Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo óóóó. Chceš-li, trap se, že ti v kapse zlaté mince nechřestí, nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí. Nemít prachy-nevadí, nemít srdce-vadí, zažít krachy-nevadí, zažít nudu-jóóóó to vadí, to vadí. Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo óóóó, není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo óóóó.

Sparta dnes prohrála v Mladé Boleslavi boj o druhou ligovou příčku, odcházím ze stadiónu a v duchu si broukám krásnou písničku pánů Uhlíře a Svěráka, kterou tak často zpívá i náš kotel. Nejsem prohrou zklamaný, nezasloužili jsme si dnes ani bod, domácí nás přehráli ve všech směrech. Jsem zklamaný naším výkonem, ale na druhou stranu mám radost, že zápas neskončil remízou. Při současném vývoji na čele naší ligy beru jen vítězství, nebo prohru. Protože jsme hráli jako o pouti, berou body domácí. A udržují svůj náskok před našimi dlouholetými rivaly, kteří nemají ve svých průkazech vyplněnu kolonku „bydliště“. A tak je to správné, tak to má být.

Celou cestu do města aut se s kamarády bavíme o včerejší neuvěřitelné události. Ještě neutichly emoce z derby, už je na světě další skandál. Bohužel, mnohem horší, hnusnější, ba přímo odporný. Sbor sešívaných komediantů hostí ve svém exilovém stánku tým Liberce. Ve druhém poločase fauluje domácí Aračič útočníka hostí, a protože už má jednu žlutou kartu, odchází po druhé kartě zjistit, jestli v kabinách teče teplá voda. Za pár minut fauluje ve vápně obránce Krajčík hostujícího Blažka a nemůže následovat nic jiného, než pokutový kop a červená karta. Co je na tom divného? Celý fotbalový svět toto pravidlo zná a uznává. Nikoliv činovníci Slávie. Na popud pánů Lešky a Rosena odvolává trenér Jarolím své ovečky z trávníku. A aby nebylo toho pimprlového představení málo, po dvaceti minutách je posílá utkání dohrát. Neuvěřitelná šaškárna v podání červenobílých kašpárků. Ani v nejhorším snu bych takovou taškařici nevymyslel. Nikdo z nich nepřizná, že prohráli zaslouženě, že Liberec byl lepší, oni hledají chybu v rozhodčím Járovi. To on je porazil, on jim nasázel tři kusy, on uběhal jejich dorostence. Největší perličkou je, že za tím vším obviňují Spartu. „Jára pískal v rudém dresu“, čtu jejich vyjádření. K této nestoudnosti se už začínají vyjadřovat odborníci na slovo vzatí, v čele s bývalým ligovým delegátem s inteligencí špatně umytého půllitru z jedné restaurace na Proseku. To je zralé na psychiatra! A samozřejmě stížnost! Znovu přichází obvyklý cirkus. Ke komisi rozhodčích, k ČMFS, k UEFĚ, do Haagu, a když to nepomůže tak třeba i k tomu nejvyššímu! Hnus, opovržení, to je to, co k nim cítím. Doufám, že jejich vystoupení řádně ocení disciplinární komise.

Sparta nastupuje v obvyklé sestavě posledních dnů. Budeme pokračovat ve vítězné sérii? Od prvních minut je zřejmé, že těžko. Domácí jsou rychlejší, dravější, bojují jako o život. Náš dnešní profesorský výkon nemůže stačit. A také nestačí. Po deseti minutách přetížená obrana udělá chybu a Pecka ji náležitě trestá – 1:0. Domácí tvrdí muziku, mají převahu, ale šanci má i Šimák. Pak dochází k zajímavé situaci. V pokutovém území leží domácí hráč. Brankář Kučera sportovně vyhazuje míč do autu. Všichni přestávají hrát, jen útočník Matějovský kontroluje balon letící ven z hřiště. Poté se otáčí a zjišťuje, že jeho spoluhráč se pomalu zvedá z trávníku. Nepouští tedy míč do autu, ale zasprintuje před naší branku, naši obránci opět chybují a Vaculík dává druhý gól. Sice podivný, ale gól. Ovšem stal se po hrubé chybě našich hráčů. Proč přestali hrát, když rozhodčí nezapískal? Matějovský uběhl dobrých 70 metrů, proč ho nikdo nezastavil? Času přece bylo dost! Je k nevíře, jaké děláme hrubky. Domácí diváci jsou u vytržení. Když už jsem u diváků. Opět vyprodáno. Co vyprodáno? Na stadióně s kapacitou 5 000 diváků se údajně tísní 8 650 lidí. Nádherná atmosféra, krásné divadlo. Diváci ženou své miláčky do boje a ti se jim odvděčují skvělým výkonem. Sparta se v druhé půli zlepšuje, ale na vyrovnání to nestačí. Obvzlášť, když výborný výkon podávají oba domácí gólmani. Zraněného P.Kučeru totiž střídal o přestávce M.Miller. Sparta má jakýsi tlak, ale domácí hrozí z protiútoků, naštěstí už bez brankového efektu. I tak si domácí ohlídají zasloužené vítězství a diváci začínají skandovat slogan „Hola, hola, Liga mistrů volá!“ Docela jim závidím, tato soutěž je v letošní sezóně pro Spartu zapovězená.

Po včerejší strahovské tragédii si obvzláště všímám výkonu rozhodčího. Pan Jílek podal skvělý výkon. Byl všude, měl jsem dojem, že je rychlejší než hráči, pískal přesně, měl autoritu u hráčů. Zapadl do celkové úrovně dnešního fotbalového odpoledne. Zápas končí, já přemýšlím, co si možná zítra přečtu v deníku Sport. Vždyť v dnešním Sportu je tip pro sázkaře na náš zápas. Píše se doslova: „V tomhle utkání 27. kola fotbalové Gambrinus ligy půjde o mnohé. Konkrétně o druhou ligovou příčku a možnost startu v kvalifikaci bohatě dotované Ligy mistrů. Jak známo, v českém prostředí se takovéto duely neponechávají náhodě, takže vedle fotbalových kvalit bude rozhodovat i zákulisní síla. A jak praví "odposlechový klasik" delegát Vlček, "silnější pes m**á" - takže není co řešit.“

Že ta předpověď nevyšla? My jsme totiž tak rafinovaní, že jsme určitě prohráli schválně, abychom ublížili těm slátancům. A tak si broukám: „Není nutno, není nutno……….“.
Bombito


Statistiky zápasu:

Mladá Boleslav - Sparta Praha 2:0 (2:0)

Branky: 12. Pecka, 19. Vaculík
Rozhodčí: Jílek
ŽK: Ševinský, Brezinský - Kisel, Blažek
Návštěva: 8650 diváků

Mladá Boleslav: Kučera (46. Miller) - Ševinský, Švejdík, Brezinský, Palát - Kysela (76. Sviták), Matějovský, Šmerda, Vaculík (83. Rychlík) - Kulič, Pecka

Sparta: Blažek - Zabavník, Řepka (55. Lukáš), Drobný, Kadlec - Kisel, Sivok, Šimák - Pospěch (32. Matušovič), Došek, Lustrinelli (73. Kolář)