sparta forever homepage
Jméno: heslo: ?
zaregistruj se hledej

reklama

O Spartě s ...

Ze Sparty má být cítit jednota a síla! - rozhovor s legendou Sparty Jirkou NOVOTNÝM

Ondra, ligtman1 23.09.2013 13:52

V květnu uspořádali sparťanští fanoušci netradiční výjezd na zápas nižší soutěže do Všenor, aby podpořili jednu z aktivně hrajících legend Sparty, bývalého kapitána Jirku Novotného, rekordmana v počtu získaných ligových titulů.

Jirka si při své skromnosti tohoto počinu velmi vážil a chtěl ještě jednou nějak poděkovat fanouškům za podporu nejen v tomto zápase, ale po celou dobu své bohaté kariéry. V rozhovoru pro Sparta Forever se dozvíte, kdy bylo nejblíže k tomu, aby Jirka ze Sparty odešel mnohem dřív, v čem byla kouzla trenérů Ježka nebo Sundermanna, jak na něj působí současné dění ve Spartě či kde ho můžeme ještě vidět ve sparťanském dresu.

Jirko, vítej u rozhovoru pro web Sparta Forever. Znáš tento web? V poslední době jsi o něm možná slyšet v rámci toho, že jeden z fanoušků prostřednictvím Sparta Forever inicioval výjezd na jeden z tvých zápasů do Všenor, kam přijelo nečekaně dost fanoušků.

Díky za pozvání, web určitě znám. Příjezd fanoušků pro mě bylo obrovské překvapení a byl jsem strašně rád. Myslím, že nejen já, ale i fanoušci, diváci ve Všenorech a i místní hráči si to strašně užili.

Dokonce na adresu redakce přišlo poděkování od rozhodčího toho zápasu, což je dost nezvyklé, mělo to velký ohlas.

Opravdu to bylo neobvyklý, byl to velký úspěch a je jen škoda, že takových zápasů není víc.

Letos je to už 10 let od tvého odchodu ze Sparty. Asi to jsou příjemné pocity, když i po takové době na tebe fanoušci vzpomenou.

Byl jsem strašně vděčný a byly to příjemné pocity, ten zápas měl jinej náboj a užil jsem si to nejen já, ale všichni spoluhráči, protihráči, jak vidno i včetně rozhodčího, a já bych ještě jednou chtěl poděkovat za podporu.

Mohl sis všimnout, že fanoušci přivezli i velkou vlajku s tvým portrétem. Loni fanoušci vybírali deset největších klubových legend a ty jsi v hlasování skončil hodně vysoko. Jak se cítíš jako jedna z deseti legend klubu, který letos slaví 120. výročí založení.

To se dá těžko popsat, protože přece jen je to ohodnocení za x let práce ve Spartě. Je vidět, že fanoušci na mě nezapomněli a jsem za to jenom rád.

Když jsi zmínil ty roky, bylo jich opravdu hodně, začínal jsi u áčka v roce 1987, kdy ještě spousta dnešních fanoušků a taky hráčů áčka nebyla na světě, a odcházel jsi v roce 2003 po odehraných 724 zápasech v rudém dresu, což je nejvíc v novodobé éře…

Začínal jsem za trenéra Ježka, který si mě vytáhl z dorostu. Pro mě to byla obrovská zkušenost v takhle mladým věku trénovat s takovýma hvězdama jako tehdy byli Pepa Chovanec, Ivan Hašek, Tomáš Skuhravý, většina byli reprezentanti a pro mě to byla obrovská škola.

U trenéra Ježka bych se chtěl zastavit. Obrovská trenérská legenda, jeho styl práce ovlivnil prakticky celou vaší generaci. Když se podíváme na trenéry Sparty za poslední roky, tak většina prošla jeho školou. Můžeš se o něm zmínit?

