Nemám ani trochu rád ty zápasy “z povinnosti”: Budějky, Dukla… Někdo těm mančaftům neuctivě říká “roští ligy”. V zápasech s nima nejde nic moc získat: ať už je porazíte jakkoli, vždycky tam bude nějaká pachuť. Naši hráči mívají problém najít motivaci a oni většinou parkujou autobus, tak to ani nebývá fotbal ke koukání. Ostatně, podobně složitý to je i pro fandy a i proto jsem musel v úterý smeknout před tím, jak jel náš Kotel. Jasně, na pohár s Duklou nezorganizujete pyroshow ani choreo, ale samotný support během zápasu šlapal fakt slušně. Samotný mač byl pak opravdu povinná jízda: nicméně, byl jsem moc rád za nasazení dalších a dalších našich odchovanců a kluků z Benga. Kdyby se Adam Ševínský nezalekl své šance po čtvrthodince, byl bych úplně spoko.

To je ale minulost, v sobotu čekal “výjezd jara” do Olomouce. Jak se stává příjemnou tradicí, Sigma nám nechává celou mušli a ta obrovská celistvá plocha přímo vybízí k fanouškovským prezentacím. Ostatně, na to, co jsme tam vloni předvedli s trikama, si bude spousta z nás pamatovat do hodně pokročilého věku. Letos tam hrajeme bohužel o poznání dřív, takže nelze počítat s letní pohodičkou jako v minulé sezóně, ale možnost se fanouškovsky ukázat si určitě ujít nenecháme. Lístky mizejí závratnou rychlostí a než se stačím vzpamatovat, rozhýbat a domluvit, jak a s kým pojedu, kupuju jeden z posledních ani ne 60 zbývajících lupenů. To byl fofr! Bude to zase velký!

Mám zejména díky skvělé stránce, kterou právě čtete, možnost trochu víc nahlédnout pod ruce lidem, co fanouškovské aktivity vymýšlí a organizují a teda řeknu vám, že mi často padá čelist. Opakovaně do toho všeho vrážet tolik energie, času a umu, je opravdu přímo fascinující. V sobotu brzo ráno autobusem plným takových frajerů a frajerek vyrážím směr Olomouc. Na cestu máme kromě sparťanského pivka, bez kterého by to nešlo, sbaleno nějakých 4,200 barevných fólií a přes 3,800 kulichů. Všechny tyto propriety sehrají důležitou roli v sobotu podvečer. Před 11. čekáme srocení u vchodu na staďák, než nás domácí dle dohody pustí na ochoz.

Na tomto místě se sluší poslat velké poděkování do Olomouce: ten klub se moc dobře chopil možností, které má a může poskytnout. My si rádi vezmeme nabízený prostor a oni zas nějakou tu kačku navíc. A taky se jejich stadion a tím i klub na pár dnů dostane na titulky sportovních plátků. Přímo na místě pak máme moc fajn zkušenost i s místní pořadatelskou službou: nikdo nás neprudí, nevymýšlí žádné překážky ani buzerace - nechají nás se po sektoru pohybovat úplně volně podle potřeby. Díky moc za to!

Před polednem se na nás usměje sluníčko a to se pak pracuje hned lépe a radostněji. Na roznos dorazí opravdu spousta lidí - podle mluvy je poznat, že spousta z nich je mimopražských fans ACS. Spartička je prostě celonárodní fenomén, který táhne bez ohledu na výsledkově slabší sezónu. Díky počtu rukou, co se přikládají k dílu a také díky velmi pečlivým plánům, kdy je celá mušle detailně rozkreslená do dílčích sektorů a tak je jasné, kam patří jaká barvička, jde celá příprava jako po másle. Máme raz-dva hotovo a velký dík patří všem, kteří přišli pomoct. Já jsem vždycky rád, když se roznosů účastní hodně lidí a nejen proto, že tam tím pádem nemusí nikdo trávit neúměrné množství času a lidi mají z brigádky ještě pořád radost. Snad ještě důležitější mi přijde to, když si co nejvíc lidí může sáhnout na to, že příprava chorea opravdu není žádnou akcí tajemného spolku iluminátů. Naopak - je to docela fajn strávený čas pro úplně normální fandy jako jsem já nebo vy. Kluci, holky, mladí, staří… Před Derby bude určitě taky možnost se zapojit, tak sleduje SF a sociální sítě.

