Letošní vítězné tažení ostravského Baníku je doprovázeno zajímavým úkazem, který dosud nejzdařilejším způsobem prezentoval moravský FC SYNOT. Na Bazalech po 6ti gólovém ranci jeho fandové vytáhli plakát Baníku my ti titul přejeme a včera na svém stadionu v zápase se Spartou vyvěsili plakát "Baník 1- Synot pohár". V závěru zápasu pak skoro celé hlediště místo oslav svého mužstva skandovalo Baník,Baník. Není to jen na Moravě. To samé jsme slyšeli např. v Jablonci, kde nás domácí potupně porazili a opět se místo oslav jejich mužstva neslo hledištěm skandování Baník.

Příčinu tu nemusíme rozebírat. Je to snaha o potupu sparťanů v souvislosti se současným stavem. To zcela chápu a není cílem tohoto příspěvku pídit se po příčinách. Chci jen ukázat na jinou skutečnost, pro mne dosti podstatnou. Existuje, nebo by alespoň měla existovat určitá klubová hrdost. Je pravdou, že ji nelze očekávat v souměstí, kde levá noha stojí ve Starém Městě a pravá v Uherském Hradišti. Nedivím se místním, mimochodem v podstatě velmi příjemným lidem, že neví, kam patří a čí jsou. Jinde by to mělo být jasnější. MY JSME SPARTA. Ať jsme na vrcholu, což je velmi často, či dole, což se nám občas přihodí, nikdy se nesnížíme k tomu, chlubit se či vyzvedávat úspěchy druhých na úkor našich soků.

V zápasech s Baníkem nikdo nikdy neuslyší skandování celého stadionu ostravské kurvy, Slávie, a neuvidí vyvěšování transparentů jejich největších soupeřů. Nemluvím o jedincích či skupinkách. Mám na mysli masové projevy. Hrajeme za sebe, kopeme za sebe, fandíme za sebe. Nepotřebujeme vyvěšovat hlášení o podporách GKS, SLASKU, TRNAVY apod. JSME SPARŤANI A NIKDO NENÍ A NEBUDE VÍC!!!

-recchi-