Sparta na jaře docela šlape, nenašla na jaře stále přemožitele a konkurenci nejen že dohnala, ale i předehnala a po dlouhé, předlouhé době může v této fázi sezóny pokukovat po, skoro se to bojím vyslovit, pokukovat po trofeji pro vítěze ligy. To sebou ale nese i to, že se zájem o vstupenky na zápasy rudých koní zvedl natolik, že získat lístek na Spartu není nic, co by se dalo považovat za samozřejmost. Přiznám se, že jsem lajdák. Přestože jsem se v době pocovidové již nevrátil k aktivitám, které mi vyplňovaly téměř každou sobotu nebo neděli, permici na Letnou jsem si nepořídil a tak, i když se frekvence mých návštěv letenského svatostánku zvedla oproti minulosti několikanásobně, musím si vstupenky opatřovat vždy na každý zápas zvlášť. No a tentokrát, než sem se stačil rozkoukat, na Plzeň bylo vyprodáno a před nadstavbou už zbýval jenom výjezd na Slovácko a do Liberce. Co s tím? Nedá se nic dělat, musím jet naše borce povzbudit na venkovní hřiště.

Zvolil jsem si Slovácko, ona ta vzdálenost mezi Budějcema a Uherským Hradištěm není o nic větší než kdybych jel do Liberce. Ještě před tím, než odkliknu nákup vstupenky, pokouším se obvolat pár kumpánů s nabídkou výletu na fotbal na Moravu. Odezva je však taková, že nejmírnější odpovědí byla narážka na mé údajně chatrné duševní zdraví. Nu což, pojedu tedy sám. Konec konců, řízení auta považuji za relaxaci a aspoň mi do toho nebude nikdo kecat.

Věděl jsem, že k návštěvě kraje milovníků ovcí musím přistoupit odpovědně. Na mapách.cz jsem si našel kam pojedu, kudy pojedu, kde budu tankovat, kde jsou po cestě osvěžovny a kde bych asi tak v Uherském Hradišti mohl nechat auto stát. Večer před dnem D jsem si pro navození správné atmosféry našel na internetu Pohádky ovčí babičky, večerníček mého dětství, dal si k tomu pár piv a shlédl tři díly ze života ovečky a beránka. No a pak už jsem jenom v polospánku potichu mumlal do polštáře, hlavně abychom nebyli zítra za ty pitomé vlky my.

V sobotu ráno, než se mi uvařila voda na kafe, jsem si ještě zapnul noťas, otevřel xichtoknihu Letenských a zjistil, že ke stadionu se bude hromadně pochodovat ve 14:45 z Masarykova náměstí. Teď už zbývalo jenom sladit mojí cestu s jejich tak, abych na místo dorazil včas a mohl se přidat k davu sparťanů. To se povedlo a tak jsem se v sobotním slunečném odpoledni nechal pomalu unášet rudočernou řekou směrem k fotbalovému stadionu Miroslava Valenty.

Referovat o průběhu utkání nemá nejspíš valný význam. Předpokládám, že většina čtenářů zápas viděla a kdo ne, ten se o něm jistě dočetl v nějakém sportovním zpravodajství. Nepříjemným překvapením na úvod bylo, že Čvančara, je zraněný a nemohl nastoupit. V sestavě jej nahradil Karabec a tato rošáda nám ukázala dvě věci. Předně to, že Čvanči chyběl, a to tak, že svinsky moc. No a jako druhou věc to, že Karabec určitě není křídlo. Já nechci být zbytečně zlý, takže jeho výkon budu brát v kontextu s tím, že mu chybí herní praxe a nastoupil na postu, který mu není vlastní. Nicméně, jestli by měl hrát tak, jako nyní proti Slovácku, tak se nedivím, že nehraje. Nějak mi u něj chybělo větší zaujetí a snaha využít situace a ukázat trenérům, že na hřiště patří. Když už jsem u jednotlivých jmen, neví někdo, co tak strašného provedl Daněk? Kdy dostal naposled čuchnout? Ten snad musel někomu z realizáku přefiknout starou.

