Už na vycházce s dětma si v sobotu všímám, že jsem “toho rána poněkud neklidný”- procházím si obvyklý spouštěče mužský podrážděnosti, ale spal jsem dobře a hlad nemám – tak co se se mnou děje? Ajo, večer s Baníkem! Jsem nervní: dneska už to musíme dát! Jakkoliv! Nic jinýho neexistuje! Nevím, jak to kdo máte s předzápasovým osvěžením, ale já se na předzápasový pifko obvykle těším stejně jako na zápas samotnej. To, že je fotbal jen záminka u mě platí tak fifty-fifty prostě. Udělat si čas, chvilku neřešit děti, matky, školky a termíny – sedět s podobně naladěnejma lidma, pít něco dobrýho s nízkým obsahem alkoholu a mudrovat o klubu našeho srdce: člověk se připraví na zápas, potká se s lidma, s kterejma se třeba nějakou chvíli neviděl: prostě předzápasová pohoda. V sobotu se mi ale z tý duše nechce: na fotbal jdu, o tom nepochybuju ani na vteřinu, ale do hospody mě to netáhne. Nálada pohřební a bavit se o tom, jak všichni kolem hrajou Barcelónu, jen my hovno, se mi nechce. Může to bejt stokrát pravda, ale rejt se v tom nemusím. A munici na nějakou protiargumentaci nemám, protože pravda je samozřejmě na hřišti a tam holt neporazíme ani Teplice, i když vedem 2:0 ve 40. minutě... Nakonec teda na jedno jdu a je to moc príma, ale hlavně proto, že o fotbale skoro není řeč. Ostatně, na SF-fóru jsou na tom lidi asi dost podobně a sjíždí se štyriadvacet hodin muzika - jen se nebavit o “tom”. Fanoušek má taky jenom jedny nervy.
Jsem na stadionu docela dlouho před výkopem a tak mám čas sledovat, jak se Letná zaplňuje: několik známých tváří ze sektoru vynechává a důvody sice neznám, ale tuším... Nakonec vzhledem situaci neuvěřitelných přes 15 tisíc. Jasně, Baník je atraktivní soupeř, na kterého se nám navíc hodně daří, zápasy bývaj často vyhecovaný, chacharskej kotel plnej, navíc dneska taťka Vrbička a taky jedna krysička – o zápletku postaráno. Jak oni, tak my jsme si určitě před sezónou představovali, že budem touhle dobou jinde: Baník ale minule sfouknul otloukánka dosavadní ligy Pardubice a v dnešním zápase by z toho určitě chtěli udělat nějakou vlnu – a my vlastně to samý: na kom už se chytit, než na trápícím se Chacharovi?
Brian Priske neudělá oproti Teplicím jedinou změnu. Můžem se dokolečka bavit o tom, jestli je to dobře nebo špatně: já tuhle určitou tvrdohlavost vnímám pozitivně – dle mýho tím trenér ukazuje, že věří sám sobě i hráčům, které staví. Nakonec, jsme pořád ve fázi tvorby mančaftu a tak je napřed nutný dát naší hře vůbec nějakej ksicht, než začnem třeba variovat podle soupeřů. Určitě bych si (a on 100% taky) tu a tam dovedl představit na některým fleku někoho lepšího, ale připisuju Priskemu k dobru, že bere jako svou úlohu hrát s hráči, které má. Vždycky, když trenér kálí na svoje do médií, tak to beru jako svým způsobem trenérský selhání: tyhle věci maj zůstat v kabině a když s těma hráčema hrát nechceš, tak je nestav: Michal Sáček dostal poločas v Jablonci a “hej hej” (to by mělo být “bye bye” dánsky...)
Vlítnem na ně docela pěkně: oproti předchozím zápasům jde cejtit jiná energie, za mě podobný tomu úplně prvnímu zápasu proti Vikingu – spousta běhání, napadání, agresivity. S průběhem ligy, soupeřema, který jsme možná občas i podcenili a s narůstající dekou se tohle pojetí strácelo a ke konci už nebylo poznat, co ten Priske vůbec přinesl. Kryska dostává naloženo ne jenom od nabroušených fans, ale i od hráčů – a to ho prakticky nikdo nezažil: Højer s Točvanem jdou příkladem a v soubojích vždycky přidaj něco od cesty. A nutno říct, že tentokrát žádný Wiesneroviny: nic zákeřnýho, jen prostě chlapec dostává pocítit, že oblíbenej třeba bude jinde... Ve 22. posílá Sadílek tečovanou střelou po zemi Spartu do vedení a svět vypadá hned veselejší: netvrdím, že máme nějaký supr loženky, ale Baník teda vůbec nic. Když pak neinkasujem hned z rozehrávky, začínám mít pocit, že bychom to snad mohli nějak uklohnit. V 35. Jarda Zelený bohužel nabombí břevno a ani Sadílek to tam z dorážky nedocpe: i přes tu Teplickou zkušenost bych si troufnul říct, že by bylo hotovo.
