Můj svět je docela komplikovanej. Nebo spíš, jak by asi řekli moji blízký, si ho umím komplikovanej udělat: spousta „kdyby“, „co by“ a „co, když“ – ostatně to určitě spousta z vás zná: kromě těch běžnejch domácích, ještě obavy a starosti o všechno možný i nemožný, z domova i ze světa, bubliny, kecy, infa, dezinfa, dementi... Na jednu hlavu je toho až až. Naproti tomu jdou ve fanouškovským světě všechny tyhle složitosti stranou: tam je naprosto jasný, který jsou který a pro fandy neplatěj žádný statistiky, tabulky ani expertízy. Můj klub je můj klub a je jenom tady a teď – jde o ten jeden zápas, kterej se musí zvládnout: co bylo, už nemá smysl řešit a to, co bude pak, budem řešit až pak. Úžasná, nedocenitelná průzračnost a jednoduchost. Navíc do toho vkládáme všichni tolik ze sebe: když to jde i když to drhne. Tohle prostě miluju!

Já osobně v tý infosmršti dnešní doby používám fandovství třeba i jako vodítko k orientaci v obsahu, kterej si „pozvu do baráku“. Všechny ty expertízy a rozbory od všelijakejch znalců, co chladně přehazujou rozpočty, statistiky a X-góly vidlema, jdou naprosto mimo mne. Já žeru obsah od Sparťanů pro Sparťany, zbytek jsou pro mě jenom líp nebo hůř zabalený řeči a na ty není můj život dost dlouhej... V jednom svým oblíbeným podcastu, co projde tímhle sítem, zachytím, jak jeden fanda líčí, že když kvůli práci nemůže koukat na zápas, vyhlásí informační embargo, nenechá si od nikoho nic říct a pak, až je v klidu doma, si mač pustí „jakoby naživo“: celej svět v tý době už samozřejmě zná výsledek, ale on u toho řve radostí či vzteky, protože pro něj se to všechno děje až v tu chvíli.

Zkusím to tak ve středu u poháru: výkop je v 17:30 a ty dvě hoďky do půl 8 jsou čas, kdy je u nás doma zrovna největší šrumec a mě samotnýho pokaždý zpětně mrzí, když jsem vostrej na děcka, který, chudinky, přirozeně zajímá, na co se to táta dívá, který jsou Sparta a kolik to je... „Grrr! Nechte mě se koukat!“ Vy, co máte menší děti, tohle určitě znáte. Zkouším tedy paralelní svět a docela to funguje: člověk se teda musí oprostit od svý naprosto bizarní situace, kdy si kouše nervózně nehty u něčeho, co je v tom „normálním“ světě už dávno jasný... Já si svý jakobynaživo každopádně užiju se vším všudy a můžu doporučit.

Kromě spousty jinejch věcí, ve kterých je Brian Priske fantastickej, je fantastickej i v tom, jak udržuje ten mančaft v celý jeho šířce na špičkách: jasně, při tom množství zápasů je rotace naprostou nutností, ale ohromný mi při tom navíc přijde to, jak pak kluky z toho dejme tomu „širšího kádru“ nastopro podrží. Po Budějkách (a před Rangers): „trenére, šetřil jste hráče?“ „Houby! Tohle prostě byla optimální sestava k tomu, abychom ČB porazili.“ Po prohraný Boleslavi: „trenére, chybí vám zranění?“ „Ta otázka je nefér k hráčům, co dneska hráli. Do kádru patřej všichni stejně a my to dneska prostě nezvládli.“ Hádám, že pokud jste třeba Michal Ševčík nebo Patrik Vydra, je tohle hudba pro vaše uši. Spolu slavíme, spolu padáme!

Dneska tedy s klokanem repete: v lize na Letný a je jasný, že to bude jinej zápas, než ve středu – a je taky jasný, že to bude o nás, o našich hlavách, o našem nastavení. Postavíme to nej, co máme rozehraný k dispozici – místo Ryneše, co se zrakvil právě v Ďolíčku, Jarda Zelený. Na stoperu Víťas. Jsem hrozně rád za uzdravený hráče na lávce. Nepočítám s tím, že je dneska uvidíme na dýl, než pár minut, ale je skvělý mít možnosti, kdyby se třeba něco zvrtlo.

