Právě jsem se vrátil nikoli z hradu, ale z Letné a protože jsem slíbil, že se zhostím reportérského úkolu, sedám si, po chvilce odpočinku k počítači, abych se se ctěnými čtenáři podělil o to, jak jsem ten zápas, kterým Sparta vstoupila do skupinové fáze Evropské ligy, vnímal já. V hrnku mi voní čerstvě zalitá káva, ve skleničce mám pro inspiraci oblíbený obilný nektar, sedím a přemýšlím. Přemýšlím jak to pojmout, abych snad nebyl zbytečně kritický a negativní. Je mi jasné, že to bude pro mě těžká písemka, protože musím se přiznat, čekal jsem od zápasu víc než jsem dostal. Asi mě naši borci příliš namlsali svými výkony, zejména tím nedělním se Slováckem, takže jsem se těšil na další koncert, na další mistrovskou partii a na další jednoznačnou záležitost. Při vší úctě ke každému soupeři, tak nějak jsem si myslel, že to bude mnohem snadnější, než to nakonec bylo. Tři bodíky jsou sice doma, ale místy to dost dřelo a ten závěr mě určitě stál nějaký ten týden, měsíc či rok života a nejsem si moc jist, zdali se ve svém věku mohu takovéto plýtvání dovolit.

Ale vezměme to hezky popořádku. Je teprve časné odpoledne, naše posádka se chystá k cestě do Prahy a já se začínám mentálně připravovat. V hlavě se mi honí spousta myšlenek a vzpomínek na všechny ty krásné okamžiky, co jsem se Spartou zažil. A že toho bylo, na domácí, ale i na mezinárodní scéně až až. Doma jsme bývali naprostým hegemonem a neměli konkurenci. A ne, opravdu to nebylo tím, že by nás někdo brutálně tlačil, ale pouze a jedině proto, že jsme byli prostě nejlepší. Pro zahraničí Sparta v tu dobu nebyla v pozici neznámého otloukánka z východní Evropy, ale respektovaným a obávaným soupeřem. Vzpomínáte? Třeba v roce 1983 vyřazení Realu v 1.kole poháru UEFA. Nebo v další sezóně domácí výhra nad Juventusem ve čtvrtfinále PMEZ. A co třeba výhra v Barceloně, když jsme je mleli celý zápas a slavná Barca se třásla, aby nepřišel druhý gól, který by je vyřadil. A mohli bychom pokračovat, třeba tou slavnou jízdou v nultém ročníku LM, nebo zmínit Kinclův postupový gól na Letné v nastavení proti Laziu, či úspěšné zápasy v EL, a tak dál a tak dál. Jarní účast v pohárech byla téměř samozřejmostí. Nikoho by tehdy ani nenapadlo, abychom si spokojeně chrochtali, že jsme si mohli zahrát proti gigantům a dostat od nich na prdel. Na to jsou na české fotbalové scéně jiní hrdinové. Pravdou ovšem je, že postupně jsme naše pozice vyklidili a místo toho, abychom po losu naháněli soupeřům hrůzu, tak jsme najednou přijímáni s útrpným úsměvem na tváři, jako schůdná a příjemná varianta, která na ně z osudí vylezla. Ale cítím v kostech, že nyní přišel čas na to, aby se to kyvadlo zhouplo opět na druhou stranu, na stranu úspěchů. Mančaft na to určitě máme. Vždyť už ta Kodaň se určitě při souboji se Spartou řádně orosila na čele i jinde, vyřazením Dinama Záhřeb jsme tutově odbornou veřejnost překvapili, no a teď už je na čase, abychom o sobě dali opravdu výrazně vědět. Ta skupina je hratelná a soupeř, se kterým doma zahajujeme, je možná na rozjezd to nejlepší, co nás mohlo potkat. Tak pojďme na to. Je třeba si, po těch různých Suboticích, Žilinách, Hackenech, Stavangerech a já už ani nevím po kom dalším, trochu vylepšit reputaci. A to musíme hezky sami, krůček po krůčku. Nikdo jiný to za nás udělat nemůže a ten první krok je potřeba udělat už dnes.

