Dnes vám přinášíme rozhovor se zajímavým člověkem, kterým je Steve Trittschuh. Pamatujete si to jméno? Na MS 1990 v Itálii reprezentoval tým USA a jeho výkony se zalíbily tehdejšímu kouči Sparty Václavu Ježkovi natolik, že se jej rozhodl angažovat. Tehdy dvaadvacetiletý stoper se tak stěhoval na Letnou, kde v té době probíhala kompletní přestavba týmu. V rudém dresu odehrál celkem 35 utkání (včetně přípravných), ve kterých dal 7 branek. V sezoně 1990/1991 nastoupil ke 13 ligovým utkáním, z nichž nejlepší výkon podal v památném derby se Slavií, kde překonal gólmana Jánoše krásnou střelou z dálky a na další sparťanský gól přihrál. Trenér Ježek si Steva chválil, ovšem v létě 1991 jej vystřídal na lavičce Sparty Dušan Uhrin a tomu se tvrdý bek nehodil do koncepce. Přes krátké angažmá v Holandsku se tak vrátil domů do USA, kde stihl skloubit hraní fotbalu se studiem na univerzitě v Illinois. Po jeho ukončení vstoupil do nově vzniklé MLS v dresu Colorada Rapids, hned byl vyhlášen nováčkem roku a brzy se stal kapitánem a klíčovým hráčem mužstva. Kariéru ukončil kvůli zdravotním problémům v roce 2002 v týmu Tampa Bay Mutiny a dnes je považován za jednoho z nejlepších hráčů krátké historie MLS vůbec. V létě 2003 se vrátil do Colorada ve funkci asistenta trenéra, kterou zastává dodnes. V roce 2011 (nejkratší možná doba po ukončení kariéry) bude s největší pravděpodobností uveden do síně slávy amerického fotbalu. V rozhovoru pro SpartaForever Steve zavzpomínal s odstupem patnácti let na své angažmá na Letné.


Co se vám dnes vybaví, když se řekne Sparta Praha?

Při vyslovení jména Sparta si ze všeho nejdříve vzpomenu na všechny ty bezvadné lidi, které jsem během svého angažmá v Praze potkal. Samozřejmě mám i spoustu zážitků a cenných zkušeností ze svého působení ve vašem mužstvu.

Jak s odstupem zhruba patnácti let na čas strávený v Československu vzpomínáte? Jaká byla pozitiva a negativa?

Vždy jen v dobrém. Žádná velká negativa si opravdu nevybavuji. Snad jen to, že mi relativně dlouho trvalo zvyknout si na odlišný způsob života, na druhou stranu jsem každou chvíli při chození městem poznával něco nového, zajímávého, co jsem do té doby neznal.

Právě na to jsem se chtěl zeptat – přišel jste do Prahy krátce po revoluci v Československu, z bohatých Spojených států zvyklý na úplně jiný způsob života. Nebyl to pro vás šok, taková zásadní změna?

Jak jsem již řekl, já to tak nebral. Chtěl jsem zkusit hrát fotbal v Evropě a s tím je změna prostředí spojena, těšil jsem se na to. Rozdíl tam byl samozřejmě obrovský, vždyť u vás byl dlouho komunistický režim, právě proto mne ale nikdy nenapadlo porovnávat to s USA. Navíc lidé z klubu a okolí mi situaci velmi usnadnili.

Pamatujete si ještě nějaká česká slovíčka?

Už jich mnoho není, ale některé si určitě pamatuji…..pivo?

Ano, jak vám vůbec chutnalo české pivo?

Jedna z nejlepších věcí mého pobytu v Praze! I dnes si jej u nás v Denveru čas od času kupuji.

Navštívil jste Československo (Českou republiku) ještě někdy po svém odchodu?

Poté, co jsem v roce 1991 Spartu opustil, jsem bohužel ve vaší zemi ještě nebyl. Ale už delší dobu návštěvu plánuji, moc rád bych po dlouhé době viděl své staré kamarády. Zejména Václava Němečka a Víťu Lavičku. Ti dva mi tenkrát obrovsky pomohli. S Víťou a jeho manželkou Irenou jsme strávili mnoho času.

Spolu s vámi přišel do Sparty i jiný cizinec, Zambijec Thimothy Mwitwa. Tři roky poté bohužel zahynul při pádu letadla zambijské reprezentace...

Na Timothyho samozřejmě vzpomínám. Byl to tichý, uzavřený kluk, moc toho nenamluvil. Uměl ale anglicky, takže spolu jsme komunikovali bez problémů. Když jsem se dozvěděl, že byl jedním z hráčů, kteří tenkrát zahynuli při tom leteckém neštěstí, byl to pro mě obrovský šok...

Když dnes fanoušci uslyší vaše jméno, většině se ihned vybaví derby se Slavií, ve kterém jste jeden gól dal a na druhý nahrál. Vzpomínáte si na ten zápas?

Ještě aby ne. Mám ten zápas doma na videokazetě. Utkání to bylo velmi zajímavé, bohužel jsme v něm tenkrát ztratili našeho kapitána Vaška Němečka, který se zranil.

Do Sparty vás přivedl Václav Ježek, zřejmě nejlepší trenér v historii Sparty.

