Kvintesence je “charakteristická podstata něčeho, zhuštěně zachycená”.
Co máte na fanouškovství nejradši? Já určitě to, jak vás to napojí na lidi, který jsou často úplně z jinejch světů, pohybujou se po úplně jinejch životních cestách: zkrátka byste je normálně nejspíš v životě nepotkali –a přece vás to díky společnýmu zájmu, kterýmu se oba naplno věnujete, svede dohromady. S těmahle vy pak sdílíte vypjatý chvíle a niterný emoce, do kterejch někdy nemívaj přístup ani lidi, který jsou vám jinak mnohem mnohem blíž. Takhle se znám s holkou - vlastně už docela pár let: vždycky se pozdravíme v hospodě nebo na staďáku, občas něco prohodíme, ale netrávíme spolu moc čas. Když to ale na pohárovej výjezd do Liberce nikoho moc neláká: středa, zima, čas výkopu..., není vůbec žádnej problém se domluvit právě s ní. Oba si to v rodinkách pořešíme a vyrážíme takhle ve dvou do Liberce za Spartičkou.
Nemám to tam vůbec rád: Liberečáky mám onálepkovaný jako mančaft dřev, co nás vždycky pokopou, ale radši tam chcípnou, než by nám něco nechali zadarmo. Navíc je tam snad vždycky zima, kulisa nula a hřiště jak obratiště traktorů na JZD. Na to, že se v ligový tabulce prakticky nikdy nepohybujou na naší úrovni, tak s nima máme docela historky: Priskeho nevydařená ligová premiéra a trest pro Honzu Kuchtu, hovadský tanečky na Letný, následovaný Jílkovo vyhazovem, jedna jediná červená Bořka Dočkala, Italova nevýhra proti devíti... je toho hodně, co jsme s nima zažili.
Když se nám nedařej tituly, tak pro nás Pohár nabírá hodně na důležitosti jakožto nejschůdnější cesta do Evropy. Nakonec, právě Pohár je naše jediná trofej z posledních let - po finále hádejte s kým? Ani ve středu večer nás stopro nečeká žádná selanka. Každýmu, kdo trpí předsudkama o ženách za volantem bych doporučil se projet s mojí kamarádkou: svištíme naprosto jistě dálnicí a za chvilku jsme na místě. Z jarním sluníčkem zalitý Prahy přijíždíme napohodu s předstihem do promrzlýho Liberce, kde leží fleky sněhu: hřiště jsem ještě ani neviděl, ale začínám tušit, že to dneska bude hodně “liberecký”. Místa na tribuně za zatáčkou od našeho kotle zabíraj Sparťani, kterejch do Liberce jako vždycky dorazí docela hodně. Tam usedáme i my slušnou půlhodinku před výkopem – vzhledem k tý zimě možná i moc brzo. Kromě obvyklý muziky a reklam z repráků mě upoutá stručný shrnutí pravidla o VARu i s videjkem, který pro lidi krátce a jednoduše shrnuje, ve kterých případech má a může VAR zasáhnout: “tohle by měli pouštět především těm sudím,” bleskne mi hlavou. Při nástupu se místní kotlík předvede s choreem, kde stojí něco o suchým hajzlu. Cením, že do sektoru dostali skutečnou kadibudku – anebo si jenom vypůjčili něco, co tam normálně maj’?
