V sobotu jsem se rozhodl udělat si takový klasický sparťanský den, nejdříve se jet podívat na utkání naší rezervy do Horních Počernic s Vansdorfem, pak mrknout na přípravu chorea pro večerní zápas s Plzní, poté absolvovat předzápasové soustředění v naší základně na Letné, potom shlédnout jak Sparta zamete s českou Barcelonou a vše završím následnou afterparty v některé z dejvických hospůdek. Nakonec jsem to všechno zvládl, leč vyvedlo se jen to choreo a ona posezení v putykách, zbytek, tedy samotné zápasy stály za vyliž pr.el, bohužel. O samotném utkání s paclíkovci toho zde již bylo popsáno hodně, tudíž se vrátím krátce jen k jarní premiéře našeho béčka na Xaverově s Varnsdorfem, prvním to soupeřem v jarní stíhací jízdě za záchranou.

Do areálu, který na začátku roku koupil pro Slavii její majitel (no vida, konečně mohou slátanci s hrdostí tvrdit, že mají vlastní stadion) přijíždím s dostatečným předstihem a udělal jsem opravdu dobře, protože už před desátou je slušně zaplněná hlavní tribuna a pozdější příchozí pak mají už problém s hledáním slušného místa, někteří se na tribunku pak ani nevejdou. I útulná hospůdka přímo v hlavní tribuně je plná, zdravím se s kumpány a kumpánkami a po chvíli zamířím na své stále místo na hlavní tribuně.

Dá se říci, že po dvou jarních kláních v podání áčka o kterých se dá říci vše, jen ne to, že byla nějak zvláště vydařená a že se na to dalo koukat, jsem opravdu zvědavý, jak do jara vstoupí naši mladíci, jestli to bude kopie áčka, či naopak uvidím oproti podzimu nějaký progres, přeci jenom v něm nastupuje řada bývalých či současných svěřenců Jaroslava Hřebíka, kteří by měli mít moderní styl fotbalu více zažitý, navíc mladé „psy“ novým kouskům spíš naučíš.

Na druhou stranu však zůstali u kormidla týmu Zdeněk Svoboda s Michalem Horňákem, což mne celkem překvapilo, protože se dá říci, že jsem už pár let docela pravidelným účastníkem zápasů naší rezervy a dle mého nedokázali našemu béčku vtisknout žádný herní styl, projev atd., navíc jejich způsob koučování běhen zápasů byl vlastně nulový. Ale dostali od našeho vedení ještě důvěru, nejspíš s tím, že se v průběhu jara ukáže, zda mají tomuto týmu co dát, či se s nimi bude muset Sparta rozloučit. Upřímně řečeno, po představení, které béčko předvedlo ve své jarní premiéře (já vím, byl to první zápas, ale přece…), nevím, nevím….aby pak nebylo pozdě.

Základní sestava mne naplňuje mírným optimizmem, dost jsem zvědavý na spolupráci ve středu zálohy mezi Jiráskem a Folprechtem, na kraje v podání „jezdičů“ Kadeřábka a Sýkory a na brankáře Vaclíka.

Úvod zápasu moje naděje ještě více umocňuje. Hned ve třetí minutě má obrovskou šanci mladý Lukáš Juliš, kdy se ocitá sám před golmanem hostí, leč spolu s ním přehazuje vysoko i branku, věčná škoda, tohle se prostě dávat musí a možná by pak zápas dostal trošku jiný rozměr. O deset minut později se opět dral po krásné kombinaci do šance Juliš, leč opět zklamal a na brankáře nevyzrál. Poté se začala hra vyrovnávat a za další minuty už převzal Varnsdorf otěže utkání do svých rukou. Dvě velké šance hostí ještě zlikvidoval Vaclík a poté Hybš, ale nakonec se Varnsdorf přeci jen prosadil, kdy po moderní akci, která byla zakončena přihrávkou ze strany před branku skoroval hostující Chod a brankou do šatny stanovil poločasový výsledek. Vaclík byl bez šance.

O přestávce probíráme spíš podvečerní zápas či itinerář věcí mu předcházejících, s probíhajícím matchem vládne spíše rozčarování.

K druhé půlce co se týká naší rezervy snad ani není co napsat, jedním slovem to byl bídný výkon, kluci si nedokázali pořádně přihrát, místo hry dopředu a po krajích se množily alibistické přihrávky dozadu a mezi stopery, nikdo nebyl ochoten vzít na sebe zodpovědnost, přijít s nějakou myšlenkou, Kadeřábek se mohl na lajně ulítat k smrti, ale žádný balony ho nenacházely, přibývalo faulů na našem kontě, hráči působili odevzdaně, zmateně a bez energie. Nepomohlo ani střídání, kdy pro mne celkem nepochopitelně poslal na hrot útoku trenér Svoboda na místo navrátilce z Příbrami Jurdíka záložníka Valentu, dost špatný tah. V druhé půli jsme se snad k vápnu soupeře dostali jen dvakrát a v té jedné situaci, při chybě varnsdorfské obrany, Valenta, který byl v jasném ofsajdu úplně nesmyslně přebral balon Sýkorovi, a prostřelil brankáře Varnsdorfu, leč sudí branku správně kvůli ofsajdu Valenty neuznal. Kdyby Robert nechal míč Sýkorovi, který v žádném ofsajdu nebyl, gól by platil, protože před Sýkorou byla už skoro prázdná branka a stačilo se jen trefit mezi bílé tyče. Nesmyslný zkrat.

