Možná to máte také tak, doma nám vedle lednice visí rodinný kalendář. Žena vyplňuje políčka praktickými údaji a rodinnými akcemi, já do svého sloupečku vlepuji samolepky, které jsem od ni k tomu účelu dostal. Kopačka = jdu hrát fotbal a fotbalový míč = jdu koukat na fotbal. Nemám rád to dodatečné rozhodování, kdy které utkání v rámci víkendu bude. Co, nemám rád. Jak já to nesnáším! Rád bych míče do kalendáře vylepil hned, jak je liga rozlosovaná. Takhle se dá jen některý víkend naplánovat rodinný výlet a doufat, že se to protne s časem venkovního zápasu, tedy s výjezdem. Na domácí zápasy stále opakuju, že opravdu nevím, jestli tu oslavu uděláme v sobotu nebo v neděli. Chápu, že se do rozlosování může promítnout účast v pohárech, tak ať mi tím teď nekazí aspoň jaro, kdy těch rodinných akcií je mnohem víc, než na podzim a v Evropě pusto prázdno… Ale zpět k fotbalu. Začátkem března proběhlo památné „molcupové“ utkání v Liberci. Jeho výsledkem byl nejen sladký postup do semifinále, ale i nejlépe napsané encyklopedické heslo v dějinách. Rieger, Otto a spol. musí prominout, ale Novákova „kvintesence“ jejich slovníky zválcovala na celé čáře. Na los semifinále se čekalo, pro mne z nepochopitelných důvodů, déle než týden. V pátek 10. března po poledni na chvíli ztrácím pozornost při pracovním jednání. Mám jen jedno přání. Ať se hraje po 8 venkovních pohárových zápasech na Letný, jedno s kým. Takže s losem velká spokojenost. Když jsem přišel odpoledne domů, vzal jsem samolepku s míčem, ale z kalendáře na mne kouká „Aleš oslava“. Sakra co to je?! „Švagr bude mít svátek a jindy to nešlo.“ Párkrát jsme spolu popili, to jo, pokecat se dá taky, ale ne o sportu. A ten dostane přednost. Míč byl v kalendáři lípnutej přes všechen text, zabíhající do mé kolonky.

Intermezzo: V nedělní podvečer jsem z Letné odcházel spokojený s výsledkem, zvlášť když jsem ho měl v „tipovačce“ v práci za plný počet bodů, a s hrou v prvním poločase. Většina 2. půle se jen dohrávala a fotbal moc nezahřál. Nebyl to žádný extrašpíl, ale 8. ligová výhra v řadě se počítá. Nerad nechávám jídlo na talíři a nerad nechávám body soupeřům. Baví mě ta současná sparťanská rozežranost a nenechávání zbytků ostatním. Chci takhle hodovat co nejdéle. Leč, po hodech přichází sračka a na mne skočila hned večer. Nebudu se podrobně rozepisovat. Jen řeknu, že mě to seklo tak, že jsem neměl sílu dodatečně kontrolovat zda Čvanči hrál před svým gólem rukou, zda ofsajdy byly či nikoli, jaký nápis jsem červeným celofánem spoluvytvářel, ani proč hráči neděkovali kotli. Nic. Vnímání světa se mi velmi zúžilo. K netu jsem se dostal až v pondělí večer a v mailu na mne čekalo překvapení. Psal mi Novák. Ten Novák! Pokud půjdu na pohár, jestli bych něco nenapsal. Pana Nováka zklamat nechcete, tak jsem chtěl hned napsat, že jo. Ale já fakt nevěděl, jestli do tý doby vylezu z baráku, natož jestli nějak smysluplně poskládám písmenka. Nic jsem neslíbil. Úterý mírné pokroky a ve středu ráno mi bylo o poznání lépe. Co si budeme povídat, vidina toho semifinále měla na mém zotavení velkou zásluhu. Do batohu jsme přidal potřebné věci k zápasu a hurá do práce. Novákovi jsem report přislíbil s tím, že kdyby mě během dne potkala nějaká střevní nehoda, bude report z gauče.