Hraje se na jednu branku a naši hráči utkání naprosto kontrolují: několikrát je k vidění hezká kombinace vzadu mezi našimi obránci, gólmanem a zálohou: vyťukávka jak blázen, Chachar lítá s jazykem na vestě bez balonu. Ještě lepší je, že nedostanem ani do půlky: to už je opravdu nevídané! Ale když si naše Spartička nenechá dát fíka do šatny, tak pro změnu inkasujem hned ze šatny- to jsme tady totiž ještě neměli: Kryštof Daněk blbě odkopne a míč se dostane ke Klímovi, kterej není nikým dostoupenej a tak to nabombí z dobrých 23m: Matěj Kovář se proletí vzduchem a krásnej rohlík končí v naší síti. Klidně si tipnu, že to frajer už do konce kariéry takhle netrefí. 1:1 – před náma sice prakticky celej poločas, ale začínám se už v tý době obávat, jestli najdem sílu to zlomit. Baník podává místama až hanebnej výkon: zalezlej v 8-9 lidech ve vlastním vápně: tuší, že na kýženýho bodíka s dnešní Spartou by to mohlo stačit. Tvl, i ten Zlín nás trápil víc! Faktem ale je, že se do nich nejsme nijak schopni dostat a když se to už povede, tak je nás buď ve vápně málo, jako když v 71. Højer posílá střílenou křížem, nebo to má Laštůvka: někdy v pohodě, jako Točvanovu hlavu v 50., někdy se štěstím, jako dobrou střelu Minčeva na bližší v 84. Víc jsme těch loženějších asi ani neměli: nejvíc to zkoušíme z rohů Caspera Højera, ale všechno to lítá až moc blízko jejich gólmana a nejmíň sympatickej brankář ligy vpohodě stahuje. Křeč, křeč a křeč. Remizujeme i s Baníkem 1:1 a i když kotel jel zas jednou moc pěkně a pozitivně, po odpískání se přepne na “Rosický demisi” a VSJBČ. Vypíská se Priskeho kolečko a na “děkovačku” u kotle ani nedojde, protože kluci a holky naházej na plochu světlice. Můžu tisíckrát rozumět tý frustraci, nasranosti a zklamání, ale napadání vlastních hráčů a trenéra mi pokaždý přijde hrozně debilní. Ale co já vím, třeba to efekt mít bude: když tehdá borec mrsknul tu dýmovnici po Víťovi Lavičkovi, tak z toho byl titul, žejo...
Výsledek špatnej – s tím, co přijelo z Ostravy, by se ztrácet nemělo, ale ten výkon bych hájil: přišlo mi, že tam šlo vidět zas tu agresivitu a nasazení, se kterým Priske přišel a který se pak utopilo ve sračkách. Já jsem ale míň naštvanej než třeba po Zlínu nebo Teplicích: v těch zápasech to bylo hodně o naší lajdáckosti, nedůrazu a nekoncentraci. Jasný: výsledky stejný - nedostáváme se do šancí a nedáváme góly – zčásti vlastní nekvalitou, zčásti kvůli psychický dece a zčásti pořád ještě malou sehraností, ale já dneska viděl jinej výkon. Jsem čet, že tohle je nejhorší start Sparty za posledních 157 let či co – a nechci to zlehčovat: je nahouby, že nevyhráváme a vím, že za naběhaný kiláky si nic nekoupíme. Dneska jsem rozhodně chtěl (a sakra měl!) vidět win: Jakkoliv – klidně bych bral i vymyšlenou pentli (což je ale složitý, když se nám nepískaj ani ty opravdický...). Potřebujem sbírat body, protože na ně se to holt hraje a zas by bylo trochu klidu na práci... Odvážím se ale na tenkej led a pokusím se za sebe sepsat, proč přes ty slabý výsledky věřím, že s Priskem to má smysl:
1. chce věci dělat a ví jak (srovnejte třeba s Jílkem, kterej už nakonec vůbec nevěděl, anebo s Pavlem Vrbou, kterej už nakonec asi ani nechtěl)
2. Buduje tým (není to tak dávno, co byla naše kabina plná skupin, skupinek a různejch klik: možná i „díky“ těm neúspěchům se kluci semkli a chtěj to zlomit spolu. Taky bych tady neodepisoval Priskeho kolečko se všema hráčema: zraněnejma, nenasazenejma – všema. Třeba když pak kryska dostává naloženo od někoho, komu to může bejt úplně jedno, ale není, tak to dle mě o něčem svědčí.)
