Raymond Braine se narodil 28.dubna 1907 v Antverpách. Fotbalově vyrůstal v tamním týmu AC Beerschot, kde si také zkraje roku 1923 ve věku 15 let odbyl ligovou premiéru proti týmu Daring Brusel. Ještě v tom samém roce byl vybrán do belgického národního týmu pro přátelský zápas s velkým rivalem z Nizozemí. O jeho obrovském talentu věděl už v té době každý, nikoho by ale nenapadlo, že se tento mladík stane jedním z nejlepších fotbalistů v historii belgického kopané. V letech 1924, 1925, 1926 a 1928 pomohl svému Beerschotu ke čtyřem ligovým titulům. Tou dobou nastupoval v útoku spolu se svým bratrem Pierrem, jenž byl považován také za velkou naději, nakonec se však neprosadil tolik, jako Raymond, jehož pověst velkého kanonýra se zanedlouho rozkřikla po celé Evropě a bylo jasné, že nebude trvat dlouho a bude stěhovat do některého z evropských velkoklubů. Jeho odchod z Belgie neprobíhal vůbec klidně - tamní tisk jej nařknul z profesionalismu. Belgický fotbal byl totiž stále čistě amatérskou záležitostí a za jakýkoliv náznak porušení těchto pravidel následovaly tvrdé tresty. Belgický svaz tak svému nejlepšímu fotbalistovi zrušil licenci a zakázal nastupovat ve všech domácích soutěžích. Velký zájem o jeho služby měl nejdříve londýnský Clapton Orient, kde dokonce absolvovat úspěšné testy. Zástupcům britského týmu se ale nepodařilo zajistit pracovní povolení. Toho využil Johny Dick, legendární anglický trenér Sparty, jenž se s Brainem z minulosti znal a o jeho kvalitách moc dobře věděl. Přestupu belgické hvězdy na Letnou tedy nestálo nic v cestě. Psal se rok 1928.

Příjezd Raymonda Braineho do Prahy byl hektický. Zbývaly tři dny do startu Středoevropského poháru (SEP), v té době nejpopulárnější klubové soutěže na starém kontinentu, když Johny Dick představil hráčům v kabině nového člena týmu. Zároveň oznámil, že by jej rád postavil již o víkendu proti rakouské Vídni. Od pohledu jej nikdo nezná, po vyslovení jména Braine však hráči zpozorní. Zrovna nedávno totiž tiskem prošla zpráva, že mladý útočník Beerschotu byl usvědčen z profesionalismu a diskvalifikován... Ještě ten den si Braine poprvé vyzkoušel letenský trávník a již v sobotu vedl Spartu v pohárovém utkání proti First Vienně. Zápas to byl velice důležitý, Slavia byla vyřazena Ferencvárosem den předtím a Sparta tak zůstala jediným českým týmem v pohárech. Až do šedesáté minuty se hrálo bez branek, poté však dělovku novice Braineho dorazil do sítě Silný a Sparta vedla. Hostům se za chvíli podařilo vyrovnat a dlouho to vypadalo, že remízu udrží. Tři minuty před koncem se ale prosadil Braine a ranou k tyči zajistil Spartě veledůležitou výhru. Po závěrečném hvizdu vtrhli diváci na hřiště a Raymonda z něj odnesli na ramenou. Ten novinářům poté na otázku, jak se mu ve Spartě líbí, řekl: „Sparta je prima mužstvo a to mi stačí k tomu, aby se mi tu líbilo. A potom, před tak skvělým publikem, jaké má Praha, se hraje každému dobře. Nezapomeňte si, prosím, poznamenat, že děkuji fanouškům za to, jak mě přijali. Nikdy na to nezapomenu. Ale ten potlesk po zápase jsem si nezasloužil. Vždyť jsem nehrál tak, jak dovedu.“ Mimo to na sebe prozradil, že se věnuje i rychlobruslení a šermu, v němž se dokonce stal několikanásobným mistrem své země. Že je to prý vhodný doplňkový sport k fotbalu, protože zlepšuje postřeh a rychlé rozhodování. Belgický útočník do týmu zapadl výborně a jeho výkony se zlepšovaly zápas od zápasu. V semifinále SEP pomohl dvěma brankami vyřadit italského mistra Inter Milán (hrající ten rok pod názvem Ambrosiana) a jen jeden gól ve finále proti vídeňskému Rapidu chyběl Spartě k celkovému vítězství.

Neuplynula dlouhá doba od jeho příchodu na Letnou a Braine už mluvil plynule česky. Stal se oblíbencem sparťanského publika, mimo fotbal se navíc věnoval i podnikání – obchodoval s konžskou kávou. Říká se, že byl typickým profíkem té doby - někdy hrál opravdu jen to, co musel a náramně se vyznal v licitování o výši smlouvy. Ale na hřišti byl pro Spartu nepostradatelný. Skvělý stratég, pracující na velkém prostoru, excelentní technik a nebezpečný střelec. Jeho poctivost na tréninku byla příkladná a pověstná. V týmu byl velice oblíbený, na spoluhráče se nevytahoval a měl jejich sympatie a důvěru. Ačkoli jako cizinec nikdy nedělal ve Spartě kapitána, nikdo nepochybuje o tom, že právě on byl po odchodu Kádi pravým vůdcem týmu.