Slovácko si toho moc nevytvořilo. Byli zalezlí, čekali co předvedeme my a sami hrozili z protiútoků. Gól co dali byla jejich klika a Kovářova smůla. Bylo vidět, že ovečkáři mají ze Sparty respekt a naši hráči je docela přehrávali. Tedy ne celý zápas, začali jsme pořádně hrát až po první půlhodince. Před tím to byla taková bezpohlavní překulovaná bez nápadu, jak otevřít defenzivu soupeře. Možná by to opět chtělo trochu více nasazení, nemyslet si, že to půjde bez práce. Zkrátka, představoval bych si, že Sparta na soupeře vletí hned po úvodním hvizdu a roztrhá ho na kusy. Když se ale vrátím ze snění do reality, je mi jasné, že je to i o protivníkovi, co nám dovolí. Vyrovnání jsme se dočkali v sedmdesáté minutě z penalty po faulu na Haraslína, který bohužel musel střídat. Kdo po gólu v síti domácích čekal závěrečný nápor a definitivní obrat, ten se spletl. Slovácku se podařilo hru v závěru rozdrobit a skončilo to asi spravedlivou plichtou. Ale kdybychom měli třeba víc štěstí, mohlo to dopadnout lépe. Kuchtič trefil v první půli tyč a břevno, no a v samém závěru odmítl ve stoprocentní šanci rozhodnout Mabil. U toho člověka vůbec nechápu, proč tady je a proč ho Brian neustále na to hřiště posílá. Řeknu vám, pravá strana Wiesner a před ním Mabil, to je tedy ňamka. Doufejme, že absence Čvančary není na dlouho a že se Šulo vážně nezranil. Kdyby nám z útočného trojzubce zbyl na Plzeň jen Kuchta, byl by to docela malér. Tak nějak to nevypadá, že by ta naše lavička byla úplně božohodová a náhradníci se moc nepředvedli. I proto je fajn, že se z ohrožených hráčů nikdo nevykartoval.

Závěrem bych se ještě zmínil o několika věcech, které mě zaujaly. Skvěle fandil po celý zápas kotel, perfektně vedený spíkrem s megafonem, který se snažil co to šlo. Parta „Pomáhat a chránit“ se sjela snad z celé Moravy a zajímalo by mě, proč si říkají antikonfliktní tým, když ty konflikty při pochodu na stadion vyloženě vyhledávali. Skolit někoho za to, že má na hubě šátek? Teda sorry. Zvlášť když si vzpomenu, že cca před půldruhým rokem byli schopni mlátit na ulici ty, kteří maskovaní rouškou nebyli. Je ale pravda, že, třeba ten doveda, který se nechal sebrat za pyro v ruce, ten tomu šel hodně naproti. Kotel jsem už za fandění pochválil, ale zase mi hlava nebere, že se dva sparťanští fandové po zápase porvou mezi sebou do krve. Když to nepřijde od domácích, tak si dáme do huby sami. Stalo se kousek ode mně a důvodem bylo, že se před tím jejich dvě slepice pošťouchaly, když se nemohly shodnout, zda je adekvátní klukům za výkon na hřišti poděkovat, nebo ne.

A úplně nakonec, už ve středu nás čeká další důležitý zápas, domácí s Plzní, a já ten lístek nakonec přece jen sehnal. Tak všichni na značky a dotlačit Spartičku ke třem bodům.


Ivoš


AC Sparta Praha – 1. FC Slovácko 1:1 (0:1)

Branky: 18. Kovář (vl.) – 73. Krejčí. ŽK: 51. Sinyavskiy, 54. Havlík, 71. Kim – 27. Haraslín. Rozhodčí: O. Berka - M. Vlček, J. Pečenka. Návštěva: 8 000.

Sestava Slovácka: Nguyen – Reinberk, M. Kadlec, Hofmann, Kalabiška – Daníček (87. Šimko), Havlík – Petržela (66. Holzer), P. Juroška (56. Kim), Siňavskij – Mihálik (66. Vecheta).

Sestava Sparty: Kovář – Vitík (65. Panák), Krejčí, Sørensen – Wiesner, Kairinen (81. Laci), Sadílek, Zelený (81. Højer) – Karabec (65. Minčev), Kuchta, Haraslín (74. Mabil).

Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Fanoušek měsíce - lightman1

Tohle derby není pro....druhý report ze zápasu Sparta - slavia v lize na Letné

Co týden dal a dá jaro 2023 (13.díl)

Se štítem, nebo na něm - report z 305. derby na Letné

Fotbal v době Ramadánu aneb Welcome to hell

Cyklovýlet na Spartu do Pardubic

Fotbalová horečka - Špunti na tripu