Pan Ježek předběhl dobu, platilo pravidlo, že tréninky jsou ve stejném tempu jako zápas. Byl to nejen výborný trenér, což dokázal v reprezentaci nebo v Holandsku a ve Švýcarsku, ale byl to skvělý člověk, který dokázal udělat v kabině takovou atmosféru, která byla zaprvé vítězná a zadruhé pokud se vyskytly v kabině nějaké problémy, tak je uměl s elegancí vyřešit. Já, nejenom já, ale spousta hráčů na něj nejvíc vzpomíná. Byl výjimečný nejenom v herní strategii, ale i psychologicky, takže bych řekl, že to byl jeden z nejkomplexnějších trenérů.

Když se objevil nějaký problém, jak to řešil?

Když se cokoliv objevilo, tak to řešil mezi čtyřma očima. Nedocházelo k žádnému ponižování před ostatními, vždycky to řešil s tím jedincem a akorát mančaft potom seznámil s výsledkem.

Zažil jsi hodně trenérů, druhá ikona, která nás zajímá je, Pepa Chovanec. Ten tě vychovával nejdřív herně, o jeho fotbalových kvalitách a kopací technice by se dalo mluvit dlouho. Ale jak na tebe působil jako trenér?

Já jsem s ním jako s trenérem žádné problémy neměl a myslím, že se i snažil hodně napodobovat trenéra Ježka. Když jsem tam byl já, tak Pepa jako trenér vlastně začínal a myslím, že postupem času ty jeho kvality rostly a teď už je úplně někde jinde než v době, kdy začínal.

Dá se říct, že trenéři, kteří zažili pana Ježka, se snažili přenášet ten vítězný duch týmu?

To je pravda, ale bohužel už dneska je jiná doba. Dřív nejlepší hráči, kteří hráli v lize, už byli osobnosti jiných týmů, tak většinou přicházeli do Sparty, nebo i do Slavie, potom se dostávali do reprezentace a pak teprve mohli odejít ven. V tom byla jiná doba. Do Sparty už přicházela zkušenost, která byla zvyklá na ten tlak. Dneska už kluby prodávají hráče samy. A do Sparty je prodávají hodně mladý, když ještě nejsou psychicky odolní a připravení na tlak, který je ve Spartě obrovský. A díky tomu, že ve Spartě není tak vyvážený tým, to si myslím já, chybí tam zkušenost a střední generace, a proto kolikrát ti hráči zápasy pod tlakem nezvládají.

Máš tedy dnes Spartu čas sledovat?

Určitě Spartu sleduju pořád, neustále jsem i v kontaktu s některýma hráčema i s lidma, kteří pro Spartu pracujou, takže přehled mám. Sparta mě neustále zajímá.

Když se jdeš podívat na zápas a procházíš bránou stadionu, jaký to je pro tebe pocit? Přeci jen si tu přicházel do práce každý den skoro dvacet let.

Pořád hodně krásnej pocit. Zaprvé je to pro mě pořád nejkrásnější stadion a hlavně jsem tam prožil kromě pár epizod celej svůj fotbalovej život před odchodem do Ruska, takže na to se nedá zapomenout.

Tím přestupem do Ruska se ti ke konci kariéry splnilo přání zahraničního angažmá. Ruská liga tehdy šla hodně nahoru, můžeš porovnat její kvalitu a třeba práci na tréninku s naší?

Porovnat ji určitě můžu, protože jsem tam strávil dva roky. Co musím zmínit je nasazení, protože v Rusku se trénuje daleko víc a ve větším tempu. Samozřejmě Rusko je země neomezených možností, takže si kupujou kvalitní hráče, kteří stojí velké peníze a proto je liga kvalitnější než u nás. Na druhou stranu si myslím, že jsme schopný se s ruskými týmy měřit.

Zajímavé je, že když jakýkoliv hráč přestoupí z Česka do zahraničí, tak v prvním rozhovoru čteme, že všechno je v daleko větším tempu, s větším nasazením, že hráče v zápasech berou křeče. Je nějaká cesta, by i tady se pracovalo tak jako venku?

