sparta forever homepage
Jméno: heslo: ?
zaregistruj se hledej

reklama

O Spartě s ...

DERBY je pro mne zápas roku! - exkluzivní rozhovor s oporou Sparty i reprezentace PAVLEM KADEŘÁBKEM

Bonyos 07.04.2015 10:53

V dalším díle rozhovorů se sparťanskými osobnostmi přináším fanouškům povídání s oporou pražské Sparty i reprezentace a druhým nejlepším českým fotbalistou roku 2014 – Pavlem Kadeřábkem.

Pavel Kadeřábek se narodil 25. dubna 1992 a od svých pěti let prošel ve Spartě všemi mládežnickými kategoriemi. Není divu, jeho dědečkem je bývalý hráč Sparty Václav Vrána, člen pověstného útoku ze 60. let minulého století Veselý – Mráz – Kvašňák – Mašek – Vrána (rozhovor s Václavem Vránou zde). Již v létě 2010 si Pavel Kadeřábek odbyl svou premiéru v áčku Sparty, když nastoupil do odvety 4. předkola LM v Žilině, kde Letenští prohráli 1:0. Na ligový debut si ovšem musel počkat až do následující sezóny 2011/12 v dresu Viktorie Žižkov, kde působil půl roku na hostování. Přelomová byla pro tohoto nadějného sparťana sezóna 2013/14, při níž Sparta vybojovala triple a Pavel nechyběl při ligových zápasech na hřišti ani minutu, čímž si vysloužil cenu pro nejlepšího obránce sezóny GL. V prosinci 2014 prodloužil na Letné smlouvu až do léta 2018.

Pavel Kadeřábek působí také v národním mužstvu. Českou republiku reprezentoval již v kategorii do 16 let a následně si prošel všemi mládežnickými mužstvy. V roce 2011 získal stříbrnou medaili na ME U19 v Rumunsku po finálové porážce 2:3 po prodloužení se Španělskem. V seniorské reprezentaci nastoupil poprvé v květnu 2014 v utkání proti Finsku. Od té doby patří k základním pilířům reprezentace v kvalifikační bitvě o účast na ME 2016 ve Francii. Níže si můžete přečíst rozhovor s tímto sparťanským tahounem.

Jak se cítíš? Jak jsi na tom zdravotně?

Cítím se dobře, chodím do posilovny, ve středu jsem začal vyklusávat. Koleno mě nebolí, ale uvidí se, jak na tom bude při plné zátěži, aby při změnách pohybu nebo přihrávání nebolelo. Můj návrat se přibližuje, ale nechci nic zbytečně uspěchat. Člověk může uspěchat návrat o pár dní, zranění se obnoví a může z toho být další měsíční pauza, takže zápas budu hrát, až budu stoprocentně fit.

Je šance, že nastoupíš do derby?

Reálná šance tam je. Všechno směřuje k tomu, abych derby stihl, protože je to pro mě jako pro sparťana odmalička nejvíc. Nechci ale nic riskovat, pokud nebudu úplně zdravý, tak do zápasu nepůjdu, protože zranění by se mohlo obnovit a spoluhráčům bych ani nebyl platný.

Jak probíhá regenerace?

Když jsem teď zraněný, tak regeneruji pořád a je to pro mě dost důležité. Jdu do posilovny, dám si výklus a pak se mi zhruba hodinu a půl věnuje Tomáš Stránský. Poté jdu ještě třeba do vířivky, do sauny nebo do studené vody.

Dbal jsi na regeneraci už v mládeži?

Když jsem byl dřív v mládeži na Strahově, tak jsme na to celkem dbali, regenerace byla dobrá, chodili jsme občas do vířivky. Ale až nyní poznávám, že když hraji víc zápasů, mám víc tréninků, tak regenerovat je opravdu potřeba a ty možnosti, které tady máme, využívám.

Jak jsi nabral takovou fyzickou kondici, kterou v zápasech prokazuješ?

