Tak tu máme opět po roce 1. květen, pro někoho svátek lásky, pro někoho svátek práce, pro jiné, jako například jsem já, prostě jen sobota. Jelikož jsem neabsolvoval o Filipojakubské noci žádný to masakr čarodějnic, probudil jsem se čilý, neopotřebovaný, plný energie a dokonce v sedm hodin ráno. Bylo by tedy škoda nevyužít této příznivé konstelace a zůstávat zavřený ve čtyřech stěnách, zvláště, když venku i sluníčko začalo vystrkovat paprskáče. Tak kampak tedy vyrazím? Na Petřín? Do fučíkárny? Na Mírák?....nebo na jiná místa, kde jsou nám dnes slibovány světlé zítřky, život bez dluhů, či všechno zadarmo?....Ale prd, kašlat na politiku, pojedu na Strahov, zkontrolovat naše fotbalové mládí, jaký udělalo pokrok za ten cca měsíc, co jsem ho viděl naposledy.

Sedám tudíž na čtvrtou nejlepší hromadnou dopravu v Evropě, jak je nám předkládáno partičkou kolem horolezce Béma ( upřímně by mne zajímalo, jak k tomu došli, ale to sem nepatří ) a po několika přestupech se dostávám na Větrnou hůrku a pomalu se šinu pěškobusem na Rošičák.

Dneska naše béčko hostí tým FC Vysočina Jihlava. Nedávný to účastník nejvyšší soutěže, který před letošním startem druhé ligy deklaroval jasnou touhu se vrátit do Gambrinus ligy, chytil v posledních zápasech výtečnou formu, vyhrál čtyři poslední druholigové zápasy a po ne moc dobrém začátku se posunul už na čtvrté místo v tabulce, i když s velkou ztrátou na postupové pozice…ale jelikož v našich fotbalových končinách nic není nemožné, třeba to nakonec ta postupová pozice přeci jen bude:-)

Naši mlaďoši v minulém kole přivezli cenný bod z karvinské půdy a já jsem byl zvědavý, zda tento výsledek potvrdí i v domácím zápase. Ač mírný skeptik, jelikož se našim juniorům daří více na hřištích soupeře než „ doma „ na Strahově, doufal jsem, že dnes se karta obrátí a kluci nějaké body urvou a ukáží, že jejich herní zlepšení, o kterém mluvil trenér Svoboda, ponese ovoce.

Strahovský stadion Evžena Rošického mne přivítal zalitý sluncem a pořadateli v žlutých vestách. Jelikož člověk cestou do kopce nějakou tu energii vydá, tak jsem ji doplnil jedním kelímkovým jihlavským Ježkem ( jak dnes zvláště symbolické ) netuše, že hráči hostujícího týmu mi ty Ježky přibalí na zpáteční cestu ještě tři.
Usedám na „ zaplněné „ tribuny, kde se nás nakonec bude tísnit neskutečných 215 , s očekáváním fotbalové partie aspoň průměrné úrovně.

Chlapci přicházejí na trávník, ze širšího kádru áčka nastupují Folprecht, Krejčí, Kalouda a Sus. Jurdík a Polom zůstávají jen na lavičce. Hosty přivádí na hřiště v roli kapitána bývalý sparťan a svého času velký to talent, Filip Dort. Vítám se s Bombitem a už napínáme zraky na dění na trávníku.

Můj optimismus o nějakém to bodovém úspěchu dostává trhlinu hned ve 4. minutě, kdy Mešanovič ( btw, moc šikovný to chlapík ) za naprostého nezájmu naší obrany zatlouká prvního ježka do naší sítě. A aby se tam necítil tak sám, posílá mu k němu za čtrnáct minut dalšího bratříčka. A jelikož je v naší brance zdá se místa stále dost, šoupne jim tam Filip Dort, opět za statické asistence celé naší obrany, v 26. minutě třetího do party. Tak a je to, tři střely, tři ježci…nechci sýčkovat, ale je dle mého po zápase. Fanoušci Jihlavy, kteří na Strahov dorazili i s bubeníkem a velkou, pěknou sektorovkou, můžou slavit. Do konce poločasu se už nic zvláštního neděje a já jen kroutím hlavou, jaké triviální věci dokáží zkazit naši kluci, jak chybí pohyb, myšlenka, jakoby pánové nechali základní fotbalové dovednosti v šatně. A nejsem sám, nejenom přítomní diváci, ale i zápas sledující GSM Pepa Chovanec si může hlavu ukroutit a rukama rozhazovat do prázdna. No, chlapci, moc jste ho nepotěšili a on vás nejspíš také nepotěší.

