Redakce | 07.08.2014 13:03

Tak máme za sebou velmi škaredou středu. Stejně jako loni jsme ztroskotali na švédském protivníkovi a stejně jako loni si za to můžeme jenom sami.

Minulý rok Hacken, letos Malmo. V nedávné době například Genk, Žilina, Vaslui, Záhřeb, Panathinaikos atd. Co všechno mají tyto týmy společné? Ukončili náš sen o pohárové Evropě, i když v některých případech jsme ještě dostali šanci na reparát, stejně jako i letos, ale co si budeme povídat, Liga mistrů zní úplně jinak než Evropská liga, navíc ani v té ještě nejsme, čeká nás play off EL a v něm některý z velice ošidných soupeřů.

Bohužel se to stále opakuje, v důležitém okamžiku, kdy se má ukázat síla a kvalita rudých koníků fatálně selháváme. Jednou se to snad může omluvit, ale ne opakovaně, to už opravdu nemůže být náhoda. V rozhodujícím duelu, místo aby na hřiště vlétla sebevědomá a hrdá Sparta, se na ní prochází ustrašený tým bez sebevědomí a nasazení. Možná je to až moc přísné, možná se pleteme, ale působí to tak. Navíc proti nám v posledních letech nestál žádný z týmů nahánějících strach, naopak, hráli jsme proti mužstvům, na stejné úrovni, nebo spíš i nižší, ale výsledky jsou podobné, zklamání.

Když jsme letos po dlouhé době získali titul a tím i vstupenky do hry o nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž, zdálo se být všechno růžové, nahrávala tomu i skutečnost, s jakým přehledem jsme ligu vyhráli, s jakou hrou, v jaké pohodě. Soutěžní generálka, Superpohár nám vyšla též na výbornou, stejně tak i druhé předkolo LM, kdy jsme postoupili přes Tallin s celkovým skore 8:1. Do dalšího nám pak los přisoudil švédské Malmo a všichni jsme věřili v úspěšnou odvetu za loňský propadák s Hackenem. Bohužel, oč větší byla očekávání, o to větší bylo smutné vystřízlivění a zklamání. Velkým minusem se ukázaly dvě branky, které nám v nepovedeném prvním poločase soupeř vstřelil na Letné. I když jsme pak celý zápas v druhé půlce fantastickým výkonem otočili a vyhráli pak 4:2, ty dva góly byly prostě chyba. Na druhou stranu, všichni jsme si říkali, že pokud v odvetě přistoupíme zodpovědně, s patřičným nasazením, s touhou vstřelit branku, být tím aktivním týmem a když se aspoň trochu přiblížíme k výkonu s druhého letenského poločasu, postup nám nemůže uniknout, navíc soupeř opravdu nepůsobil nijak „světoborně“.

Jak to nakonec dopadlo všichni víme, Sparta podala špatný, takticky nezvládnutý výkon, někteří hráči jako by si mysleli, že je vše hotovo. Nebylo. Nemá cenu zde rozebírat dopodrobna, kdo za co může, kde se stala chyba, proč se to tak podělalo atd., na to máme v republice a na internetu miliony odborníků. Je však bezpodmínečně nutné to už nedopustit. Rychle zpátky z hrušky na zem, makat, makat a makat a neusínat na vavřínech uplynulých úspěchů.

Zklamání a frustrace jsou velké, emoce stále pracují a budou odeznívat hoooodně dlouho, tohle se prostě zapomenout a přejít nedá, stát se to nemělo, ale také tím nic nekončí, nikdo neumřel, jen jeden sen. Je nutné se z Malmo oklepat. A my to zvládneme! Hlavy vzhůru, Sparťané, sen o Lize mistrů skončil, nebrečme jako svíčkové báby, ale pokračujeme dál. My se zvedneme, všichni společně, hráči, trenéři, fanoušci....Máme před sebou další utkání, čeká nás play off Evropské ligy, domácí soutěže. Ukažme všem, že se s námi musí stále počítat!

Hlavně pro nás fanoušky zůstává vše „při starém“, stojíme při Spartě, při sobě, v časech dobrých i v časech horších, povzbuzujeme ji, nás nic nezlomí! My vždycky budeme tam, kde Sparta bude hrát. Společně vítězíme, společně prohráváme. MY JSME SPARTA!

A hned tuto sobotu to můžeme ukázat. Čeká nás první letošní ligový výjezd mimo Prahu a to do Příbrami. Osedlejme koně, kola, auta, tříkolky, vlaky, busy a všichni do Příbrami. Ukažme, co pro nás SPARTA znamená!

Mimochodem, na hráče, trenéry atd. jsme nároční, ale jsme stejně nároční i k sobě? Už jen třeba několikrát vzpomínané divácké návštěvy. Fanoušci Malmo nám například včera ukázali, jak to má vypadat. Proč tam může být v boji o LM plný dům a u nás ne? A to platí nejen pro poháry.