Myslím si, že to je vrozené. Když bude člověk makat, chodit po trénincích běhat, tak se kondice trochu zlepší, ale úplně se to natrénovat nedá. To, jakou kondici mám, že vydržím běhat celý zápas, o tréninku není, je to prostě dané. Ani si nemyslím, že bych dřív makal více než ostatní.

Hraje v tom nějakou roli výživa?

Nejsem typem člověka, který by jedl každý den klobásu, ale na druhou stranu dát si jednou za čas „špatné“ jídlo nikomu neublíží. Teď, když jsem byl zraněný, tak mi doporučili, abych zlepšil stravu a nejedl žádné velké „prasárny“. Takže se nyní snažím jíst zdravě, aby se koleno uzdravilo rychleji, ale že bych měl nějakou speciální výživu, to se říct nedá.








Jaké je tvé oblíbené jídlo a pití?

K pití mi chutná kola a k jídlu svíčková nebo rajská, tím určitě nepohrdnu.

Co stojí za tvým rozletem v sezóně 2013/14?

Klíčové bylo, že mě trenér (Lavička, pozn. red.) vyzkoušel na pozici pravého obránce. To bylo nejdůležitější a jsem mu za to doteď vděčný. Kdyby mě tam nevyzkoušel, tak nejsem tam, kde nyní jsem. Důležité také bylo, že jsem si říkal, že když už jsem dostal šanci, tak ji musím využít. A podařilo se.

Jaké máš nejbližší cíle?

Můj cíl je, abych se udržel v reprezentaci, protože reprezentovat svoji vlast je pro hráče to nejlepší. Chci ve Spartě předvádět takové výkony, abych ji pomohl vyhrát titul, probojovat se do Ligy mistrů a sobě tím pomohl k přestupu do zahraničí.

Jak si představuješ svou cestu do zahraničí?

Představovat si přestup do zahraničí je jedna věc, ale na druhou stranu zájem není až tak veliký. Dříve to bylo jiné, dnes už je pro českého hráče mnohem těžší přestoupit do zahraničního klubu a nemůže si při tom moc vybírat. Vím, že momentálně nemám na to hrát ve velkoklubu typu Bayern, Dortmund nebo Manchester. Určitě bych ale chtěl přestoupit do nějakého slušného zahraničního klubu, optimálně třeba v Německu. Tam bych si vyzkoušel, jestli na to mám, a pokud bych na to měl, tak bych se potom popral o to, abych se případně do nějakého velkoklubu podíval. Ale nyní je pro mě prioritou Sparta a musím zde předvádět dobré výkony, aby si mě někdo ze zahraničí vůbec všiml.

O přestupu do východní Evropy jsi nepřemýšlel?

O přestupu například do ruské nebo turecké ligy vůbec nepřemýšlím, ani kdyby nějaký zájem byl, jakože v minulosti právě z Turecka byl. Preferuji německou soutěž, případně další podobně kvalitní ligy.

Jak vnímáš svoje působení v reprezentaci?

Je pro mě super, když můžu v mém věku trénovat a hrát s Tomášem Rosickým nebo Petrem Čechem. Vidím ty jejich obrovské zkušenosti, třeba Rosický je opravdu pan fotbalista a všichni se od něj můžeme jenom učit.

Jak k zápasům v národním týmu přistupuješ?

Já přistupuji ke každému zápasu úplně stejně, ať je to přátelák, ligové utkání nebo reprezentační zápas. Jsem nervózní i když hraji za Spartu nebo za národní tým, byť je ta nervozita při zápasech reprezentace větší, protože hrajete za celou republiku, všichni na vás koukají a je to pro hráče větší závazek. Na druhou stranu ve Spartě jsme také pořád pod tlakem, nemůžeme prohrát žádný zápas, takže zase takový rozdíl to není.

Těšíš se na blížící se domácí Mistrovství Evropy U21?

Určitě se ho chci zúčastnit, protože ME U21 se v Česku koná jednou za několik desítek let a já chci být jeho součástí. Těším se moc, skupinu s Němci, Srby a Dány máme tady v Praze a podle mých informací by měly být všechny zápasy vyprodané, takže co víc si přát. Když už jsme pořadatelé, tak máme velikou motivaci uhrát dobrý výsledek.