Tak zase to není ve všech zápasech. I když teď koukám na zahraniční ligy, tak to není všechno v takovým tempu, jak se o tom pořád mluví. Jsou to jenom určitý zápasy. A navíc je rozdíl, když vám tady přijde tři tisíce diváků a slyšíte každý slovo, když zkazíte přihrávku, tak to moc nepřidává. Na druhý straně když tam je plnej stadion pro 30 tisíc, tak vás ta atmosféra vybičuje a prostě si nedovolíte nic vypustit. Pro nás byl třeba strašně těžký přechod, když jsme hráli Ligu mistrů a pak přijedete do Příbrami a tam je pár tisíc lidí. A navíc kvalita roste se soupeřem, když je proti vám mančaft, který je slabší, tak vás nepřinutí k takovýmu výkonu, jako vyspělý týmy. A pak už taky koukáte na to, že zase za čtyři dny hrajete další zápas, tak se snažíte spíš neinkasovat, držet balon a zápas kontrolovat.

Letos bohužel Spartu tyhle situace nečekají, protože vypadla nečekaně brzo s Häckenem. Je z tohohle pohledu letos pro Spartu titul povinností, když má čas se oproti Plzni a Liberci soustředit jen na ligu?

Tohle je trošku zavánějící. Sice se můžeme soustředit jen na ligu, ale zase když hrajete poháry, získáte obrovský zkušenosti, je tam rychlejší tempo a tím získáte výhodu oproti týmům z ligy. Samozřejmě, že Plzeň bude mít daleko víc zápasů, těžký zápasy, ale má na to dostatečně široký kádr. Povinnost Sparty je vždycky získat titul, ale liga se strašně vyrovnala a bude to zase o něco těžší.

Zmiňoval jsi, jak se hraje pod tlakem fanoušků. V Plzni před pěti lety chodily na fotbal tři tisícovky, teď má desetitisícové návštěvy, získává fanoušky třeba i na Moravě, takže je to ukázka toho, že jedině kvalita hry a výsledky dokážou přitáhnout lidi. Má to být pro Spartu spíš inspirací?

Je to určitě inspirací! Trošku mě mrzí, že Sparta se zatím nedokázala k takovému hernímu stylu přiblížit. Přeci jen Plzeň má už ty návyky čtyři roky, třetím rokem hraje pohárovou Evropu a zkušenosti jsou pak znát i v lize. Sparta by si měla najít svou vlastní herní tvář, svůj herní styl, snažit se mu věřit. Ve Spartě se neustále mění hráči a podle nich se mění i herní styl. Je strašně těžké rozpoznat, jakým Sparta bude hrát způsobem a proto je i Plzeň trošku napřed, protože si vybírá hráče přímo do systému, který hrajou.

To je věčná otázka, jestli Spartě nechybí herní tvář. Nově příchozí hráči se zabudovávají do sestavy a často se jim přizpůsobí herní styl. Myslíš si, že je ve Spartě vůbec reálné, že by trenér pracoval třeba tři čtyři roky na herním systému a dokupoval by do něj jen hráče?

Reálné to může být, ale musí tomu věřit celá Sparta, ale bohužel nejsem přesvědčený o tom, že Sparta drží za jeden provaz. Vypadá to, že Sparta je trošku rozpolcená na lidi, kteří jsou za panem Hřebíkem a jiný lidi, kteří jsou zase za trenérem Lavičkou. To si myslím, že je největší problém ve Spartě.

Myslíš si, že současný kádr drží jako jeden tým?

Co já mám zprávy, tak mančaft drží za Víťou Lavičkou a snaží se být jako tým, ale samozřejmě všichni cítí, že Sparta není celistvá, že je to tam trošku rozdělený. A to není jen u mládeže, ale i co vím, tak i v kabině realizačního týmu. Všichni nedrží za jeden provaz.

Vraťme se k tvé kariéře. Za ty roky se ti přerušila kariéra ve Spartě jen jednou, když tě vyřadil z kádru trenér Ščasný. Už dneska víš, co za tím stálo?

