Tomáš Rosický po sezóně končí v Arsenalu a zvažuje varianty svého dalšího působení. Reálně e hře je i možnost návratu do Sparty. A my ho tu chceme! Pojďme si říci proč.
Mám rád čísla, některá míň, některá víc, pro pár z nich mám z různých důvodů slabost a některá mám zase navždy spojená s někým či něčím určitým. Do roku 1998 mi bylo třeba číslo 25 úplně lhostejné a nicneříkající, ale pak se ve sparťanském dresu objevil zázračný hubený klučina, který si v osmnácti letech během dvou měsíců namazal na chleba celou českou fotbalovou ligu, velmi rychle ji přerostl, stal se z něj český reprezentant a jedno z nejcennějších fotbalových zboží starého kontinentu. TOMÁŠ ROSICKÝ!
Tahle dvě slova nemůžou žádného fotbalového fanouška nechat v klidu. Zvlášť toho sparťanského. Za rok a půl zanechal ve Spartě takovou stopu, k jaké se některým jiným nepodaří přiblížit ani za pět a více sezón. Když hrál za Spartu, tribuny tlačily očima ostatní hráče Sparty, aby už už posunuli balon na Tomáše a oni si pak mohli vychutnat ten koncert s balonem. Co dotyk, to fotbalový orgasmus. Bylo jen otázkou času, kdy astronomické částky za něj nabízené nepůjdou odmítnout a Rosa Spartu opustí. Stalo se tak 9. ledna 2001 a z našeho Tomáška se stala hvězda a nejdražší hráč Bundesligy. Jak se vyvíjela jeho kariéra není třeba popisovat.
Dnes jsme před klíčovým obdobím a poslední možností, kdy by se mohl splnit sen všem pamětníkům těch vzácných chvil a opět by mohli vidět osobně hrát Tomáše Rosického v dresu Sparty. Ta šance je reálná!
Jak ale vidno z reakcí fanoušků po zveřejnění oficiálního zájmu Sparty o Rosického angažování, ne pro všechny je to lákavá představa. Najde se spousta škarohlídů, kteří mají obavy z možného vysokého platu, z reálné hrozby zranění, z Tomášova věku či z toho, že by Rosický zabral místo nějakému talentu. Každý má samozřejmě právo na svůj názor. Ale nemělo by se nikdy zapomínat, o kom se mluví nebo píše a tady je hlavním objektem zájmu Tomáš Rosický. Nejen toto jméno vyvolává velký respekt, ale i jeho činy. Kdo si dělá srandičky z jeho častých zranění, měl by se podívat do zrcadla a říct si, jestli by sám našel tolik síly a dřel natolik, aby se po každém takovém zranění vrátil zpět na vrchol. Klobouk dolů Tomáši, žes to nikdy nezabalil a v těchto dnech bojuješ o to, aby sis mohl zahrát na svém pátém mistrovství Evropy! A když se k té vůli a bojovnosti přidá Tomášův fotbalový talent, není třeba zdůrazňovat, koho máme před sebou.
O kolika hráčích v historii českého a československého fotbalu se člověk odváží říct, že byli lepší, než Rosický? Bican? Káďa-Pešek? Jan Berger? Kvašňák? Nedvěd? Masopust? Já si to netroufnu tvrdit ani o jednom z nich. Někteří měli úspěšnější kariéru, co se týče trofejí, jiní měli hezčí čísla v kolonce vstřelených gólů, ale i když rád sleduju záznamy historických zápasů, nikdo mě nikdy fotbalově nenadchl tak, jako Tomáš Rosický. A nyní můžeme tohoto borce vidět v dresu Sparty. Naživo! Ne v historických televizních záznamech, ale teď! Já si to fakt nechci nechat ujít…
Když se vrátím k číslu 25, pokusím se najít 25 důvodů, proč tu chci Rosu opět vidět:
1 – Když Tomáš odcházel, slíbil, že se „jednou do Sparty vrátí“. Chlapi by měli plnit své sliby, a proto věřím, že ho tu „jednou“ už za dva měsíce v letní přípravě uvidíme.
2 – Jen dva hráči, Petr Čech a Karel Poborský, mají více startů za národní tým, než Tomáš Rosický. I to z něj dělá legendu českého fotbalu, kterou by rozhodně stálo za to vidět běhat po českých trávnících, a ne někde v Americe nebo na Arabském poloostrově.
3 – Tomáš se Spartou získal za rok a půl tři tituly. Do sezóny 1998/1999 nastoupil jen na pár minut pod nynějším trenérem Ščasným, ale i to se počítá. V dalším ročníku pod Ivanem Haškem už se stal hvězdou ligy a na titulu měl zásadní podíl, třetí titul si připsal v sezóně 2000/2001, i když odehrál jen její půlku. Takového sběrače českých titulů myslím Sparta potřebuje, co říkáte?
4 – Měl sice spoustu drobných zranění, kteří na něj hází světlo skleněného muže, ale v kariéře měl ve skutečnosti čtyři vážnější zranění, kvůli kterým nemohl hrát déle než dva měsíce. Jak už jsem psal výše, zaslouží především respekt za to, že vždycky našel sílu na sobě dřít a vrátit se do sestavy top klubu Premier League, i když měl nabídky jít dohrát za víc peněz do Turecka, jako třeba Robin van Persie.
5 – Za pět let v Bundeslize Tomáš vyspěl nejen ve všestranného hráče, který nevypustí jediný souboj.
