Bombito | 14.02.2010 12:56

Dlouhá zimní přestávka je u konce, všechny kluby ladí formu na nastávající jarní sezónu. Po návratu ze španělského herního soustředění, kde jsme vítězili i prohrávali, nás dnes čeká předposlední přípravné utkání. Vyzkouší nás mnohonásobný mistr Slovenska, tým MŠK Žilina. Jako pamětník nesmiřitelných federálních soubojů jsem přivítal možnost opět navštívit naše východní bratry. A byl to dobrý nápad. Doma jsem nechal všechny ty Realy Madrid, Chelsey, Manchestery, Bayerny či Dortmundy zamčené v kouzelné skříňce a vyrazil jsem vlakem do Žiliny. Ani začínající Olympiáda ve Vancouveru mě nepřemluvila.

Cesta v příjemně vytopeném vlaku uběhla velmi rychle a kolem půl jedné zastavil náš vlak v Žilině. Zpoždění 3 minuty, to jde! Jediným překvapením byla desetičlenná policejní eskorta se psy, doprovázející kvarteto našich fanoušků. Ti byli v naprosté pohodě a tak se vše obešlo bez jakýchkoliv incidentů. Po výstupu v Žilině jsem se chvíli domníval, že jsem zabloudil a přijel do Drážďan, kde se konal pochod neonacistů. Tolik policistů jsem nikdy neviděl. Zjevně nemají sparťanští fanoušci dobré jméno ani na východě od našich hranic. Strach byl naprosto zbytečný, v kotli hostí se „tísnilo“ 8, slovy osm, nejvěrnějších. Díky vám, kluci.

Sám jsem byl zvědav, jak se změnil stadión Pod Dubňom od mé poslední návštěvy. Hodně! Přilepený „zimák“ na jedné z tribun je stále na svém místě, ale vše ostatní je nové. Jednoduché tribuny kolem celého hřiště, umělé osvětlení, krásný trávník, zajímavá střecha, vše ve žlutozeleném. Hezký stánek.

Hráči nastupují a před výkopem přichází slavnostní chvíle. Žilinský dres s číslem 85 dostává bývalý hráč Žiliny ve fotbalu i v hokeji, pan Boris Timkanič, který část své fotbalové kariéry strávil i v pražském ATK (později Dukla Praha). Na svých 85 vypadá skvěle.

A jde se na to. A zostra! Neuběhlo ani 5 minut a na půlící čáře je naprosto zbytečně zkosen Láďa Krejčí. Likvidační faul na červenou kartu! To napružilo Toma Řepku, aby nejprve vyfénoval protihráče, pak i rozhodčího. Ten si to ovšem nenechal líbit a vrátil stejnou mincí našemu kapitánovi. Tato kosmetická vložka SuperToma rozhodila do té míry, že dobrých 20 minut hledal svou obvyklou jistotu. Zbytek zápasu však byl opět tím starým dobrým Řepou. Toto extempore vyprovokovalo jednoho z fanoušků na hlavní tribuně k takovému vodopádu vulgárností, že příště se budu muset vybavit na cestu i Slovníkem cizích slov. ;-)) Naštěstí se našlo dost rozumných domácích, kteří jeho výtok rázně ukončili. Láďa Krejčí sice poločas hrdinně dohrál, ale jeho noha je prý úplně modrá. A hraje se dál.

Domácí jsou lepší, mají převahu, naše záloha téměř neexistuje. Tak zase hrajeme „doškovanou“ se stejným výsledkem. Martin Jirouš nevyhraje jedinou hlavičku a míč se opět stěhuje před naši branku. Velké štěstí, že tam stojí Jarda Blažek ve své vrcholné formě. Dnes si zachytá. Žilinští jsou rychlejší, když se k tomu připočítá občasná nepochopitelná minela naší defenzívy, má náš gólman o práci postaráno. A tak jediným vyjádřením převahy žlutozelených je velký počet rohových kopů. Na ty se naštěstí nehraje. Hraje se rychle a hlavně tvrdě, nikdo soupeři nechce dát ani píď prostoru. Přesto mám dojem, že domácí mají toho prostoru mnohem víc. Necháváme je volné, mají více času na zpracování přihrávek a i z toho pramení jejich převaha.

My ohrožujeme Dúbravku v domácí brance jen střelami z velké dálky, když už se do asi jediné šance v první půli dostane Martin Jirouš, z pár metrů přestřelí odkrytou branku. Domácí, skvěle podporovaní svými fanoušky, se snaží převážit jazýček vah na svou stranu, ale jejich útočníci jsou podobně plodní jako ti naši. Přesto jsou na cestě do kabin doprovázeni zaslouženým potleskem. Když jsem u diváků: výborně organizovaný domácí kotel podporoval své neúnavně celý zápas, náš osmičlenný kotlík fandil výborně, ale proti přesile byl bez šancí. Přesto mají můj obdiv!

