taborita1 | 25.04.2017 09:13

Zápasy Sparty s Plzní měly v v uplynulých pár letech náboj v podobě přímých soubojů o titul, což sice byla svým způsobem pravda i v tomto posledním, nedělním, leč bohužel tentokrát v něm náš klub figuroval jen jako jazýček na vahách, určujících, kam se naděje na jeho letošní zisk pět kol před koncem ligy přikloní. Sparta je totiž již dlouho ze hry o konečné první místo, o které se teď perou dva soupeři, jež fandové rudých barev slušně řečeno zrovna nemilují.

A tak pro mnohého sparťanského fanouška bylo celkem velké dilema, jaký výsledek z tohoto utkání si vlastně přát. Vítězství Sparty, které si jako fanoušek přeji v každém zápase a k tomu navíc nad Plzní po třech letech, by určitě bylo velmi cenné, srazit jim hřebínek jistě celkem příjemné, navíc po ostudě v minulém kole v Jihlavě tři body se silným soupeřem přijdou vhod, zvláště když se na nás soupeři zezadu tlačí, na druhou stranu bychom tím přihráli trumfy slavii, která by tak měla vše ve svých rukou. A titul u největšího a nenáviděného rivala? Zlý sen. Prostě taková skoro Sophiina volba, kde ani jedno řešení nebude svým způsobem to dobré. Je potřeba však důrazně připomenout, že za vzniklou situaci si můžeme jen a jen sami hrůzným průběhem jara, plným ostudných výkonů a výsledků, jež vedly nejen k frustraci fanoušků, ale i k nárůstu bodového odstupu mezi námi a vedoucím duem tabulky (ona to ani na podzim nebyla žádná hitparáda, ale co se stalo na jaře, to nemá v posledních minimálně dvaceti letech obdoby). Zároveň se patří ještě dodat, že letošní sezona je jen důsledkem dlouhotrvajících, hromadících se, přehlížených, neřešících se problémů v celém klubu, zejména pak v jeho řídících strukturách, majitele z toho nevyjímaje.

Tudíž i já, jindy se těšící na každý zápas svého klubu (chodím na Spartu rád a i když mne ani trochu současná situace netěší, nebaví a nenechává klidným, vždy to pro mne bude srdeční záležitost), jsem tentokrát na Letnou vyrazil tak trochu bez nálady, bez takového toho brnění "očekávání", bez velkého nadšení a ani mne netrápilo, že jsem vynechal i předzápasové soustředění. Jedno mne však i přesto dělá radost, a to, že i takové době, kdy Sparta přináší víc ostudy, než euforie, na ni fanoušci nezanevřeli, že stále chodí v celkem konstantních slušných počtech. Samozřejmě stále je v tomto na čem pracovat, čím víc fanoušků, tím ještě lépe, ale mám v paměti i dost "titulových" sezon, kdy nás na Letnou chodily tři, čtyři tisícovky.

V minulých letech byla utkání s Plzní na Letné vyprodána a nejinak tomu bylo (téměř), i přes herní a výsledkovou mizerii Sparty, i v neděli. Našlo se sem tam volné místo, ale i tak je 16834 velmi pěkné číslo. V ochozech nechyběly, ostatně jako při každém utkání na Letné, ani tolik mnohými moralisty "postrádané" rodiny s dětmi, což mi vždycky udělá velkou radost, vidět že sparťanský potěr je veden k lásce ke klubu už od raného dětství. Je vůbec s podivem, proč neustále slýchávám různé stesky nad jejich absencí, že v zahraničí je to normální, běžné, jen u nás se na stadiony bojí chodit atd. Kecy! Ono by možná chtělo slézt z gaučů a komentátorských bidýlek mezi obyčejný lid na tribunách stadionů, možná by se některým otevřely oči a vyjasnily obzory. Ale to jsme zase u problému prezentace našeho fotbalu zejména v médiích ;-)

Strašně rád chodím na Letnou minimálně hodinu před začátkem zápasu, kdy se tribuny pomalu plní, věší se vlajky, děti se prohánějí v poloprázdných řadách, tleskají i trávníkářům na ploše atd. Prostě to všeobecné nadšení (zvláště v těchto nedobrých časech) mne nabíjí energií. Co mne však energií v neděli rozhodně nenabylo, byla nová verze hymny Sparty. Nevím, možná jsem konzerva, ale tohle se imho hodně nepovedlo. Z původní verze sálá to správné nadšení, hrdost, rytmus, drajv, to vše samozřejmě spojené s patřičným patosem a pompézností ;-), tenhle nový upgrade ztratil veškerou sílu, údernost, rezonanci, dobrý možná tak někam do klubíku, ale určitě ne na stadion Sparty. Ale je to jen můj pohled, možná má někdo opačný.

