sparta forever homepage
Jméno: heslo: ?
zaregistruj se hledej

reklama

Navštívili jsme

Izrael a můj první mimoevropský výjezd na evropský pohár (Hapoel Beer Sheva - SPARTA, 3. kolo skupiny EL 2016/17)

Martin Polák 25.10.2016 08:47

Se Spartou jsem už toho procestoval opravdu dost! Hodně různých evropských zemí i měst, ale přesto jsem v těchto dnech zažil jednu premiéru.. A to Izrael a můj první mimoevropský výjezd na evropský pohár. A teď má premiéru, i moje první reportáž pro "spartaforever".

Bookingový web letenek.. S kamarádem Radkem z Hluku, si kupujeme letenky Katowice - Tel Aviv, pak brouzdajíc dál po internetu, zjišťujeme všemožné informace o Izraeli. Od známého co tam byl nedávno pracovně, se dozvídám, že pro turistu, je Izrael dražší než Švýcarsko, kde jsem už 3x se Spartou byl.. Dnes už vím, že ten známý měl pravdu. Znovu přes internet, zařizuji ubytování, a před utkáním s Jihlavou, zakupuji v ZC vstupenky! Hurá, v podstatě se může vyrazit!

Den před zápasem.. Letadlo nám letí v 16:20, jelikož nechceme nic ponechat náhodě, už v 9:30 vyrážíme autem z Uherského Brodu. Cesta bezproblémová, jsme na letišti už 3 hodiny před odletem. Sice to je až zbytečně brzy, ale pořád je to lepší, než pozdě :-) Při odbavení mě čeká důkladná osobní prohlídka, až tak důkladná, že přemýšlím o tom, jestli mi tady neudělají i vyšetření prostaty.. Konečně je tomu konec, nenašli žádné drogy ani výbušniny, a tak můžeme odletět. Letadlo startuje načas. Je zataženo, chladno a šero... Jakmile vystoupáme nad mraky, okénky se prostírá slunečný svit, no a v tom smyslném výjevu jsem si jist, že tento výjezd, bude výjezdem pro 3 body. V duchu se ale krotím, on i takový bodík z Izraele, bude dobrý. Celý let klidný, v Tel Avivu přistáváme kolem 21.hodiny místního času. 21:38, oficiálně vstupujeme do Izraele.. To když procházíme pasovou kontrolou a je nám vystaveno potvrzení o vstupu do země.

Z letiště se vydáváme vlakem a vysedáme hned na první zastávce Tel Aviv - Ha'Hagana, odkud se vydáváme pěšky směr pobřeží, kde jsme ubytovaní. Chůze nám trvá něco přes půl hodiny, cestou potkáváme jenom samé Araby, zřejmě jsme v arabské čtvrti. To je taky vlastně jedna moje premiéra. Přesto máme pocit bezpečí, když tady v tomto velkém městě, bez problému žijí Arabové vedle Židů. Cestou zjišťujeme, že hlavním dopravním prostředkem místní komunity je motokolo! Musíme si občas dávat pozor, aby nás na chodníku nějaké nesrazilo. Konečně jsme dorazili na místo určení, můžeme se ubytovat. Žádná „hitparáda“ to není, protože budova je v rekonstrukci, ale nestěžujeme si, za tu cenu, a za dva pokoje, je to přece jenom přijatelné ubytování, v Tel Avivu. Po sprše jdeme ještě prozkoumat okolí. Po 200 metrech jsme na krásné písčité pláži. Radost nám trochu kazí cedule s nápisem o zákazu koupání, s tím, že místo je vyhrazeno serfařům. Dalších 100 metrů dále, začíná Old Jaffa. Historická část Tel Avivu – Jafo, která je opravdu krásná a stojí za návštěvu. Později nalézáme i přístav, který je liduprázdný. Po tomto letmém prozkoumání okolí, se vracíme na pokoje. Přičemž zjišťujeme další charakteristiku města a tím jsou toulavé kočky v ulicích.. Je jich tu jako psů v Bukurešti :-)

Čtvrtek ráno.. Den zápasu..My se probouzíme do krásného slunečného počasí..Myslíme na své milé spoluobčany v Česku, a hlavně na to, jak tam prší a je chladno. Píšu mail Machymu, který přiletěl z Prahy už v úterý, s dalšími 5 lidmi (včetně našich dvou fotografů Bombita a Rudého), že kdy tedy společně vyrazíme do Be'er Ševy? Jenže Machy má na hotelu problém s wi-fi, tak se raději ani nedomlouváme, a už víme, že pojedeme nezávisle, každý jiným vlakem. Dopoledne ale ještě volíme návštěvu Old Jaffa! Cestou opět míjíme pláž, a k naši potěše vidíme, že cedule o zákazu koupání tu nikdo nedodržuje. Ta Old Jaffa je ale opravdu krásná! Navíc je odtud nejhezčí pohled na Tel Aviv a jeho pobřeží. K obědu si dáváme kebab v bagetě za 30 NIS (1 NIS = cca 7 Kč) což je tu nejlevnější jídlo :-). Pořád máme ještě čas, a jdeme si odpočinout na pokoj.