6 – Pořád se mluví o tom, že se fotbal opět zásadně mění, řeší se, jestli hrát na „šestku“ nebo jinak, vrací se k systému 3-5-2, i když v poněkud jiné roli, než v které Rosa v devadesátých letech začínal. Nastavená taktika a systém hry je důležitý, ale zápasy stejně často rozhodují nadstandardní hráči, kteří prostě přinesou myšlenku a zrychlení hry. V tomhle není nikdo lepší, než Rosický.
7 – Nechal by si Tomáš číslo dresu s Arsenalu, reprezentační desítku nebo svou 25? I to by mě zajímalo.
8 – Osm ligových gólů dal Tomáš za Spartu. Bilance hodná k rozšíření.
9 – Devítku nosil Vráťa Lokvenc, kterému Rosa připravoval spoustu gólů, bydlel s ním na pokoji a byla z nich nerozlučná dvojka. Bylo by zajímavé sledovat, s kým by vytvořil Tomáš dvojici teď, nabízí se David Lafata a jeho zabijácký instinkt na góly. Oba na sklonku kariéry by mohli vytvořit nejúdernější-nejstarší duo v historii ligy.
10 – Deset let v Premier League! To už něco znamená a mít někoho nejen na hřišti, ale i v kabině, by bylo k nezaplacení.
11 – Pokud má někdo obavy, že by Tomáš zabíral místo nějakému zázračnému talentu, fotbal se hraje v jedenácti lidech a pokud někdo bude mít takovou formu, aby si zasloužil základ ve Spartě, určitě hrát bude a třeba vedle Tomáše. Dokonce si myslím, že by si v záloze například s Alešem Čermákem hodně vyhověli.
12 – Dvanáctý hráč sice v hledišti při každém zápase hlasitě podporuje, ale asi všichni cítíme, že atmosféra trošku stagnuje a potřebovali bychom nějaký impuls, který přitáhne více fanoušků na tribuny. Rosický je přesně ten typ, na kterého by se chodilo.
13 – Vedle Rosy to vypadá na návrat Michala Kadlece, s ním a Davidem Bičíkem by mohli vytvořit osu, kolem které se složí úspěšný tým
14 – Bylo by úžasné, kdyby se Tomáš jako vůdčí osobnost Sparty rozehrál k takovým výkonům, že by 14 letech získal Zlatý míč ČR, který pravidelně až na výjimky získává Petr Čech.
15 – Po patnácti letech už je opravdu ten správný čas se vrátit domů!
16 – Proč se právě v roce 2016 nevrátit do Ligy mistrů s kapitánem Tomášem Rosickým?
17 – Bylo mi sedmnáct, když jsem viděl Tomáše poprvé hrát a možná teprve tehdy jsem začal milovat fotbal. Přál bych všem zažít v hledišti podobný pocit.
18 – 18 tisíc diváků nejen na derby a zápase s Plzní, ale i na jiných domácích ligových zápasech? S Tomášem Rosickým v sestavě je to možný!
19 – Malému Tomáškovi Rosickému budou 3 roky, kde jinde by měl vyrůstat, než v Šestajovicích, kde je jeho táta čestným občanem a kde jinde se užit fotbalu, než ve Spartě, aby v devatenácti mohl napodobit dědu, strejdu a tátu a nastoupit jako třetí generace v dresu Sparty?
20 – Když Tomáš odcházel ze Sparty, bylo mu 20 let. Spousta dnešních aktivních stejně starých fanoušků si ho nemůže pamatovat a zasloužili by si někoho takového v rudém dresu vidět.
21 - v poslední době hrál Tomáš jen za tým Arsenalu do 21 let, takže na rozdíl od většiny hráčů by neměl být utavený po celé náročné sezóně a ještě mistrovství Evropy. Mohla by to být paradoxně výhoda na začátku těžké sezóny.
22 – Ať do všech zápasů ligového kola nastoupí jakýchkoliv 22 hráčů, vždycky bude největší pozornost upřena na Rosického. I naše liga potřebuje prestiž a oživení v podobě takové osobnosti.
23 – S třiadvacítkou hraje Láďa Krejčí, sice pořád mladej kluk, ale jeden z nejzkušenějších v naší sestavě. Je dost možné, že on a Bořek Dočkal nás v létě opustí a v záloze bude potřeba mít někoho zkušeného. Když se napíší jména na papír, vypadá to, že máme v záloze přetlak, ale letošní jaro nám dokázalo, že stačí pár zápasů a najednou není s kým hrát. A zkušenosti jsou k nezaplacení.
24 – v kádru bývá 25 hráčů, 22 do pole a 3 brankáři. Pro těch 24 zbývajících spoluhráčů by byla obrovská škola sedět s Tomášem Rosickým v kabině. Vyrůstat vedle někoho s takovou kariérou a sledovat ho při tréninkku je ten nejlepší příklad pro naše nadějné mladé hráče i pro ty, kteří se třeba nestydí v průběhu sezóny něco vypustit.
25 – I když Tomášovi bude na podzim 36 let, vzhledově i pohybově pořád vypadá na pětadvacet. Jeho dvouleté zranění podkolenní šlachy mu sice na jednu stranu rozházelo kariéru, ale na druhou stranu mu ušetřilo dva aktivní roky a Tomáš není fotbalově tak starej, jak to má napsané v občance.
Pokud i vy máte alespoň jeden důvod, proč byste chtěli Tomáše Rosického vidět hrát za Spartu, dejte to při zápase s Jihlavou hlasitě najevo, nebo si přineste transparent. Každé malé pošťouchnutí může znamenat jazýček na miskách vah, jestli Rosa opravdu skončí na Letné ve sparťanské kabině.
Rosický do Sparty!
Ondra
