Máme za sebou vstup do fotbalového jara a buďme upřímní, moc se nepovedl. Tedy spíš vůbec. Jsem dalek dělat ze sobotního utkání nějaké dalekosáhlé závěry, či být nějak hysterický, jaro je ještě dlouhé a stát se může ledacos, což ostatně krásně ukázal právě tento víkend. Ale na druhou stranu i tento jediný zápas odhalil v plné nahotě opět to, co nás provází poslední léta, kdy si vždycky vytyčíme cíl v podobě titulu, abychom po nějakém čase dojeli na věci, kterým se dá s trochou dobré vůle předcházet.

Zimní pauza byla relativně dlouhá, hráči měli dostatek času na odpočinek, jak fyzický, tak psychický, mohli v klidu doléčit šrámy, kvalitně potrénovat a naladit se na jaro v pěkném prostředí a počasí na španělském soustředění. Stejně tak i sportovní vedení, které po (opětovné) půlroční kalamitě zraněných mohlo v klidu zapracovat na vhodném doplnění a rozšíření kádru o hráče, kteří by byli schopni případně adekvátně zaskočit, kdyby se na jaře opět opakovala situace s kupou zraněných v kádru (což se upřímně dalo rovnat jistotě, že k tomu dojde, táhne se to s námi už pravidelně spousty let bez nějakého zlepšení) či být schopni oživit při střídání průběh zápasů. No.....

Po skončení soustředění a v týdnu před zahájením soutěže jsme se z úst Tomáše Rosického dozvěděli, že s podobou a šíří kádru jsou všichni v klubu spokojeni, že hlavní cíl přestupového okna byl splněn, když jsme přivedli Tomáš Čvančaru, že se nebudeme pouštět do žádných finančních dostihů, že posty máme kvalitně minimálně zdvojeny, že kádr je zdravotně v pořádku, jsme natěšeni na jaro, cíl je jasný a to boj o titul, český pohár a úspěch v Konferenční lize. Pohoda, klídek, tabáček. Tak vzhůru do toho.

A teď zpátky do reality. Fotbalová sobota nám začala náramně, šampioni ze Západních Strašnic si uřízli ostudu doma s Karvinou a den se zdál ještě růžovější. Jaký větší doping by si naši hráči mohli přát víc, než prohru největšího rivala a při vší úctě k Plzni i největšího konkurenta v boji o titul? Co vlastně chceme ještě víc? Stáhnutí v tabulce na nula bodů bylo tak blízko....

A pak se kolem páté dostala ven naše sestava v Českých Budějovicích.......a s ní informace o osmi hráčích mimo sestavu ze zdravotních důvodů. Nejdříve jsem si říkal, že to kluci z píár přehnali s oslavou výhry Karviný, nebo že nás prostě jen zkoušejí, ale pak mi vlastně hned došlo, že by byl spíš zázrak, kdyby se tak nestalo. Jen jsem si tedy nemyslel, že to bude hned v prvním zápase.

Kdy už konečně pochopí náš sportovní management, že pokud opravdu vážně chceme promluvit do boje o titul a být úspěšní na více frontách, tak musíme mít opravdu široký kádr hráčů schopných kvalitně odehrát svůj part v sestavě. Protože dokud nebudeme schopni vyřešit náš dlouhodobý problém se zraněnými hráči (a že to prostě neumíme dokazujeme stále a stále), tak holt budeme muset pustit nějaký ten groš a kádr nafouknout. Jak zoufale nám chybí kvalitní náhradníci jsme opět viděli v sobotu v praxi. Kdy konečně opustíme tenhle opatrnický postoj? Můžeme se zaklínat nejlepším tréninkovým centrem u nás, údajně nejkvalitnějšími odborníky, metodikou atd., ale prostě ukázaná platí. Kvalitní, široký a zdravý kádr je základem úspěchu. Hráči musí cítit tlak, musí mít konkurenci a ne jistá místa v sestavě, jen tak se posunou výkonnostně nejen sami, ale i celý tým. Ještě je čas s tím aspoň minimálně hnout, pokud k tomu je však vůle, jinak zase budeme fňukat, že není s čím hrát a musíme to látat, jak to jde.

Jinak zápas v Českých Budějovicích nebyl samozřejmě jen o zdravotních absencích, v něm chybělo z naší strany mnohem více, vlastně všechno. Bylo to unylé, bez drajvu, bez bojovnosti, fotbalovosti, přímočarosti. Spousta ztrát, chyb, nepřesností. Ale ze všeho nejvíc mi chyběla ta chuť to urvat, jet na krev, jezdit po prdeli. Když to sakra nejde fotbalově, tak to musí jít silou. Tam nebylo prostě nic. Takže se opět ptám, chtějí hráči ten titul? Jestli ano, tak by měli řeči přetavit v činy! Domácí byli lepší a remíza je pro ně spíš ztrátou.

Jak jsem psal výše, je to pořád jen první zápas jara, pořád to máme vše ve vlastních rukou a není zatím důvod k nějaké přehnané panice. Na druhou stranu, každé další zbytečné zaváhání může být už "smrtelné", čeká nás teď pět utkání, které můžou hodně naznačit o zbytku sezony. Aby bylo po nich vůbec ještě o co hrát. Jakou v nich ukážeme tvář? Pokud tu z Českých Budějovic, tak to se na to můžeme z fleku vykašlat. První z těchto utkání nás čeká už ve středu v Edenu. Koukejme najít koule!

P.S. Od 18. února se mají na stadiony vrátit fanoušci a zaplnit aspoň 50% kapacity, od března pak může být full house. Během covidových restrikcí hodně diváků svým způsobem zpohodlnělo, zlenivělo, či si našlo jinou zábavu, když nemohli na stadiony. Jsem realista, Sparta má svoji základnu tak asi 5000 - 6000 věrných fans (samozřejmě bych si přál, aby to bylo mnohem více, ale prostě je to tak, bohužel), kteří ji dorazí podpořit za každých okolností, další příznivce budou muset kluby holt znovu nějakým způsobem dostat zpět do ochozů (a to nejen na zápasy jako derby, ale i na tzv. obyčejné zápasy) a navázat u nich částečně zpřetrhané vazby. Sám bych si přál, aby se to povedlo v co největší míře, protože není nic krásnějšího, než když žene rudé koně zaplněná Letná za vítězstvím, ale nebude to asi lehký, zvláště, když se budou opakovat výkony a přístup jako v Českých Budějovicích. Za mne jsou jasně nejlepší pozvánkou na Letnou výhry, dobrý fotbal a zejména to, když jsou hráči ochotni za Spartu "cedit krev" a nechat na hřišti všechno. Snad si to v klubu všichni uvědomí.

Sparta Forever!

taborita1


Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Vraťme fanoušky na stadiony!

Co zimní pauza dala a co příští týden dá

Začíná jarní část TIPOVAČKY 2022!

Známe sparťanské královny roku 2021!

Setkání fans legendami 2022