Bombito | 01.05.2007 21:41

Dlouho jsem přemýšlel, jak pojmenovat referát ze včerejšího ligového klání Spartičky ve slezské Ostravě. Nic lepšího mě nenapadlo! Původně jsem měl v plánu tento duel vynechat a věnovat se pracovním povinnostem. Podlehl jsem však euforii z vítězství v pražském derby nad tradičním rivalem. Opět jsem naivně uvěřil proklamacím našich hráčů a trenérů o nakopnutí k lepším výkonům a chtěl jsem je na vlastní oči vidět „žrát“ trávu. Netuším, co včera večeřeli, zelené to určitě nebylo. Rozhodovat o jídelním lístku já, museli by si vystačit s komisárkem a pramenitou vodou. Za víc to nestálo. Ne, že by nebojovali, určitě vyhrát chtěli, ale slušně rozehranou partii do zdárného konce nedovedli. Znova se projevila naše jarní nemoc-obrovská nedůslednost v obranné činnosti, kterou domácí hráči dokázali využít. Pokud by se jednalo o úlety amatérské jedenáctky, daly by se tyto chyby pochopit, ale my jsme aspirantem na fotbalový titul v naší nejvyšší domácí soutěži. Zde není místo pro amatérismus a neustálé opakování stejných herních prohřešků. My ten titul asi nechceme! Jistě, trošku přeháním, hráči i celý realizační tým po něm touží určitě stejně jako my, fanoušci. Ale výsledný efekt je skoro nulový. Abych byl přesnější, jednobodový. Ale to je málo. Sparta musí takové zápasy vyhrávat, jinak je bez šance na získání ligového primátu.

Na cestu pro další ligové bodíky jsme vyrazili z Prahy už v ranních hodinách. Před samotným zápasem nás čekala přátelská návštěva v rázovitém kraji pohanského boha Radegasta. S jeho žijícím zástupcem jsme strávili příjemné odpoledne.

V dobré náladě jsme dorazili na místo bitvy. Dlouhé fronty u pokladen slibují skvělou diváckou kulisu. Je to divné, ale nedobře hrající Sparta plní naše stadióny až po virtuální střechy. Každý je zvědavý na její další potupu. A v Ostravě si na této lahůdce už drahně let nepochutnali. Vyjde to dnes? Naděje vítězství nad nenáviděnou Spartou, zlevněné vstupné, krásné jarní počasí, to všechno jsou atributy k dalšímu vyprodanému zápasu naší Sparty. Čím hůře hrajeme, tím lepší návštěvy, to jsou paradoxy, pane exprezidente! Rekordní návštěva kola, 17 053 nadšených diváků. Naše borce přijela podpořit necelá stovka statečných. V samotném úvodu se ovšem naši kotelníci nevyznamenali. Místo zaslouženého potlesku pro loučícího se Radka Slončíka, který hájil i naše barvy, přicházejí od našich fanoušků jen zbytečné urážky a vulgárnosti. To jste si, Sparťané, měli odpustit. Tak dobrých a slušných borců zas na našich trávnících tolik neběhá. Radku, hodně úspěchů v další kariéře!

A již se hraje. Někteří diváci se ještě nestačili usadit na svých sedačkách, když Pavel Horváth střílí z 20 metrů na domácího brankáře Vaška. Jenže ouha, Bystroň tečuje a zoufalý gólman jen sleduje míč šourající se do opačného rohu branky. Uběhla sotva jedna minuta a vedeme 1:0. Co více si můžeme přát! Domácí musejí otevřít hru, musejí se snažit o vyrovnání, to má být voda na náš mlýn. Jen se musí dodržovat ta správná taktika. Hrát ze zabezpečené obrany na smrtelné brejky do otevřené obrany domácích. Hráče bychom na to mít mohli. Dravý Honza Rezek, šikovný Mára Kulič i místní miláček Maty mohou definitivně rozhodnout o osudu utkání. Chce to jen jednu jedinou věc. Neudělat chybu v obraně, roztahovat hru do křídel a hrozit rychlými brejky. Tato taktika nám vydrží jen pár minut. Naše záloha se zbytečně nechává přehrávat domácími borci a na konci první dvacetiminutovky přichází trest. David Střihavka si v našem vápně musí připadat jako dobyvatel severní točny. Široko daleko okolo něj není živáčka. A tak může Jarda Blažek vynadat Štěpánovi Kučerovi, že ho nechal ve štychu. Je srovnáno a David se zapsal do dlouhého seznamu našich odchovanců, kteří nám dali gól. Domácí hráči cítí šanci a do konce poločasu nás válcují. Bráníme se zuby nehty. Přichází poslední minuta poločasu a já si vzpomenu na zápas ve Zlíně. Tam dostáváme před odchodem do kabin první gól. Na Bazalech ale Pavel Horváth uvolňuje Honzu Rezka příhrou do vápna, ten se sráží s gólmanem Vaškem a Maty odražený balón vrací do sítě. Ani se moc neraduji, domnívám se, že sudí píská útočný faul. Teprve po ošetření domácího brankáře a následném jeho vystřídáním mladíkem Bučkem zjišťuji, že vedeme 2:1. O to lépe prožívám přestávku.

