Už zbývá opravdu jen kousek, kousíček. Včera jsme navlékli další korálek neporazitelnosti a válec jménem Sparta míří nezadržitelně do cíle a válcuje (pravda, někdy i trošku kostrbatě) jednoho soupeře za druhým.

Včera to odnesla pražská Dukla ve svém hájemství a to i přes to, že nám to v posledních letech v Dejvicích nějak extra nešlo, jistě máme všichni v paměti například remízu z před dvěma roky, která nám vzala poslední šance na titul. Ale tentokrát je to však jiný příběh. Ale hezky popořádku.

Neděle Velikonoční, sváteční den, který je ještě umocněn tím, že hraje SPARTA! Takže dva svátky v jednom :-) Já prostě vždy, když mají hrát rudý koníci, nemůžu k ránu dospat, částečně nervozitou, částečně natěšením….nebo že by prostata? :-)

Nejinak tomu je i tentokrát. Ale vše „špatné“ k něčemu dobré, aspoň můžu absolvovat klasickou nedělní žižkovskou snídani – fotbal + klobáska + Kácov :-) Sedám na tramvaj, za pár minut jsem v jednom ze středobodů naší žižkovské republiky, na stadionku jediné té správné Viktorky, kupuju lístek, dávám vynikající bavorskou klobásku, splachuji ještě výtečnějším Kácovem (ano, na Viktorce mají opravdu opravdové pivo), čekám na pana káněte, který po příchodu rovněž dopřává lahodnou masáž svým chuťovým buňkám a pak v klidu usedáme na jižní tribunku vychutnat si klasickou nedělní dopolední zábavu žižkovského proletariátu – fotbal!

K dění na trávníku jen krátce. Viktorka ztrácela před zápasem jen čtyři body na postupovou příčku (i když si myslím, že s postupem výše moc nepočítají, kádr a ani finace by to stejně neutáhly). Ze začátku měla jasnou převahu, ale své pološance neproměnila, za to Vlašim, která vedená Vlastou Petrželou, celý zápas předváděla dost velkou holomajznu však svou snad jedinou přímou střelou na branku dává v druhé půlce vítězný gól, který jde jasně na vrub brankáře Holého, který na Žižkově hostuje ze Sparty. Takhle se nechat přelobovat snad ze třiceti metrů je děsná ostuda a chyba..kdyby si aspoň povyskočil :-P No nic, Viktorka prohrává 0:1, lidi se však i přes to bavili, žádní mrtví, rodiny s dětmi si to užívali, třikrát se řeklo čurák, zápas přerušen nebyl, všichni přežili :-) Tak rychle domů, vyšamponovat a připravit si krosny a batohy na výlet/výjezd za Spartičkou ;-) Sparta a Žižkov!

Už při derby máme jasno, že na další zápas Sparty „venku“ uspořádáme výjezd vlakem, takový malý Homolka boys retro výjezd vláčkem :-) I když se nás původně „přihlásilo“ více, nakonec se scházíme v silné čtyřkové sestavě, která si ten výjezd prosadila, na výchozím bodu našeho putování, Masarykově nádraží. Nutno podotknout, že nikdo nezabloudil, což je hlavně u jednoho pána z „vesnice“ celkem unikát a tak zabíráme celé dvě dvousedačky v druhém patře orient expresu Praha – Kralupy nad Vltavou a můžeme vyrazit…hyjééé!

Cesta ubíhá rychle, za okny se míhají nádherná panoramata – Štvanice, Vltava, Pražský hrad, Stromovka….a za necelých osm minut vystupujeme v cíli našeho vlakového putování, na nádraží Bubeneč. Dojeli jsme bez průseru, i když hrozil samozřejmě malý konflikt s průvodčí, když jeden z nás tak nějak nemohl pochopit (ano, známý to výtržník pan H.), že k cestováni vlakem je potřeba jízdenky :-) Tak si holt nakonec musel připlatit :-)

Vystupuje na místě, kde se zastavil čas. Oprýskaná stará neudržovaná klasická nádražní budova, ve které jsou v boku probourány dveře a za nimi…poklad. Nádherná „zaplivaná“ knajpička snad páté cenové skupiny, úplné romantické pohlazení na duši, při vzpomínce na různé ty puby, Kolkovnny, píčerie, macdonaldy atd. a k ní „přilepená“ z dřeva stlučená zahrádka s třemi stoly a lavicemi. Paráda. Největší potěšení však je však skryto ve výčepním zařízení. Skvěle ošetřené, krásně polohořké, pěnou se dmýcí pivečko z pivovaru Podkováň. Lahoda na entou! A k tomu samozřejmě klasika – drštkovka, utopenci, gulášek, klobásky….ou jééé :-)

Člověk by tu seděl snad do druhého dne. Probíráme vše možné, pozorujeme hosty, kteří se zastavují na jedno, dvě po své návštěvě Stromovky, máváme na projíždějící autobusy MHD (zastávka je hned u zahrádky) plné sparťanů, kteří míří za stejným cílem jako my, do Dejvic a vychutnáváme si zdejší pohodu. Čas však neúprosně letí, je čas řešit přesun na Julisku. Trošku nás děsí to, že busy jsou narvané až na střechu a je otázkou, zda nás vůbec pojmou, trn z paty nám však vytrhává náš hogo fogo kamarád (káně oléé!), který nás přijel i s přítelkyní zkontrolovat a ke kterému se drze nasáčkujeme do vozu a cestu dál máme vyřešenou :-)

