Vánoce i silvestrovské oslavy jsou za námi, první mistrák v nedohlednu. Fotbalový absťák sem tam vyspraví přípravný zápas v reálu, případně Realu či někoho jiného v televizi. Ale přece jen, není to úplně ono… Sparta i jiné kluby zahájily tzv. zimní přípravu, a to v počasí, které bylo místy mnohem příznivější, než leckdy v březnu, tedy rozhodně nikoli zimní. Ze zimního spánku se probouzejí i mediální mrákoty a hned v úvodu roku se jedna z nich postarala o lepší zábavu, než pověstný pořad Ein Kessel Buntes. Neb máme tu okurku, tak si tu humoristickou pecku malinko přiblížíme.

Nebudu nijak zastírat, že taktovku zábavy pevně třímal v ruce jistý pan Hrabě. Aby nedošlo k mejlce, nikoli Hubert, to byl totiž frajer. A začnu hned na začátku tou peckou největší – skoro filozofickým pojednáním na téma - kdo je vlastně rebel. Zmíněná stať teda nesla už v titulku konečný verdikt – Řepka není rebel. Autor to vzal hodně ze široka, vzal si k ruce Google, Ottův naučný slovník a nesjpíš asi i slovník francouzštiny. Milý pan Hrabě se vyznal z pocitu, že bývalý kapitán Sparty pro něj není žádný rebel, protože to by pak nutně musel být statečný člověk, bouřící se proti moci, nespravedlnosti, podrobení. A tím není. Protože napadení kameramana, urážka trenéra či fanoušků, nebo zbabělé plivnutí na protihráče, v žádném případě není rebelií.

Matení pojmů a překrucování faktů si nejen naše země v nedávném období zažila mnoho. Svět je rád klamán a vzletné pojmenování je vždy jednou z nejlepších dezinformací, jak zastřít skutečný stav věcí…

Musím se přiznat, že autor mi v předchozích dvou větách úplně mluví z duše. A našel bych jistojistě i křiklavější příklady sportovce-fotbalisty, kdy je svět klamán vzletným pojmenováním. To byl třeba kdysi dávno hráč, kterého příbuzní, spoluhráči, média a mnozí jiní měli za slušňáka, či snad dokonce nositele štěstí. Přitom tomuto hráči třeba nebylo cizí úmyslně kopnout klečícího soupeře kolenem do hlavy. A co víc. Když tento slušňák a údajný nositel vysokých mravních hodnot přešel na funkcionářské pole, nespatřuje tento ze své funkce nic hrozného na primitivním a skandálním chování některých svých podřízených (hráčů) na veřejnosti, ba co víc, najde v sobě dost sil k omluvě a bagatelizování.

Anebo to byl jeden klub, o kterém se skoro všichni rozplývali, srovnávali ho s nejlepším klubem světa a nevím co všechno. A on si naverbuje do vedení člověka potrestaného za korupci, v základní sestavě má hráče, co si v nejsledovanější klubové soutěži světa rád vypomůže nějakou tou „dobrotou“, co na tom, že zakázanou, a majitel nejspíš leží i se svým třistamilionovým dluhem kdesi na dně Berounky. To si pak hned jeden vzpomene na předchozí slova autora s iniciály SH, o matení pojmů a překrucování faktů.

On pan Hrabě je asi vůbec velký expert na největší, nejslavnější a nejúspěšnější klub v zemi. Dokladem budiž nejnovější příspěvek, ve kterém „analyzuje“ potenciální příchod Josefa Kruly do mezinárodního oddělení jmenovaného klubu. Analýza Josefa Kruly (mimochodem ČMFS disciplinárně nikdy netrestanému; o trestněprávní bezúhonnosti ani nemluvě) vychází mj. z termínů „zní ze zákulisí“, „znalci českých poměrů říkají“, „proslýchá se“ a celé dílo je korunováno opět zákulisními informacemi z webu bývalých (čti neúspěšných) sudích. Musí být nejspíš velmi schizofrenní „analyzovat“ a pokoušet se morálně kádrovat nejlepší klub v zemi, když ten můj živoří pod taktovkou jednoho z největších kmotrů a ve vedení mu sekunduje třeba trestně stíhaný bratr (coby bývalý policista), bývalý policista co dluhy nesplácí a do nedávna tam ještě seděl bývalý sudí za korupci potrestaný. To se nám to pak mudrcuje.

Ale ono už musí být celoživotním traumatem asi jen to, že historie toho klubu se chvástá přídomkem nejstaršího fotbalového klubu, ačkoli jím prokazatelně není. Protože, jen tak mezi námi, co to je za fotbalový klub, který provozuje jen cyklistiku…

No řekněte, není nám, přívržencům rekordmistra, klubu AC Sparta Praha, na tom světě krásně?

pesfilipes