Zápas je opravdu jinej, než ve Vršovicích: podle osvědčenýho mustru pro domácí mače chcem rozhodnout brzy, ale dneska je klokan mnohem taktičtější, opatrnější – hrajou svůj fyzickej fotbal, sami se k ničemu moc nemaj, ale uměj to našim rozbíjet a otravovat. Něco i máme – ve 20. je Kuchta sice tísněnej, ale stejně jako v Bouli i tady bych po stomilonovým šutérovi asi chtěl, aby to uklízel. Kairinen má pak jednu střelu, která letí mimo a dál už do půle jenom sice krásně sehranej brejk, ale Birma v úniku o cenťáky netrefuje a praporek je stejně nahoře. Naši hrajou, řekl bych, docela trpělivě, ale minutky přibejvaj a loženky se nějak ne a ne dostavit. Do kabin se tak jde bez gólů – obavy ale zatím nemám: chrchel neškodnej, i když trapná remízka se z toho při nějaký smůle furt urodit může. Uklidňuje mě i těch pár trumfů, který máme ještě na lávce, kdyby bylo nejhůř...

Po 10 minutách druhý půle se v našem kotli rozhořej ohýnky, hřiště zahalí dým a sudí přerušuje zápas. Naštěstí jenom na minutku. Pokud jde o support, tak velkou změnou je dlouho očekávaný odstranění akvárka kolem kotle. Z mýho pohledu z Protilehlý jednoznačný zlepšení, ale jsem si jistej, že spousta z těch, kterejch se to přímo týká, si na novou situaci budou muset ještě chvíli zvykat. Kdybych já měl u Letenskejch nějaký slovo, asi bych navrhnul spíš něco, co by normálům, co se najednou octli v kotli, to zžívání ulehčilo víc, než dlouhý minuty trvající ne úplně hladký rozvinování plachty přes 2 patra... Taky předpokládám, že za odplálením dýmů a ohňů v době, kdy potřebujem dát góla, je nějaká úvaha. Já ji sice vůbec nerozumím, ale taky nemusím rozumět všemu, žejo. Ostatně, musím se vám přiznat, že ten paralelní svět ultras, kdy se snad vůbec nekouká na to, co se děje na hřišti, někde hluboko v sobě svým způsobem respektuju. Přijde mi jenom škoda, že když se teda konečně stalo to, po čem jsme delší dobu volali a rozdíl mezi normálama a kotlem se smazal, neviděl jsem nějaký vstřícnější gesto. Ale to víte – já bych se furt s někým vobjímal a uznávám sám, že nemůžu po nikom chtít, aby to měl stejně.

Na hřišti nás od hrozící křeče uchrání v 68. Hybšák. Většinou ani trochu nestojím o to, zkoušet se na věci koukat očima soupeře, tady ale musím přiznat, že bejt fandou chrchle, asi by mi z toho zákroku regulérně jeblo. Tohle snese srovnání se zákrokem galaktickýho Igoha v minulý nadstavbě: nic neřešící idiotskej faul viditelnej z vesmíru... Můžem jenom poděkovat. Takyže Birma z puntíku děkuje a o zápasu je rozhodnuto: za celej zápas si vybavím jenom 2 chrchlí střely, který Peter schová do teplejch. Sparta se gólem trochu odšpuntuje a je vidět konečně i pěkný věci, ale na potvrzujícího góláka si musíme počkat do 81., kdy po krásný Birmově příhře zakončí Sáďa. Lukáš se v posledních zápasech trochu rozešel s formou – tady to ale zakončil pro mě až překvapivě suverénně. V 84. pak pěknou akci rozjede Ševčík, ale Péša je s těma náběhama ve dvou na nikoho holt nějak na štíru... Ševčíkovi teda hodně fandím: pořád mladej, přišel z mančaftu, kde měl punc velkýho talenta, ne-li přímo hvězdy, ale ve Spartě musel zjistit, že si z něj nikdo na zadek nesedne. Dostával se na plac tak max. za Bengo a i tam sám musel cejtit, že to úplná hitparáda není. Na mladýho hejska určitě docela nálož, ale velkej respekt, jak to ustál – hodně trpělivě se po minutkách prokousal do Áčka, minule gól v lize, ve středu důležitej banán v poháru. Výkony čím dál lepší - jen tak dál!