Sparta nastupuje s Panákem a Mejdrem v obraně, uprostřed vedle Kairinena Laci a vepředu Minčev s Čvančarou. Bejvá zvykem, že do brány si v poháru stoupá druhej gólman, ale já ani nevím, kdo by to vlastně u nás byl: ve středu chytá Matěj Kovář. Liberec na nás vlítne, klasicky nažranej syrovýho masa: už v první minutě Kovář chytá hlavičku zblízka a ve 4.minutě Tupta vniká do našeho vápna, pošle křížnej balon, který 2 obránci minou a Rondič doráží do prázdný. Paráda! Tohle v Liberci chceš! Tenhle zápas bude další z památnejch “libereckejch”. Soubojů fakt hodně: na tom oraništi mnohem víc boj než fotbal, Liberec ví, že jeho šance tkví v důrazu a dohrávání. A sudí tohle absolutně nestíhá. Jasně, uznávám, že jsem předpojatej – všechno od modrejch vidím jako jasný fauly - a z tribuny to nemám úplně blízko, ale za první poločas se mnohem víc nehraje, než hraje, nervy tečou jedněm i druhejm. Rozhodčí většinou neřeším, ale u tohodle se musím zastavit: píská Xi Xao a neřekl bych, že nás nějak řeže. Řekl bych, že je prostě úplně mimo a zápas totálně nezvládá. Za mě žádnej úmysl, jen prostě čistá neschopnost. Představuju si, že tak, jako se trenéři a posléze hráči připravujou v nějakejch větších nebo menších detailech na konkrétní soupeře, tak podobně to dělaj i sudí. A každýmu, kdo někdy v životě viděl alespoň 5 poločasů českýho fotbalu musí bejt jasný, že benevolentní metr v zápasech Sparty s Libercem není ani trochu dobrej nápad. Zkrátka mi vadí, když je rozhodčí takhle výraznym aktérem zápasu. Gebre Selassie to odnese (jak se pozděj dovím) zlomenou nohou: tvl, zlomenou nohou! Kolikrát se tohle při utkání prvoligovejch mančaftů stane?! Na kontrastní dokreslení celýho obrázku dlužno podotknout, že v takovýmhle mači Xi Xao tasí první žlutou až v 64., kdy jí ukazuje už hodně frustrovanýmu Točvanovi za kecy. Gebre se nechá dlouho ošetřovat, pak vběhne zpátky a zase si sedne na hřiště. V tý chvíli samozřejmě netuším, co s ním je a tak ho počastuju nevybíravým výrazivem - tímto se mu na dálku omlouvám. Každopádně obraz hry děsnej: největší problémy z našich s tím má asi Laci (Welcome to Czech football, Qazime!) a já mám prvního kandidáta na střídání. Haraslín, Čvanči i Martin Minčev se snaží, ale na tom povrchu se fakt nedá hrát jejich hra a navíc na nich hned visej 2-3 modrý – rukama, nohama. Ani nevím, co k 1. půli víc napsat: naše největší šance kolem 23., kdy Vliegen vyráží Šulovu střelu a Točvanovu dorážku vykopne z čáry modrej. Xi Xao velkoryse nastaví celejch 5 minut. To, co se Liberci, musím uznat, velmi dobře daří je našim to hodně otrávit a tak se furt diskutuje, hádá, polehává. “Takticky vyspělej výkon” se tomu tuším u nás říká: vedou 1:0 a Sparta se nemůže vůbec dostat do hry. Tady přiznám, že se i mně, docela zapřísáhlýmu optimistovi, vkrádaj na mysl myšlenky o tom, co to znamená, když tenhle zápas projedem – tohle za tejden nemáš znovu: tady po prohře prostě končíš! Schluss und Tschüss! Na druhou stranu je to pořád “jenom” 1:0 – jeden gól a jsme ve hře... Na ten to ale do tý doby moc nevypadá.
V 63. dojde na to, co jsem čekal: dnešní mač z našich nechutná nikomu, ale nejmíň ze všech asi Minčimu a Lacimu a tak je nahrazují Sadílek s Kuchtou. Člověk nemusí bejt kdovíjakej trenér na to, aby uměl odhadnout, že do tohodle (doslova) zápasu se tihle dva hodí jak svýma hlavama, tak svým pojetím hry mnohem víc, než tamti. V 69. nás od dalšího hřebíčku do rakve (kerej by asi byl definitivní) na brankový čáře zachrání Filip Panák – je třeba říct, že bramboračka plná faulů, strkanic a přerušování z 1.půle pro Liberec zdárně pokračuje a tohle je ojedinělá šance na jednu či druhou stranu. V 76. pak do vápna vlítne hodně aktivní Sadílek, kterej je tam podťatej jak smrček v prosinci, ale Honza Kuchta si najde míč a posílá ho do vinglu liberecký brány. Uaaaa! Srovnáno! Jsme zpátky ve hře, Kuchta letí přes celý hřiště směrem k našemu kotli tzv. “na Maradonu”: vytřeštěný voči a vítěznej škleb – totální rauš. Tohle má bejt ten kluk, co je u nás údajně jenom kvůli vatě? Support jede z kotle s bubnem pořád, ale po gólu se to teprve rozjede: “Se Spartou projezdíme...” a celá Severní tribuna (psáno schválně v tomhle pořadí) se chvěje. 6 minut na to je ještě líp, když Sáďa zprava centruje Točvanovi na hlavu, ten dává zblízka do tyče, ale balón si opět najde Kuchtič a jednoduše doklepává. Exploze! Hotovo! Otočenej zápas – tohle už v 82. nepustíme! Liberec nic nemá, tak to pojďme dohrát! Naše nejokopávanější Haraslína s Čvančarou Priske v 88. Stahuje, za Liberec už 2 minutky předtím přišel Rabušic. A je to Rabušic, kterej po hlavě skočí v nastaveným čase do centru zleva a překonává Kováře. Se poseru! Dyť nic neměli! Že tohle nejsme schopný uhrát je na zabití – o to víc, když to v mínus dvou znamená prodloužení 2x15! To, co vidíme, je za mně kvintesencí zápasu v Liberci: hnusná holomajzna v kose na oraništi proti agresivním kopytům, vedeným nesympatickým trenérem, která nikoho z místních nezajímá (nakonec mírně přes 3200 platících, řekl bych tak z poloviny Sparťanů). A to zdaleka nejhorší na tom celým je, že to pořád nemáme v kapse. Prodlužujem: dnešní jízda na rollercoasteru ještě nekončí!
