Druhé kolo nadstavby hrajeme doma s Votrokama z Hradce: týmem, kterej na Letný na podzim sice dostal čtyřku, ale všichni víme, že za to si dneska nic nekoupíme. Minule porazili galaktickou a tak nás určitě nečeká žádnej snadnej zápas. Přestože je vede mně osobně nejmíň sympatickej trenér v celý lize (pán s kšiltofkou je samozřejmě mimo kategorie), musím sportovně uznat, že jejich výsledky asi nebudou jenom štěstíčkem…

Sparta od posledního středečního zápasu o nic nehraje (brrr, ještě se mi zvedá kufr, když si na ten mač vzpomenu), ale stejně jako 7300 dalších si říkám je krásně, hokejový dilema vyřešený, sobota večer mi vyhovuje a přiznám se veřejně i k maličký naději někde v koutku, že ti nad náma třeba taky někde zakopnou a kdoví jak se to ještě celý zamotá… takže ladím formu v osvěžovně jako obvykle s předstihem, ve kterým, kdyby na to člověk šláp, by se asi skutečně dalo dojet i z Rennes do Angers.

Předzápasovej program hodně zajímavej: dovídám se jak je to s tím časem v ragby, hrajem rolovou hru, kde má každej za úkol před ostatníma uhájit umístění nového stadionu, v gastro okýnku se objeví, že od léta se do Šuej-ču-žou bude povinně přidávat poloviční porce korýše, pak jedou chvilku “Manželské etudy” a nakonec probíráme úskalí komunikace mezi klubem a fans, což je téma natolik výživné, že prosírám jak Costíka, tak Šulovu loženku a usedám až v čase 1:20. Hanba mi!

Sestava s jedním velkým vynuceným překvápkem, když se při rozcvičce zraní Hložan, ve středu pole Kara a s páskou David Pavelka. Pro mě je překvapením i Julda na lávce, o kterým jsem byl přesvědčenej, že áčko se ho už netýká. Pavelka se zkraje prezentuje dvěma dobrýma střelama – před tou první si dal Karabec hodně dobře tělo, aby se k balonu nedostal obránce. To bych od AK nečekal a tleskám! Hradec nehraje žádnýho zaňďoura: šance maj oba, Sparta, jak to tak na Letný bývá, optickou převahu, ale Heča předvede pár docela těžkých zákroků po brejcích. V první půli nakonec asi víc a těžších, než Vízek v kisně naproti – v paměti uvíz zákrok ze 14.minutky, kdy Kubala pálil tvrdě do vinglu.

Aktivní hra pokračuje, nějaký miliónprocentní šance nemáme, LK37 v 15. hlavičkuje nad a pak to pokaždý skončí na nějaký nepřesnosti, nedorazu a když už je to na bránu, tak nepřesně, slabě a tak nějak nijak… Symbolicky ve 23. minutě proběhne vzpomínka na Pepu Šurala, protože v pátek bylo smutné výročí jeho tragické smrti při nehodě v Turecku. Nezapomeneme! Ve 38. kopeme přímák ze stejnýho místa jako v derby a všichni doufáme, že to Šula Haraslín dá jako tenkrát, ale asi chybí teč o něčí pozadí a tak Vízek ukryje do teplých. První půle jak jsem ji čekal: hodně důrazu, soubojů ale žádný zákeřnosti – na druhou stranu se zásluhou obou docela hrál fotbal. Je jasný, že nepřijeli žádní nazdárci. Možná mě někdo fotbalový teorie znalejší opraví, ale teda současnej Kara mi nepřijde jako někdo, komu by Bořík jen zabíral místo - skoro o něm nevím, ale možná mám nerealistický očekávání, klukovi je pořád teprv 18, žejo… O půli se bavíme s lidma v sektoru a já vyjadřuju neochvějný přesvědčení, že vyhrajem: čekám, že Hradec od 70. začne uvadat a přetlačíme je.