14:14 nám z Ha'Hagana jede vlak do Be'er Ševy, ve 13:00 se začínáme chystat na zápas. Dávám na sebe kraťase, dres, šálu kolem krku, nazouvám nazouváky, a můžeme vyrazit. V ulicích nás plno lidí začíná zkoumat pohledem... Jelikož všichni na světě samozřejmě znají Spartu, tak všem je hned jasno, s kým mají tu čest :-) Zjišťujeme, že další specialitou Izraele je, že při vstupu na nádraží musíte projít bezpečnostním rámem, a máte-li zavazadlo, tak ho musíte dát na pás, kde je kontrola rentgenem. Lístky se tu cvakají jako u nás v metru, před vstupem na nástupiště. Mám občas pocit, že opravdu jedu pražským metrem. Lístky se cvakají taky při výstupu z nádraží. Dvířka Vás jinak ven z nádraží nepustí. Proto ale taky není ve vlaku potřeba průvodčího na kontrolu jízdenek. Náš vlak do Be'er Ševy jede načas a tak za hodinu a 7 minut vystupujeme na tamním nádraží - North/University.

Ke stadionu se vydáváme pěšky. Již hned po vystoupení, na nás volá první fanoušek, Be'er Ševa! I zde nás lidi zkoumají pohledem, navíc se přidává i troubení aut, a z nich mávání, tak jim máváme taky. Zastavujeme v jednom malém kiosku se zahrádkou, sedáme si k odpočinku, a k tomu, aby Radek ochutnal místní pivo! Já pivo nepiju, tak se tohoto požitku vzdávám. Zde nám jeden sympatický Arab (možná Beduín?) nemravnými posunky ukazuje, co si myslí o Be'er Ševě s dovětkem, že Sparta vyhraje. Celou debatu končí palcem nahoře a vyslovením jména Václav Havel.. Pousměju se, a usedám ke stolu. Po chvilce k nám přistupuje fanoušek Maccabi Haifa a mluví uznale o Kamilu Vackovi..Přitakám mu, a říkám: Best Player! Best Player! Po konzumaci Radkova piva se opět vydáváme na cestu ke stadionu. Lidé jsou tu vstřícní a ochotní, když někam sejdeme z cesty, tak na nás zatroubí taxikář, a ukazuje nám směr, kudy máme jít. Lidé nám prstama naznačují, kolik, že nás ten Hapoel porazí, ale přesto nám říkají: Good luck.

Ke stadionu přicházíme s docela velkým předstihem, tak si procházíme okolí stadionu, domácí fanoušci se s námi fotí. Na stadioně není žádný fan shop, což nás u nově postaveného stadionu překvapuje. Dvě hodiny před zápasem je otevřena jedna ze 4 velkých kovových bran (zrovna ta vedle našeho sektoru), je v ní plno pořadatelů a policajtů. Umožňují nám vstup dovnitř a lze zde pořídit pár fotografií... To nám naopak striktně neumožnil pořadatel v Southamptonu. Tady s tím nikdo problém neměl. Před stadionem si ještě povídám s pořadatelem, který se mi chlubí, že byl v České republice, vyjmenovává města, kde byl: Vrchlabí, Harrachov, Špindlerův Mlýn. Hodinu před zápasem, jdeme s Radkem na stadion, jsme v našem sektoru dlouhou dobu sami, než se neobjeví Machy a spol. Nakonec je nás tu celkem 17. Magické číslo! 40 minut před zápasem, domácí na tribunách začínají fandit. Dávají nám tušit, jak to tu bude vypadat i při zápase.
Na zápas je naprosto plno, atmosféra je opravdu skvělá! Taky nás 17, se snaží občas o fandění, ale je nám jasné, že proti domácím v tomto ohledu šanci nemáme.