Ani dneska, ani ve středu to nebyly vůbec snadný mače: a co si budem, ani jedno nebyla žádná nádhera. Přesto zvládnutý, odškrtnutý – postup a 3 body. A že nás klokan umí potrápit, to všichni víme. V tom zběsilým tempu, jak teď ty zápasy jdou, je prostě potřeba i hodně pragmatizmu. Spojení „zápas pravdy“ nebo „série pravdy“ jsou strašný klišé – ve Spartě je každej jeden zápas zápasem pravdy, ale když si to vemete, tak teď 2x nesnadnej klokan středa-sobota, dál Rangers ve čtvrtek od 9 a pak hned v neděli od 3 Vítkovice. Sérka jako řemen a my tu první půlku zvládli. O zápase na Ibrox se nemá smysl bavit – tam se pojede na krev. V lize čeká výjezd do Chacharstánu – ty ať jsou na tom, jak chtěj, my tam nic zadarmo nedostanem. Tak ten tejden pojďme dokulit se dvěma winama, ať si můžem vo reprenudě frknout!

Sparta tempo!

Novák

AC Sparta Praha – Bohemians Praha 1905 2:0 (0:0)

Branky: 68. Birmančević (pen.), 81. Sadílek (Birmančević). ŽK: 37. Birmančević, 71. Wiesner, 88. Sørensen – 29. Prekop, 90. Shejbal, 90+5. Köstl. Rozhodčí: M. Radina – I. Nádvorník, L. Machač (D. Starý) | VAR: J. Adámková | AVAR: J. Hurych. Návštěva: 17 411.

Sestava Sparty: Vindahl – Vitík, Panák, Sørensen – Zelený (60. Pešek), Laci (72. Sadílek), Kairinen, Wiesner – Birmančević (82. Haraslín), Kuchta (72. Olatunji), Karabec (60. Ševčík).

Sestava Bohemians: Reichl – Hybš, Vondra (36. Křapka), Hůlka – Dostál (76. Puškáč), Hrubý, Smrž (90+3. Jindřišek), Köstl – Beran (76. Shejbal) – Hála, Prekop (90+3. Prekop).








Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

SF20let: Jak to bylo s dvanáctým hráčem? Takto!

Táto!

Co týden dal a dá podzim 2023 (15.díl)

Info o sbírce na CHOREO

Smíšené pocity - report ze zápasu Sparta - Rangers

Co týden dal a dá podzim 2023 (14.díl)

Optimisté měli pravdu a mé obavy byly liché - report z výhry nad Českými Budějovicemi

Co týden dal a dá podzim 2023 (13.díl)

Super sobota v Benešově - report ze zápasu Divize C Benešov - TJ Spoje

Libuna do toho, aneb 1A třída v Praze na Libuši - report z návštěvy pražské 1A třídy

PŘÍSPĚVEK NA CHOREO NA PROTILEHLÉ

Co týden dal a dá podzim 2023 (12.díl)

Poprvé - report z výjezdu za Spartou do Hradce Králové

V kůži rockový hvězdy - report z výjezdu za Spartou do Sevilly

Plichta u19 s Maccabi Haifa - report ze zápasu Youth League

Co týden dal a dá podzim 2023 (11.díl)

Vlna - report z výhry Sparty nad Plzní na Letné

Už je to jedenáct let, nikdy nezapomeneme, Seniore!

SF20let: Jak dobře znáte SF? Bude mít někdo ve výročním kvízu 55/55?