alvaro_recoba | 22.05.2007 09:57

Nervózní jak sáňky v létě se po pondělním obědě vydávám směr Olomouc, kde bude tamní Andrův stadion svědkem sparťanského zápasu roku. Musíme bezpodmínečně zvítězit, abychom i při předpokládané výhře Liberce zůstali na prvním místě tabulky a před závěrečným kolem měli pořád vše ve svých rukou. Zároveň jsem doufal, že jinak tragicky hrající Příbram nezaváhá na Slovácku a ještě zkomplikuje týmu z Hané boj o záchranu v soutěži. Představa, že při shodě mnoha okolností oslavíme titul a ještě k tomu pošleme Petrželu i s Kubíčkem do druhé ligy se mi velmi zamlouvala. Jak to nakonec dopadlo všichni víme - ačkoliv domácí jsou již zachráněni a my titul jistý nemáme, se včerejškem můžeme být přesto jen a jen spokojeni. Sparta podala skvělý výkon, hráči makali na 110 procent, fanoušci jim vytvořili téměř domácí prostředí a po dvou krásných brankách jsme zvítězili. Zkrátka zápas roku, výjezd roku, a kdo se nezúčastnil, může jen litovat.

Před utkáním vůbec nepotěšila zpráva, že se jej ze zdravotních důvodů určitě nezúčastní Daniel Kolář. Na pravé straně zálohy tak nastupuje Kajo Kisel a na lavičku usedá mimo jiné i kapitán rezervy Michal Zelenka, bratr nedávného miláčka sparťanských tribun Lukáše. Při pohledu na sestavu domácího týmu mám velkou radost - jen na lavičce je totiž nebezpečný útočník Vojtěch Schulmeister, místo kterého nastupuje Hřebík junior alias Lukáš Hartig. Hezký olomoucký stadion je krátce před začátkem utkání již z velké části zaplněn a já doufám, že dnes si naši hráči nevyberou svých tradičních pár minut spánku po příchodu z kabin. Naštěstí si dali tentokrát pozor, začátek utkání byl v režii Libora Doška, který během první čtvrthodinky poslal spoluhráče do čtyř vyložených šancí. Ale ani Marek Kulič, ani Karol Kisel své dvě možnosti neproměnili. Máme převahu, hlavně dlouhé balony za obranu dělají soupeři potíže. Po jednom takovém nabil Míra Matušovič do slibné pozice Liboru Doškovi, jeho střela z první ale o kousek minula levou tyčku. Mezitím vidí přísnou žlutou kartu Luboš Hušek a stává se prvním, a bohužel ne posledním hráčem, který nám bude proti Mostu chybět. Krátce před koncem poločasu se totiž Hartmanovi a jemu podobným existencím splnil velký sen, k jehož uskutečnění sudí již pěkných pár týdnů neúnavně tlačí - Tomáš Řepka uviděl dvanáctou žlutou kartu v sezoně. S výkonem Sparty v první půli jsem ale maximálně spokojen, jen ty góly tomu pořád chybí...

Hned na začátku druhé pětačtyřicetiminutovky nachází centr Karolka Kisela hlavu Pavla Horvátha, domácí však zachraňuje tyč a hlavně šťastný odraz balonu od gólmana zpět do hřiště. Takové situace často končívají gólem. Poté přicházejí dvě chvíle Hartiga - nejprve ošklivě kosí Míru Matušoviče a chvíli nato nepochopitelně prošlápne ruku Štěpána Kučery. V 65.minutě se konečně dočkáváme zasloužené branky - Kulda si vychutnává bezmocného Lovásika a zhruba 500 sparťanských kotelníků exploduje radostí. Chvilku poté mohl přidat uklidňující druhý gól Maty, ale ve velké šanci trefil jen boční síť. Narozdíl od minulých zápasů, kdy jsme své vedení vesměs jen bránili na vlastní půlce, nyní hrajeme aktivně a Olomouc se vůbec nedostává do hry. Zaujal mne i moment, kdy jeden z domácích hráčů poslal při přerušené hře k zemi Luboše Huška. Tohle udělat Tommy Řepka, dostane hnedka červenou kartu a Deník Sport druhý den napíše, že měla být minimálně zelená...:-) Tady se však nestalo nic. Vrcholem zápasu pak byl nevídaný kousek Pavla Horvátha. Říká se, že velcí hráči rozhodují velké zápasy, a něco pravdy na tom bude. Horviho geniální myšlenka se vydařila, střela z dobrých čtyřiceti metrů skončila v olomoucké síti a veškeré úvahy domácích o vyrovnání vzaly za své. Horvi skáče na tribunu podělit se o radost s manželkou, ostatní Sparťané oslavují pod nimi. Všichni září radostí... A já poté uzavírám sázky, jak moc bude Petržela po zápase brečet, kolik rozhodčích a všech okolo mu během dneška ublížilo.

Máme za sebou z mého pohledu nejlepší zápas sezony. Hráči ukázali, jak se má hrát za Spartu. Velkou pochvalu si zaslouží úplně všichni. Vyzdvihl bych možná Karola Kisela, pro něhož to byl zřejmě nejlepší zápas v rudém dresu, Radka Zabavníka, který na levé straně obrany plnohodnotně nahradil Michala Kadlece a nakonec Štěpána Kučeru. Je mi špatně při čtení zpráv o jeho zamýšleném odchodu do Belgie za směšných 25 milionů korun. Jeho cena je již dnes mnohkrát vyšší a ještě poroste. Podobně, jako kdysi na Tomáši Hubschmanovi, můžeme i na něm do budoucna postavit naši obranu. Pak bych vyzdvihl i výkon Zdeňka Pospěcha, Marka Kuliče, Pavla Horvátha, Míry Matušoviče, Tomáše Řepky, Libora Doška, Luboše Huška, Jardy Blažka, své si uhráli i Honza Rezek, Tomáš Jun a Ludo Sylvestre. Ostatní nic moc ;-)

Všichni po zápase oslavují, ovšem moc dobře vědí, že k vytouženému cíli zbývá ještě jeden krok. Ten poslední, který je, jak známo, vždy nejtěžší.

Sparta Forever!

alvaro_recoba


Statistika zápasu:

SK Sigma Olomouc - AC Sparta Praha 0:2 (0:0)

Góly:
65. Kulič, 87. Horváth

Žluté karty: Onofrej, Hartig - Řepka, Hušek
Rozhodčí: Příhoda - Košec, Teuber
Diváci: 10 482

Sestava Olomouce: Lovásik - Randa, Komárek, Škerle, Jindřišek - Onofrej, Melinho, Pulkert (80.Šultes), Janotka (69.Štěpán) - Rýdel, Hartig (64.Schulmeister). Trenér: Petržela

Sestava Sparty: Blažek - Pospěch, Kučera, Řepka, Zabavník - Kisel (89.Sylvestre), Hušek, Horváth, Matušovič (82.Rezek) - Došek, Kulič (85.Jun). Trenér: Bílek

alvaro_recoba | 22.05.2007 09:57 Vstoupit do diskuze
23