Já to dodneška fakt nevím. Ale nedávno, asi před půl rokem, jsem četl vyjádření pana Horníka, se kterým byl obsáhlý rozhovor. A v něm napsal, že se mě rozhodl dát pryč proto, že jsem nehrál a že to nedělalo dobrotu v kabině. Já o tom nevím, protože doteďka mi to nikdo neřekl. Já si myslím, že trenér Ščasný je co se týká tréninkové náplně a zkušeností hodně kvalitní trenér, ale prostě jsme ji jen nesedli lidsky. On na to vyřazení měl ale jako hlavní trenér právo a nakonec jsem tomu rád, protože v Liberci byli o hodně skromnější podmínky a po návratu jsem si víc vážil toho, že ve Spartě můžu být.

Co se týče podmínek, zažil jsi i spoustu majitelů, od éry před převratem v roce 1989, přes první krůčky profesionalizace Sparty, Macha až Košťála. Od koho jsi cítil největší podporu klubu?

Jednoznačně to byl Petr Mach, který zaprvé dokázal udělat stadion, za druhé žil pořád s týmem, byl s námi často a pro mě je to hodně nedoceněný prezident klubu.

Jak tehdy vnímali hráči, když se rozhodl prodat klub do rukou VSŽ?

Já si myslím, že k tomu byl částečně donucený.

Majitelé klubů také asi rozdílně jednají o smlouvách hráčů, často se mluví, jak jsou postavené motivační složky založené na výsledcích. O prémiích jsi vyjednával i ty jako kapitán. Kdy jste i z tohoto finančního hlediska byli nejlíp motivovaní?

Tu smlouvu vyjednává většinou manažer hráče po vzájemné domluvě, ale mělo by být tak, že když hráči vydělají klubu peníze, tak on je pak za to může odměnit. Když klub vydává spoustu peněz na výplaty a nezíská žádné prostředky z evropských pohárů, tak je něco špatně. V současné době se dávají obrovské prostředky na příjmy hráčů, ale příjmy z Ligy mistrů ani jiných pohárů nejsou. Ale to záleží na majiteli klubu, jak si to nastaví. Když my jsme měli úspěchy v Lize mistrů, tak Sparta nám mohla vyplatit nějaké peníze navíc, ale bylo to jen díky tomu, co jsme dokázali na hřišti a za to Sparty ty peníze dostala.

Chodí vůbec hráči na hřiště s pocitem „když dneska vyhrajeme, tak budou prémie“, nebo na tohle hráči vůbec nemyslí?

Já to můžu říct jen za sebe, že jsem tohle v zápase nevnímal.

Takže když je stav 2:2 a deset minut do konce, nikdy ti neproblesklo hlavou „musíme dát gól a něco z toho bude“, vždycky šlo jenom o vítězství pro Spartu?

Přesně tak, vždycky o vítězství, na to člověk v zápase nemyslí, prostě chceš vyhrát.

A kdy ti dojde, že máš dobrej pocit nejenom z výhry, ale že z toho i něco je. Třeba hodinu po zápase?

Ne ne, když jsou takovýhle zápasy, tak je člověk rád, že se ten zápas zlomil, i když se nedařilo. Po zápase je člověk tolikrát rozhicovanej a myšlenkama ještě v zápase a má radost z výhry, že na tohle vůbec nemyslí. To mi kolikrát došlo až v momentě, kdy přišla výplata. Navíc teď je to třeba postavené tak, že týmy mají vystavené prémie, ale až podle toho, jak dopadnou na konci sezóny. Myslím, že to má třeba Liberec, že hráčům vyplatí prémie podle toho, jaký má umístění v tabulce. Ale je to v tom, jak si to člověk srovná v hlavě, třeba v Evropě prémie za zápas vůbec nejsou, tam jsou pevný platy, ale zase jak kde. Jinak je to v Německu, jinak v Anglii, kde bojuješ o to, aby ti znovu prodloužili smlouvu. Ve Spartě je to hlavně o tom vybírat hráče, kteří jsou vítězný typy, jsou ochotní na sobě pracovat a jsou psychicky odolní.

Jak si myslíš, že by ve Spartě měla být optimálně složená stoperská dvojice? Ty jsi nakoukl do kabiny už jako hodně mladý hráč a získával jsi zkušenosti od hráčů jako Pepa Chovanec, Franta Straka, tys potom zase předával později zkušenosti Tomáši Hübschmanovi.