Takže, zápas shrnuji rychle.. Vedle převahy domácích v hledišti, mají domácí převahu i na hřišti. Přesto naši celý zápas hrdě a úspěšně bojují, jezdí vytrvale po trávníku, zvládají všechno po taktické stránce, jednou střílejí na bránu, vítězí, a odváží si 3 body. A já jsem už v prvním poločase říkal, že v tom druhém dáme góla, a to do brány, která je blíže k nám! A když nastupuje Pulkrab, samozřejmě hned upřesňuji, že ho dá Pulky. Když se konečně zápas doplazil do úplného závěru, mohly propuknout oslavy z výhry. Hráči jdou postupně k našemu sektoru, Lafi vyslyšuje mou prosbu o dres, a háže mi ho! Hned se k tomu přidávají i ostatní, a tak je naše radost umocněna o velmi cenné suvenýry. Podle propocení dresů je mi jasno, že kluci na hřišti zápas opravdu odjezdili, hoši děkujem!

Po zápase jsme ještě klasicky držení na stadionu, pak i před nim. Tam policii, i pořadatelům vysvětlujeme, že potřebujeme na nádraží, že ve 23:06 nám jede poslední vlak do Tel Avivu. Oni, že v pohodě, že nám objednají taxi. Když už to vypadá, že nám vlak zřejmě ujede, přijíždí jeden taxík ze 4 objednaných. Nasedáme první 4.. Další 4 nakonec veze svým autem jeden z pořadatelů. Na nádraží jsme včas, platíme za cestu 40 NIS. Cestou vlakem do Tel Avivu se dobře bavíme, a tak cesta i rychle utíká. S Radkem vystupujeme jako první, s námi i jeden fanoušek Be'er Ševy, v dresu. Říkám mu, že na stadioně byla skvělá atmosféra. Na to se pousmál a požádal o společnou fotku! Hned na to, nás o totéž požádal i další fanoušek, mladší generace, a projevoval z toho radost, jako by se vyfotil s Rosickým :-)

Cestou ulicemi nočního Tel Avivu nás opět lidé zkoumají. Ulice jsou plné mladých lidí, kteří míří na diskotéky, kterých si všímáme opravdu dost. Chvíli přemýšlíme, že by jsme se taky na nějakou zašli podívat, ale jsme už tak unaveni, že raději volíme spánek... A po vítězství, je to opravdu slaďoučký spánek.

Páteční ráno.. Chceme navštívit Jeruzalém! Vycházíme na centrální autobusové nádraží, které je kousek od "našeho" vlakového nádraží Ha'Hagana. Je volno, ulice k autobusáku je uzavřena pro automobily, prohání se po ní mraky cyklistů, všech věkových kategorií. Koná se tady nějaký rodinný závod ulicemi Tel Avivu. Po 45ti minutách, a ceně 16 NIS, jsme v Jeruzalému. Z nádraží jedeme tramvají do historického centra. Zde už narážíme i na revizory, kteří kontrolují jízdenky. Do historického centra se dostáváme bránou (gate) Jaffa. A dostáváme se i ke Zdi nářků... Tolik Židů jsem naposledy viděl při derby v Edenu. Dělám si v duchu, a pak i nahlas srandu, že mlátí hlavou o zeď a naříkají, jak je mohla Sparta porazit, a ještě jedinou střelou na bránu.. :-)

Po 2 hodinách jdeme na tramvaj a zpět na autobus do Tel Avivu. Na zastávce tramvaje se přesvědčujeme o ostražitosti a o obezřetnosti Izraelců. To když si jeden kluk položí na lavičku batoh, a jde si do automatu zaplatit lístek. Procházející ostraha se okamžitě ptá, čí je to batoh? Po přihlášení se klučinou k batohu, ostraha pokračuje v obchůzce, a my do Tel Avivu. V Tel Avivu už cyklistický závod skončil, opět jezdí auta. Cestou se zastavujeme na náš „tradiční kebab“, poté si na pokoji dáváme siestu. Po siestě se konečně dostáváme do moře, slaná mořská voda nevadí, ani docela velké vlny, řádíme ve vodě jako malý kluci.

Večer dostáváme chuť na rybu, vyrážíme do restaurace na pobřeží. Chuť ryby přebíjí pikantní směs koření. Dávám si k tomu dvojku bílého vína (odrůda Savignon) za 30 NIS. Účet za tuto večeři (i s dýškem) je něco přes tisíc korun... Za co bych měl u nás 2 veliké tlusté steaky, a 2 láhve vína. Nedělám si z toho těžkou hlavu, je to přece na oslavu vítězství :-) Na vytrávení se procházíme pobřežím, směr Tel Aviv. U pobřeží se schází celé Arabské rodiny, dělají si tam piknik. Na travnatých plochách si rozestýlají deky, dokonce vytahují plastové židle a stoly. Kouří vodní dýmky, popíjejí coca-colu, nebo kafé. K tomu mají reproduktory, z niž se valí arabská muzika, taky u toho tančí... Některým tanečním kreacím se musím skutečně smát. Zase ale obdivuji, že se opravdu umí bavit, a užít si to. Vše je tak nějak v poklidu a v pohodě.