Je tu přestávka, odcházím do útrob stadionu, kde potkávám Sigiho, má se dobře, chlapík jeden ušatý, má dobrou náladu, prostě Sigi. Dávám si jednu neperlivou a vracím se na své místo, doufaje, že mi ho nikdo z postávajících nezasedl. Uff, je volné, díky Bombito za pohlídání :-)

Tak a jdeme na druhý poločas. Hra se defakto nijak neliší od průběhu prvního poločasu, Jihlava si hraje to svoje, naši kluci si přihrávají navzájem uprostřed hřiště a čas plyne. Svoboda se pokouší oživit hru střídáními, která ovšem kýžený efekt nepřinesla a zápas se tak, kromě dvou téměř gólových situací na obou stranách dohrává vlastně jen z povinnosti. Jihlava si to zkušeně hlídá, naši na víc nemají. Zápas končí, Vysočina vyhrává v pohodě 3:0, gratulace míří k trenérovi Urbanovi a naši šampónci odcházejí se svěšenými hlavami do šatny. Jestli to takto bude pokračovat, tak nás sestup o patro níže nejspíš nemine. Neřekl bych, že se kluci nesnaží, to ne, ale prostě ta kvalita tam není, no.

Na závěr ještě malé subjektivní hodnocení několika hráčů. Folprecht bohužel nulový, z formy, ta tam pryč je jeho tvořivá kreativita, myšlení, rychlé přihrávky atd, velká škoda! Snad se do toho opět dostane, možná by mu pomohlo v příští sezoně hostování v nějakém prvoligovém mužstvu, aby si osahal jiné prostředí, jiný styl apod. a ukázal, zda má na to, být v budoucnu opravdovou oporou, ale to by svědčilo více hráčům. Luboš Kalouda v první půli neviditelný, v druhé se o třídu zlepšil, ale je to pořád málo, při pohledu na něj nechápu, jak mohlo CSKA vysázet na dřevo za něj tolik peněz. Přesto věřím, že se do toho Luboš znovu dostane, já v něm výborného fotbalistu prostě pořád vidím, má to určitě v sobě, ale momentálně je to málo. Koukej se dát do kupy, chlape! Láďa Krejčí, co k němu. Utkání mu nesedlo, lítal v první půlce po lajně, ale totálně bez efektu, nerozuměl si se spoluhráči, byl zbrklý, ani jeho vyhlášené centry nepřicházely, v druhé části vymizel úplně. Martin Sus jako jeden z mála se mi celkem líbil, ze začátku hořel stejně jako celá obrana, ale pak se do toho dostal, čistě odebíral míče, hrál dobře pozičně, podporoval ofenzivu, v první půli z místa krajního obránce, po přestávce po vystřídání Doležala se přesunul na stopera. Milan Jurdík střídal, měl jednu obrovskou šanci, ale tu zlikvidoval bravurně Uvarenko, víc nestihl. Ještě mne zaujal tak akorát Aimen Belaid, snažil se, nebál na sebe vzít odpovědnost, hrál docela kreativně. Ostatní nestáli za řeč.

Po skončení utkání rychle na socku, dát si dobrý obídek, spláchnout žízeň dvěmi dvanáctky u Jagušky a pak se jen těšit, přemýšlet, nervovat se, jak to dopadne v jižním Polsku. Snad lépe, než na Strahově, páč to opravdu byla trága. A koukejte fandit!

taborita1


Statistiky zápasu

Sparta Praha B - Jihlava 0:3 (0:3)

Branky: 4. a 18. Mešanovič, 26. Dort

Rozhodčí: Bílek - Lhoták, Teuber

ŽK: Putz (Sparta B)

Diváci: 215

Sparta B: Pávek - Sus, Doležal (46. Droppa), Švec, Belaid - Kalouda (82. Divíšek), Folprecht, Rada, Krejčí - Putz, Nádeníček (70. Jurdík). Trenér: Z. Svoboda.

Jihlava: Uvarenko - Gabriel, Tlustý, Karlík, Gavrič - Dolejš (55. Veselý), Görner, Gába, Dort (68. Cihlář), Krutý (84. Caha) - Mešanovič. Trenér: Urban.