Ostatně takový gaučový report by dle mého vůbec nebyl špatný. Popis boje o gauč a ovladač, jak zařídit, aby na mne doma během přenosu nikdo nemluvil, či jak se vypořádat s Vlášky a různými míčovými experty za mikrofonem. Těch témat je celá řada a nástrah na gauči možná víc, než tribuně. Tam máme všichni jeden zájem.

Kamarád, s kterým permanentku dlouhý roky prodlužujeme hlásí, že bohužel nestíhá. Zkusím místo neúspěšně nabídnout pár Sparťanům a pak bývalému spolužákovi, kterého jsem dlouho neviděl. Ten nikomu nefandí, ale se zájmem vše sleduje a na různá utkání chodí. „Dík, ale na Spartu nejdu, vyhrajete v klidu 3:0, už mám lístky na ten druhej zápas, tam to bude dramatický.“ Někdy mu závidím ten klid, ale pak mi dojde, že je ochuzen i o tu euforii, která jednou za čas přijde.

Protože jsem v práci 2 dny nebyl a na stadion půjdu sám, tak jsem si dal krátký přesčas a šel rovnou, bez přípravy v nějaké letenské hospodě. Stadion mám od práce v docházkové vzdálenosti, počasí lákalo k procházce, cestou jsem přečetl sestavu, na ochozu koupil pivo, usedl a v jarní náladě sledoval rozcvičku. Najednou mi v hlavě vzklíčila vzpomínka na dva (?) roky starý zápas s výsledkem 2:4. Do prdele proč? Klid je pryč. Zvlášť, když se po prvním sprintu začne divně potácet Honza Mejdr, a poté co přejde ještě jednou celé hřiště k soupeřovu vápnu si sedne a je vidět, že to dál nepůjde. Přiznávám, že mi ho bylo líto spíš lidsky, než že by mi chyběl v tu chvíli jako hráč. Budějice nehrají nijak ustrašený fotbal a nám se nedaří dostat je pod trvalý tlak. Šancí se moc nerodí. Za zmínku stojí únik Potočného, při kterém Matěj Kovář podržel, na druhé straně Haraslínova střela, která olízla tyč.

A pak to přišlo. Kuchtič svedl jeden z mnoha úspěšných soubojů, předal Sadílkovi a ten našel nabíhajícího Mincheva. Minči, na rozdíl od Potočného, věděl, co chce udělat a udělal to. Do půle ještě neproměněná loženka Sadílka, které možná předcházel ofsajd.

Druhé dějství bylo celkově lepší, i když jeho začátek mne nijak neokouzlil. Do hry se vkrádali i nepřesnosti, občas zbytečné zbrždění brejku a párkrát to smrdělo už při rozehrávce od Kováře. Jako by kluci byli na tréninku a řekli si, že dokud ten balon podle dané šablony nedostanou na půlku bez chyby, budou to zkoušet dál. Naštěstí byli ČB ve hře dopředu neškodní. Postupně se ale naše hra zvedala, jako v předešlých zápasech jsme si vypracovali spoustu šancí a hlavně Šulovi trvalo dlouho než zjistil, že mu ten den prostě není souzeno. Pojistka tak přišla čtvrt hodiny před koncem z hlavy Lukáše Sadílka.

Je třeba napsat, že na rozdíl od utkání s Brnem všichni střídající hru oživili. Kéž by to bylo pravidlem. A přiznám se, že jsem na hřišti moc rád viděl Caspera. Tak snad mu záda vydrží.

