Chtel bych navazat na clanek Bombita, trefne nazvanem "Nadeje a beznadej". Bylo to velice presne a velice trefne.Ja bych se k tomu jen pokusil pridat jakysi druhy dil.Pohled z jineho uhlu.Bombituv pohled byl ocima nas vsech,nas fanousku,kterym osud a vysledky Sparty nejsou lhostejne.Ale ja bych se chtel na to podivat proc vubec musime pocity takto smisene zazivat.Proc Sparta dokaze jednou zahrat a podruhe ne?

Muj nazor je ten,ze Sparta v letosni lize hrala dve a pul utkani tak,ze skutecne chtela vyhrat.Derby,zapas s Banikem a druhy polocas s Olomouci.Ostatni zapasy hrala ne s takovym nasazenim,jake by bylo potreba a jake by odpovidalo profesionalnimu vykonu.Zapas s Ostravou byl jednak dulezity,protoze jsme museli bodovat a jednak prestizni,protoze to bylo na konci podzimni casti a uz se spekulovalo o tom,jestli nam ostravsti seberou titul.Sparta ten zapas hrala jasne na vitezstvi a jen velka smula zapricinila to,ze utkani neskoncilo 5:1.Prevaha Sparty byla naprosto patrna a Banik se zejmena ve druhe puli nedostal poradne za pulici caru.Dalsi zapas byl Olomouc.Tam jsme nastoupili ve stylu,ze se nemuze nic stat a nakonec tam prece neco spadne.Nespadlo a tak Sparta ve druhe puli zvysila usili a obrazek byl naprosto stejny jako s Banikem.Mohutny tlak a velke sance.Oba zapasy diky velke smule skoncily remizou,ale vysledek neni pro tento jakysi rozbor dulezity.

Dulezity je styl hry.Ten byl takovy,ze ukazal,ze obe muzstva hrajici na spici ligy jsou o tridu niz nez Sparta.Posledni zapas bylo derby.Tam od prvnich vterin bylo patrne,ze Sparta bere jen vitezstvi a ani v derby uz tradicni vylouceni na tom nic nezmenilo.Sparta Slavii jednoznacne prehrala.A tak ja se ptam,proc Sparta nekdy zahraje tak a jindy naopak? Proc nektere zapasy hraje na 120% a nektere odchodi.Zapas s Libercem byl naprosto katastrofalni a to nejen z toho duvodu,ze jsme mohli vyjit uplne naprazdno,ale predevsim nasi nemohoucnosti a co je nejhorsi nezajmem o vysledek.Dalo by se predpokladat,ze hraci s postupujicim casem budou zvysovat tempo a bude patrna snaha dat rozhodujici gol.Chyba lavky-stejne tempo,stejny obraz hry.Chybnou taktiku a sestavu nechci v tomhle probirat,,jde mi jen a jen o pristup hracu.Pokud bude na profesionalni urovni a bude odpovidat nasazeni v zapas LM,nebudeme cekat,jestli vedeni odvola trenera dnes,nebo zitra.Kazdy by si mel zamest pred vlastnim prahem,jedine tak muzeme Spartu videt zase tam,kde patri.

Milous

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Den a noc, oheň a voda, naděje a beznaděj. Takovými rozporuplnými pocity je zmítán fanoušek Sparty v jarní části letošní ligové soutěže.
Po nepovedeném podzimu nastávají změny v kádru mužstva. Několik hráčů nás opouští bez naší lítosti, s Liborem Sionkem a Márou Kinclem se loučíme se slzou v oku. Sluší se říci, hodně štěstí ve vašich nových klubech. A čekáme na slibované posily. A ony skutečně přicházejí. Voříšek, Rezek, Malchárek, Grigar a fotbalový bohém Jirka Štajner. Jen avizovaný Holeňák se ze sparťana stane přes noc slávistou. Vem ho čert, když je mu sparťanský dres špatný.

Po turnaji v Las Palomas a poslední přípravě se Ženevou jsou naše srdce plná naděje. Proto jedeme naše borce podpořit do daleké Opavy, kde po očekávané ztrátě Baníku v Liberci, snížíme hrozivou sedmibodovou propast. Vše je ale jinak. Baník vyhraje, my s odřenými zády také, ale ztráta je stále stejná.

Následující zápas s Příbramí nás vrací do fáze beznaděje. Trochu lepší náladu nám udělá bezbranková remíza s AC Milán, kdy nám všichni předpovídají krutou prohru. A tak opět s nadějí cestujeme do Českých Budějovic. Po celkem bezproblémovém průběhu se těšíme na tři bodíky do tabulky, ale radost je předčasná. Opět ?kotrba?, tentokrát 2:2. Ale Baník překvapivě prohrává v Blšanech a naše akcie nečekaně stoupají. Čeká nás doma Olomouc a na Bazaly jede žižkovská Viktorka pro bod. Ona ho na sněhu skutečně uhraje, ale my bohužel také jen bod. Olomoucký Vaniak byl skutečně skvělý, ale doma prostě ztrácet nesmíme!
A je tu neskutečně krásných sedm minut v Miláně. Ta radost po vyrovnávající brance T.Juna je obrovská, stejně jako postupová naděje. Kvalita se prosadila až ke konci utkání a ACM si postup nenechal vzít. S tím jsme ale všichni počítali a už byli myšlenkami na Strahově. Zápasy s odvěkým rivalem jsou vždy vrcholem ligy. Po těžkém utkání v Miláně jsme jeli na větrnou hůrku s obavami. Ale naši hráči zapomněli na únavu a nenáviděné sešívance po velmi dobrém výkonu porazili.

V zatím posledním kole Baník překvapivě prohrává doma se Slávií a my máme další možnost stáhnout jeho náskok v domácím prostředí s Libercem. Naši borci ale naší naději opět utopí v další bezbrankové ?kotrbě?. Nutno přiznat, že za svůj výkon si nezaslouží ani bod. Liberec nás přehrál ve všech směrech a nebýt vynikajícího Petra Kouby a vlastní nemohoucnosti, odvezl by z Letné body tři. A tak místo honičky o titul nás čeká zoufalý boj o druhou příčku v ligové tabulce.
Vždy, kdy nám dá Baník svými nevyrovnanými jarními výkony šanci jej dohnat, následuje naše bídná odpověď. Jako kdybychom ten titul ani nechtěli.

Opravdu to nemá sparťanský fanoušek letos lehké. Připadám si jako na houpačce. Chvíli nahoře a okamžitě následuje pád do hlubiny. Protože jsem obrovský optimista, naději jsem ještě neztratil a tak v sobotu vzhůru do Uherského Hradiště. Co nás tam čeká?????????

Bombito