Naše aktivita #sf20let – svět srdečních příběhů běží dál. Tentokrát nikoliv redakčním příběhem, ale hned mixem střípků a osobních vzpomínek od Celticgirl! Máme radost, že právě Celticgirl nám své postřehy poslala. Patří totiž mezi významné tváře SF. Před časem jsme ji i vyzpovídali ve Fanouškovi týdne. Máte i vy nějaký příběh, vzpomínku či vřelý vztah k SF? Pošlete nám váš příspěvek na fanousci@spartaforever.cz a my ho rádi zveřejníme.
SF slaví narozeniny. Proto mě napadlo přidat trošku vlastních SF vzpomínek a zaplnit tak díru od mého posledního příspěvku v podobě článku, který už je také hodně vousatý.
Teenagerovská léta SF skončila. Člověk si hned uvědomí, že sám za tu dobu prošel velkou obměnou. Se SF dnes vyrůstá spousta nových sparťanů. Můžou s tímto webem usínat i probouzet se. V dnešní moderní době totiž k tomu stačí pár „kliknutí“ na mobilu. Já jsem na SF definitivně přešla až po (prvním) zániku ofiko fóra. Bylo to víceméně náhodou. Navíc v době, kdy internet neměla kdejaká lednička, ale přeci jen už začal být rozšířenější. Ne však nejrychlejší… Těžko někomu vysvětlovat, jak byl člověk natěšený na příchod domů, aby hltal novinky o Spartě a jak nekonečné čekání na načtení stránky často musel zažívat. A to nemluvím o tom, když se něco dělo a web nefungoval. Musím se usmívat při vzpomínání redakce na zveřejnění videa od Manicse, protože často jsem později to ICQ používala k přesně těm samým účelům.
Zpráv o Spartě tehdy nebylo mnoho. Touha být součástí nějaké komunity byla ale silná u mnoha sparťanů. Když člověk zjistil, co vše lidé kolem tohoto webu podnikají, jakým způsobem Spartou žijí a jak udržují i svou vlastní vnitřní komunitu, logicky do ní chtěl patřit také. A to i přes to, že na číhané byl místní guru Senior. Ten s bedlivou pozorností čekal na každého nového člena fóra SF. To nebylo jako dnes, kdy nový nick je přivítán max. spekulací, jestli to není další multinick Pepíka nebo Franty. To byla skutečná zkouška ohněm. :-) Dneska je vše posunuté. Mladší generace se sociálními sítěmi vyrůstá a je zvyklá na kde co. Ale tenkrát na tohle člověk připravený nebyl, takže když mě Senior hned po prvním příspěvku a zjištění, že jsem holka, poslal k plotně a vysrat se za bagr, vůbec jsem nechápala a nebylo mi z toho dobře. Často takhle vytřídil vlnu nových nicků hned na začátku a přežil jen ten nejsilnější. :-)
Když člověk mrkne do prvních fotogalerií, musí se usmívat. Dneska totiž fotí líp i kalkulačka. Ale já se na podobné fotky pokaždé hrozně těšila. Stejně jako jsem se těšila na reporty, protože ne vše jsem mohla vidět, a ne vše šlo sledovat v televizi. Díky SF tu byly noviny čistě sparťanského charakteru, které pomáhaly fanouškům víc se identifikovat s klubem. Vzhledem k tomu, kolik fanoušků jiných klubů sem v tu chvíli chodilo, pánové od Spartaforever uspokojili fandy „od vedle“. Rázem tu bylo místo i pro hecování a pro jinej „proud“ myšlenek. Osobně jsem tuhle rozmanitost oceňovala snad nejvíc. Doteď si často vzpomenu na wimpyho, EasyRockera i další.
Tehdy bylo zároveň motivací nás všech se dostat do té nejužší komunity. Do komunity lidí, co hýbou světem SF, co promlouvají do dění na stadionu a co se díky kontaktům na Spartě dokážou přimluvit za nějaké to zlepšení pro fans. V den, kdy jsem dostala tzv. Velkou vlajku, jsem se cítila bez přehánění téměř stejně jako o x let později, když jsem porodila první dítě. :-) Tak moc to pro mě znamenalo. Byl to nejen vstup do legendární sekce Kapříků, o které jsme s dalšími „MM“ (malovlaječkáři) vedli spoustu debat na téma – co tam asi řeší, kolik lidí má reálně VV apd.
První týden v Kapřících byl o nadšeném klikání na tajnou komůrku a pobaveném čtení Seniora, který tam často kopíroval texty z Cosmopolitanu. Jelikož se z Kapříků nesmí vynášet, nenechám vás nahlédnout do tajů Cosmopolitních perel o ženském orgasmu či období menopauzy. Seniorovy texty nechám navždy ležet ve vzpomínkách.
