HB | 02.08.2015 12:07

Nenáviděný soupeř na kolenou. Navíc stylem “Povolit řemen a potom pořádně přitáhnout”. Vědomí, že taková prohra fanoušky soupeře bolí mnohem více, je tak opojné. A vítězství pak mnohem sladší než válec od začátku a výhra 5:0. Tři branky byly jistě vrcholy zápasu, nicméně na hřišti, v hledišti i u stadionu se toho odehrálo mnohem více. Zde je několik mikropříběhů, které jste někteří možná nezaznamenali.

V první řadě zaujal sparťan pod obrazovkou u kotle soupeře. Po jednom z našich gólů vylezl na plot kotle hostí a divoce na něm slavil, mával rukou a řval na všechny Baníkovce v dolní části sektoru. Ti dobrých dvacet vteřin jen koukali a až pak se pár z nich přesunulo k plotu, aby si o tom podiskutovalo.

I na hřišti se někteří sparťané vypořádali se soupeři po svém. Hráč s číslem 6 na dresu bílém jako špinavý sníh předvedl hned několik poměrně ostrých zákroků. Rozhodčí se nenamáhal dotyčného ani napomenout. S nastavenou laťkou vedením zápasu se tak nejlépe vypořádal Josef Hušbauer. Ve druhém poločase dotyčnému skluzem naložil a tím ho vystřídal.

Na vystřídání to možná bylo již před začátkem utkání. Bohužel na naší straně fanoušků Sparty. Příliš se totiž nepovedla tradiční spolupráce s moderátorem na ploše. Ten se jal číst křestní jména borů v rudém s tím, že dodáme z hlediště příjmení. Známá, tradiční a mnohokrát opakovaná i povedená záležitost. Po několika jménech to tentokrát vzdal a dočetl si to sám. Kotel si totiž jel svůj chorál a zbytek stadionu jen tak zvadle mručel.

Nebylo to však poslední faux pas. Jedno z těch úsměvných (tedy úsměvných pro všechny kolem kromě dotyčného) předvedl zaměstnanec Sparty, který zapomněl na instalaci rohových praporků a tak se dlouhé minuty hrálo bez nich.

Ve formě byl i trávníkář, který aktivně kropil trávník nejen před zápasem, ale i během poločasu. Několikrát se mu tak podařilo osvěžit i rozcvičující se náhradníky obou týmů.

V sobotu se vůbec zdálo, že zadání “pobavit fanoušky” dostali nejen hráči, ale i zaměstnanci Sparty. Pokud je to nový koncept, tak se na tom dá určitě v budoucnu stavět. Před zápasem skupinka fanoušků objevila, že u bytelného barového stolku na občerstvení není jaksi přidělaná ta vrchní kamenná deska. Nejmenovaný zaměstnanec Sparty, který u tohoto nálezu byl, to komentoval slovy, že si to jako tác můžeme vzít do hlediště, nicméně to budou muset nést asi minimálně dva.

Dvě byly i věštby jednoho z fanoušků Sparty. Po ofsajdové brance Baníku prohlásil, že tohle je znamení, že ten zápas otočíme a Baník to bude mrzet. A stalo se. Když se pak Steinhoffer sunul k rohovému praporku na rozehrání, zavěštil, že teď to přijde a vyrovná Lafata. A stalo se.

Zkrátka bylo veselo, což je jedině dobře. Fotbal má být v první řadě zábava. Pak totiž vůbec nevadí, že některé tradice byly v sobotu (dočasně ?) rozmetány. Stánek s Magazíny SDT u Fan Shopu, pojízdná kantýna s dobrotami před vchodem tři či prodejci Magazínů SDT po cestě z Hradčanské – to například chybělo. Tedy vlastně nechybělo.

Nejvíce však potěšila hojná účast dětí fotbalistů Sparty na závěrečné děkovačce. Je to další z důkazů, že Sparta je více než klub. Je to rodina a životní styl!

Sparta Forever!

HB

HB | 02.08.2015 12:07 Vstoupit do diskuze
6