Hráli jsme ve Francii, kde nejsou pro cestující karantény a jiný kokotiny, takže pokud jsme letos chtěli ještě vidět Spartu naživo v Evropě, tak zřejmě poslední možnost, protože do Skotska to je špatné. Naše skupina jela autobusem s odjezdem po osmé hodině večerní od Sparty. Při té sestavě se dalo počítat s tím, že všichni asi nemusíme odjet zpět domů hned po zápase, ale že první kus odpadne na pumpě u Berouna, to jsem nečekal. Tohle jsem se dozvěděl až při kecání po cestě zpět, ale prostě někdo zepředu busu obdržel sms s vyhodnocením PCR testu a bohužel byl pozitivní. Cestu nechtěl riskovat, tak raději vystoupil…“Uf, ty vole!“ Tím nemyslím to, že bychom to od něj mohli chytit. Spíš, že jsem si na PCR také radši došel a při představě, že se tohle stane mně a přijdu o tak parádní zážitky, mě polilo horko.

Pokud jde o cestu do Francie, tak za první dvě tři hodinky jsme neujeli prakticky nic, protože se stavělo, kde se dalo. „Zastav ten autobus, nám se chce chcát, nám se chce chcát, nám se chce chcát!“ zaznělo prakticky minutku poté, co jsme opustili jednu z čerpaček, čili že se bude za chvíli stavět znovu, bylo jasné…Pro mě nic překvapujícího a znepokojujícího, takže k posteskům některých „takhle tam čuráci dojedeme po zápase“ jsem se nepřidával, protože jsem za těch spoustu let výjezdů zažil tohle ikskrát, takže jsem věděl, že jde o přepálení začátku a že se to uklidní. V Lyonu jsme vystoupili cca v 11 dopoledne, takže jsme cestu zvládli za 15 hodin, což je pohoda. Když jsem se díval dopředu na navigaci, tak pro auta byla cesta vypočítaná na 10 hodin…No, co se za ty hodiny událo, to popisovat nemůžu. Kolikrát jsem chcal smíchy, ale co se dělo, to prostě publikovat nejde. Určitě něco podobného bude i na dalších výjezdech, takže prostě příště vyjeďte také a nemusí vám být líto, že se tady v článku nic nedozvíte…Snad uvedu jen to, že z těch 15 hodin jsem cca 14 hodin slyšel tohle: www.youtube.com/watch?v=XrC8UCRhHgg Jelo to v buse, na čerpačce, prostě všude. Pak samozřejmě i cestou zpět, v hospodách, dokonce jsme to pustili i do megafonu v sektoru…Doporučuji si to naposlouchat a pobrukovat, protože to bude nový chorál…

Ve městě jsme cca dvě hodinky courali, než jsme se usadili v jednom z pubů. Za tu dobu jsme prošli čtvrť Fourviére, která leží na pahorku ve středu města a kde jsou památky sahající až do 1. století před naším letopočtem. Nahoru se dá dojet pozemní lanovou dráhou nebo se tam můžete vydat pěšky. My volili druhou možnost. Ve zdejší čtvrti najdete symbol města, jde o baziliku Notre-Dame de Fourviére. Nedaleko je i zachovalý amfiteátr, který byl součástí římského města Lugdunum. Ve čtvrti zvané Starý Lyon najdete nejvíce zachovalých renesančních staveb v celé zemi. Pro tuto čtvrť jsou velmi typické tzv. traboules, což jsou pasáže vedoucí přes nádvoří, spirálovitá schodiště a pod klenutými stropy mezi jednotlivými domy, prostě úplný labyrint.

Po tomto výletování jsme se usadili v jedné z hospod, kde pivo teklo proudem. Kontaktovali nás z Lyonu, že by se s námi chtěli vidět. Měli jsme celkem dobrou přípravu, počty a odhodlání a těšili jsme se. Bohužel v jedné jejich zprávě zaznělo, že většina z nich pracuje až do šesti. To jsme spíše brali jako výmluvu, ale za jednu z možností jsme považovali i to, že blafují a že pár našich si půjde po svých a nás tak bude méně, takže jsme to nerozpustili. Po čase jsme odtud odešli přes centrum směrem na metro. Ukázalo se, že nás kolem té hospody sledovali a počkali si na nás na jednom náměstí. Další dění popisovat nebudu, ale vyhráli jsme…Tohle ťukám v neděli, takže 3 dny od té události a nikde žádné video. To zmiňuji jen abych byl za chytrého a uvedl jsem, že by to video bylo na světě i kvůli bratrům Lumiérům z Lyonu, kteří v roce 1895 vynalezli pohyb snímků…:-)

Cestu na stadion jsme poté absolvovali metrem, tramvají a nakonec i autobusem za stálého dozoru policie. Stadion je až někde v prdeli. Jeho kapacita nebyla plná, asi jen z poloviny. Nechce se mi teď věnovat 3 minuty hledání kapacity a počtu návštěvníků, kdyžtak si dohledejte :-) Každopádně atmosféra byla skvělá, protože oba jejich kotle za branami byly plné a aktivní. Nás se v sektoru sešlo cca 400. Fandilo se tak nějak průměrně, proběhlo i pyro. Po utkání nás asi 30 minut drželi v sektoru a dalších 30 minut v prostoru před stánky s občerstvením. Kupodivu se neobjevil žádný buran, co by vyřvával ve stylu „pusťte nás, kundy“ jako tomu bývá na výjezdech po Česku. Stejně tímhle ničemu nikdy nikdo nepomohl…

Jo a ještě něco k fotbalu. Prohráli jsme 3:0. Výkon celkem ok, v lize nám tohle stačit bude…

Cesta zpět už byla poklidnější, dvě třetiny jsme všichni prochrápali. Nebýt bouračky dodávky a kamionu u Berouna, která zastavila celou dopravu, tak jsme to tentokrát přejeli za necelých 12 hodin. Takhle jsme to zvládli za 14, protože jsme 2 hodiny museli čumět na místě. Asi 20 lidí autobus postupně opustilo a šlo na okresky čekat na přivolané taxíky…Celkem dost lidí z autobusu mělo vlastně smůlu podruhé během jednoho týdne, protože po cestě na Baník skočil pod vlak, ve kterém byli, nějaký sebevrah…Já naštěstí Ostravu dával autem, ale i ten blbý Beroun mi stačil…Samozřejmě i většinu zpáteční cesty se z repráku linulo Was wollen wir trinken…

pohadkar


Olympique Lyon – AC Sparta Praha 3:0 (0:0)

Góly: 61 a 64. Slímání, 90.+2 Toko Ekambi. ŽK: Vindheim, LK37. Rozhodčí: Mariani – Bindoni, Tegoni (všichni Itálie).

Lyon: Lopes – Diomande, Da Silva, Denayer, Henrique – Mendes, Caqueret (68. Guimaraes), Shaqiri, Cherki (81. B. Barcola), Slímání (69 Paquéta), Aouar (69. Toko Ekambi).

Sparta: Nita – Wiesner, Panák, Čelůstka (6. Vindheim), Hancko – Pešek (68. Pulkrab), Pavelka, LK37, Sáček (68. Dočkal), Haraslín (82. Karabec) – Minčev.