Zkuste si projít ty svoje úplně nejranější zážitky z dětství: schválně – kolik tam bude těch, typu “bylo krásně, teploučko akorát, babička napekla koláče, moc mi chutnaly...” Kdybych si měl tipnout, bude jich mnohem víc podobnejch, jako mám já: musel jsem bejt strašně malej (třeba 4-5) a s tátou nás stihla v lese bouřka – najednou se totálně setmělo, my sotva stačili doběhnout do nějaký lesnický maringotky, co tam naštěstí stála a už se to spustilo. Dodneška mám před očima ten Armaggedon za malým okýnkem a hrozně živě si pamatuju ten pocit úlevy z toho, že jsme tak-tak doběhli do toho vetchýho úkrytu. Vůbec tady nechci otvírat výchovný okýnka, ale chci tím říct, že mám dojem, že se člověku mnohem víc zapíšou ty nepříjemný věci, který normálně nezažívá – strach, zima, hlad. Samozřejmě, že to nakonec všichni přežijem a můžem – sytý, v teple a bezpečí - vzpomínat na “ten výlet, jak jsme měli tak strašnej hlad, pamatuješ?” Pecka!

Příprava chorea před výročním zápasem se Zlínem je naplánovaná na 2 dny - sobotu i neděli. Pokud to jde, tak s našima holkama (4 a 7) chodíme na roznos docela pravidelně: u něčeho můžou i pomoct a když už je to pak neba, tak prázdnej staďák je otevřený hřiště, na kterým se vždycky nějak zabavěj. Do Česka v tejdnu ale přijde fakt docela kosa a já si nejsem jistej, jestli je tam tahat, když je kolem nuly. Pak si ale vzpomenu na svůj zážitek z bouřky a jde se. Ono to těm děckám neuškodí, trošku si vymrznout. (A samozřejmě tím, že je má maminka na dopolko z krku, nažene tatínek pár plusovejch puntíků do domácí bodovačky – ostatně, to asi všichni v nějaký formě dobře znáte.) Velmi příjemným zpestřením mrazivý soboty je pak setkání s Youthforcem, kterej má sebou taky dcerku - akorát s tím rozdílem, že on si naivně myslí, že už za nějaký 2 hodinky budou oba srkat horkou polívku někde v letenský restauraci. Avšak opakuju: děckám neuškodí, trochu si vymrznout. Jsem si jistej, že polívka pak chutnala o to víc.

Pokud někdo třeba váháte, jestli na přípravu chorea příště jít, nebo ne, tak určitě jít: stačí jenom dorazit v určenou hodinu ke staďáku, kluci a holky, co se o naše chorea staraj, vám vysvětlej, co je potřeba a pak začíná vlastně fajn brigádka: my si s holkama vzali deky, svačinku – docela příjemnej piknik na místě, který takhle prázdný a tichý jen tak neuvidíte. Odejít se dá kdykoli, kdy to vás nebo vaše ratolesti přestane bavit. A pak, když je video z chorea venku, můžete doma koukat, jak se poved ten kousek, co jste dělali vy.

Ještě jednou díky všem, co nám pomáhali s přípravou a realizací včerejšího chorea ke 130 letům Sparty na Letné na protilehlé a jižní tribuně Sparta Forever! https://t.co/LX3w9Qji2N pic.twitter.com/ju3U66k998

— Sparta Forever (@spartaforever) November 27, 2023

Tyhle výroční zápasy jsou trochu náročná disciplína: každej rok touhle dobou se, pochopitelně, udělá nějaká narozeninová paráda – ale je to zpravidla po reprepauze, počasí už umí bejt všelijaký a tak je to málokdy spektákl i na hřišti. Vloni proti Budějkám mlha, jakou jsem nezažil a hubená výhra 1:0, vloni covidová přetahovaná s Libercem s tisícovkou v hledišti a o další rok předtím “legendární” výplach od Budějic. Taky všichni víme, že poslední ligovej mač na Baníku jsme urvali docela na morál –jistěže i v kontextu zápasu a výsledku ze Skotska - cestování, únava, šrámy. Z Vítkovic nakonec zlatý 3 body: ale přesně z těchhle urvanejch zápasů se skládaj titulový mozaiky. Dneska přijíždí Zlín, kterej sice sedí na opačném konci tabulky, než my, ale po odchodu Pavla V. si tam něco, zdá se, sedlo a tahaj sérii bez porážky. Základ postavíme v plný palbě – kluci budou odpočatý a nějaký ty bebíčka se taky mohly zahojit. Než na základ samotnej, jsem o dost víc zvědavej na naši lavičku: v tejdnech před repre se nám zrakvilo docela pár důležitejch hráčů a tak čekám, kdo bude už fit. A rád vidím, že na lávce jsou LK37, Matěj Ryneš i Angelo Preciado.