Na Julisce už je patrné, že dnes tu hraje Sparta. Zástupy fans rudé mašiny se hrnou na stadion, všude jsou zaparkovaná auta se symboly ACS, anexe Dejvic je absolutní…a bez jediného výstřelu! :-) Nakonec to hodí velmi slušnou celkovou návštěvu - 6800 sparťanů a 72 fanoušků Dukly. A všichni jsme si to pořádně užili.

Velká hlavní tribuna se pomalu zaplňuje, věší se vlajky, ladí se hlasivky, bubny i chuťové buňky….a představení může začít.

O hře asi jen krátce, netřeba se moc rozepisovat, všichni to máme jistě ještě v paměti. Sparta vlítne na soupeře jako uragán hned od začátku….no co vám mám povídat, kdo to neviděl, přišel vo moc. To byl zápas, to není k vidění.... To byl konzert, to byla filharmonie. No hele, to je útok.... Sparta má takovej útok teďkon, hele, to je světový. Ty by rozkopali Real Madrid, no prostě všecky. Představte si, dlouhej pas od brány, ale takovej jako polovysokej, hele a Matěj...stahováčka....hele, šoup to na bránu.... levačkou na pravačku přehodil....fouk to Káďovi, a ten fofrovačku, rozumíš, hele a gólman stál, no ten byl tuhej.... a do brány....A já zařval jak kráva... No co ti mám povídat…! :-) A za pár minut Hušby bum a je to 2:0….a bylo po zápase :-)

V prvním poločase předvedla Sparta jeden z nejlepších výkonů sezony, v druhé půlce už to bylo klasicky slabší, ale i přesto jsem se o výsledek ani chvíli nebál, zvláště když Pepa Hušbauer přidal svůj druhý gól….pak sice přišla velká chyba Tomáše Vaclíka, který při rozehrávce namazal přímo na nohy Pospěcha, pro které by bylo neuvěřitelnou ostudou, kdyby netrefil prázdnou bránu….nemělo by se to stávat, ale nožičky Vaclošovi trhat nebudu :-) Ale v Basileji by mu to asi tak lehce neprošlo :-)

Zápas končí, potvrdili jsme roli Vládců Prahy a při shodě okolností můžeme slavit třeba už za týden proti Liberci :-)

Včera jsme vyhráli nejen na hřišti, ale zcela jasně a drtivě jsme dominovali i v hledišti. Plná Juliska sparťanů, hráči se tu museli cítit jako doma. Kotel jel celý zápas na plný pecky, celá hlavní tribuna se přidávala, lidi si to užívali, bavili se, fandili, smáli, popíjeli, prostě vydařený večer ve všech směrech. A ocenili to i hráči, kteří po skončení naházeli své dresy do hlediště a nejen tímto vyjádřili své sepětí s fanoušky. Jsme jeden tým. Jedna víra, jeden cíl!

Tak jediným poraženým dne byli nejspíš ti různí mediální pisálkové, kteří se nedočkali žádných bitek, mrtvých, plačících dětí, vytrhaných a zapálených sedaček, znásilněných žen atd. O čem budou teď psát? Koho udávat? Na koho podávat trestní oznámení? Ale v tomto směru o ně nemám strach, oni si když tak něco vymyslí…..

A policejní manévry po skončení zápasu, to je taky kapitola sama pro sebe…..

Takže bych to shrnul. Velmi vydařený výjezd, bavil jsem se, užil mírou vrchovatou a o to přece jde! Cesta zpět už byla jen poklidným vychutnáváním si pohodového svátečního večera v poloprázdné tramvaji, kde seděli jen....ano, další fanoušci Sparty.

Už v sobotu nás čeká doma Liberec. Vyprodejme LETNOU! Dožeňme kluky k dalšímu vítězství a je možné, že třeba….už? Vstupenky jsou stále k dispozici v předprodeji na Letné i v síti Ticketportal.

Sparta Forever!

P.S. Medaili všem, kdo to dočetli až do konce :-)

taborita1


FK Dukla Praha – AC Sparta Praha 1:3 (0:2)

Branky: 75. Pospěch - 3. Kadeřábek, 18. a 70. Hušbauer

ŽK: Hanousek Marek - Přikryl.

Dukla: Rada – Hanousek Matěj, Hanousek Marek (46. Engelmann), Pospěch, Berger, Gedeon (88. Marek), Romera, Štětina, Božič, Mareš (79. Černý), Hlinka.

Sparta: Vaclík – Kadeřábek, Švejdík, Holek, Hybš – Vácha, Matějovský, Hušbauer (80. Vacek) – Dočkal (75. Přikryl), Krejčí – Lafata (88. Bednář).

Rozhodčí: Nenadál – Moláček, Dobrovolný.

Diváci: 6872.