Do druhého poločasu nastupujeme se třemi novými hráči. Váca, Zemi a Třešňák nahradili Krejču, Kovbiče a Jirouše. A vedli si mnohem lépe, než jejich předchůdci. Zejména Kamil Vacek mě svou bojovností a nebojácností něco na hřišti vymyslet, příjemně překvapil. Střídal i domácí trenér Pavel Hapal a bylo se stále na co dívat. Hra měla podobný ráz jako v první půli, ale i my jsme se několikrát osmělili a ohrozili domácí branku. Žilinští těch šancí měli opět mnohem víc. Další častá střídání rozkouskovala plynulost hry, ale pořád to bylo velmi zajímavé utkání, které bylo dovedeno k bezbrankové remíze. Spokojeno bylo více jak 4 300 domácích fanoušků s předvedeným výkonem svých borců, spokojena musela být i hrstka Sparťanů, že jsme neprohráli.

Krátce k výkonu našich. Jarda Blažek vynikající! Ondra Kušňa solidní výkon i přes několik zkažených přihrávek. Bylo jasně vidět, že se Sionem zatím není zvyklý hrát, určitě mu na pravé straně chyběl Žofi. Řepa ze začátku nejistý, ale postupem času oporou jako vždy. Brabčák zatím hledá své místo, je znát, že ještě nejsou s Řepou sžití, ale bude posilou. Pami? Výborný. Sprinter dopředu i dozadu, až se naučí klopit nárt, dočkáme se nádherných gólů z jeho kopaček. V záloze Libor Sionko nejlepší, bude posilou, jen by se měl více držet lajny, aby pomohl i Kušňovi v obraně. On se motal po celém hřišti, chtěl být u všeho, ale spíše to bylo na škodu věci. Denis Kovba dnes nedobrý výkon. Jediným, čím zaujal, bylo nastřelení protihráče míčem do míst, kde to chlapy v sobotu dost bolí. Jinak přihrávky špatné, většinou protihráči. Zaslouženě šel dolů jako jeden z prvních. Jura Kucka jako vždy bojoval, ale většinou nenacházel spoluhráče pro kombinaci, takže se utápěl ve žlutozeleném prostoru. Láďa Krejčí naznačil, že Zemi to bude mít těžké. I přes indispozici se zraněným kotníkem se dokázal několikrát uvolnit, bohužel k finální gólové přihrávce se nedopracoval. Ale jeho čas přijde. V útoku Martin Jirouš bezzubý, nevyhrál jedinou hlavičku, souboje jeden na jednoho prohrával, jedna nebo dvě pěkné patičky jeho výkon nezachránily. Miloš Lačný. Zatím nevím, snažil se, ale nijak nevynikl. Měl to však těžké. Žádnou přihrávku do volného prostoru nedostal, a tak nemohl svoji největší zbraň nechat vyniknout. Nutno dodat, že Slováci ho dobře znají a připravili se na něj. Ze střídajících hráčů se mě nejvíce líbil Kamil Vacek a ani Lukáš Třešňák nezklamal. S Holendovou 17 na zádech se bil s domácími obránci podobně jako jeho předchůdce. Ostatní nebyli na hřišti tak dlouho, abych je hodnotil.

Na tiskovce po zápase zhodnotil J.Chovanec utkání velice pozitivně, vědom si rivality našeho a slovenského fotbalu. Zápas, dle jeho hodnocení, nebyl přátelským duelem, bylo to jasně mistrovské utkání. Tím myslel sportovní úroveň. Jinak byla všude vidět přátelskost, jak ze strany pořadatelů, tak i ze strany diváků.

Cesta domů proběhla v podobných rysech jako jízda do Žiliny. Čistá souprava, příjemné teplo ve voze, policejní doprovod až do Prahy. A příjezd o 6 minut dříve, než říkal jízdní řád. Dobrá práce, železničáři. Ujel jsem dnes 899 kilometrů a neměl jsem jediný důvod ke stížnosti. A tak jediným kazem na mé výpravě na blízký východ byl pohled na billboard na kraji Prahy, kde nějaký politik s idiotským výrazem ve tváři nabízí, že bude bojovat za moji mateřskou. Já ji nechci! A jeho už vůbec!

Bombito

Statistika zápasu:

MŠK Žilina - AC Sparta Praha 0:0

Rozhodčí: Valášek - Chládek, Vorel

Diváci: 4326

Sestavy:

MŠK Žilina:
Dúbravka - Angelovič, Piaček, Šourek, Leitner - Vyskočil (46. Zlatkovič), Jež (68. Bello), Guldan (86. Škvarka), Kobylík (68. Žilák) - Lietava (46. T. Majtán), Oravec (76. Fótyik).

AC Sparta Praha:
Blažek - Řepka, Pamič, Kušnír, Brabec (84. Hohender), Kovba (46. Třešňák), Krejč (46. Zeman), Jirouš (46. Vacek), Lačný (61. Hejda), Sionko (72. Kadlec), Kucka (76. Folprecht).

Odkaz na video ze zápasu MŠK Žilina - AC Sparta Praha

Odkaz na druhé video z utkání Sparty v Žilině

Bombito | 14.02.2010 12:56 Vstoupit do diskuze
20