Sobotu máme vyhrazenou ke koupání už od dopoledne. Vlny sice nejsou tak velké jako den předtím, ale i tak si to užíváme, sem tam si přitom zazpíváme nějaký ten sparťanský chorál (nejčastěji se Spartou projezdíme celý svět) aby ostatní věděli, že Sparta tu ještě je :-) A taky děláme změnu v jídelníčku, dáváme si hamburger za 45 NIS. Podvečer se jdeme projít do přístavu, tentokrát je tam hlava na hlavě, já tam konečně objevuji to, co jsem hledal. Levné občerstvení s rybami... Fish and chips. Objednávám si 300g kalamáry za 39 NIS, k tomu hranolky za 10 NIS. U kasy, kde sedí malý kluk, nahlašuji co chci, a k tomu svoje jméno. On to na lístek píše arabsky, já platím, on lístek dává dalšímu klukovi, který připravuje jídlo. A po chvilce už hlásí moje jméno, samozřejmě zkomolené, několikrát ho vyvolává, než pochopím, že to je moje jméno. Vysvětluji mu, jak se vyslovuje Martin. Dostávám svoji porci, a klučina jemně vynadané, ať se učí psát správně cizí jména :-)

Z přístavu se jdeme znovu podívat do staré Jaffy, prohlédnout si ji za tmy osvětlenou, protože tam je opravdu na co se dívat. A je to hned za rohem. Když později zjišťujeme, že je ještě „málo“ hodin, i když je už tma, rozhodujeme se, znovu si projít pobřeží. V sobotu už to není jako v pátek, nepotkáváme žádné arabské rodiny na pikniku. Přesto po pobřeží pulzují spousty lidí. Tentokrát ale trasu trochu upravujeme a mířime i do vnitra města, po ulici kopírující pobřeží. Na pobřeží je i hodně sportujících lidí... Běžci, cyklisti, kulturisti (co tam posilují na speciálních prvcích, které jde přes den využít například jako houpačky pro děti), a taky plážoví volejbalisti. Anebo i chodci, jako jsme my.

Neděle, den odjezdu! Ale až 21:50 místního času, tedy až po utkání Plzeň - Sparta... Další moje, smutnější premiéra. Poprvé se vracím z výjezdu, až po dalším odehraném sparťanském zápase, takže ho vůbec nevidím. Máme sbaleno, vyklízíme pokoje, bereme věci s sebou. Poflakujeme se ještě u pobřeží. Pobyt u moře zakončujeme posledním kebabem, vyrážíme na vlak, směr letiště. Sbohem Tel Avive!

Teď už se pro změnu poflakujeme po letišti, pořád mi vrtá hlavou, proč je u našeho letu, a pak taky u pár dalších, napsané: terminál 1 Vycházím občas ven, dívám se po cedulích, jaké označení terminálu má budova ve které se nacházíme. Nikde nic nevidím, tak se nakonec ptám slečny z ostrahy, co je vlastně terminál 1? Ta mi vysvětluje, že musíme do přízemí na bus, který nás na terminál 1 odveze. A že jsme na terminálu 3. Spěcháme, bus jede kolem 5 minut, ale naštěstí máme pořád dost času. Převlékáme se do věcí, které více odpovídají počasí u nás. Po připojení na wi-fi v mobilu, prověřuji sestavu proti Plzni.. O chvíli jdeme zase na pasovou kontrolu. Před ní ale ještě musíme odpovídat úředníkům na pár otázek ohledně našeho pobytu v Izraeli, až pak po pokračujeme. 18:56 (17:56 u nás) tedy 4 minuty před zápasem v Plzni, je mi vydáno potvrzení o vycestování z Izraele. Ještě čeká důkladná kontrola zavazadla. Všechno se zdlouhavě táhne, začínám být nervózní. Přicházím konečně na řadu. Zavazadlo i věci projíždí rentgenem, můžu projít bezpečnostním rámem i já. Ale kontrola samozřejmě nekončí... Slečna z kontroly bere mé věci, odvádí mě stranou. Odebírá mi z bot vzorky na drogy, posílá mě si sednout, hrabe se dál v mých věcech. Sedím, ironicky se usmívám, sleduji izraelskou slečnu, jak snímá vzorky ze všech mých věcí v tašce. Naráží na zubní pastu, jde s ní někam k divnému zařízení, tam to zkoumá. Pak se s pastou vrátí, v tašce narazí na bonbony, co jsem koupil děckám, opakuje s bonbonama to samé, co s pastou.