Panu Ježkovi jsem za mnoho vděčný. Nebýt jeho, do Sparty bych určitě nešel, on mi dal tu možnost, věřil mi. Chtěl se mnou přivést ještě jednoho mého krajana.

Prý jim měl být výborný útočník a kolega z reprezentace Bruce Murray?

Ano, měli jsme do Prahy odletěl spolu. Já nabídku tenkrát přijal okamžitě, Bruce se chvíli rozhodoval, ale nakonec se rozhodl dát přednost jinému týmu.

Sledujete občas výsledky Sparty i dnes?

Její výsledky sleduji pravidelně, jak v domácí lize tak i v Champions League. A hlavně mě zajímá, co dnes dělají mí bývalí spoluhráči, zda ještě hrají fotbal, nebo třeba už trénují.

Třeba Jiří Novotný hraje ještě stále první ligu, víte o tom?

Ano, vím, že ještě pořád hraje. Sledoval jsem i jeho výkony v reprezentaci, kde nastupoval, myslím, že to ani není tak dlouho.

A ostatní vaši ostatní spoluhráči v obraně, na koho nejvíce vzpomínáte?

Určitě na Miroslava Mlejnka. To byl fantastický hráč. Věděl přesně, kam se postavit, byl vždy ve správnou chvíli na správném místě a skvěle uměl soupeři odebírat míče. Svým kolegům v obraně tím obrovsky pomáhal, hrát vedle něho byla radost.

Jak vzpomínáte na sparťanské fanoušky?

Sparťanští fanoušci byli fantastičtí. Cítil jsem se s nimi jako doma. I když jsem šel po ulici, lidé mne poznávali a zdravili, byli bezvadní. Fotbalem opravdu žili, vskutku nadšenci, byli jedněmi z nejlepších, před kterými jsem kdy hrál.

Sledujete evropské fotbalové poháry? Komu v nich fandíte a kdo podle vás letos vyhraje Ligu Mistrů?

Sleduji je velmi podrobně. Již když jsem byl mladý, mým oblíbeným týmem byl Bayern Mnichov. A to mi zůstalo. Kdo letos zvítězí v Champions League si ještě netroufám říci, ale již příští kolo toho mnoho napoví.

Na Mistrovství světa 1990 jste utrpěli s Československem debakl 1:5? Pamatujete si to utkání?

Pamatuji, ale chtěl bych zapomenout... To byla tehdy lekce, kterou náš mladý a nezkušený tým dostal. Vaše mužstvo hrálo velmi bojovně a semknutě, neměli jsme šanci.

Sparta je bohužel v poslední době velmi často pokutována za rasistické chování některých svých „fanoušků“. Setkal jste se během své kariéry s tímto problémem na vlastní kůži?

Během svého působení ve Spartě určitě ne, ovšem jinak je to samozřejmě globální problém. Rasismus by neměl mít místo nikde, natož ve sportu.

Nedávno odehrál za Spartu několik přípravných utkání váš krajan Christopher Greer. Znáte jej?

Bohužel, o tomto jménu jsem nikdy neslyšel.

V Evropě jste si zahrál Československou a Holandskou ligu. Jaký je rozdíl mezi nimi a severoamerickou Major League Soccer?

Tak hlavně, naše liga se neustále zlepšuje. Existuje již 10 let a stává se čím dál víc populární. Příští rok přibude další nový tým, Toronto. Zvyšuje se jak úroveň ligy, tak tím pádem i množství peněz do ní proudících, zájem sponzorů i veřejnosti. Úspěchy národního týmu a velké množství hráčů, odcházejících do Evropy, jsou toho jasným důkazem.

Samozřejmě se nemůžu nezeptat na letošní Mistrovství světa. Co říkáte skupině? Chystáte se do Německa osobně?

Mistrovství bude pro tým USA důležitým testem, zjistíme, jak na tom ve skutečnosti jsme. Byli jsme nalosováni do velmi těžké skupiny, ale vzhledem k úspěchům v posledních letech od nás lidé očekávají výborné výkony. Osobně se nemůžu dočkat utkání s Českou republikou. Šampionát bohužel nemohu navštívit, protože MLS se v jeho době nepřeruší a bude se pořád hrát.

To je škoda, že vás nepustí do Německa trenérské povinnosti v Coloradu. Jak si vůbec s týmem Rapids v lize vedete?

Začínám tam svoji čtvrtou sezonu na pozici asistenta trenéra. Baví mě to, pořád se něco učím. Minulou sezonu jsme hráli moc dobře, ovšem v play-off skončili již velmi brzy. Nyní jsme přivedli některé zkušené hráče a jsem přesvědčen, že tento rok to bude lepší.

A jaký je váš trenérský sen?

Samozřejmě bych se někdy v budoucnosti rád stal hlavním trenérem, ale nyní jsem maximálně spokojený s tím, co dělám.

Je něco, co byste rád vzkázal sparťanským fanouškům?

Hlavně bych chtěl všem Sparťanům říci, že na ten rok, který jsem strávil v Praze nikdy nezapomenu. Potkal jsem tam mnoho senzačních lidí, kteří mi ohromně pomáhali a situaci mi zjednodušovali. Přeji vám všem mnoho štěstí a doufám, že se do Prahy brzy podívám.

Vám také mnoho štěstí nejen v trenérské kariéře a děkujeme za rozhovor.

alvaro_recoba