Co bys bral jako úspěch na tomto turnaji?

Úspěch by byla medaile, pro níž je klíčový postup ze skupiny, protože potom jste rovnou v semifinále. Takže hlavní cíl je postoupit ze skupiny a poté se už může stát cokoliv.

Jsi v kontaktu se svými spoluhráči z mládeže, kteří by se mohli mj. ME U21 také zúčastnit?

V kontaktu jsme celkem často, komunikujeme spolu přes sociální sítě, zajdeme společně na kafe a kluky, kteří jsou na hostování (Jánoš, Skalák atd. pozn. red.) sleduji, jak se jim daří. Nejsem s nimi ale pochopitelně tolik v kontaktu, jako jsem s Krejdou a Brábou, které vidím každý den.

Jaký je tvůj největší fotbalový zážitek?

Se Spartou jednoznačně zisk titulu v minulé sezóně a vítězství v poháru, kdy jsem proměnil rozhodující penaltu ve finále proti Plzni. To jsou zážitky, které nikdy nezapomenu. Když jsem byl v mládežnických kategoriích, tak jsem si říkal, že vyhrát titul je strašně jednoduché, ale až když si tím projdete, tak si uvědomíte, kolik to stojí úsilí, jak musíte dřít a vyhrát každý zápas.

Co se týče reprezentace, tak je zážitek každý start, ale nejlepší byl pro mě můj první reprezentační gól, který jsem vstřelil ve vítězném kvalifikačním zápase proti Islandu.

Jaký je tvůj fotbalový sen?

Můj sen je si zahrát v Dortmundu, kde je pořád skvělá atmosféra, přestože se jim teď nedaří. Nejlépe jako hráč, ale jako soupeř by to bylo také super. Jako konkrétního hráče bych chtěl na hřišti potkat Cristiana Ronalda, ale to je asi nereálné.

Kdo byl v mládí tvůj fotbalového vzor?

Žádný stálý vzor jsem neměl. Když hrál někdo dobře, tak se mi líbil. Můj vzor byl ten, kdo hrál nejlépe ze všech.

Chtěl jsi být odmala profesionálním fotbalistou?


Rodiče mě odmalička vedli k tomu, abych dělal všechno naplno. Dělal jsem naplno jak školu, tak fotbal. Říkal jsem si, že buď fotbal vyjde a dostanu se do áčka Sparty, nebo odmaturuji (což se mi také podařilo) a půjdu na vysokou školu. Takže určitě to nebylo, že by všechno směřovalo jen k fotbalu, ale jel jsem na dvou frontách.

Jaké předměty tě ve škole bavily?

Chodil jsem na obchodní školu, takže mě docela bavila ekonomika nebo účetnictví. A tělocvik samozřejmě (usměje se).

Probíráš fotbal se svým dědou a sparťanskou legendou Václavem Vránou?

Znám spoustu jeho fotbalových zážitků. Vyprávěl mi i o cestách Sparty do Ameriky nebo Austrálie. Fotbal občas probíráme, někdy mi řekne, že jsem udělal něco dobře nebo naopak špatně, ale moc mě nekritizuje. Je vždycky pyšný, když se mi daří nebo když vyhrajeme důležitý zápas, protože pak mu i ostatní lidé volají a gratulují. Třeba nyní po vyhlášení Fotbalisty roku 2014, to mu všichni volali, gratulovali a celá rodina byla nadšená a pyšná.

Co říkáš na vyhlášení Fotbalisty roku 2014?

Celková druhá příčka je pro mě velikým úspěchem a bude těžké ji zopakovat. Je to můj zatím největší individuální úspěch. To, že na prvních dvou místech jsou dva hráči Sparty, je ohodnocení celé práce týmu v uplynulém roce a zisku triplu, byť se nám třeba v pohárové Evropě nedařilo. Po vyhlášení jsem Davidovi říkal, že jsem šťastný, že to vyhrál zrovna on, protože si to opravdu zaslouží.

Čekal jsi umístění na celkové druhé pozici?