Do prodloužení za Panáka nastupuje Asger Sørensen a já doufám, že Fíla je cajk: jenom unavenej anebo Priske už vyhlíží penalty. Jak Liberečáci, tak naši toho maj plný brejle a terén čím dál horší, takže jestli se nehrál fotbal doteď, v prodloužení se už nezačne. Sáďa má v poslední minutce prvního prodlužka přecejen tisíciprocentní, ale z malýho vápna dá břevínko. Do háje! Druhý prodloužení se pak dohrává – jediný, co lze vypíchnout je faul na Daňka, kdy je úplně vidět, jak si ho Liberečák vyhlídne, nalítne do něj a sundá ho. Za žlutou. V kontextu doposavadního rozhodování asi nic překvapivýho – prostě chráníme kreativní hráče. Už se to dočutá k penaltám, říkám si a nečekám překvapení. Pletu se: 4 minutky před úplným koncem přichází Adam Karabec. Cože? Kdože? Tady se snad ještě bude hrát fotbal? Nechápu... Ustojíme poslední přímák a jde se na penaltičky. Kopat se bude na náš kotel, takže o zábavu postaráno!
— Sparta Forever (@spartaforever) March 1, 2023
Zkouším vymyslet, kdo za nás vůbec půjde: Krejda je jasnej, ale jinak? Šula už tam není... tyvole cože? První jde kdo? Kara?! Vykašli se na to! Recept na průšvih tohle: zrovna takhle se hlásit o místo, to nemůže dopadnout dobře! Navíc mu je furt jenom 19... Kara věší “na pána” a zavře mi tlamu. Naprosto s přehledem a ledovým klidem! Když si představím, co všechno se tomu klukovi aktuálně musí honit hlavou: velikej klobouček. Liberečák dokopává. Další nastupuje LK37: dneska to není jeho zápas – hádá se, strká se a víme, jak někdy Ládík umí podlehnout emocím a udělat blbost. Tady ale nezaváhá a věší do druhýho vinglu. Liberečák dokopává. Další jde Kaan – nepřipouštím si jakoby moc pochyby, ale něco ve mě zahlodá: je tam celou dobu, okopávanej jak řepa – na mysli vytane dávno zasutej obraz kulhajícího Nestora Albiacha, jak jde na Letný kopat proti Baníku, pamatujete? Tohle je ale jiná liga: Kairinen Vliegenovi nedává šanci a jsme zase napřed. Dokopávat má Červ, ale pálí docela nad. Yeees! 2 pentličky a je hotovo! Pojď, Asgere! Sørensen je náš tank, muž ze železa: a takyže suverénně promění. Jeho radost mě ale trochu překvapí – že by i v hrudníku Terminátora byly nějaký emoce? Libereckej dokopne a na poslední si stoupne kdo jinej: Honza Kuchta. Završí dnešní příběh nechytatelnou trefou a pádí slavit pod kotel, za ním všichni z kruhu a samozřejmě celá lavička. Můžem to všichni definitvně odšpuntovat – je hotovo! „Kdo neskáče, není Sparťan!“ se nese široko daleko.