V 51. Minutě stahuje obránce Leibl Točvana a píská se Elfmeter: naštěstí nikdo nic nevymejšlí a nechaj to Hancimu. To by nebyla kaprliga, kdyby se nezkoumalo ze všech stran a úhlů, ale Dávid se nenechá prodlevou rozhodit a kopne to přesně a jistě a i když gólman jde na správnou stranu, nemá šanci. 1:0. O další 4 minutky chceme všichni další pentli po zákroku na Šulu, ale tuhle pan VAR neposvětí. Po hodince nastoupí Bořek a já doufám, že si to pohlídáme a urvem jedno z těch vítězství, který nejsou moc ke koukání, ale jsou stejně za 3 body. Navíc druhá půle z naší strany lepší, aktivnější: Hradec nemá nic. V 64. foukne sudí Haraslínovi faul na Vlkanovu před našim vápnem: TV jsem neviděl, z tribuny (a mám to dost daleko) se mi to zdálo jako nefaul… Ať je to jak chce, přímák kopne Rada, kterej je na hřišti tak minutku, opravdu hodně ostře a přesně a světedivse balón projde až k naší brance, kde jej Leibl dorazí pod víko. 1:1 a je zaděláno na problém! Sparťani se snaží: hraje se prakticky na jednu bránu, Hradec už nehrozí ani z brejků, ale do slušného výkonu se rozchytá jejich gólman a s přibývajícím časem je to čím dál větší křeč. Pavel Vrba se snaží co mu lavička stačí: v 85. musím jít s pískem a přijdu tím o poslední střídání, ale hned po návratu stačí letmý pohled, aby mě jeden hráč v rudém upoutal svým typickým ledabylým nepohybem, který bych poznal mezi tisíci – ano, ve chvíli největšího zoufalství pár minut před koncem nasazujem Juldu! Kluk kterej sice nevyčnívá ani v béčku, ale je ready do zápasu, ve kterým de facto o nic nejde: vždycky lepší, než kdybychom se měli koukat na nějakýho snaživýho cucáka! V 86. vytáhne Heča další zákrok, jinak byl večer ještě smutnější. Nakonec Čvančara v jedné z posledních akcí zakončí sice slušně ale tesně vedle pravýho dolního růžku a já si nemůžu pomoct od pocitu, že tohle měl být gól (někdo z našich tuším už i zvedal ruce…). Nic naplat: končí to remízou. Nejsem Ušák a tak nemám šajnu, co by na ten zápas říkal “nezaujatý divák”: já odcházím nasranej. Čekal jsem, že když už jsme jasně třetí, budou lehký nohy, zahrajem si fotbal, zkusíme neokoukaný ksichty, bude hodně gólů, akcí…

Je to takový divný rozpoložení: už od minulé středy na Hané vím, že budem třetí, tak co mám co bejt naštvanej, když je teď pod tím pouze oficiální razítko, ale frustrace teda velká. Co mě mrzí asi nejvíc je, že jsem neviděl zas žádný mladý: AK mě neoslnil, ale je určitě dobře, že hrál. Je jasný, že jako fanda chceš pořád vítězství, ale každej příčetnej by stejnej výkon a výsledek kousal mnohem líp, kdyby tam v sobotu pobíhalo 5-6 béčkařů. Navíc v situaci, kdy se už hraje jen o žízeň.

Nakonec si dovolím malou psycho vsuvku o frustraci: nikdy jsem nikoho netrénoval, ale vždycky se mi těžko chápali frustrovaní trenéři – frustrace podle pouček pramení z bezmoci: neschopnosti se situací něco aktivně udělat. Tudíž chápu frustraci u fanouška, kterej (až možná na majka, kterýho volání dolehne k Vrbově uchu aspoň občas) nemá na nic vliv a musí celou sračku jenom bezmocně vytrpět. Naproti tomu má trenér spousty možností jak ovlivnit to, co se na hřišti ne/děje. Střídat (5x!!!), dávat pokyny, měnit rozestavení… Pokud to vypadá jako v sobotu, tak u trenéra těžko jde o bezmoc – prostě to udělal blbě a čekal bych, že se k tomu bude schopnej s těma zkušenostma postavit čelem.

Zbývá věřit, že se po tomhle semknem a koncentrujem na středu! Jak se znám, budu tomu zas věřit a fandit. Co vy?

Novák


AC Sparta Praha – FC Hradec Králové 1:1 (0:0)

Góly: 52. Hancko (pen.) – 66. Leibl. ŽK: Haraslín, Vitík – Leibl, Čech, Soukeník. Rozhodčí: Hocek – Kříž, Šimáček. Diváci: 7371.

Sparta: Heča – Wiesner, Vitík, Hancko, Højer – Pešek (84. Juliš), Pavelka (85. Sáček), LK37, Karabec (59. Dočkal), Haraslín (68. Minčev) – Čvančara.

Hradec: Vízek – Čech, Král, Leibl – Mejdr, Kučera, Vlkanova (90.+3 Prekop), Kodeš, Novotný – Kubala (85. Soukeník), Vašulín (63. Rada).




Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Co týden dal a dá jaro 2022 (12.díl)

Přijela Paříž, křičely děti....- report ve Fotbalové horečce z návšty zápasu Angers - PSG

Jak chachaři dostali ve fotbale i v hokeji - report z výsledkově vydařeného víkendu

Prales tour SF - prolog

A winner is....SPARTA! - report z výhry Sparty U16 ve finále Memoriálu V. Marečka nad slavií

Co týden dal a dá jaro 2022 (11.díl)

Fanoušek na posledním místě - komentář k aktuálnímu dění

Sváteční den v mimořádně dobré společnosti - report ze nedělních zápasů áčka i béčka Sparty

Plichta béčka ve Vlašimy - report z výjezdu na zápas naší rezervy

Co týden dal a dá jaro 2022 (10.díl)

Nakonec docela dobrý - report z výjezdu za Spartou do Teplic

Co týden dal a dá jaro 2022 (9.díl)

Srdeční záležitost/Herzenssache - report z výhry nad Baníkem

Decentní černá šála s logem - nový kousek v kolekci SF

Postup jsme nepřivezli aneb dvoudenní výjezd na hokej do Liberce