Před výročním zápasem se mi dostane velký cti a můžu si zamávat jednou z vlajek na ploše –Sparta slaví 130 let a v těch chvílích, kdy vyprodaná Letná bude zpívat hymnu, budu já dole na pažitu! Zní to jako splněný dětský sen, žejo? Ale abych se vám přiznal, asi na mne dolehne tíha okamžiku nebo co: ta vlajka je opravdu obrovská a docela těžká, takže člověku chvilku trvá, než přijde na to, jak vykružovat ty dlouhý táhlý pohyby, na který se tak hrozně dobře kouká z ochozů. Nakonec se natolik soustředím na to, abych tu slavnostní chvíli nezkazil, že ten zážitek je ve finále samozřejmě síla, ale úplně jinak, než jsem si vybájil. Pokud jsem si představoval, že nastoupit s vlajkou na plochu u 130. výročí je nářez a triumf jako proměnit penaltu v nastavení Derby, tak zjišťuju, že je to mnohem spíš asi jako když v tom Derby vedete v dešti v deseti v 90.+ o góla, šmrdláte to u praporku a pak to sudí konečně pískne. Fuuu, dobrý, nepodělal jsem to!

Přes zprávy o tom, jak lidi vzhledem k počasí zůstávaj v teple a socky maj bejt plný lístků k dispozici, je v ochozech - opticky vzato - plno. Třebaže ne totálně našlapáno, jak bývalo poslední dobou zvykem, ale prostě plno. Kotel odpálí parádní narozeninovej ohňostroj – moc cením načasování: slavnostní charakter zápasu se tím umocní a nezasahuje to nepatřičně do průběhu. Pěkný! Při vší úctě ke Zlínu může mít zápas jenom jednu zápletku: kdyby se soupeři povedlo dlouho držet bezbrankovej stav, naše kluky pokopat a otrávit jim to, mohli bychom se třeba nějak víc nadřít. Pokud se nám ale povede dát brzo góla, nebude co řešit. Od začátku je vidět, že to kluci na place vnímaj stejně: vlítnem za Zlín a hned ve 3. minutce má Tomáš Wiesner docela dobrou šanci ze strany a po ní prakticky hned z výkopu po 2 vyhranejch hlavách vyšle Kuchta Birmu a ten přes teč obránce procedí do kisny. 1:0 ve 3. minutě – takhle nějak jsme to chtěli! Na našich je vidět, že je to zas baví: má to šťávu, má to drajv – dopředu se nebojíme, dozadu vidím pár skvělejch sprintovejch návratů. Jen ty góly ne a ne přidat: a to i proto, že Honza Kuchta rozjíždí naprosto nevídanej festival zahozenejch šancí. Ani vám je nebudu vyjmenovávat - za všechny snad jen tu z 24. kdy uhání sám v náběhu na gólmana, ale z úrovně puntíku zakončí vysoko nad. Ať mi nikdo neříká, že ten kluk je vpohodě! Ve 38. je to némlich to samý z druhý strany, Kuchtič dává po zemi do gólmana, kterej se navíc ještě stihne přesunout i proti Wiesiho dorážce. Zápas tak furt není hotovej. Ne, že by Zlín něco měl, ale úplně v klidu můžeme bejt až ve 40., kdy si Šulo zpracuje dlouhej pas od Kairinena, navede si to na střelu, kterou brankář zvládne jenom ztlumit a vyrazit před sebe, tam si naběhne náš štírek Birma a pošle mu to do vinglu. 2:0, hotovo, dvacet! Nejpozdějš od týhle chvíle je vymalováno. Zlín ví, že dneska nic neodvezou a naši už maj určitě v hlavách čtvrteční Evropu. Navíc celej zápas chumelí, takže nebudem riskovat.

