Pohárová středa se mi super hodí: zrovna mi končí izolace, venku azůro, konec Covidových omezení, tak můžem konečně na stadion na permici a není potřeba úderem nějaký bejt v pozoru u kompu a doufat…Taky se těším na předzápasový soustředění – dlouho jsme se s klukama pořádně neviděli a přes ty vocapy a mesindžry to není úplně vono.
V tramvaji cestou slyším tatínka jak synkovi ve Sparťanským říká “dostanou štyrku a pojedou…” – v duchu se ušklíbnu a pomyslím si, že tatík asi nějakej pátek Spartu neviděl. Tatík se nakonec ukázal jako Prorok i když to asi ani sám nečekal.
Pifko se protáhne a na svým fleku (ta židlička mi taak chyběla :o) sedím až těsně před hymnou. Po nástupu minutka potlesku pro Ukrajinu. Palec nahoru za tohle! Žádný rozmáchlý gesta jako dělaj jinde: dresíky, tričička, pásky hráčům, o kerejch 10 minut před koncem přestupáku nevěděli, jestli je chtěj… Prostě podpora trpícím lidem – nakonec každej soudnej ví, že Ukrajinci potřebujou úplně jiný věci, než aby si klub, o kterým v životě neslyšeli, natáh jejich barvy. (Mimochodem, nepatří to sem tak úplně, ale Češi a Češky mi svou podporou naprosto vyrážej dech!)
Ale k fotbalu: Jak známo, Velkej Čáp má problémy a já sice neumím posoudit, jak se to může podepsat na mančaftu, ale letos hrajou hluboce pod svý možnosti. Maj ale trenéra, kterej rok co rok dokáže udělat z hovna bič a s týmem plným nounejmů hrát tak, že si troufnou na každýho. Nakonec Bouli v minulým kole vykostili 4:0… Všichni víme, že to dneska nebude snadný.
Začátek oboustranně opatrnej: nic moc se neděje – Sparta má snad optickou převahu, ale šance žádný, Jablonec vůbec nic. Až ve 35 Pilař pošle zdálky prudkou přihrávku, kterou si najde Hovado a z jedničky křížem k tyči nedává Hečisovi šanci. Musím sportovně uznat, že celá akce nádherná: Hovado to trefilo náramně a samozřejmě se pak chová jak Hovado. Tak my z protilehlý Hovadu připomenem, že je Hovado, aby náhodou Hovado nezapomělo na to, že je Hovado. Nic naplat: tečem 0:1. Po gólu se trochu přitlačí, ale šance žádný: nějakej přímák či roh, ale ty kope v celým zápase jak Bořek tak Láďa Bolognese naprosto šíleně. Naštěstí do půlky srovnáme, když Hložanovu ránu gólman vyrazí pouze k Točvanovi a ten vsítí svůj druhej v našem dresu. Hned nato měl šanci ještě Pešek, ale Hanuš dobře vyběh, takže nic. Zastavím se ještě u hodně oranžovýho faulu Wiesnera na Hovado: Wiesy tohle dělá a což o to, vybírá si ty správný zmrdy, ale pokaždý trnu, kdy už to bude za redku. Po tom, co jsme zrovna vyrovnali, jsme v laufu a je těsně před pauzou - hrozná blbost!!! Gól do šatny vždycky potěší a tak nejdem do fronty na hajzlík úplně ve špatný náladě. Po pauze je ještě veseleji, když z prvního rohu, kterej nešel do prvního obránce na bližší tyči, Bořek nachází LK37 a ten věší z blízka pod břevínko. 2:1 -Tak už to dohrajem vklidu, ne?!
Ne! za 2 minuty dáváme Jablonci čuchnout a po odrazu přímáku to Kratochvíl napálí křížem do naší sítě. Sudí ten banán dlouze zkoumá na videu a snad 6-7 minut se nehraje. Hrozný! Všichni už se s gólem smířili a nejlepší by bylo hrát dál, ale musí stát u kruhu jak vocasové a čekat než si hlavní zavolá s Varem, pak s k tomu přizvou ještě postranního… Jediný dobrý je, že se Hovado jde optat, jestli sudímu u toho monitoru není zima a nechtěl by třeba svařák na zahřátí. Za to vidí Hovado kartonek, tak aspoňže tak! Po dlouhém přezkumu se nedobíráme ničeho a prostě se pokračuje, jak se skončilo. Dobrá práce, pane VARe!
A aby byl večírek perfektní, po dalším katastrofálním nedorazu v naší obraně za pár minut hlavičkuje Štěpánek docela v poklidu do naší sítě a vrací Jablonci vedení. Jabka pak prakticky přestávaj hrát, věnujou se spíš polehávání a tahaj čas. Sudí jim jde naproti a v 60 zase předlouze zkoumá kdesi cosi, co nakonec stejně není nic. Sparta se snaží, pořád je to “jenom” o jeden a nějaký šance jsou, ale hra je hodně kouskovaná, pořád někdo někde leží… Za zmínku stojí nástup Caspera Hojera po předlouhým zranění (naposled hrál proti Rapidu!).
Naštěstí si sudí zachová nějakej zbytek soudnosti a ukazuje na tabulce 11 (!!!) minut. To mi připadá přiměřený k tomu cirkusu, co tam u videjka rozjeli. Když vidím 11, najednou nepochybuju, že toho fíka dáme. A taky že jo, ve fázích totální ofenzivy v 5. minutce nastavení zas jeden odraženej balonek vyplave k Točvanovi a ten už ví, co s tím! Prodlužuje se 2x15, ale já už nemám pochyb, že to zlomíme. Jabka, při vší úctě, po gólu na 3:2 přestali hrát a snažej se zápas hlavně dohrát, doválet a dozdržovat.
Hned zkraje prodloužení to veme Hložan na sebe, prosmýkne se a vybombí pod víko: Zásah! Potopená! Je jasný, že je hotovo, Jablonec už nemá sil: naopak, Sparta může přidat, ale Hložanova rána míří do břevna a Souček do tyče, takže nakonec 4:3. Výborná ukázka charakteru v těžkým zápase, taky Bořík ukázal, že pořád může bejt platnej a Hložan po sérii mdlých výkonů zas jednou ukázal, kdo je tady talent miliónletí!
Novák
AC Sparta Praha – FK Jablonec 4:3p (1:1)
Góly: 45. a 90.+5 Čvančara, 47. LK37, 92. Hložek – 35. Malínský, 50. Kratochvíl, 57. Štěpánek. ŽK: Wiesner, LK37, Čvančara, Souček, Heča – Malínský, Martinec, Kratochvíl, Černák. Rozhodčí: Klíma – Caletka, Hájek. Diváci: 4986.
Sparta: Heča – Wiesner, Vitík, Hancko, Laco Krejčí (77. Minčev) – Pešek (66. Haraslín), Sáček (66. Højer), LK37, Dočkal (102. Pavelka), Hložek – Čvančara (108. Souček).
Jablonec: Hanuš – Surzyn, Martinec, Kubista, Zelený – Malinský (85. Smejkal), Hübschman (106. Nykrín), Kratochvíl, Houška (96. Ikaunieks), Pilař (70. Černák) – Silný.