Věděl jsem dopředu, že skončím v TOP 5. Už to bylo překvapením. A to, že jsem byl nakonec druhý, a že jsem skončil třeba před Tomášem Rosickým, to jsem vůbec nečekal, i když to je dané samozřejmě tím, že pravidelně ve svém klubu nehrál.

Neseš a uvědomuješ si odpovědnost při hře za ostatní?

Odpovědnost za ostatní určitě vnímám, zvlášť když jsem ve Spartě. Když jsem byl v Žižkově půl roku na hostování, tak tam odpovědnost a tlak zas takový není. Ale tady vnímám odpovědnost za všechny - za spoluhráče, fanoušky, vedení klubu. A nesu ji samozřejmě víc kvůli tomu, že jsem členem základní sestavy a hraji v reprezentaci.

Jak se s tím vyrovnáváš?

Na jednu stranu je to těžké. Říká se, že pokud člověk nepřijde do Sparty a neprojde si tím, tak to nepozná. To, že jsme pod tlakem, určitě vnímám. Na druhou stranu, kdo by nechtěl hrát za Spartu? Hrát tady chce každý. Sice nás nikde jinde nemají rádi, ale téměř kdokoliv by měl možnost hrát za Spartu, tak by to bral všemi deseti.

Jak zpětně hodnotíte nepovedené zápasy?

Když se nám nepovede zápas, tak ho rozebíráme další tři dny a neustále se tím zaobíráme. Svoje osobní chyby si uvědomuji. Člověka to mrzí, snažím se z toho poučit, podívám se, jak bych danou situaci mohl příště vyřešit lépe, ale nemá cenu se tím dál trápit, protože s tím už stejně nic neudělám.








Vnímáš atmosféru při zápase?

Vnímám a stíhám zaznamenat skoro všechno. Slyším pokřiky, skandování i nadávky. Zvlášť z protilehlé tribuny na Letné je slyšet téměř vše. Chorea při zápasech taky vnímám, kouknu se na to při přerušení hry a je to pěkné.

Na jaký svůj zápas vzpomínáš z hlediska atmosféry rád?

Jako první se mi určitě vybaví domácí utkání proti Mladé Boleslavi na podzim 2013. Byl to dlouho očekávaný zápas, oslava sto dvacátého výročí od založení, hráli jsme v historických černých dresech, Letná byla skoro vyprodaná, fanoušci měli chorea a vytvořili super atmosféru. Na utkání jsem se těšil předem, vyhráli jsme 4:1 a diváci si to užili, takže na to vzpomínám určitě rád.

Co pro tebe znamená derby?

Derby je pro mě zápas roku. Je to víc než zápas s Plzní, protože Plzeň je na vrcholu pět let, zato Slavie je odjakživa hlavním rivalem Sparty a je to druhý nejúspěšnější klub v zemi. Odmalička jsem byl vedený, že největším rivalem je pro mě Slavie. Už v žácích jsme se nejvíce soustředili a těšili právě na zápasy se Slávií, abychom ji porazili a teď to mám stejně.

Přál jsi Slavii minulou sezónu sestup?

Nepřál, protože Sparta by přišla o dva krásné zápasy s vyprodaným hledištěm a skvělou atmosférou.

Je derby náročnější i z hlediska výkonu na hřišti?

Pro hráče to bývá těžší po fyzické a především po psychické stránce. Sleduje to mnohem více diváků, víc lidí zajímá výsledek i váš individuální výkon. Je to zápas roku, takže je to určitě těžší než normální ligový zápas.

Jak vypadá tvůj předzápasový režim?

Den před zápasem se jede na hotel, takže celou dobu jsem se spoluhráči tam. Ráno vstaneme, máme snídani, poté společnou rozcvičku a bago. Po obědě máme pauzu, při které chodím spát, abych byl odpočatý. Pak už jedeme na stadion na samotný zápas.

Máš nějaký speciální rituál před zápasem?

Žádný speciální rituál nemám. Jedině, že když vcházím na trávník, tak na něj pokaždé vkročím pravou nohou.

Jaké máš záliby ve volném čase?