Hodně fanoušků zůstává na svých místech a sleduje „Priskeho kolečko“. Kolečko, kterému se zpočátku všichni odborníci vysmívali a zatracovali ho. Já ho sleduju rád. Chtěl bych po skončení sezony vidět film, setříhaný jen z těchto momentů. Po kolečku děkovačka a pak mne přepadl hlad. Žaludek je po těch pár dnech pořád prázdnej a žádostivej. Znovu se však ujistím, že po skončení utkání už si tu klobásu prostě koupit nemůžu, protože je mnohem jednodušší to všechno někam odvézt (ani se mi nechce psát vyhodit).

V tramvaji potkávám dobrého kamaráda, který vyrazil se svými ratolestmi. Děti byly spokojené, dcera hrdě hlásila, že to byl její první zápas a podle zápalu, s jakým mluvila rozhodně ne poslední. Paráda.

Po příchodu domu jsem zamířil k lednici, abych ten hlad ukojil. Pohled však zavadil o kalendář. Tak radši hned, než bude pozdě. Beru samolepku s míčem, otáčím na 3.květen, vlepím a červeným fixem připíšu - FINÁLE!

saeta


AC Sparta Praha – SK Dynamo České Budějovice 2:0 (1:0)

Branky: 37. Minčev, 76. Sadílek. ŽK: 49. Panák – 61. Králík, 67. Potočný, 90. Sladký. ČK: 90. Králik. Rozhodčí: P. Hocek - J. Kubr, J. Šimáček. Návštěva: 11 562.

Sestava Sparty: Kovář – Vitík, Sørensen, Panák – Mejdr (3. Jankto, 78. Højer), Kairinen, Sadílek (78. Laci), Zelený – Minčev (60. Čvančara), Kuchta, Haraslín (78. Mabil).

Sestava Dynama: Janáček – Broukal (46. Bastl), Králik, Čoudek – Sladký, M. Čermák (73. Škoda), Hora, Potočný (90. Sluka) – P. Hellebrand, Čavoš (81. Penner) – Zajíc (81. Hais).










Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Přes Dynamo do finále - první report ze zápasu Sparta - České Budějovice v semifinále Mol Cupu

Co týden dal a dá jaro 2023 (11.díl)

„Urob si sám“ - report z výhry Sparty nad Brnem

Co týden dal a dá jaro 2023 (10.díl)

Fanoušek měsíce - Heppig

Vydařená sobota - druhý report z výjezdu za Spartou do Bolky na zápas s Hradcem

Juniorův první výjezd - report ze zápasu Hradec Králové - Sparta

Co týden dal a dá jaro 2023 (9.díl)

Co týden dal a dá jaro 2023 (8.díl)

Maminka má vždycky pravdu - report z výjezdu na ligová zápas Baník - Sparta

Béčko vládne Prazer - report ze zápasu Sparta B - slavia B

Co týden dal a dá jaro 2023 (7.díl)

Jak jsme "ukončili" teplickou štaci Jirky Jarošíka - report z výhry Sparty nad Teplicemi

Víte, co je „Kvintesence“? - report z výjezdu na Mol Cup do Liberce

Co týden dal a dá jaro 2023 (6.díl)

Co týden dal a dá jaro 2023 (5.díl)

Nic náhodě - report z výhry Sparty nad Jabloncem na Letné

Vítězství které nikdo nepamatuje aneb jak jsme rozstříleli Klokana v Ďolíčku - report z výhry Sparty na Bohemce

Fanoušek měsíce - Bruno Rossini

Co týden dal a dá jaro 2023 (3.díl)

Hřeje nebo studí? - report z výhry Sparty nad Mladou Boleslaví

Speciální edice trika Legendy Železné Sparty

Co týden dal a dá jaro 2023 (2.díl)

Co zima dala a tento týden dá jaro 2023 (1.díl)

Setkání fans s legendami 2023

Jak sobolí trus - report z utkání Sparta - 1. FC Norimberk

Začíná jarní část TIPOVAČKY 2022/2023!

Fanoušek měsíce - Ondra

Vyhlášení výsledků podzimní TIPOVAČKY 2022 a TIPOVAČKY k MS

Fanoušek měsíce - Bombito