Řekl bych, že ve Spartě musí být jeden zkušený stoper, který obranu řídí. A pak vedle něj může hrát mladej kluk, který si od něj může něco vzít a ten pak zase může předávat zkušenosti. Samozřejmě dneska když je stoper dobrej, tak ho Sparta do dvou let prodá, ale na to už musí být zase připravená a mít připraveného dalšího kluka z akademie, který je připravený se na tu úroveň dostat.

Příklad toho přestupu byl Honza Šimůnek, který odešel po jednom zápasu odehraném ve Spartě.

Honza měl výhodu, že uměl německy, povedlo se mu pár zápasů, tak to šel zkusit. Pár zápasů hrál, pak měl smůlu na zranění, ale stejně si myslím, že kdyby byl u nás vyhranější, tak by se prosadil víc. I pro Honzu by bylo lepší, kdyby ještě rok počkal a získával zkušenosti ve Spartě.

Vidíš dnes nějakého mladého stopera, který má ve Spartě budoucnost? Třeba nedávno proti Slovanu nastoupil Ondra Karafiát, máš čas sledovat sparťanskou mládež?

Určitě jsem se byl několikrát podívat na Strahově a těch šikovných kluků tam je víc, ale musí vedle někoho růst. Vždycky tam musí být nějaký mazák, od kterého se hráči budou učit nejenom v zápasech, ale i na tréninku. Aby jim kdykoliv mohl poradit. I když Mariovi pomohlo, že přešel z pozice štítovýho záložníka na stopera a má obrovský přehled ve hře, umí tu hru číst a dokáže i vyvést balón, tak bych neřekl, že je to ten vůdčí typ, který hráče hrát stopera naučí. Rád bych se mýlil. Možná ale i proto teď přišel do Sparty Tomáš Ujfaluši.

Hodně bývalých hráčů jeho příchod kritizovalo…

Já Tomáše hodně uznávám, za to co na hřišti dokázal, ale taky jsem jeho příchod moc nechápal. Hlavně rok nehrál, je mu pětatřicet a nikdo neví, jak na tom je. A Sparta deklarovala, že chce omlazovat, nechala odejít Jirku Jarošíka s tím, že je starej a teď najednou angažuje stejně starého hráče.

Na druhou stranu Jirka Jarošík řídil obranu ve dvou neúspěšných jarních sezónách, takže to asi nebylo jen o věku, ale i o výkonnosti.

Mohlo to být i výkonností, ale na Jirkovi se hodně podepsalo, že byl půl roku zraněný a najednou byl nucen hrát, i když na to nebyl připravený.

Většina hráčů touží odejít do zahraničí, ale pamatuješ si třeba na to, že by Sparta prodala hráče, ale on nechtěl ze Sparty odejít? Byl to jen Milan Fukal?

Jo, Milan Fukal. Tomu se ze Sparty moc nechtělo, ale nakonec přestoupil a dokázal se v Německu prosadit. Pro Spartu odvedl spoustu práce, i když tam nebyl dlouho, ale dával hodně důležitý góly a já jsem rád, že takovýhle hráč vítěznýho duchu ve Spartě byl.

Ten vítězný duch, to je tradice, která je po mnoho let ve Spartě známá. Myslíš si, že i dnešní hráči, když přijdou do sparťanské kabiny, tak na ně ten vítězný duch dýchne. Že pochopí, že ke Spartě patří přízvisko Železná, nic ji nesmí zlomit a že hráči se musí na hřišti bít do poslední chvíle, nebo je to dneska už spíš klišé?

To já právě nejsem přesvědčený, že všichni hráči, kteří do Sparty přicházejí, tohleto cítí. Že se dostanou do Sparty a připadá mi to, že ten přestup je pro ně vrchol a to je pro Spartu obrovská škoda.

Když se vrátíš v myšlenkách do zápasů, které nebyly rozhodnuté a které vaše generace často dokázala zlomit v závěru, co bylo tím impulzem, že jste to často dokázali zlomit?

