký dojezd s malou ochutnávkou nakoupených víneček. Prodrbali jsme ty, kteří na pokoji nebyli či postupně odcházeli a za 40 minut se po třetí vypité lahvince odebrali ke spánku.

Ráno sprška, tři řádně zaplacené snídaně a šest, které nám zaplatil L`presidento, cesta do kafefrujtu a dokoupení všeho důležitého. Vzhledem k tomu, že se řidiči pravidelně a poctivě střídali, využili jsme těchto možností ke korekci nakoupených vín a lehké degustaci. Mezitím organizátor přepočítal s pomocí kalkulačky finanční stránku výjezdu. Kupodivu vše vyšlo i přes to, že 10ti procentní marže z tří tisíc jsou čtyři stovky a jeden nejmenovaný poctivec připomněl, že hotel by se měl zaplatit.

Výjezd se vydařil, všichni jsme se vrátili… ano, bohužel i káně se svou taškou plnou údajných sýru (stopro to byly použitý fusky). Poděkování patří všem za disciplínu, organizaci, řízení a našim holkám za vstřícnost, kterou nám věnovaly po zápase.

P.S. Pikantnosti, rozhovory a ostatní perly zůstanou v mikrobusu.

Márty



Statistika zápasu:

Olympique Lyon – AC Sparta Praha 6:0 (1:0)

Branky: 3. Dickenmann, 46. a 50. Abily, 58. Schelin, 66. Necib, 86. Georges.

ŽK: Mocová.

Rozhodčí: Esther Azzopardi - Ingmar Spiteri, Mitchell Scerri (Malta).

Lyon: Deville – Georges, Bompastor, Viguier, Kaci (46. Franco) – Dickenmann, Henry, Le Sommer (64. Bretigny), Necib – Abily, Rosana (46. Schelin)

Sparta: Gazdíková – Vyštějnová, Sedláčková, Čulová (69. Tauberová), Mocová (49. Bertholdová) - Ondrušová, Pivoňková, Martínková I., Malinová, Bartoňová (60. Chlastáková) - Ringelová