Konečně nám zbývá už jen pár dní do posledního výjezdu v tomto roce za naší milovanou Spartičkou do Bilbaa. Ve čtvrtek se dozvídáme, že plánovaný výjezd se pro nedostačující zájem ruší. Během večera a následujícího dne se snažíme zajistit si jinou možnou dopravu, bohužel bezvýsledně. V pondělí se scházíme na Letné u zákaznického centra, ač neradi, jsme nuceni vrátit voucher a poté se přesouváme do naší hospůdky zapít žal. Po pár litrech nejmenovaného moku opět řešíme Bilbao. Po dlouhém přemlouvání rodičů máme nečekaně k dispozici auto.

Nadšení vystřídá stres. Druhý den po práci je potřeba vyřídit pojištění, vyměnit eura, opět zakoupit voucher, sbalit se a vyzvednout výjezdové auto. Kolem deváté hodiny vyrážíme na cestu. První problém se vyskytl po pěti minutách jízdy, nefunkční nabíjení navigace bylo však rychle vyřešeno a my mohli pokračovat v cestě. Ještě v České Republice jedeme tankovat a odjíždíme směrem Francie.

Cesta je dlouhá, avšak nadšení je větší. V dopoledních hodinách přijíždíme do Paříže, kde skoro tři hodiny hledáme místo na zaparkování, taková vyhlídková jízda autem. Během stráveného dne v Paříži jsme viděli spoustu zajímavostí, ale největší nadšení vzbudila samozřejmě Eiffelova věž. Den nám rychle utekl a za nepříznivého počasí usedáme do auta a pokračujeme v cestě. Na pařížských silnicích neexistují dopravní předpisy, platí zde pravidlo, kdo víc troubí, ten víc jede.

Kolem deváté hodiny ráno nás vítá nápis Bilbao. Po zaparkování auta potkáváme prvního sparťana z Lovosic, který nás vede za zbytkem leteckého výjezdu. Po hodině cesty zjišťujeme, že vlastně nevíme, kam jdeme, jelikož hospůdka se měla nacházet za rohem, jen náš průvodce neví za jakým. Raději se tedy vydáváme po vlastní ose. V místní restauraci se občerstvíme a vyrážíme metrem na pláž, ano opravdu metrem. Vystupujeme na konečné zastávce a skutečně jsme u moře. Lidé zde chodí v zimních bundách, kozačkách, a když vidí nás svlékat se na pláži, jen kroutí hlavami a nechápou. Voda je sice studená, ale jsme u moře tak vodu zkusit musíme. o pár hodinách blbnutí na pláži jedeme zpět do centra. Někteří z nás jsou tak unaveni, že usínají v metru. Do výkopu nám ještě nějaký čas zbývá, tak se jdeme ještě občerstvit do baru blízko stadionu. Dle informací po sms jdeme vyměnit voucher za lístek do nedalekého hotelu. Po výměně a důkladné prohlídce jsme vpuštěni na stadion.

Atmosféra na stadionu je chvílemi napjatá, je zde pomalu více chlápků v zeleném než nás. Pár lidí se snaží fandit a zfanatizovat i zbytek lidí, ale většinu zápasu se kouká na fotbal. O dění na hřišti psát nebudu, kdo chtěl, mohl zápas vidět. Po konci zápasu jsme delší dobu drženi v sektoru než budou ulice prázdnější a po té se vydáváme na dlouhou cestu zpět do Prahy.

Klára

Athletic Bilbao - AC Sparta Praha 0:0 (0:0)

Branky: -------

Bilbao: Raúl - Toquero (46. Morán ), Ramalho , Laporte , Castillo - Martínez , San José , Muniain (46. Peňa ), Iturraspe , López - Llorente (46. Aduriz )

SPARTA: Čech - Vidlička , Zápotočný, Švejdík , Hybš - Kadeřábek (69. Kadlec), Holek , Hušbauer , Matějovský (87. Jánoš), Skalák - Kweuke (82. Balaj)

ŽK: Zápotočný, Hušbauer, Kadlec

Rozhodčí: Delferiere - Vromans, De Neve (všichni Belgie)