V týmu byla obrovská jednota a síla. Ale ono i dneska Sparta to kolikrát zlomí a dává branky v závěru zápasu, řekl bych, že Víťa zvednul zase tu vlnu euforie a že hráči si v závěru věří a dokáží se prosadit. Víťa to zažil ještě jako hráč a umí to přenést a myslím si, že je jen dobře, že ho Sparta angažovala.

Nedávno hrála Sparta proti Slovanu Bratislava, rozdíl ve výkonosti byl propastný. Teď se pořád nadhazuje otázka federální ligy, ty si ji ještě pamatuješ a navíc jsi hrál v Ružomberoku, můžeš obě ligy porovnat?

Kvalita české ligy je určitě vyšší. Ale prvních pět týmů na Slovensku, pokud by hrály tady, tak by nehrály o sestup, ale byly by průměrem ligy. Kdyby se ligy spojily, zvedla by se prestiž, nalákalo by to sponzory, přilákalo by to i víc fanoušků, médií a zlepšila by se kvalita hry. Mělo by to přínos i pro naše hráče, protože by hráli daleko víc těžších zápasů a byli by tak připravenější na zápasy v evropských pohárech.

Myslíš si, že český trh uživí 16 prvoligových týmů?

Ne, je to moc. Možná by mohl pomoct rakouský model deseti týmů, kde by zase bylo víc kvalitních zápasů.

Tys kromě federální ligy zažil i zásadní změny fotbalu co se týče pravidel, hrálo se na malou domů, střídali se dva hráči apod., dělalo to na profesionální úrovni problémy si na to zvyknout?

Nad tím člověk ani moc nepřemýšlí, nám akorát vždycky řekli, co se mění a my jsme si na to zvykli :-) Navíc všechna pravidla byla k lepšímu, ke zrychlení hry.

Zajímavou etapou ve Spartě bylo angažování trenéra Sundermanna…

To je docela vtipná vzpomínka, protože nám říkali, že přivedou zahraničního trenéra z Německa, světoznámýho! Sigi nebo kdo říkal, že to snad bude Beckenbauer a pak tu stál trenér, kterýho nikdo z nás neznal. Ale myslím si, že jsme našli společnou řeč, udělali jsme pod ním dobrý výsledky a pak nám bylo i docela líto, že celkem brzo odešel. Přinesl z Německa trošku jiný myšlení, takovou tu buldočí povahu, do každý šance jsme museli chodit v co největším počtu hráčů, i na tréninku jsme hráli hodně útočně a myslím si, že to bylo znát, že když Sparta útočila, tak bylo čtyři pět hráčů ve vápně a bylo hned pravděpodobnější, že ta branka padne.

Pojďme zpátky k tobě, zažil jsi toho se Spartou hodně, těch 14 titulů je neuvěřitelných. Kdy nejvíc hrozilo, že Spartu opustíš?

Když jsme vyřadili v nultým ročníku Olympique Marseille, tak Olympique měl o mě zájem, ale v tý době bylo daný, že nejdřív ze Sparty budou odcházet zkušenější hráči, kteří už pro Spartu něco odkopali. Mluvil se mnou o té nabídce pan Paska i pan Mach, ale zase nikde není psaný, že kdybych do Francie přestoupil, že bych se tam prosadil. Beru to tak, jak to je a strašně si vážím těch let, které jsem mohl strávit ve Spartě.

Můžeme tě někdy vidět ve sparťanském dresu? Hraješ za starou gardu?

Hraju pořád, za starou gardu pravidelně. Letos jsme měli asi dvanáct zápasů a teď ve středu 25. září nám zbývá poslední zápas v Chomutově. Pak už jen tradiční vánoční turnaj a silvestrovské derby.

V něm jsi loni chyběl...

To jsem měl horečky, bohužel, jinak bych určitě hrál.

Nedávno se plánoval rozlučkový zápas s Jardou Blažkem a Tomášem Řepkou a vypadalo to, že se ještě jednou sejde vaše generace, která by si zasloužila zahrát ještě jednou před plným stadionem. Povedlo se to vlastně jenom v Edenu při rozlučce Vladimíra Šmicera. Myslíš, že je šance, že si spolu ještě kopnete, dneska už není moc hráčů, co by se mohli loučit?