Varnsdort v Počernicích nepředvedl taky žádnou hitparádu, co mě zaujalo bylo, že se snažil o moderní presink, napadal už naši rozehrávku a přistupoval rychle k našim hráčům (tohle jsem u našich vůbec nezaregistroval), ale na naši juniorku to bohužel v pohodě stačilo. Pokud se bude chtít béčko udržet, musí se něco změnit, přidat, bojovat, hrát fotbal, sobotní představení by na to nestačilo ani omylem. Věřím, že si toho všimli i v našem širokém realizačním týmu, který byl na zápase přítomen (Hřebík, Srníček, Míra Baranek…) a trošku chlapce srovnají…a stejně by to měli udělat i v áčku, ale to už je jiná kapitola.

Ještě přidám trošku k některým hráčům mé osobní pocity.

Tomáš Vaclík byl celkem spolehlivý, co chytit měl, chytil, jednu stoprocentní tutovku soupeři zmařil, za branku nemohl. Ale musí rozhodně zlepšit a zpřesnit rozehrávku, jak rukou, tak nohou a hlavně rozehrávat rychle, ne minutu dumat, kam a komu to pošle, to už je soupeř znova zformovaný.

Jako kapitán nastoupil Luboš Hušek. Když hrával loni na jaře za béčko, tak se mi dost líbil, ale v sobotu to bylo špatný, byl pomalý, nepřesný, nestíhal. Čekal bych od něj, že bude mladší spoluhráče dirigovat, leč nestalo se.

Milan Jirásek byl asi naším nejlepším hráče, snažil se o rychlou rozehrávku, dopředu, do stran, vymýšlel kombinace, staral se o standardky. Leč to měl těžké, když se nikdo nenabízel, v první půlhodině to ještě šlo, a pak už zmizel pohyb a tak jeho myšlenky přišly vniveč.

Dobře se v prvním poločase s Jiráskem doplňoval Zdeněk Folprecht, taky se snažil, některé jeho přihrávky měli opravdu oči, snažil se dávat balon od nohy, ale se svou aktivitou postupem času uvadal, v druhé části byl pak neviditelný.

Kadeřábek na krajích lítal, sprintoval, nabízel se, centroval, prvních třicet minut byl opravdu aktivní, ale měl malou podporu od krajního beka Tomáška, ten jako by měl zákaz přelézt půlicí čáru. Soupeři Pavla zastavovali často za pomoci faulů, leč celkem benevolentní rozhodčí to přecházel. I tak se dá říci, že Kadeřábek patřil k tomu lepšímu, co se na trávníku představilo.

Byl jsem zvědavý i na mladého Sýkoru, jednoho z nejtalentovanějších hráčů současného kádru béčka, jak mu to půjde, na podzim patřil ke světlým momentům juniorky. Ale nejspíš mu se zkrácením účesu ušmikli i kus formy. Vlastně jsem si ho všiml jen tehdy, když pokazil pár balonů, nebo když si ho soupeř bez problémů odstavil, či ho dokonce přesprintoval, nepovedený výkon. Mohl být na konci za hrdinu a trošku vylepšit svůj dojem, ale díky výše zmínění zbrklosti Valenty tak zůstává hodnocení – podprůměrný až špatný.

Ještě mne celkem zaujal Juliš, tím, že se dokázal dobře dostat do zakončení, avšak i tím, že nedokázal jasné příležitosti přetavit v branku, ale jeho čas přijde.

Tato moje subjektivní hodnocení se dají vztáhnout tak maximálně k prvnímu poločasu, v druhé půli nebylo hodnotit co, všichni hráli tužku. Hoši bojovat! Příště už to musí být lepší a výhra je nutnost.

Atmosféra byl taková klasická xaverovská. Přišlo se podívat něco kolem pěti set diváků, včetně asi deseti – patnácti fanoušků Varnsdorfu, kteří dorazili i s bubnem a celkem dobře svůj tým povzbuzovali. Na druhé straně se starala o sparťanský support skupinka Sparta B – fans s bubínkem, celý zápas fandili, jeli chorály, předvedli po přestávce balonkové choreo, vyvěsili vlajky. Snažili si a za to jim patří dík! Jen by jich tam mohlo chodit více, určitě by to pak mělo ještě větší efekt.

Do Xaverova dorazila i spousta známých tváří, namátkou Jozef Chovanec, Péťa Kouba, Vráťa Lokvenc, Sigi atd., bylo příjemné je vidět spolu.

Po zápase jsem se přesunul na Letnou na přípravu chorea a poté do jedné z hospůdek na přípravu. Udělal jsem moc dobře. Večerní zápas stál taky za prd, ale na rozdíl od dopoledního jsem ho nemusel sledovat úplně střízlivýma očima…a to se někdy opravdu vyplatí :-)

V pátek všichni do Svobodné republiky Žižkov! Proč? Protože tam hraje Sparta!

SPARTA!


taborita1


Statistika zápasu:

AC Sparta Praha B – FK Slovan Varnsdorf 0:1 (0:1)
Branka: 44. Chod

Rozhodčí: Bílek – Ubias, Dobrovolný
ŽK: Putz - Cana, Kotiš, Chod

Diváci: 510


Sestava Sparty B: Vaclík – Tomášek, Hušek, Polom, Hybš – Kadeřábek, Folprecht (71. Putz), Jirásek, Sýkora – Juliš (80. Rada), Jurdík (46. Valenta)

Sestava Varnsdorfu: Kovář – Kotiš (89. Pimpara), Cana, Martan, Stehlík - Tvaroha, Hozda, Chod (67- Hickpoors), Filip - Rudnytskyy, Melunović