Po vyhodnocení vzorků na drogy mě konečně pouští, a já úspěšně procházím kontrolou. Okamžitě beru mobil a přes wi-fi zjišťuji, že v době mé dlouhé prohlídky, inkasujeme v Plzni branku. Negativní energie byla všude cítit, utvrzuje se mé rozladění z kontroly. Konec poločasu se blíží, my se přesouváme ven do autobusu. Ten nás odváží zpět na terminál 3!
Vjíždíme zadní bránou, vystupujeme... U pasové kontroly nás už naštěstí nikdo nekontroluje, a my už snad v klidu můžeme čekat na letadlo. Přes livesport sledujeme 2.poločas, doufáme, že se nám v Plzni podaří vyrovnat, a pak i otočit!
To se bohužel nedaří, kazí nám to náladu, při jinak velice vydařeném výjezdu.

Chvíli po zápase jsme na palubé letadla, zhruba ve 22:00 vzlétáme, a opouštíme Izrael. Více než polovinu letu spím, v Katowicích přistáváme načas. Je pondělí 0:40. Ještě jedna pasová kontrola, polská slečna se mě ptá jenom na datum narození, a my můžeme opustit letiště..Naše auto je na svém místě, vyrážíme směr Uherský Brod. Domů se dostávám něco po čtvrté hodině, a mimoevropský výjezd, plný několika mých premiér, končí.

Ale železná Sparta je věčná!

S úctou Váš Martin Polák


Hapoel Beer-Sheva FC - AC Sparta Praha 0:1 (0:0)

Branky: 71. Pulkrab

ŽK: Juliš, Holek, Dočkal

Hapoel: Goresh - Bitton, Vítor, Tzedek, Korhut - Hoban (73. Sahar), Ogu, Radi (68. Buzaglo) - Nwakaeme, Maranhao (82. Ghadir), Melikson.

Sparta: Koubek - Karavaev, Holek, Mazuch, Kadlec Michal - Zahustel, Dočkal, Mareček, Holzer (46. Pulkrab) - Juliš (77. Lafata), Kadlec V. (90. Dudl).

Rozhodčí: Bebek - Petrović, Grgić - Pejin, Gabrilo (Vš. Chorvatsko)

Fotogalerie

Hapoel Beer Sheva - Sparta

Výhra v Izraeli po velmi taktickém výkonu brankou Matěje Pulkraba




 

Diskuze k článku

Komentáře (12)

  Novinky na internetu
hrac

Rosický Tomáš

známka:

6 7

zápasy: 8
góly: 1
ž. karty: 1
č. karty: 0

hrac

Plavsić Srdjan

známka:

6 0

zápasy: 5
góly: 1
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

12. hráč

známka:

5 5

zápasy: 12
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Sáček Michal

známka:

5 4

zápasy: 7
góly: 0
ž. karty: 3
č. karty: 0

hrac

Hovorka David

známka:

5 4

zápasy: 5
góly: 1
ž. karty: 1
č. karty: 0

1.  recchi  recchi  302

2.  Sektor  Sektor  257

3.  *n*  *n*  245

4.  bruno_rossini  bruno_rossini  238

5.  Pavel Bednar  Pavel Bednar  236

6.  Holous  Holous  230

7.  DoktorBubus  DoktorBubus  228

8.  kozi  kozi  226

9.  kakamil  kakamil  220

10.  Rudej  Rudej  213

10.  Skříň  Skříň  213

10.  Potajcuk  Potajcuk  213

10.  FVL  FVL  213

14.  Vencano  Vencano  206

reklama
reklama
Facebook
Toto jsou stránky, které si tvoří samotní fanoušci fotbalové Sparty. Za jednotlivé příspěvky odpovídá jejich autor a nemusí vyjadřovat názory a stanovisko redakce.
Pokud chceš přispět i ty, neváhej a kontaktuj nás na fanousci@spartaforever.cz .
Zasláním jakéhokoli materiálu dává jeho odesílatel redakci automaticky svolení k jeho publikování na tomto webu a právo k případnému dalšímu využití.
Zároveň tím potvrzuje, že je jeho autorem. Jakékoliv užití obsahu těchto stránek včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, videí a fotografií je bez písemného souhlasu Sparta Forever zakázáno.
2004 - 2017 (c) Sparta Forever (fanousci@spartaforever.cz) Follow spartaforever on Twitter
reklama
reklama