Domácí fanatičtí fanoušci ženou své miláčky ke zteči naší svatyně. My se jen nebráníme, my dokážeme domácí obraně i zatápět. Tohle prostě nemůžeme prohrát! Baníkovci se sice snaží, ale větší šance máme my. Stačí jednu z nich proměnit a je vymalováno. Přicházejí první střídání a je zjevné, že domácí trenér Večeřa má šťastnější ruku. Postupem času se domácí borci dostávají stále častěji před Blažkovu branku. Gólman Buček skvěle likviduje naše dvě šance a poté přichází trest. Po několika opakujících se trestných kopech, většinou po faulech vracejícího se Rada Zabavníka, který se objevuje na hrotu útoku a pak se nestačí vracet, centruje M.Lukeš do našeho vápna, kde asi pět obránců společně s Jardou Blažkem se zájmem sledují, jestli se míč hlavičkujícího Rajtorala dokutálí do naší branky. Dokutálel! Bazaly šílí! Vyrovnáno! Zbývá 10 minut do konce a z letargie mne probouzí Libor Došek. Gólová hlavička. Do letargie mne vrací skvělým zákrokem brankář Buček. Ještě několik minut nastavení a další smutné vystoupení našich borců je u konce.

Domácí hráči se loučí se svými fanoušky a chvílemi to vypadá, jako by zvítězili ve finále Ligy mistrů. Naši hráči z velké dálky pozdraví naše kotelníky a rychle mizí v útrobách stadiónu. Další nepovedené představení máme za sebou. Tento zápas jsme jednoduše měli vyhrát. Vedli jsme rychlou úvodní brankou, druhý gól jsme dali do šatny, měli jsme vše ve svých rukou. Co více si můžeme přát? Stačilo hrát bez chyb v obraně a hrozit rychlými kontry. Vybrat ty správné hráče pro tuto taktiku a dodržovat ji. Zase jsme zklamali. Nedokázali jsme udržet vedení do konce utkání. Proč děláme takové minely v obraně? Remíza nic neřeší. Nechci se rouhat, ale my opravdu ten titul nechceme? Já ho chci! Pokud bychom ho náhodou získali, tak současně chci, abychom se s ním nespokojili a udělali už konečně nějaké zásadní kroky a změny v našem týmu. Ten současný, dle mého názoru, je jen odsouzený k živoření. Můžeme být domácími králi, ale v Evropě bychom byli jen za šašky. A to si nepřeji! Užil jsem si této role v posledních létech už do sytosti.

Rozloučení se s přáteli, vzájemné si popřání úspěchů a vyrážíme na dlouhou cestu k domovu. Znovu je neveselá. Hledáme příčiny dalšího selhání, vymýšlíme možné varianty průběhu posledních kol naší ligy. Stejně na nic nepřicházíme. Po dlouhých 790 kilometrech se vracíme na místo ranního startu. Unaveni, zklamáni, ale nezlomeni. V sobotu 5.května, půjdeme znovu podpořit ty naše bídáky v boji o ligové body. Čeká nás poslední Slovácko. Snadná záležitost? Ani náhodou! Pro nás je každý soupeř těžký. I kdybychom měli nastoupit třeba proti Tatranu Střešovice! Taková je dnešní realita. Ale my to zvládneme. Jsme přece Sparta! Naše historie a ten název nás zavazuje! Tak nezapomeňte, v sobotu 5.května v 17,00 hod., začíná sparťanské povstání!

Bombito


Statistika zápasu:

FC Baník Ostrava - AC Sparta Praha 2:2 (1:2)

Branky: 18. Střihavka, 81. Rajtoral - 1. Horváth (Bystroň vlastní), 45. Matušovič

Rozhodčí: Kovařík - Zlámal, Gallo
ŽK: Metelka, Cigánek, Mičola, Rajtoral - Rezek, Kisel, Horváth
ČK: Cigánek (Baník)
Diváci: 17 053

Sestava Ostravy: P. Vašek (45. A. Buček) - R. Řezník, P. Cigánek, D. Bystroň, M. Klimpl - F. Rajtoral, M. Lukeš, T. Marek, F. Metelka (64. L. Magera) - A. Varadi (76. T. Mičola), D. Střihavka. Trenér: Večeřa

Sestava Sparty: J. Blažek - Z. Pospěch, T. Řepka, Š. Kučera, R. Zabavník - K. Kisel, L. Hušek, P. Horváth, M. Matušovič (78. D. Kolář) - J. Rezek (57. L. Došek), M. Kulič. Trenér: Bílek

Bombito | 01.05.2007 21:41 Vstoupit do diskuze
23