Když je rozneseno, zkontrolováno a uklizeno, zbývá nějaká hodinka a půl do otevření stadionu. Dáváme si 2 pivka a jídlo v blízké docela fajn hospůdce, která ale evidentně vůbec není připravena na dnešní nájezd. Naštěstí všechno stíháme a s otevřením turniketů jsme na svých stanovištích u jednotlivých vchodů, aby se mohly rozdistribuovat připravené kulíšky. Ona skvělá organizace a dobrá logistika je jedna věc, ale kdyby se informace o tom, co se chystá, nedostala mezi lidi, tak se můžete jít klouzat. Já ale žasnu, jak se dnešní plán vstřebal. Na takto velký výjezd, pochopitelně, vyrazí spousta lidí, co nejezdí nijak pravidelně, ale zjišťuju, že takřka všichni jsou skvěle připravení - nikomu není potřeba dlouze vysvětlovat, co se po nich chce: absolutní většina o akci moc dobře ví a má připravené dvoukilo, přesně podle instrukcí. Dostanou u vstupu kulíšek a jdou. Na upozornění, že se nasazuje až v 5. minutě většina reaguje krátkým “jo, jasně - vím.” Určitě i díky loňské parádě jsou si lidi vědomí, že opravdu stojí za to být disciplinovaný ohledně dresscodu i dodržování pokynů. Jenom tak se můžou podařit velké věci, na které budeme dlouho vzpomínat.

Když ráno vykládáme to množství krabic plných kulichů, tak se mi zdá úplně neuvěřitelné, že bychom se mohli někdy dostat až na dno - ale po hodině a půl hustého provozu směr ochoz nám fakt zbyde posledních pár kousků. Wow! Všech 3,800 se jich dostalo nahoru… Je potřeba počkat na opozdilce a tak nestihnu ani plachtu Letenských ani kulichovou Minutu M, ale když asi v 10. konečně vykouknu na mušli, ten dojem mě málem srazí do kolen: mají je opravdu všichni! Pohled nahoru na tu nekonečnou, strmou a ničím nepřerušovanou plochu, která je do posledního místečka zaplněna postavama v černých oděvech zakončených svítivě červenou čepičkou, bez přehánění bere dech. Bravo, sparťani a sparťanky!

Ve 12. minutě pak proběhne celosektorové choreo, o které mám lehounké obavy, protože ono sice má každé sedadlo fólii té správné barvy, v reálu to ale není tak jednoduché: na výjezdech, samozřejmě, nikdo nesedí na místech a tak si lidi vezmou do rukou prostě barvu, kterou mají nejblíže u sebe. Snad všechno dobře dopadne, říkám si a nemůžu se dočkat, až uvidím obrázky… Dělené Sparta - Praha pak ukáže, že na staďáku je spousta ACS-fans i mimo mušli. V nějaké 20. minutě se chtějí před sparťanama ukázat i domácí a vytáhnou ve svých sektorech malé mávačky v barvách. Vypadá to docela pěkně a kvituju, jak se tímto způsobem zvedá kultura supportu napříč ligou.

Na hřišti od začátku dominuje Sparta, ale Honza Kuchta bohužel pálí svoje šance. Je mu přáno až v 25. po našem rohu, kdy dorve odražený míč do sítě. Kuchta Belmondo! Mám pak dojem, že se bohužel trochu opakuje scénář z podzimních zápasů a po našem gólu vyklízíme pole. Do hry se dostává mnohem víc Sigma a po šikovné výměně a propuštění v našem vápně srovnává Zorvan. Do kabin se tak jde za stavu 1:1. Po změně stran dál pokračujeme v nemastném-neslaném výkonu a nutno sportovně uznat, že domácí mají ze hry více. Mě fakt strašně deptá, když vidím Spartu hrát takovouhle holomajznu, co nemá hlavu ani patu - nakopávané míče, které bez problému sbírá soupeřova obrana. Na tohle se mi kouká fakt špatně! Takový ten otravný koktejl nepřesností, tvrdosti, zdržování a dřeváckosti, který ovšem nesmlouvavě ukrajuje minutky zápasu, nás doprovází až do 80. minuty, kdy Martin Vitík nezvládne tělem zablokovat protihráče a fauluje v šestnáctce. Jasná pentle a Olomouc má šanci zatlačit nám oči a ukončit to utrpení. Když je po nějaké době doprotestováno u sudího a vyžluceno, přilítnou z našeho kotle na plac 2 kelímky. Ačkoli je balón na puntíku, Peter Vindahl se svým rozvážným krokem vydá uklízet plochu. “Teď by nám fakt pomohlo, kdyby chytil” bleskne mi hlavou i když vím, že Peter není žádný penaltový čaroděj. Ale vzpomeňte na Malmö! Nevím, jestli ho rozhodí Vindahlovo vyrušení anebo prostě neustojí tíhu okamžiku, Zorvan kopne pentli úplně mizerně a Peter ji ani nevyráží, ale normálně chytá oběma rukama. Ještě s balónem “v teplých” se otočí k rozjásané mušli a zapumpuje si. Ví, že tohle bylo fakt důležité. Je až fyzicky cítit, jak se v ten okamžik úplně obrací momentum zápasu.