Když mám volný čas, tak ho trávím buď s rodinou nebo s přítelkyní. Zajdu si na ryby, jezdíme na výlety do přírody a snažím se relaxovat. Večer se třeba chvilku kouknu na televizi na různé seriály, ale že bych četl knihy nebo koukal na filmy, to ne. Z hudby poslouchám českou klasiku typu Karel Gott nebo Michal Tučný.

Hraje vám v kabině hudba? Má tam někdo roli DJe?

Teď to máme v kabině nastavené tak, že jsme si koupili repráky, do kterých může každý zapojit telefon a pouští si hudbu podle sebe. Žádného DJe v kabině tedy nemáme.

A baviče?

Největší srandista v kabině je podle mě Mára Matějovský, ten dělá největší vtípky. Dál potom mlaďoši Láďa Krejčí a Kuba Brabec.

Jak se vyrovnáváš s popularitou? Vnímáš zprávy z médií?

Vnímám. Někdy si o sobě nějaký článek přečtu, ať už je pozitivní nebo negativní. Patří to k fotbalu. Že bych ale popularitu vyhledával a potřeboval se někde pořád ukazovat, to ne. Když jdu po ulici a člověk mě pozná, tak mě to ale potěší.

Web Sparta Forever znáš?

Ano, znám. Občas na web zavítám a nějaký článek si přečtu. I když hledáte něco o Spartě třeba na Googlu, tak vyjedou právě články ze Sparta Forever.

Co pro tebe znamená Sparta?

Sparta pro mě odmalička znamená úplně všecko. Jsem tu od svých pěti let (s výjimkou půl roku, kdy jsem byl na Žižkově na hostování), takže Sparta mě vychovala, dala mi šanci ve velikém fotbale, za což jí jsem nesmírně vděčný a budu ji mít navždy v srdci.

Chtěl bys na závěr něco vzkázat fanouškům?

Nezanevřete na nás a podporujte nás i nadále. Jak v dobrých chvílích, tak i v těch v těžkých.

Děkuji!

Bonyos



zdroj foto: www.sparta.cz

Diskuze k článku

Komentáře (3)

  Novinky na internetu
hrac

Pulkrab Matěj

známka:

5 7

zápasy: 1
góly: 10
ž. karty: 6
č. karty: 0

hrac

Havelka Filip

známka:

5 3

zápasy: 1
góly: 2
ž. karty: 3
č. karty: 0

hrac

Sáček Michal

známka:

4 9

zápasy: 6
góly: 2
ž. karty: 1
č. karty: 0

hrac

Šural Josef

známka:

4 7

zápasy: 5
góly: 5
ž. karty: 2
č. karty: 0

hrac

Karavajev Vjačeslav

známka:

4 7

zápasy: 7
góly: 5
ž. karty: 3
č. karty: 0

1.  soty66  soty66  140

2.  Fotr  Fotr  135

3.  Gaginek  Gaginek  134

3.  akcizur  akcizur  134

5.  milhaus9  milhaus9  133

6.  Holous  Holous  130

6.  spartak5  spartak5  130

6.  Roby  Roby  130

9.  kordis  kordis  129

9.  fichyno  fichyno  129

11.  Skříň  Skříň  128

reklama
reklama
Facebook
Toto jsou stránky, které si tvoří samotní fanoušci fotbalové Sparty. Za jednotlivé příspěvky odpovídá jejich autor a nemusí vyjadřovat názory a stanovisko redakce.
Pokud chceš přispět i ty, neváhej a kontaktuj nás na fanousci@spartaforever.cz .
Zasláním jakéhokoli materiálu dává jeho odesílatel redakci automaticky svolení k jeho publikování na tomto webu a právo k případnému dalšímu využití.
Zároveň tím potvrzuje, že je jeho autorem. Jakékoliv užití obsahu těchto stránek včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, videí a fotografií je bez písemného souhlasu Sparta Forever zakázáno.
2004 - 2017 (c) Sparta Forever (fanousci@spartaforever.cz) Follow spartaforever on Twitter
reklama
reklama