Byla to zároveň pozvánka se na tom všem podílet. Takto jednou vznikl třeba i nápad, jak vylepšit sortiment tehdy fakt bídného fan shopu. Ten tehdy nabízel doslova jednotky fotbalových suvenýrů. Sepsaný seznam doplněný o spoustu nápadů každého nicku, který svůj návrh napsal pod článek, se díky SF dostal až na patřičná místa (poznámka. článek Resumé Fan shop z roku 2007 je zde) Jednou jsem také na schůzce s Tomášem Křivdou zmínila, že se mi líbí, že když si chci koupit lístek na United, tak stačí kliknout na sedačku a vidím fotku toho, co uvidím na stadionu. Dodnes mě těší, že tahle věc je na našich stránkách stále a že si i někdo, kdo na stadionu nikdy nebyl, může udělat okamžitě obrázek toho, co ze svého případně koupeného místa uvidí. Ještě víc jsem potěšena, že zrovna člověk jako Tomáš je generálním ředitelem Sparty.
V neposlední řadě pro mě SF znamená spoustu zážitků, které bych jinak neměla. I mé místo na stadionu je protkáno tímto webem. To když Chibitch přestal chodit na svůj flek na stadionu a přesunul se o pár řad níž. Fotil totiž pro Spartaforever a fotografové mají místo u plochy. Já tak získala parádní místo, které opustím až po otevření nového stadionu.
Velkým zážitkem pro mě byl výjezd na přátelák do Vídně. Hrálo se proti Fenerbahce. To tehdy mělo v kádru Roberta Carlose a za SF jsem foto akreditaci na plochu získala já. Myslím, že nikdy ho nikdo nefotil tak často a že dodnes ho musím provázet nočními můrami jako stalker z minulosti… Ze zápasu mám stále schovaný tréninkový triko Fenerbahce, a hlavně spoustu vzpomínek na parádní atmosféru „domácích“. Do Vídně najeli snad všichni Turci ze střední Evropy a dlouho, dlooouho jsem měla v hlavě jejich hymnu, co si pouštěli snad všechna auta na parkovišti. Byl to hukot a hrozně jsem si přála, abychom i my měli někdy něco podobného.Toho času se na stadionu ještě pouštělo, že „jsme sví“ a nezpíval to nikdo. I to se změnilo. Jsem ráda, že dneska už nemusí Ondra apelovat na fanoušky v samostatném článku (najdete ho zde), aby se nestyděli a zpívali hymnu, jako apeloval v roce 2013. 10 let a jakej pokrok jsme za tu dobu udělali!
SF mě provází takřka každý den. Za tu dobu spousta lidí přestala přispívat a naopak přibyly nové tváře. Někteří však zůstávají a mám opravdu velký obdiv k lidem, kteří SF drží při životě. Umožňují svými aktivitami získávat další a další fanoušky. V neposlední řadě mu už nevěnují jen pár hodin, týdnů, měsíců….života. Ale dávají mu doslova většinu svého života. To vše zadarmo a s láskou ke klubu, ke komunitě, ke Spartě. Jakožto fanouškovská aktivita zůstalo Spartaforever fanouškovský. To je věc, které si cením nejvíc, a kvůli které smekám pomyslný klobouk až dolů. Děkuju!!!
Přeji nám všem, aby tato platforma nevymřela, a aby každý Sparťan mohl najít své místo na tomto webu i za dalších 20 let, až SF hrdě vkročí do klubu střední generace.
Celticgirl
Přečtěte si i další příběhy sf20let:
SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty
SF20let: Jak nám Matušovič zboural web
Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?
Co týden dal a dá podzim 2023 (7.díl)
Aktivity a choreografie - informace
Pod Ještědem řádil Haraslín - report z výjezdu do Liberce
Nevěřící Tomáš - report ze zápasu Sparta - Dinamo Záhřeb
Co týden dal a dá podzim 2023 (6.díl)
Hadr na hlavu - report z výhry Sparty nad Karvinou
SPARŤANSKÉ PIVO
Co týden dal a dá podzim 2023 (5.díl)
Z Teplic vezeme jen bod
Gejzír emocí se smutným koncem. Liga mistrů opět mizí v dáli
Těžká disciplína - report ze zápasu Sparta - FC Kodaň
Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 04)
Kodaň po zemi a po vodě - report z výjezdu do Dánska
Demolice Jablonce
Choreo na Kodaň
SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty
Co týden dal a dá podzim 2023 (3.díl)
Z párty na párty - report z výhry Sparty nad Pardubicemi
SF20let: Jak nám Matušovič zboural web
Co týden dal a dá podzim 2023 (2.díl)
SF slaví 20 let. V jedinečné aktivitě hledá i vaše srdeční příběhy
Co týden dal a dá podzim 2023 (1.díl)
Něco za něco - report z výhry Sparty nad Olomoucí
Co týden dal a dá podzim 2023 - prolog
Sedací pytel SPARTA FOREVER s titulovou slevou!