Teď už je čtvrteční večer a my jsme dorazili na místo určení. Letná je opět naplněná k prasknutí a znovu se dá očekávat skvělá atmosféra. Vše napovídá, že by to mohl být jeden z večerů, na které se bude dlouho vzpomínat. Dnešním soupeřem je kyperský tým Aris Limassol. Stejně jako Spartě se Limassolu nepodařilo přejít přes předkola Ligy mistrů, ale v play-off EL už uspěl, když po porážce v Bratislavě doma Slovanu nadělil šest banánů. Přesto si nemyslím, že bychom měli mít nějaké přehnané obavy. Respekt před soupeřem určitě, strach v žádném případě. Protože proč? Protože MY JSME SPARTA! Ať se bojí oni. Kontrola sestavy na mobilu, to už je takový můj předzápasový rituál, ale v podstatě rituál ne příliš důležitý. V tuto chvíli není na hřišti jediný post, kde bych si v sestavě nedokázal představit plnohodnotnou náhradu z našich zdrojů, takže ať už to trenéři postaví jak chtějí, nijak zvlášť mě to nemůže překvapit a už vůbec ne popudit. Pořád si říkám, že je až neuvěřitelné, co ti kluci z Dánska se Spartou za rok a čtvrt provedli. Jak ten náš lazaret postupně vyzdravěli, jak ten kádr k svému obrazu vyladili, jak ten systém, kterým se chtějí prezentovat, do hráčů nacpali a jakou atmosféru uvnitř týmu vybudovali. Všimli jste si také, že od Briana, když hodnotí utkání, neuslyšíme na konkrétní hráče jediné křivé slovo? Společně hrajeme, společně vyhráváme a společně prohráváme. Máme společné cíle a jejich realizace je výsledkem společné práce. Opravdu velký rozdíl oproti některým nejmenovaným českým trenérským matadorům. Díky bohu za takový přístup. Ale konec filozofování. Za chvíli to vypukne, tak je třeba se aktivně zapojit a svými hlasivkami a dlaněmi přispět k bouři na stadiónu. Ať si hosté dobře uvědomí, že je čeká peklo, že plné tribuny poženou Spartu vpřed a že nedostanou ani chvilku k vydechnutí. A také ať si uvědomí to, že z Letné se body neodvážejí, že ze Sparty si hosté mohou odvézt akorát tak pořádný výprask. Na nás je, aby až vylezou z šatny na trávník jim připravit takové „přivítání“, že si cvrnknou do textilu ještě před zahajovacím výkopem. Tak pojďme všichni na to, je na čase ukázat, kdo je tu pánem.

No a právě začínáme. V duchu si říkám, že klíčem k dnešnímu úspěchu bude dobrý vstup do zápasu a kdyby se podařilo, aby brzy padl gól, mohlo by to přispět ke klidu a pohodě. A taky že jo. Ještě neuplynulo ani deset minut a skóre se mění. Škoda jen, že se vedení z penalty ujímají hosté. Do Pihele tmavý. Láďo, kapitáne, ta byla ale hloupá a zbytečná. No co se dá dělat, máme to dneska s hendikepem. Na obrat nám zbývá spousta času a naši borci se do protivníka okamžitě pořádně zakousli. Dlouho jsme čekat nemuseli ve 20.minutě je vyrovnáno. Na Kairinenův roh si naskočil Láďa Krejčí a míč umístil do šibenice, čímž si zaplatil odpustek za ten zbytečný faul. A po dalších pěti minutách už vedeme. K odraženému míči se ve vápně Limassolu opět dostal náš kapitán a obrací skóre. Stav je 2:1 a všechny tři branky nesou výraznou značku LK37. Po rychlém obratu se odehrávala z naší strany asi nejlepší pasáž utkání. Na hru byla radost koukat a zdálo se, že další trefy do sítě Arisu jsou jen otázkou času. Bohužel, šance Laciho, Honzy Kuchty a v samotném závěru poločasu i Preciada, zůstaly pouze nevyužitými šancemi a tak se šlo do kabin za stavu 2:1. Ještě musím zmínit jednu velkou nepříjemnost, která nás v první půli postihla. Zápas skončil po půl hodině pro Kairinena, který ze hřiště odkulhal a jak jsem stačil postřehnout, prognóza není pro nejbližší dny příliš optimistická.

