Sportovní ředitel Tomáš Rosický se po určité odmlce vyjádřil ke sportovnímu dění v klubu. A že se toho v poslední době dělo! Pozitivem je, že tak vůči fanouškům učinil přímo prostřednictvím klubového videa a Podcastu Sparťanských novin, tudíž jeho slova nemohou být překroucena médii. I když se dá asi předpokládat určitá kontrola nad komunikovaným obsahem.

I my proto cítíme potřebu sepsat po letech pár řádků. Zvlášť proto, že jsme se na Tomášově návratu do klubu před lety možná též podíleli. :-) A to díky našim aktivitám od začátku "kampaně" v roce 2014, poslaný dopis Tomášovi do Arsenalu, následně po otevřeném dopisu Danielu Křetínskému až po několik komentářů uveřejněných na tomto fanouškovském webu spartaforever.cz.

Při jeho ukončení hráčské kariéry v roce 2017 jsme v našem komentáři Nejkrásnější podzim Tome, díky! napsali mimo jiné toto: „….Z evropských pohárů jsme vyhučeli hned v předkole. Z toho českého pak v průběhu podzimu už v osmifinále. V polovině ligy ztrácíme propastných 18 bodů na první příčku. Hrozí, že Sparta nebude hrát po téměř čtyřech desítkách let žádné evropské poháry. Ve vedení máme partu neschopných a fotbalem nepolíbených kamarádů majitele, kteří se v tom věru slušně plácají. Ze hry našeho týmu bolí nejen hlava a oči, ale je z ní šoufl komplet. V kabině to nešlape. Stejně tak je vidět propast mezi Strahovem a Letnou. Sparťanské hodnoty z klubu mizí, stejně jako fanoušci z ochozů. Pohled na celkový stav našeho klubu není pěkný. Marně se hledá alespoň jedna oblast, kde to funguje. Přesto jsme zažili jeden z nejkrásnější podzimů. Legenda klubu Tomáš Rosický odehrál v nejkrásnějším rudém dresu 11 ligových zápasů a vsítil pěkný gól proti Karviné. Navíc na Letné……“

Nyní na to můžeme směle navázat. Rosa totiž v pozici sportovního ředitele má celou řadu adresovaných věcí jako priority své sportovní vize, kterou se klub ubírá. Zdá se, že byl, je a bude hlavním motorem pozitivních změn v těchto oblastech a v klubu obecně – silně se zaměřuje na posílení sparťanských hodnot, napravení týmového ducha v kabině, postavení mostu mezi Strahovem a Letnou, využívání dat…. V řadě věcí udělal kus práce či inicioval pozitivní změny, ale celá řada výzev je očividně ještě před ním. Ve zmíněných rozhovorech je jeho vize, způsob práce a její hodnoty, přístup a způsob myšlení jasně patrné. To je dobrá zpráva. Právě jasnou sportovní vizi klub potřebuje! Stejně tak je viditelné jeho silné vnitřní přesvědčení ze svého osobního přístupu a hodnot neustoupit. I když to může přinášet nepopulární kroky a rozhodnutí, jež budou vyvolávat různé reakce. Někteří fanoušci mohou mít na různé věci jiné názory (a tak je to zcela normální a je to dobře), ale jedno se nedá upřít. Rosa má svou vizi, po které jde a nehodlá z ní ustupovat. A jeho vize je postavena na jasných pilířích. To vše v nás vzbuzuje důvěru. Důvěru v Tomáše a jeho cestu, na které se nacházíme. Tato cesta by mohla vést k lepší budoucnosti klubu. Dílčí úspěchy již sklízíme. Teď je třeba tuto cestu jasnými úspěchy začít potvrzovat mnohem častěji. Vítězství a poháry ke Spartě prostě patří a jiné cíle mít nemůže. Ukázaná totiž ve finále platí. A i sám Tomáš ví, že záhy uplynou dva roky, které při svém nástupu identifikoval jako nutný čas pro přetvoření týmu k obrazu svému a vypořádání se z minulostí. Rosa je naše naděje!

Nicméně ruku na srdce. Ono nic jiného než důvěra v Tomáše nám nyní asi ani nezbývá. Tomáš je totiž jeden z mála lidí, komu se dá ve vedení klubu nyní věřit, o představenstvu klubu ani nemluvě. Věřme, že Tomášova cesta je správná, jeho pravomoce a postavení v klubu budou silné, a třeba dále v hierarchii klubu porostou. A třeba pozitivně ovlivní i další oblasti klubu tak, aby lidé v nich a s jejich kompetencemi lépe naplňovali odkaz a historii Sparty a zodpovědnost vůči klubu i jejím fanouškům.

Tome, máš naši podporu! Stojíme při tobě!

Ať žije Sparta a Rosa!


SF fans