Před samotným startem mače pak pohledem k lavičce s povděkem kvituji, že Tomáš Rosický "žije" ;-), navíc mu to v tom obleku hodně slušelo a třeba ho v něm v budoucnu (až samozřejmě dotáhne Spartu příští rok k titulu) uvidíme v klubu ještě častěji, ten funkcionářský by mu jistě seděl neméně ;-)

Letošní rok je ve Spartě ve znamení oslav 100. výročí letenského stadionu a tak i zápas s Plzní se nesl v tomto duchu. Tradičně, jak bývá při těchto vyprodaných zápas zvykem, se uskutečnila velká kartoniáda na protilehlé tribuně, jejímž motivem byl tentokrát letopočet 1917, provedený v černých a bílých barvách. Jen škoda, že původně zamýšlený banner na ochozu tribuny bohužel při jeho instalaci poničil vítr, výsledný dojem chorea by jistě byl ještě lepší, ale i tak se to povedlo a velký dík patří všem, co se na jeho organizaci a prezentaci podíleli. Holt dešti a větru ještě poroučet neumíme ;-)

Během samotného utkání se pak v obou táborech (vedle různých transparentů) objevilo celkem slušné množství pyra, v plzeňském vyprodaném sektoru převažovaly dýmovnice v barvách Viktorie, doplněné občas rácemi, v tom sparťanském pak převážně ráce podpořené rudými dýmy apod. Pyro není zločin a k takovýmto zápasům určitě patří (tedy pokud to nelítá na plochu), dotváří to atmosféru, má to své grády a fotbal není divadlo. Možná snad jen ty bouchací petardy mi dělají trochu problém, čím jsem starší a "odpovědnější" ;-), zvláště tedy když dopadnou do míst, kde nemají co dělat (viz třeba v neděli ten dělbuch dole na protilehlé) Ale nejsem tu od toho, abych nějak moralizoval. Vůbec s pyrem je to taky zajímavý, FAČR či LFA ho těžce pokutují, někteří novináři se z něho mohou zvencnout, ale to jim přitom nebrání, aby jeho fotky používali v propagačních materiálech, či různých presentacích a pozvánkách ;-)

Co se verbálního supportu týče, spíš bych ho nazval průměrným, první půlku jsem strávil pod kotlem FCV, který se až to druhého obdrženého gólu celkem snažil, pak to už spíše trochu upadlo, což je nejspíš pochopitelné, druhou část pak na opačné straně, kde se support leader (oba dva) snažili seč mohli, ale nemělo to letos takový náboj, emoce jak v minulosti, nálada asi dělá u lidí své. Protilehlá se taky moc nezapojovala a tak výsledek byl takový, jaký byl. Vše souvisí se vším. A celkem kvituji, že tentokrát neproběhla žádná "spartakiádní děkovačka", ono totiž není nad čím hopsat, jeden zápas nic nevyžehlí.

K samotného průběhu zápasu na hřišti se nemá cenu nějak více rozepisovat, všichni jsme ho viděli. Sparta byla lepší, zejména v první půlce, v druhé si to pak už ohlídala. Plzeň nepředvedla vlastně nic. Potěšil návrat Čibiho do branky a zejména jeho zákrok na začátku utkání proti Krmenčíkovi byl klíčový. Hodnocení dalších hráčů nechám na jiných, ale za sebe jsem moc rád, že konečně dostal šanci Bogdan Vatajelu, jež odehrál velmi slušné utkání a naznačil svůj potenciál směrem k áčku Sparty. Jako celkem častý návštěvník zápasů juniorky si myslím, že možná jeho čas měl přijít i trochu dříve (a imho mu sedí více opravdu halv, než bek), ale nejsem trenér (i když tři nožičky zvládnu ;-) ). Jasně, je to jen jeden zápas, z toho se velké závěry dělat nedají, ale Bogdan je skromnej, pracovitej kluk, který si na nic nehraje, maká a je za šanci vděčný a chce se o ni poprat. Tak jen tak dál, Bóžo.

Tak abych to shrnul. Na stadion jsem v neděli přicházel s dost rozporuplnými pocity a v úplně stejném stavu jsem z něj odcházel. Radost s výhry byla tak nějak vynulována jejími důsledky. Jak by řekl klasik, vítězství Pyrrhy.

Co se týká výsledku, hry, hráčů, trenérů atd., žádné velké plácání po ramenou se konat nebude, jedno vítězství, i když nad Plzní, nemůže zastřít a ani zdaleka odčinit letošní celkovou bídu plnou velkých ostud. Jsem zvědavý, jak se k tomu chlapci postaví už další kolo v Příbrami. Takže za neděli dobrý, ale to je vše.

V pátek hraje tedy Sparta v Příbrami a jak jsme svědky, tak ani přes velmi špatný podzim tam nic nezabalili a takové to již tradiční zmrtvýchvstání tu máme zase, jak jsme zaregistrovali nejen třeba v neděli v Jablonci ;-) Ale i přesto to tam bude zejména opět hlavně o nás a našem přístupu, zda se bude opakovat nedělní Plzeň či poslední Jihlava (já třeba vůbec nechápu ty řeči o menší, či větší motivaci ohledně soupeřů, přeci už jen to, že můžu obléct rudý dres a hrát za Spartu má být motivace jako kráva). Příbram není daleko, druhý den je volno, nic nebrání v tom, abychom si to přijeli užít na vlastní oči.

Sparta Forever

taborita1


AC Sparta Praha - FC Viktoria Plzeň 2:0 (2:0)

Branky: 32. Šural, 37. Karavaev

ŽK: Konaté, Vácha - Hubník, Bakoš

Sparta: Bičík - Karavaev, Mareček, Holek, Kadlec M. - Sáček, Vácha - Konaté (90. Čermák), Lafata (90. Havelka), Vatajelu (88. Zahustel) - Šural.

Plzeň: Kozáčik - Řezník, Hejda, Hubník, Limberský - Hořava, Hrošovský - Petržela (69. Pilař), Bakoš, Kovařík (46. Kopic) - Krmenčík (57. Poznar).

Rozhodčí: Zelinka - Nádvorník, Paták.

Diváci: 16834.

taborita1 | 25.04.2017 09:13 Vstoupit do diskuze
10