Zkraje 2. půle vytáhne náš kotel plachtu přes 2 patra – celá akce má mnohem hladší průběh, než ta v posledním domácím. Musím říct, že se mi výkon kotle hodně líbil: ohýnky a prskavky správně načasovaný, support šlapal po celou dobu, zapojovala se Protilehlá (od neděle vlastně Kádi Peška). Dneska jsem měl fakt pocit, že odstranění toho pitomýho terárka bylo krokem správným směrem. Kotel v narozeninovým módu. Jako když lepší rodina v pozdním létě na zahradě rodinný vily slaví osumnáctiny nejmladší dcery – smokingy, róby, prosecco, v koutě potlumená Beatles revival band. Samozřejmě je tady i strejda Milan: tátův brácha, co ho máte od dětství strašně rádi, protože má zlatý srdce, ale někdy, když si víc přihne, nekouká moc, kde co lítá. Oslavu bez strejdy mít nemůžete, to je jasný, ale zároveň se všichni modlíte, aby nebyla nějaká vostuda. Strejda se ten den ale picne tak akorát do nálady, zábavně konverzuje s hostama a dokonce se v přesně vhodnej moment vyhoupne na pódium a svým nezaměnitelným prohuleným chraplákem zapěje “hodně štěstí, zdraví...” Paráda, strejdo! Na place se dá říct, že se 2. půle už jenom dohrává – v 51. pošle Sáďa dobrou ránu do břevínka, kolem 60. se řeší nějaká Wiesiho strkanice a pak v 62. asi největší událost druhýho poločasu: návrat Krejdy do sestavy. Bude se nám moc hodit! V 82. napálí břevno i Wiesi a to je tak všechno. Doma mě překvapí, že měl Zlín až 3 střely na bránu – já si nějak nevybavuju ani jednu. Jediný, co připomínalo šanci byla Dramého střela ze 76. mimo. Konec, kolečko, děkovačka, na srdci Es.

Co si budem: tohle nebude zápas, o kterým budem vyprávět vnoučatům – ale stejný 3 body jako ze zápasu s Plzní. Je potřeba je sbírat a nevošklíbat se nad nima. Jestli dnešní vítězství bylo docela napohodu, ve čtvrtek nás čeká jinačí kalibr: budu moc zvědavej, jaký to bude mít vývoj. Betisu by to počasí nemuselo chutnat, naopak naši mi přišli dneska v docela dobrým rozmaru a při chuti. Seřídit mířidla a hrr na ně!

Sparta tempo!

Novák


AC Sparta Praha – FC Zlín 2:0 (2:0)

Góly: 3. a 40. Birmančević. ŽK.: 24. Černín. Rozhodčí: J. Všetečka - K. Hájek, J. Hrabovský (V. Zaoral) | VAR: J. Machálek | AVAR: J. Hurych. Návštěva: 16 877.

Sestava Sparty: Vindahl – Vitík (61. Krejčí), Sørensen, Panák – Wiesner, Kairinen (72. Laci), Sadílek, Zelený – Birmančević (79. Pešek), Kuchta (72. Olatunji), Haraslín (61. Karabec).

Sestava Zlína: S. Dostál – Cedidla, Černín, Didiba, Pidro – Janetzký (60. Slončík), Tkáč (77. F. Žák) – Fantiš (77. Reiter), Bužek (84. Simerský), Bartošák (60. Y. Dramé) – Vukadinović.











Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

SF20 let: Integrace, aneb Spartaforever a jeho úloha v integraci "náplav"

Návrat legend na ikonickém místě. Buďte u toho!

Fanoušek měsíce - disi

Choreo na výroční zápas se Zlínem - přijď pomoci

Návrat ikony. Kupujte triko pro všechny dvanácté hráče

Co týden dal a dá podzim 2023 (17.díl)

VÝROČNÍ LEŽÁK 130 LET SPARTY

Co týden dal a dá podzim 2023 (16.díl)

Díky za příspěvky v naší internetové sbírce na choreo na protilehlé!

Paralelní svět - report z výhry Sparty nad Bohemians na Letné

SF20let: Jak to bylo s dvanáctým hráčem? Takto!

Táto!

Co týden dal a dá podzim 2023 (15.díl)

Info o sbírce na CHOREO

Smíšené pocity - report ze zápasu Sparta - Rangers