Tohle byl tak strašně těžkej zápas! Horská dráha hadr! Mám radost jak malej, skáču, řvu: jak to ze mě spadne, málem i slzím. Všem to tak moc přeju: zvládnutej zápas proti šíleně nepříjemnýmu soupeři, klukům už tekly nervy, ale charaktery se ukázaly a navíc trenérovi vyšly střídání... všechno tam bylo a všechno nám pomůže dál! Rád bych vypích dva body: ty penalty byly kopnutý od všech naprosto jistě a klidně – pamatujete všichni ty uzlíčky nervů, co nám běhaly po hřišti ještě nedávno? Jo, jasně: zkušenější a vyzrálejší mužstvo by si nedalo po obrátce dát fíka v nastavení, o tom žádná – ale něco budujeme a cením, že když už se to stalo, nepodělali jsme se z toho, jako tolikrát předtím. Druhá věc je děkovačka: je vidět, jak to z kluků spadlo a teď blbnou pod kotlem natěšený úplně všichni – Qazim Laci, kterýmu to dneska nešlo i Patrik Vydra, kterej se na plac nedostal. Strkaj se tam s Priskem jak malí haranti. Ten mančaft fakt působí zdravě. Mám z nich radost, i když nás tam, prevíti, nechali pěkně vymrznout.
Cesta zpátky uběhne plkáním o naprosto nefotbalových věcech: o děckách, rodině a tak... Zmrzlý, ale spoko vezem postup: Sparty jsme za ten večer měli až-až - já mám teda dost a tak mi po tom emocionálním bombardování vůbec nevadí v klidu probírat záhady dětskýho stravování v kategorii U4. V sobotu pokračujem v krasojízdě, tak... dobře, dobře - oprava: v sobotu pokračujem v jízdě od 18 proti Teplicím, jaro už se hlásí, tak přijďte kluky podpořit!
Novák
FC Slovan Liberec – AC Sparta Praha 2:3p (1:0)
Branky: 5. Rondić, 90. Rabušic – 76. Kuchta, 81 Kuchta, 120. Kuchta (pen.). ŽK: 76. Tupta, 79. Preisler, 82. Pouritzidis, 112. Varfolomejev – 64. Čvančara, 70. Krejčí, 120. Zelený. Rozhodčí: Szikszay – Hrabovský, Mokrusch. Návštěva: 2359.
Sestava Liberce: Vliegen – Gebre Selassie, Prebsl, Pourzitidis – Ndefe, Červ, Doumbia, Frýdek, Preisler – Rondić, Tupta.
Sestava Sparty: Kovář – Vitík, Panák (90. Sørensen), Krejčí – Mejdr (116. Karabec), Laci (63. Sadílek), Kairinen, Zelený – Čvančara (88. Mabil), Minčev (63. Kuchta), Haraslín (88. Daněk).
úvodní foto: sparta.cz
Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?
Co týden dal a dá jaro 2023 (6.díl)
Co týden dal a dá jaro 2023 (5.díl)
Nic náhodě - report z výhry Sparty nad Jabloncem na Letné
Vítězství které nikdo nepamatuje aneb jak jsme rozstříleli Klokana v Ďolíčku - report z výhry Sparty na Bohemce
Fanoušek měsíce - Bruno Rossini
Co týden dal a dá jaro 2023 (3.díl)
Hřeje nebo studí? - report z výhry Sparty nad Mladou Boleslaví
Speciální edice trika Legendy Železné Sparty
Co týden dal a dá jaro 2023 (2.díl)
Co zima dala a tento týden dá jaro 2023 (1.díl)
Setkání fans s legendami 2023
Jak sobolí trus - report z utkání Sparta - 1. FC Norimberk
Začíná jarní část TIPOVAČKY 2022/2023!
Fanoušek měsíce - Ondra
Vyhlášení výsledků podzimní TIPOVAČKY 2022 a TIPOVAČKY k MS
Fanoušek měsíce - Bombito
Šťastné a sparťanské! A úspěšný rok 2023!
Fanoušek měsíce - dexíček
Fotbalová horečka - Fotbal v kraji bohyně Afrodity
Jedinečná éra skončila, děkujeme! Tohle bylo TOP 5 momentů!
Fanoušek měsíce - Jumbo1
Knížka SPARTA - 130 let fotbalové historie
Co týden dal a dá podzim 2022 (18.díl)
Usedlej fotřík on tour - report z výjezdu do Ostravy na Mol Cup
Auto pro Lukáška
Co týden dal a dá podzim 2022 (17.díl)
Narozky v mlze - report ze zápasu Sparta - České Budějovice