3. Výstavba hry odzadu se zlepšily a dál zlepšujou (naposledy zapracováním Matěje Kováře. Chachaři tam místama lítali jak vzteklí chrti, ale neměli nárok)
4. Aktivně zasahuje do zápasů střídáním (třeba V. Kotal je skvělej trenér, ale pokud mu nevyšla základní sestava, už s tím těžko byl schopnej něco udělat. Priskemu ne všechno vyjde, ale určitě se snaží.)
5. I když je na to možná ještě brzo: zlepšuje hráče (za všechny Mejdr, zlepšuje se Højer, proti Baníku bych přidal i Sadílka, kterej ukázal, že není jenom běhavý poleno, Jarda Zelený ukázal v sobotu pár průniků „na Hancka“, což jsem od něj doteď neviděl)
6. Je nepolíbenej českým rybníčkem: nemá vazby, které by ovlivňovali jeho práci – proslýchalo se třeba, že hráči některejch agentů měli permice do základu, což u Dána nehrozí.
7. Přinesl jinou, lepší kulturu: komunikuje s fanoušky, nenatírá svoje před MM, hráčům dává důvěru i když jim třeba zápas nesedne (i ten Jankto bude dobrej!)
8. A poslední bod: Je tady! Možná legrační důvod, ale Priske už je tady, už s tím týmem pracuje: kdyby tu zas měl někdo začínat od nuly, už mi asi fakt rupne cévka a určitě nebudu sám.
Obecně a dlouhodobě jsem přesvědčenej, že Sparta potřebuje především stabilitu: stav, ve kterým se klub i tým nachází je podle mě výsledkem neustále se měnících trenérů, koncepcí a vizí. Je už dlouho na čase vsadit na někoho a vydržet u něj. Za mě proto:
Priske vydrž, ale začni už k***a vyhrávat!
Novák
Sparta Praha - Baník Ostrava 1:1 (1:0)
Branky: 22. Sadílek - 46. J. Klíma. Rozhodčí: T. Klíma - Kubr, Machač - Franěk (video).
ŽK: Sadílek, Pavelka - Laštůvka. Diváci: 15.457.
Sparta: Kovář - Mejdr (76. Wiesner), Sörensen, Zelený, Höjer - Jankto (76. Minčev), Pavelka, Sadílek, Daněk (67. Karabec) - Čvančara, Kuchta. Trenér: Priske.
Ostrava: Laštůvka - Ndefe, Frydrych, Lischka, Fleišman (86. Šehič) - Cadu (81. Buchta), Boula, Kuzmanovič, Tetour (76. Tijani), Plavšič - J. Klíma. Trenér: Vrba.
Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?
Novinka v eshopu - sparťanský sedací pytel
Dělá Tomáš Rosický chybu, když ve Spartě nechce hráče černé pleti?
Co týden dal a dá podzim 2022 (8.díl)
Nebýt toho fotbalu....report z výjezdu za Spartou do Teplic
Co týden dal a dá podzim 2022 (7.díl)
Zmar pokračuje - report z utkání Sparta - Zlín
Fotbalová horečka - Pozdravy z Bretaně
Jabka, Hrušky, Maliny - výjezd za Spartou do Jablonce
Co týden dal a dá podzim 2022 (6.díl)
Sobota se Spartou - report nejen z výjezdu za béčkem do Chrudimi
Nahoru, dolů, nahoru... a zase dolů - report ze zápasu Sparta - Bohemians
Prales tour: Chlapi z deštného pralesa
Fanoušek měsíce - Herrer