Po zadání hesla „eintopf“ do jednoho známého internetového vyhledávače vyběhne přes padesát tisíc odkazů. Po jejich rozkliknutí narazíme na popisky jako „jednoduchý zázrak z jednoho hrnce či kotlíku, který zvládne každý“, či „jídlo z jednoho hrnce, v hrnci se vaří, dusí a peče úplně všechno od masa přes luštěniny až po zeleninu“.

Tento pokrm je prostě takové trochu lepší vaření ve stylu „co dům dal“. V odkazech se to pak ještě hemží superlativy o tom, že si strávník určitě pochutná. Proč ne?! Z konzumování toho dosavadního letenského fotbalového „ajntopfu“ však mnoho strávníků v podobě fanoušků zatím bolí břicho.

Sparťanský kádr pro letošní sezónu je doslova nabušený. A bez debat je nejnabitější za posledncíh několik let. Tedy alespoň na papíře. Vždyť v kádru prvního týmu o více než dvaceti fotbalistech bychom marně hledali někoho, kdo není současný, či bývalý reprezentant své země! A pokud okruh zúžíme na reprezentační A týmy, tak se jedná o bezmála tři čtvrtiny naší soupisky. To je rozhodně síla a obrovský potenciál! Zdá se, že vedení (a sportovní komise ?) v přestupové politice odvádí velmi kvalitní práci. Sice bychom nad tím mohli i polemizovat (např. množství fotbalistů pod smlouvami všude možně, xyz nepovedených nákupů..atd..), ale o tom tento článek není. Rozhodně jsme však za poslední léta vyšperkovali náš kádr a trenéři mají k dispozici kvalitu. Vedení (a sportovní komisi ?) a vlastníkovi Sparty se za toto rozhodně sluší poděkovat. Pojďme však zpátky k vaření :-)

Naši „kuchaři“ na lavičce dostali, řečeno kuchařským žargónem, kvalitní suroviny a podmínky, aby mohli vytvořit skvělý výsledek. Každá „surovina“ je odlišná, s jinými vlastnostmi a přednostmi. Nabízí se tedy spousta variant a možností, jak z nich vždy poskládat skvělý zážitek. Stačí tedy dvě „maličkosti“. Kvalitně o ně pečovat, aby vydržely čerstvé a v kondici. A najít recept, jak je k sobě poskládat, aby to dohromady ladilo. Bohužel zatím mám pocit, že v našem „vaření“ si trenéři počínají spíše jako pejsek s kočičkou, či Babica, než Zdeněk Pohlreich. Prostě je to takové nějaké divné, nezasytí, ani nenadchne. Člověk se těší a po požití tak nějak neví, co si má myslet.

Zdá se tedy, že zmínka z odkazů o tom, že dobrý „eintopf může připravit každý“ není úplně pravdivá. Fanouškům zatím zbývá jediné. Věřit trenérům, že brzy najdou tu správnou recepturu na skvělé výsledky, hru a náš současný bolebřich. Nebo si přát, že se vedení v pravou chvíli rozhodne přivést k našim skvělým surovinám vhodnějšího kuchtíka, aby si to „sedlo“ a po bolení břicha nepřišla sračka. Její léčení si totiž vždy nějaký čas vyžádá, než může jít člověk dál...

Kloudis