Před vstupem do druhého poločasu jsme se v mém okolí na tribuně ujišťovali, že ti kluci z Kypru vlastně nic pořádně neměli, Sparta je postupně čím dál tím víc přehrávala a že je určitě jenom otázkou času, kdy přidáme nějaký ten gól a utkání se posune do pohodové koncovky. Nic nemohlo být vzdálenější realitě. Sparta po přestávce na výkon z druhé poloviny prvního poločasu vůbec nenavázala. Nevím jestli jste to vnímali stejně, ale mně se zdálo, jako by se kluci najednou zalekli případného úspěchu a úplně přestali hrát. Místy bylo až tristní sledovat, jak máme vzadu míč a všichni hráči čekají co bude. Nikdo nepopoběhne, nikdo se nenabídne, takže nakonec dojde k nákopu vpřed a odevzdání balónu soupeři. V okrese jsme tomuto stylu říkali, že jeden hráč má míč a ostatní se na něj dívají a fandí mu. Kam se nám poděla ta hra, kterou se úspěšně už nějakou tu dobu prezentujeme? Najednou byla fuč a já jsem začal mít o výsledek opravdu strach. Pro sebe si říkám, že teď by nám mohla pomoci nějaká standardní situace. A ono ano, po jedné takové se míč ve vápně dostává k Vitíkovi, který nám zajišťuje dvoubrankové vedení. Uf, to jsem si oddech. Snad to kluky na hřišti uklidní a už to nějak dovedeme tam, kde to chceme všichni mít. Definitivní jistotu nám mohl dát Zelený, ale ne, z šance nebylo nic. Ten Jarda až promění třeba každou třetí tutovku, pane to bude hráč. No a tak se stalo to, co se stát muselo. Láďa Krejčí pojal podezření, že je technickým fotbalistou a tvůrcem hry, o míč přišel, nějaký(á) Babicka snížil(a) na jednobrankový rozdíl a já jsem opět pocítil ten divný tlak na hrudi. Kujva Láďo, vždyť ty na tom hřišti máš úplně jiné úkoly, než se pokoušet kličkovat a tvořit. Naštěstí se už v nastavení nic hrozného nestalo. Já jsem náběh na infarkt ustál a Sparta vedení udržela. Takže cajk.

Dopadlo to všechno nakonec dobře a já jdu hledat pozitiva. Předně, tři body jsou doma. Také je výborné, že se nám podařilo velice rychle otočit nepříznivý stav. A svůj význam může mít i to, že jsme zjistili, jak to úplně samo nepůjde a že nejsme zase tak úžasní. Ono je občas dobře slézt z té hrušky dolů. K těm horším stránkám mače patří určitě zranění Kaana. Snad to nebude nic vážného. Do nějaké adresné kritiky se pouštět nehodlám. Kdo zápas viděl, ten ví komu se to povedlo více a komu méně. A třeba už příště budou ti, kterým to dneska tolik nesedlo, za hrdiny zápasu. Tak teď je třeba dobře zregenerovat a v neděli vyplenit seshitům synagogu.

Ivoš


AC Sparta Praha – Aris Limassol 3:2 (2:1)

Branky: 20. Krejčí, 25. Krejčí, 67. Vitík. – 11. Kokorin (pen.), 90. Babicka. ŽK.: 9. Krejčí, 70. Sørensen, 87. Pavelka. – 70. Kokorin. Rozhodčí: Jérôme Brisard, Alexis Auger, Aurélien Berthomieu, Thomas Leonard, Eric Wattellier, Willy Delajod. Návštěva: 17 371.

Sestava Sparty: Sparta: Vindahl – Vitík, Sørensen, Krejčí – Preciado, Laçi (78. Pavelka), Kairinen (31. Sadílek), Zelený – Kuchta (65. Birmančević), Olatunji (78. Sejk), Haraslín (65. Karabec).

Sestava Limassolu: Vaná – Boakye, Brorsson, Urošević, Cajú – Szöke (66. Babicka), Struski – Mayambela (85. Moucketou-Moussounda), Kokorin (75. Stępiński), Bengtsson (85. Montnor) – Gomis (66. Brown).




Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Co týden dal a dá podzim 2023 (9.díl)

Kopaná skončila a vrátil se nám fotbal. Díky bohu.

Co týden dal a dá podzim 2023 (8.díl)

Fanoušek měsíce - Youthforce

SF20let: Pocit ze zisku velké vlajky byl skoro jako po porodu

Co týden dal a dá podzim 2023 (7.díl)

Aktivity a choreografie - informace

Pod Ještědem řádil Haraslín - report z výjezdu do Liberce

Nevěřící Tomáš - report ze zápasu Sparta - Dinamo Záhřeb

Co týden dal a dá podzim 2023 (6.díl)

Hadr na hlavu - report z výhry Sparty nad Karvinou

SPARŤANSKÉ PIVO

Co týden dal a dá podzim 2023 (5.díl)

Z Teplic vezeme jen bod

Gejzír emocí se smutným koncem. Liga mistrů opět mizí v dáli

Těžká disciplína - report ze zápasu Sparta - FC Kodaň

Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 04)

Kodaň po zemi a po vodě - report z výjezdu do Dánska

Demolice Jablonce

Choreo na Kodaň

SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty

Co týden dal a dá podzim 2023 (3.díl)

Z párty na párty - report z výhry Sparty nad Pardubicemi

SF20let: Jak nám Matušovič zboural web

Co týden dal a dá podzim 2023 (2.díl)

SF slaví 20 let. V jedinečné aktivitě hledá i vaše srdeční příběhy

Co týden dal a dá podzim 2023 (1.díl)

Něco za něco - report z výhry Sparty nad Olomoucí

Co týden dal a dá podzim 2023 - prolog

Sedací pytel SPARTA FOREVER s titulovou slevou!