FK Příbram - SPARTA PRAHA, sobota 9. srpna 20:15 hod., stadion u Litavky - Energon Arena

Spartu máme v srdci, i když se k nám někdy chová trochu „macešsky“. Jak by možná řekl takový rada Vacátko: „Ta naše milenka umí být někdy i pořádná kurva, ale vždycky se k ní nakonec rádi vracíme“ ;-) Už se všichni těšíte, jak opět společně zavřeme třeba to naše "Sparta tempo!"?


SPARTA FOREVER!

Redakce

P.S. Na úplný závěr si ještě dovolíme citaci s díla velkého fanouška Sparty, spisovatele Františka Nepila, „Sparto, má stoletá lásko“. Stejně jako před rokem to platí i nyní.

K tomu, aby člověk propadl oné bezmezné a bezvýhradné lásce ke klubu, k lásce až za hrob, k lásce za kterou by se ve středověku upalovalo, pokud by takovou vzbudila v někom žena, k takové lásce nestačí jenom chladná obrazovka. Na tak nevykořenitelný cit se musí slyšet i burácení tribun a musí se cítit jejich chvění, na ten se musí alespoň jednou za život jít v průvodu šťastných vlajkonošů, doprovázeném stejně šťastnými artritickými fandy v důchodu, a ovšem i policejními psy a jejich psovody. Na zeživotnění takového citu si fanoušek musí někdy v životě, když mu to pánbůh dopřeje, sáhnout kradmo na svého propoceného hráče, když odchází do šatny, či vidět zblízka jeho pokopané nohy a jiné šrámy, které utrpěl v zápase…

Když naši prohrají, to je to, co ženy nikdy nepochopí. Ten bezedný žal, který člověka zachvátí, když naši prohrají. To hoře, tu trpkost, tragiku a bezútěšnost života, jenž ztratil svou nejpodstatnější hodnotu. Života, z něhož rázem vyprchalo všechno, co ho posouvalo k velkoleposti a co mu dávalo vyšší smysl, co ho posouvalo za hranici opojnosti a zázraku. Žena nikdy nepochopí, že nastala chvíle, kdy člověk potřebuje padnout s hlavou v dlaních a bez hlesu ležet jako zestárlý slon, který doputoval na samý konec svého života, jenž doputoval v džungli na místo, kam chodí staří sloni vydechnout svou utrmácenou duši. Žena to nikdy nepochopí, protože si svůj hodnotový žebříček vytvořila v pravěku…

Jediné co má žena udělat, když pochopí, že naši prohráli je, posypat se celá popelem a mourem, roztrhnout si roucho, začít se stříhat dohola a propuknout v hořký kvílivý pláč. Jedině to může vrátit člověka do světa reality, jedině tehdy je schopen poskytnout jí slova útěchy, která by ovšem jeho samotného neutěšila. Tehdy jí totiž konejšivě řekne: „Ále neřvi, vždyť voni zase vyhrajou“. Není-li žena schopna se posypat popelem, roztrhnout své roucho a naříkat, může člověku tu těžkou ránu, kterou utržil, jakž takž začít hojit vhodně volenou, věcnou, inteligentní otázkou. Ale zdůrazňuji, že věcnou a inteligentní otázkou. Taková otázka například zní: „A kterej kretén to soudcoval?!“

Po prohraném zápase říkám na adresu hráčů, trenéra, výboru, realizačního týmu a kde koho: „Vy hňupové, vy trotlové, vy janci, vy mameluci,… hrajete jako ponocní, protože jste líní lemplové a lajdáci, jste nezodpovědní až běda“

Když naši vyhrají, to je to, co ženy nikdy nepochopí. To bezbřehé štěstí, které člověka zachvátí, když naši vyhrají, to blaho, tu úchvatnost, to vytržení mysli, tu nádheru života, jenž získal svou nejpodstatnější hodnotu, života do něhož rázem vstoupilo všechno, co ho posunulo k velkoleposti a co mu dalo vyšší smysl, co ho posunulo k hranici opojnosti a zázraku. Člověk potřebuje padnout na kolena a s planoucíma očima vizionáře vděčně hledět k nebesům, která jemu nedokonalému a hříšnému umožnila doputovat k branám ráje.

Po vyhraném zápase říkám na adresu hráčů, trenéra, výboru, realizačního týmu a kde koho: „Vy moji zlatí kluci, vy pacholci mí milovaní… hrajete jako Česká filharmonie, hrajete jako Paganini, jako Aljechin či Jean Gabin, Metropolitní opera, Filadelfská filharmonie či Dustin Hoffman, však vám to mí kocourkové nezapomenu.“

Ano, vítězství člověka polidšťuje, vyhrají-li naši, vrací se pohoda do rodiny. A protože je rodina je základ státu, vrací se pohoda do celého státu.


Stal jsem se fanouškem klubu (AC Sparta) s nímž snáším, chci snášet a budu snášet všechno dobré i zlé, do smrti smrťoucí, až na věky věků.

P.S.2 Možná někomu přijde, že je v celém tomhle článku trochu více patosu....no a co?!

Redakce | 07.08.2014 13:03 Vstoupit do diskuze
8