O jeho charakteru výborně svědčí následující příhoda, kterou novinářům po letech vyprávěl kapitán tehdejšího týmu Jaroslav Bugr. Braine rozhodl krásnou brankou důležitý pohárový zápas a sparťanští funkcionáři si jej po jeho skončení zavolali do kanceláře, kde mu jako odměnu dali na ruku 12 000 korun, v té době obrovskou částku. Belgický ostrostřelec však hned poté šel za Burgrem a svojí kouzelnou češtinou mu povídá: „Poslouchej, Jardo, sí kaptajn, chci radu, dali mi dvanáct táců za to, že jsem poslal míč do brány. Není to fér, hráli jste přece všichni a hráli jste jako lvi. Koruny jsem vzal. Tady jsou, dělej s nima, co umíš. Sí kaptajn.“ Bugr se podíval na peníze, potom na Braina: Jsi kamarád, rozdělíme je. Hráči po tisícovce, náhradníci polovic. Souhlasíš? Braine souhlasil...

Když se před Mistrovstvím světa 1934 formoval československý reprezentační tým, přemlouvali jej členové fotbalové asociace, aby si nechal vystavit československé státní občanství. Sám Braine přiznal, že o tom rovněž uvažoval. Že prý se v Praze cítí jako doma, ale vzhledem ke své rodině a budoucnosti nakonec odmítl. Po celou svoji kariéru tedy reprezentoval rodnou Belgii, za kterou v 54 mezinárodních zápasech vsítil 26 branek. Na první pohled tato bilance není nikterak oslňující, musíme si však uvědomit, že Belgie byla v té době ještě stále fotbalovým trpaslíkem. Vrcholem Brainova působení ve Spartě byl Středoevropský pohár 1935. To už byl jeho kolegou v útoku legendární Oldřich Nejedlý. Sparta postupně vyřadila First Viennu, Fiorentinu, Juventus a ve finále čekal Ferencvároš Budapešť. Po venkovní prohře 1:2 se přišlo na odvetu na Strahov podívat 60000 diváků, přičemž na dalších 30000 se nedostaly lístky a ti tak zůstali za branami stadionu. Sparta po fenomenálním výkonu vyhrála 3:0, když Braine dvě branky dal a na jednu nahrál. Byl to jeden z nejslavnějších dní v historii klubu.

Slavný italský brankář Juventusu Valinasso řekl, že Braine je nejlepším hráčem, jakého kdy v životě viděl. Chválou po finále nešetřili jak novináři (Lépe než hraje on, se snad fotbal hrát nedá – Curyšský sport), tak i anglický rozhodčí Fogg („Takového centrforvarda, jakým je Braine, nemá žádné anglické mužstvo“). Belgický útočník střílel ve sparťanském dresu góly ještě necelé dva roky. V prosinci 1936 zařídil dvěma góly vítězství v Náchodě, v Praze poté podepsal smlouvu na další dvě sezony a odjel na Vánoce k rodičům do Antverp. Zpět do Prahy měl dorazit první den roku 1937. Místo něho však dorazila zpráva, že je v nemocnici a že se neví, kdy se uzdraví. Skutečnost však byla jiná. Brainemu se doma zalíbilo a začal hrát za antverpský Beerschot. Měl však stále smlouvu ve Spartě. Do vzniklé situace se nakonec vložil belgický svaz, se Spartou se dohodl a přispěl Beerschotu na odstupné. Braine za sebou zanechal úctyhodnou bilanci: 281 zápasů a v nich přesně 300 gólů. Se 128 ligovými góly se stal členem Klubu ligových kanonýrů. (Čísla o odehraných zápasech i vstřelených gólech se však v různých zdrojích poměrně dost rozcházejí). Svými výkony si vysloužil pozvánku do výběru západní Evropy v exhibičním utkání nejlepších fotbalistů starého kontinentu, kde proti němu za výběr střední Evropy nastoupil i Oldřich Nejedlý. To se psal rok 1938 a krátce nato se zúčastnil i zápasu Evropa – Anglie. Po ukončení aktivní kariéry se nadále věnoval fotbalu (stal trenérem) a mimo to si v rodných Antverpách otevřel sportovní obchod.

Když v roce 1972 přijela Sparta k utkání Poháru vítězů pohárů do belgického Lutychu, vzpomínal tehdy pětašedesátiletý Raymond Braine s dojetím na své působení na Letné: „Když jsem poprvé přijel do města nad Vltavou, bál jsem se, jak mě pražské obecenstvo přivítá a zda se mi vůbec podaří zapadnout mezi tehdejší proslulé sparťanské kouzelníky fotbalového míče. Diváci mě okamžitě přijali za svého a volali na mne: Nazdar, Braine, nazdar! Teď už si jenom s Nejedlým, Bugrem, Boučkem a ostatními spoluhráči posíláme novoroční pohlednice. Do Lutychu nepřijedu, protože nevím, komu bych více fandil. Jsem Belgičan, ale srdcem a vzpomínkami železný sparťan. Takže posílám své bývalé rudé barvě stejný pozdrav, jakým mě Praha před dvaačtyřiceti lety přivítala: Nazdar, Sparto, nazdar!“

alvaro_recoba


Profil:
Jméno: Raymond Braine
Narození: 28.4.1907
Úmrtí: 27.12.1978
Týmy: Beerschot Antverpy, Sparta Praha
Ve Spartě od - do: 1930 - 1936
Bilance za Spartu: 281/300
Bilance za Spartu v lize: 106/120