Po penaltě se na tribuně rozhoří rudé ohně Letenských a chvíli není nic vidět - když se kouř rozplyne, dostane z hloubi pole dobrý balón do náběhu Victor O. a na rozdíl od jeho předchůdců v útoku nezkouší prostřelit gólmana - suše mu to pošle do kisny. Nazdaaar! Praporek však letí nahoru - achjo! Do věci se obligátně vkládá VAR, ale já nic nečekám - fík platit nebude, ztratíme (zaslouženě) body a v pondělí si v lepším případě přečtem verdikt komise, že byl gól neuznán nesprávně, což člověka už akorát nasere. Malou naději mi dává to, když přezkum trvá dlouho, i když to celé nechápu: pokud vím, tak už disponujeme slavnou kalibrovanou lajnou, která sama vyplivne, jestli ofsajd jo nebo ne. Co na tom sakra tak trvá? K mému překvapení nakonec sudí ukazuje na puntík. Gól platí! Siuuuu! V té chvíli na mě nějak dolehne tíha celého dne: ranní vstávačka, cesta, roznos, ty stovky kulichů, starost o to, aby všechno klaplo, zklamání z naší hry, chycená penalta a teď lámeme zápas po zásahu VARu… Jsem z toho všeho tak hotový, že zvládnu jenom zvednout ruce. “My tady nakonec vyhrajem!” opakuju si pro sebe nevěřícně… Protože v tu chvíli už o tom není pochyb: Olomoučáky ten mač musel stát mraky sil a teď jsou úplně na dně.

Navzdory špatnému výkonu vítězíme 2:1! Senzace - tak jsme to kolikrát viděli u šampiónů předchozích dvou sezón. Děkovačka moc pěkná, ověnčená kulíškama: jak na hráčích, tak i na celé mušli je vidět ohromná úleva. Tohle vůbec nebylo snadné vítězství! Než se k nám před staďák doplazí náš bus, prohlížím si fotky z té parády, která dnes krásně vyšla na hřišti i v hledišti. Skvěle a díky všem!

Za týden čeká nejdůležitější zápas sezóny, kdo můžete přijďte pomoct s přípravou. Na hřišti i v hledišti tam musíme nechat všechno!

V Praze na Letný hraje pražská Sparta!

Novák


Co se aktuálně mezi fans děje?

Lepší pozdě, nežli později - report ze zápasu Sparta - Dukla v Mol Cupu

Pánové, to nebylo dobrý…report ze zápasu Sparta - České Budějovice

Fanynka měsíce - Jitka - vlajkonoška FCS Žatec

Vyprodejme opět mušli v Olomouci!

Pro tři body do Karviné - report z výjezdu busem Fanklubu do Karviné

Optimisté, pesimisté, realisté - report z výjezdu do Karviné

Občas to musí bolet - report ze zápasu Sparta - Hradec

Král Jan je zpět. Díky bohu. - report z výjezdu za Spartou na Slovácko

Zase brzy nashledanou! - report z výjezdu za Spartou so Leverkusenu

Sparta B je taky Sparta, aneb Budějčáci zvykejme si - report z utkání Dynamo České Budějovice - Sparta B

Klíčit fotbalový život - report z utkání Sparta - Inter Milán v Lize mistrů na Letné

Fanoušek měsíce - Michal Krása

Pomáháme - Sanitka splněných snů

Gaginek: „Prostě k tomu jednou čuchneš a už jedeš :-)“