To by snad musel udělat nějakou benefici Pavel Nedvěd.

Na jakou chvíli vzpomínáš nejraději a který moment v kariéře naopak není ke vzpomínání?

Když jsem ke konci kariéry hrál v Mostě, tak tam po půl roce přišel trenér Ščasný, takže jsem se s ním setkal podruhé a nic nenaznačovalo k tomu, že se něco změnilo, takže za půl roku to bylo to samý a já jsem raději šel za Přémou Bičovským hrát do Blšan, než trávit zbytečný čas u trenéra Ščasného. Naopak největší euforie byl určitě nultý ročník v Lize mistrů, vyřazení Olympique Marseille, vydřený postup v Glasgow a pak porazit doma Kyjev a Barcelonu, to bylo něco neskutečnýho.

A nějaký tvůj osobní moment, na který bys byl hrdý?

Já to takhle nikdy nebral, já jsem byl vždycky týmovej hráč a užíval jsem si úspěchy týmu.

Jaké máš plány do budoucna? Máš trenérskou licenci?

Jo, licenci mám, dělal jsem ji s klukama, když si jí dělali Míša Horňák, Horst Siegl, Peťa Kouba, takže tu mám hotovou, ale žádnou zajímavou nabídku jsem nedostal. Samozřejmě jednou bych se k trénování chtěl dostat. Od ledna bych měl zaštitovat dětskou akademii a jinak neustále aktivně hraju, teď aktuálně v Jílovém.

Vidíš svou budoucnost třeba i ve Spartě, kde nedávno u mládeže působili například tví spoluhráči Martin Frýdek nebo Míša Horňák?

Míša Horňák je teď ve Vlašimi, Martin Frýdek v Motorletu a mě trošku mrzí, že se Sparta zbavuje těchto sparťanů a pan Hřebík si tam nasazuje svoje vlastní lidi. Já bych ve Spartě působil někdy strašně rád, byla by to pro mě čest, ale pro Spartu je asi pár vyvolených a nevím, jestli jsem mezi nima.

Co bys chtěl na závěr vzkázat fanouškům Sparty?

Moc děkuju za to, že na mě nezapomněli a že nám připravují i na Silvestra nebo třeba teď báječnou atmosféru a pro Spartu zůstaňte vždy dvanáctým hráčem!

Jirko, děkujeme moc za rozhovor

lightman1, Ondra


Reportáž z výjezdu za Jirkou Novotným do Všenor

Poděkování od rozhodčího zápasu Všenory - Loděnice

Fotogalerie z výjezdu za Jirkou Novotným do Všenor I.

Fotogalerie z výjezdu za Jirkou Novotným do Všenor II.

Fotogalerie z výjezdu za Jirkou Novotným do Všenor III.

Diskuze k článku

Komentáře (14)

  Novinky na internetu
hrac

Plavsić Srdjan

známka:

7 0

zápasy: 1
góly: 1
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Dúbravka Martin

známka:

6 3

zápasy: 1
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Karavajev Vjačeslav

známka:

6 0

zápasy: 1
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Kaya Semih

známka:

5 9

zápasy: 1
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Šural Josef

známka:

5 8

zápasy: 1
góly: 3
ž. karty: 0
č. karty: 0

reklama
reklama
Facebook
Toto jsou stránky, které si tvoří samotní fanoušci fotbalové Sparty. Za jednotlivé příspěvky odpovídá jejich autor a nemusí vyjadřovat názory a stanovisko redakce.
Pokud chceš přispět i ty, neváhej a kontaktuj nás na fanousci@spartaforever.cz .
Zasláním jakéhokoli materiálu dává jeho odesílatel redakci automaticky svolení k jeho publikování na tomto webu a právo k případnému dalšímu využití.
Zároveň tím potvrzuje, že je jeho autorem. Jakékoliv užití obsahu těchto stránek včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, videí a fotografií je bez písemného souhlasu Sparta Forever zakázáno.
2004 - 2017 (c) Sparta Forever (fanousci@spartaforever.cz) Follow spartaforever on Twitter
reklama
reklama